Peru: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Limě (Peru)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název země:

  • Peruánská republika
  • República del Perú

Složení vlády:

    • Prezident: Martín Vizcarra
      • Předseda rady ministrů: Vicente Antonio Zeballos Salinas
      • Ministryně hospodářství a financí: María Antonieta Alva Luperdi
      • Ministr zahraničních věcí: Gustavo Adolfo Meza-Cuadra Velásquez
      • Ministr obrany: Walter Roger Martos Ruiz
      • Ministr vnitra: Carlos Morán Soto
      • Ministr spravedlnosti a lidských práv: Fernando Rafael Castañeda Portocarrero
      • Ministr školství: Carlos Martín Benavides Abanto
      • Ministr zdravotnictví: Víctor Marcial Zamora Mesía
      • Ministr zemědělství a zavlažování: Jorge Luis Montenegro Chavesta
      • Ministr práce a podpory zaměstnanosti: Silvia Elizabeth Cáceres Pizarro
      • Ministr zahraničního obchodu a turistiky: Edgar Manuel Vásquez Vela
      • Ministryně energetiky a těžby: Susana Gladis Vilca Achata
      • Ministr dopravy a spojů: Carlos Eduardo Lozada Contreras
      • Ministr výroby: Rocío Ingred Barrios Alvarado
      • Ministr výstavby, bydlení a sanace: Rodolfo Eugenio Yáñez Wendorff
      • Ministryně pro ženské otázky a zranitelné obyvatelstvo: Gloria Edelmira Montenegro Figueroa
      • Ministryně životního prostředí: Fabiola Martha Muñoz Dodero
      • Ministryně kultury: Sonia Elizabeth Guillén Oneeglio
      • Ministryně rozvoje a sociálního začlenění: Ariela María de los Milagros Luna Florez

Peru je prezidentská demokracie, prezident je volen na pětileté funkční období, bez možnosti okamžitého znovuzvolení. Poslední prezidentské a parlamentní volby (130 poslanců) proběhly v dubnu 2016. Vítězem se stala politická strana PPK Peruanos Por el Kambio, nicméně parlamentní většinu získala opoziční Fuerza Popular s celkovým počtem 59 křesel, zatímco strana Peruanos Por el Kambio získala pouze 15 křesel.

Mezi hlavní priority vlády patřilo odblokovat velké investiční projekty, snížit administrativní náročnost podnikání a oživit slábnoucí ekonomiku. Od počátku však vládu sužuje vyšetřování velkých korupčních skandálů spojených s působením brazilské stavební firmy Odebrecht v zemi, které zasáhlo nejen velké domácí firmy, ale i řadu vysoce postavených politiků. V roce 2017 (březen) bylo Peru zasaženo extrémním klimatickým fenoménem El Niňo, který zejména na severu země způsobil největší škody za posledních 20 let. O své domovy přišlo přes 15 tis. obyvatel, byla zdevastována infrastruktura, zemědělství atd. Odhaduje se, že kompletní rekonstrukce země bude probíhat až do roku 2021.

Výše uvedené faktory přispěly ke zpomalení ekonomického růstu a k všeobecnému společenskému rozčarování. Pod tlakem veřejnosti a opozičních stran prezident Kuczynsky odstoupil v březnu 2018 a úřadu se ujal do té doby první viceprezident Martín Vizcarra. Za stěžejní body své vlády označil boj proti korupci, institucionální stabilitu, ekonomický růst, vzdělání, zdravotnictví a bezpečnost. Všudypřítomný stín korupčních skandálů bohužel dlouhodobě paralyzuje investice a zakázky vlády prakticky ve všech oblastech.

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: Dle posledního sčítání lidu peruánského statistického úřadu (2017) je počet obyvatel v zemi 31 237 385. Distribuce obyvatelstva je vlivem komplikované geografie velmi rozdílná. Přibližně třetina z celkové populace připadá na metropolitní oblast Lima – Callao, a nadpoloviční většina je soustředěná v oblasti pobřeží. Naproti tomu rozsáhlé oblasti Amazonie, které představují většinu plochy země, jsou jen velmi řídce osídleny.

Demografické složení: Zhruba 27 % populace se nachází ve věku do 15 let, cca 10 % populace je pak starší (či rovna) 65 let. Tendence naznačuje počátky procesu tzv. “stárnutí“ populace, kdy se těžiště populace přesouvá z mladších věkových kategorií do starších.

Podíl městského obyvatelstva: Zhruba 76,9 % populace žije ve městech. Největší zásluhu má na růstu podílu městské populace hlavní město Lima. V aglomeraci hlavního města a přístavu Callao žije v současnosti kolem 10 mil. obyvatel. V menších regionálních městech v horské a amazonské oblasti dochází k populačním změnám z důvodu vnitrostátní migrace v závislosti na zdrojích obživy, např. uzavření některých dolů apod.

Národnosti: Peruánské občanství má cca 98 % obyvatelstva, v pohraničních oblastech žijí Ekvádorci, Bolivijci a Brazilci. V Peru žije téměř 1 milion obyvatel čínského původu a přibližně 100 tisíc osob japonského původu. Většinou jsou to potomci rodin, které emigrovaly do Peru za prací koncem 19. století a nyní mají peruánské státní občanství. K dalším národnostem patří Španělé, Němci, Kolumbijci, Francouzi, Italové a Američané. Ti jsou většinou již potomci původních přistěhovalců a jejich počty se pohybují řádově v desetitisících. 45 % obyvatelstva Peru jsou potomci původního indiánského obyvatelstva, 37 % tvoří míšenci původního obyvatelstva a bělochů, 15 % jsou běloši a na ostatní skupiny připadají 3 %. V amazonské části Peru žije v současné době přes 333 tisíc příslušníků dvaapadesáti etnických amazonských domorodých skupin, mezi kterými je nejpočetnější indiánské etnikum Asháninka, čítající zhruba 51 tisíc osob.

Dle evidence peruánského imigračního úřadu (2019) se v Peru nachází více než 700 tisíc občanů Venezuely, kteří se sem přestěhovali v důsledku tamní tíživé humanitární situace.

Úřední jazyky: Úředními jazyky v Peru jsou španělština a kečuánština.

Ostatní jazyky: V Peru (především oblasti And a Amazonie a venkovské oblasti) dále existuje více než 50 domorodých jazyků, zahrnujících aymara, aguaruna, asháninka, shipibo-conibo, chayahuita apod.)

Náboženství: 81,3% římsko-katolické, 12,5% protestantské (sčítání lidu rok 2007), během posledních několika let dochází k mírnému nárůstu protestantů na úkor katolíků.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ekonomika Peru stojí na exportu primárních surovin. Peruánská vláda deklaruje snahu diverzifikovat své exportní portfolio mj. na produkty s vyšší přidanou hodnotou, nicméně není v tomto směru příliš úspěšná. Nezodpovězenou otázkou zůstává, v čem spočívají komparativní výhody této andské země. Vládní představitelé je identifikují právě v důlním, případně zpracovatelském průmyslu, zatímco někteří experti je spatřují ve službách.

Většina (40 – 50%) hrubého domácího produktu se generuje v metropolitní oblasti Limy a zbytek země slouží jako ekonomické zázemí pro těžbu surovin, produkci zemědělských plodin a pro výrobu elektrické energie. Další ekonomická centra pak představují především velká města jako Arequipa a Trujillo s nejbližším okolím.

Peněžní jednotkou je „Sol“ / PEN. Běžně se lze setkat i s americkými dolary (např. ceny automobilů či nemovitostí se někdy udávají v USD). Platba v dolarech v maloobchodní síti však není běžná (ve větších obchodech bývají za lepší či horší kurz mnohdy akceptovány).

Podle žebříčku Světové banky Doing Business 2018 je Peru třetí nejvhodnější zemí pro obchodní aktivity v latinskoamerickém regionu, hned po Mexiku a Chile. Podstatně hůře, než v minulém roce si vede v kategoriích zahájení podnikání, platba daní a stavební povolení. Výsledky v jednotlivých ukazatelích se pohybují nad průměrem regionu, nicméně jsou stále ještě vzdálené standardům zemí OECD. V celosvětovém srovnání se Peru nachází na 58. místě.

Podle žebříčku Světové banky Doing Business 2020 se Peru oproti předchozímu žebříčku propadlo o 8 pozic až na 76. místo. Zhoršilo se hlavně v oblastech zahájení podnikání, obdržení povolení v stavebnictví, registraci vlastnictví a získání půjčky. Podle žebříčku Světového obchodního fóra se Peru pro rok 2019 umístilo na 65. místě v globální konkurenceschopnosti mezi 141 pozorovanými zeměmi (tj. zhoršení o 2 pozice). Největšími problémy, kterým Peru čelí, jsou korupce, neefektivní byrokracie, vysoké zdanění, nedostatečná infrastruktura, restriktivní pracovní regulace, vysoká kriminalita a nedostatečně kvalifikovaná pracovní síla. Neformální zaměstnanost je vlastní až třem čtvrtinám zaměstnanců a chudobou trpí necelá čtvrtina obyvatel.

Základní ekonomické ukazatele

 

2016

2017

2018

2019

 

2020

(výhledy)

HDP (v mld. USD)

194,5

214,2

225,2

236,1

69,2

HDP (změna v %)

3,9%

2,5%

4,0%

3,7%

1 %

Nominální HDP na obyvatele (USD, PPP)

11 746

12 134

12 704

13 238

3 845

Inflace

3,2

1,4

2,2

2,0

2,0

Nezaměstnanost

 

6,7%

6,9%

6,7%

6,6%

6,9%

Kurz USD vůči PEN (konec roku)

3,36

3,24

3,37

3,34

3,32

Zdroj: The Economist Intelligence Unit, Banco Central de Reserva del Perú

Na konci r. 2019 dosáhla peruánská ekonomika nepřetržitého 21 let trvajícího růstu, založeného především na měnové a fiskální politice a na růstu vývozů. Inflace přitom zůstala v cílovém rozpětí Národní centrální banky, tedy mezi 1% až 3%.

Pro rok 2020 byla původní prognóza růstu peruánské ekonomiky 3,6%, tedy jedna z nejvyšších v Latinské Americe, a to i s ohledem na obchodní napětí mezi USA a Čínou, které má mírný dopad na ceny kovů a ropy. Odhad byl optimistický především díky očekávání vyšší míry expanze založené na oživení těžební produkce a lepšímu výkonu veřejných investic.

V důsledku pandemie COVID-19 se však tento odhad dle The Economist snížil o 2,6 % na pouhé 1 % růstu HDP v r. 2020, s možností zvýšení výkonu ekonomiky až na 2,2 % v r. 2021 díky včasným ekonomickým opatřením přijatým peruánskou vládou na podporu soukromého sektoru.

Domácí měna (peruánský nový sol: PEN) se na konci roku znehodnotila o 2,1 %, čemuž nezabránily ani intervence Centrální banky v rámci svých zahraničních rezerv. Vliv na tento stav mělo především zpomalením čínské ekonomiky, tudíž nižší poptávka po peruánských nerostných surovinách (měď, zinek, zlato apod). Na konci r. 2018 se kurz ustálil na 1 USD = 3,33 PEN. Mírné oslabení solu by mělo podle předpovědí pokračovat i v prvních měsících 2019, a to až na 3,4 PEN za 1 USD, než měna opět posílí a ustálí se na 3,3 PEN za 1 USD.

Velkým problémem Peru je existence neformální ekonomiky, kde pracovníci neodvádějí daně ani příspěvky na zdravotní a sociální pojištění. Dle odhadů tímto způsobem pracuje až 73 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Cílem Peru je snížit tento podíl na 50 % do roku 2021. V roce 2018 vzrostl počet formálních pracovních míst o 3,7 %.

Výhledy pro období 2020 – 2021

V r. 2020 by měly – byť se zpomaleným kalendářem v souvislosti s COVID-19 – pokračovat projekty v důlním průmyslu započaté v r. 2019 v celkové hodnotě 9,8 mld. USD. Jedná se především o stavbu dvou velkých měděných dolů: Quellaveco na jihu Peru, do kterého britská společnost Anglo American investuje 5,3 mld. USD, a Mina Justa v regionu Ica s rozpočtem 1,6 mld. USD.

Důležité jsou rovněž investice do dopravní infrastruktury za celkem 4,4 mld. USD. Hlavním projektem je rozšíření mezinárodního letiště Jorge Chavez v Limě s rozpočtem 1,5 mld. USD a plánem dokončení v r. 2024. Nově rozšířené letiště s kapacitou až 35 mil. pasažérů ročně má zahrnovat nový terminál, druhou přistávací dráhu, servisní halu a kontrolní věž.

V souvislosti s COVID-19 chce také vláda více investovat do modernizace zdravotnictví, výzkumu a vývoje a digitalizace státní správy, aby zajistila spojení s obyvateli i v izolovaných částech země. Alespoň z prohlášení vlády to tedy vypadá, že COVID-19 je vnímán jako příležitost pro implementaci tolik očekávaných a potřebných strukturálních reforem. Nebezpečným důsledkem sníženého ekonomického růstu v důsledku pandemie je ovšem riziko návratu značné části populace (až 1,5 mil. rodin) na úroveň chudoby. Tu se v zemi díky permanentnímu ekonomickému růstu podařilo v r. 2019 snížit na 20,5 %, nyní ale hrozí ústup v dosažených sociálních normách.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo (mil. PEN)

 

2016

2017

2018

2019

Příjmy

122 654

126 583

142 627

168 074

Výdaje

130 755

139 894

149 364

175.337

Saldo

-8 218

-12 629

-6 923

-7.263

Saldo / HDP v %

-1,3

-3

-2,3

-1,6

Zdroj: BCRP (Operaciones del Gobierno Central), The Economist Intelligence Unit

 

Výše státního rozpočtu pro rok 2019 činila 168.174 mil. PEN, což představuje zvýšení o 6,9 % oproti r. 2018. Největší zvýšení zaznamenaly sektory zdravotnictví (o 13 %) a vzdělání (o 11 %). Zároveň v rámci tohoto rozpočtu významně narostlo financování pro místní (o 24,4 %) a regionální (o 15 %) vlády. Výše státního rozpočtu pro rok 2020 činí 177.367 mil. PEN, což je o 5,5 % více než v r. 2019.

Pro rok 2020 je schválený státní rozpočet 177,368 mld. PEN, , což představuje  5,5 % nárůst oproti 2019. Největší část státních výdajů má jít opět zdravotnictví (udržení zdravotních center, růst mezd), školství (hlavně podpora vysokoškolského vzdělání, včetně růstu platů profesorů a docentů) a infrastrukturu (pokračování stavby linky 2 metra v Limě, modernizace přístavu v Piscu a rozšíření letiště v Limě).

Velký rozsah neformální ekonomiky a složitost procedur výběru daní vedou k nízkému objemu vybraných daňových prostředků, jejichž poměr k HDP je zhruba 12,9 %. Tento poměr byl nejnižší za posledních 15 let a patřil také k nejnižším v latinskoamerickém regionu. Peru v tomto ohledu zaostává o 18 procentních bodů za průměrem zemí OECD, k jejichž standardům se chce do roku 2021 přiblížit. Po vzoru dalších zemí v regionu tak Peru čeká digitální transformace daňových výběrů a postupné používání elektronických stvrzenek, které by mělo státu zaručit dodatečné příjmy ve výši 1,5 % HDP v období následujících čtyřech let.

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance (mil. USD)

 

2015

% HDP

2016

% HDP

2017

% HDP

2018

% HDP

2019

% HDP

  1. Běžný účet

-9 402

-4,9

-5 064

-2,7

-2 669

-1,2

-3 594

-1,6

-3 530

– 1,5

Obch.bilan

-3 150

-1,6

1 953

1,0

6 700

3,1

7 197

3,2

6 614

2,9

  1. a)

vývoz

34 236

17,8

37 082

18,9

45 422

21,2

49 066

21,8

47 688

20,7

  1. b)

dovoz

-37 385

-19,4

-35 128

-18,0

-38 722

-18,1

-41 870

-18,6

-41 074

-17,8

Bilance služeb

-2 040

-1,1

-2 002

-1,0

-1 434

-0,7

-2 532

-1,1

-3 114

-1,4

Bilance výnosů

-7 544

-3,9

-8 982

-4,7

-11 523

-5,4

-11 814

-5,2

-10 748

-4,7

Běžné převody

3 331

1,7

3 967

2,0

3 589

1,7

3 556

1,6

3 718

1,6

  1. Finanční účet

9 475

4,9

5 533

3,3

2 982

1,4

1 537

0,7

10 571

4,6

Soukromý sektor (dl. kapitál)

8 792

6,6

2 175

1,9

884

0,4

917

0,4

5 512

2,4

Veřejný sektor

3 110

1,6

2 650

1,4

3 249

1,5

21 122

0,9

4 440

1,9

Kr. kapitál

-2 427

-1,3

708

0,0

-1 152

-0,5

-1 503

-0,7

618

0,3

III.

Výsledek PB (I+II)

73

0,0

168

0,1

1 629

0,8

-3 629

-1,6

7 041

3,1

Zdroj: BCRP Memoria 2018

Platební bilance v roce 2019 odráží vyšší dynamiku domácí poptávky, schodek běžného účtu se zvýšil z 1,6 % HDP v roce 2018 na 3,1 % HDP v roce 2019. Obchodní bilance je čtvrtý rok v řadě v přebytku, především díky směnným relacím a vyšším objemům vývozu netradičních produktů. V důsledku zmírnění globálního růstu se však přebytek obchodní bilance v porovnání s rokem 2018 mírně snížil na 2,9 % HDP.

Peruánské devizové rezervy činily v r. 2019 celkem 30 % HDP a nadále tak patří k nejvyšším v Latinské Americe (podíl devizových rezerv na HDP je v případě ostatních států Tichomořské aliance – Mexiko, Kolumbie a Chile – pod 20 % HDP).

Veřejný dluh Peru v r. 2019 dosáhl 25,8 % HDP, což je nejvíce za posledních deset let. Ekonomické výhledy však předpovídají, že i přes mírně rostoucí tendenci se bude dluh do roku 2022 držet pod úrovní 30 % HDP. I v tomto ohledu se jedná o jeden z nejlepších výsledků v regionu.

Celkový zahraniční dluh činil 6 mld. USD, tedy o 2 mld. více než v r. 2018.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovnictví

V žebříčku snadnosti podnikání (Doing Business 2018) Světové banky se Peru nachází na 20. místě, pokud jde o snadnost získávání bankovních úvěrů, zatímco v celkovém srovnání je na 58. místě.

Bankovní systém (leden 2018) tvoří 16 bank, z nichž většina je v rukou zahraničního kapitálu. Mezi největší banky patří Banco de Crédito (BCP), BBVA Continental, Scotiabank a Interbank. Největší bankou je Banco de Crédito (BCP), kterou kontroluje peruánský kapitál (skupina Romero), s podílem na vkladech ve výši 33,9 %. Druhou je BBVA Continental, která je v rukou španělské BBVA, s podílem 20,8 %. Třetí místo zaujímá Scotiabank, vlastněná kanadským kapitálem, s podílem 15,0 %. Na čtvrtém místě je Interbank, kontrolována peruánským kapitálem, s podílem 12,3 %. Ostatní banky jsou malého významu, s podílem do 4 %. (BanBif, MiBanco, Citibank, Banco Financiero, Banco Falabella, Banco Ripley, Banco Azteca atd.).

K hlavním státem vlastněným finančním institucím patří centrální banka – Banco Central de Reserva de Perú (BCRP), národní banka Banco de la Nación (která slouží zejména pro státní instituce a realizaci poplatků státní správě), rozvojová bank COFIDE (Corporación Financiera de Desarrollo) a Agrobanco (hlavně pro úvěry v zemědělství).

 

Centrální banka (BCRP) do konce dubna 2017 držela referenční úrokovou sazbu na 4,25 %, následně ji ale v kontextu oslabené investiční aktivity i snížení inflačních očekávání několikrát snížila, naposledy v březnu 2018, kdy byla sazba snížena na 2,75 %, což je nejnižší hodnota od roku 2010. Po celý zbytek roku 2018 byla držena tato sazba a BRCP tak udržovala expanzivní měnovou politiku s cílem zajistit, aby inflace a její očekávání zůstaly v cílovém rozpětí. Tato expanzivní pozice měnové politiky se promítla do reálné referenční úrokové sazby, která byla v průběhu roku pod úrovní neutrální reálné úrokové sazby (1,75 %).

Seznam bank:

Úroveň penetrace bankovních služeb je stále pod průměrem, což představuje příležitost na místní úrovni, a to zejména v maloobchodním odvětví v podobě úvěrů pro spotřebitele, malé a střední podniky a mikropodniky.

Kromě komerčních bank existuje v Peru v rámci nebankovních poskytovatelů finančních služeb 18 tzv. obecních a venkovských záložen (Cajas Municipales / Rurales), 10 finančních společností pro rozvoj malých podniků a mikropodniků (Edpyme) a 11 nebankovních finančních institucí.

Situace v peruánském bankovním sektoru je stabilní a neočekává se negativní změna situace. Finanční trh není v Peru regulován centrální bankou, ale samostatnou institucí pro dohled nad bankovním, pojišťovacím sektorem a správcem fondů důchodového zabezpečení (AFP) – Superintendencia de Banca, Seguros y AFP.

Pojišťovny:

V oblasti pojišťovnictví působí v Peru celkem 21 společností (některé se specializují na životní pojištění či jiný druh pojištění), z nichž nejvýznamnější jsou:

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém v Peru je poměrně složitý, mnohovrstevný a je pod dohledem Národního úřadu pro daňovou správu – tzv. Superintendencia Nacional de Aduanas y de AdministraciónTributaria – SUNAT. Pod SUNAT byla v roce 2002 začleněna také celní správa.

Peru má podepsány dohody o zamezení dvojímu zdanění s Chile, Kanadou, Brazílií, Mexikem, Korejskou republikou, Portugalskem, Švýcarskem a Andským společenstvím (Comunidad Andina – Peru, Bolívie, Ekvádor a Kolumbie). První 2 zmíněné dohody vstoupily v platnost v roce 2004, dohoda s Andským společenstvím v roce 2005 a dohoda s Brazílií je platná od roku 2010. Zbylé 4 dohody platí od roku 2015.

Počínaje červencem 2012 byla do daňového řádu zavedena pravidla pro boj proti daňovým únikům, která zakládají pravomoci daňové správy v situacích považovaných za daňové úniky či simulované transakce.

Seznam existujících druhů daní

Přímé daně

Nepřímé daně

Obecní daně

Daň z příjmu

Všeobecná prodejní daň

Daň z nemovitosti

Přechodná daň z čistých aktiv

Výběrová spotřební daň

Daň z převodu nemovitostí

Daň z bankovních operací (ITF)

 

Daň z motorových vozidel

Zdroj: Peru’s Business and Investment Guide 2016/2017

Daň z příjmu (Impuesto de la Renta)

Daň z příjmu je progresivní a odvozuje se od výše příjmu jednotlivé osoby. Pro fyzické osoby existuje od 1. ledna 2017 možnost (kromě základní nezdanitelné částky 7 UIT) odečíst specifické výdaje spojené s pronájmem nemovitostí, úroky z hypotéky na první bydlení, zdravotní a stomatologické služby a platby zdravotního pojištění služebnímu personálu v domácnosti. V mnohých případech lze jako odečitatelný výdaj uznat max. 30 % z celkově zaplacené částky za danou služby. Maximální roční výše součtu takto odečitatelných položek je 3 UIT (tj. pro rok 2019: 12 600 PEN). Na zbývající kumulované částky se pak aplikují následující daňové sazby:

Sazba daně z příjmu fyzických osob (zaměstnanců)

Příjem

Sazba

do 5 UIT

8%

5 – 20 UIT

14%

20 – 35 UIT

17%

35 – 45 UIT

20%

nad 45 UIT

30%

Zdroj: SUNAT

Pozn. UIT – Unidad Impositiva Tributaria (jednotka pro výpočet daní, poplatků, pokut apod.), pro rok 2019 UIT = 4 200 PEN (oproti roku 2018 nárůst o 50 PEN).

Nezdanitelný základ pro rok 2019 tak byl zvýšen na 29 400 PEN pro příjmy ze závislé činnosti.

Co se týče danění cizinců, pokud cizinec není rezidentem (v posledních 12 měsících nepobýval v Peru minimálně 183 dní), výše daní z příjmu fyzických osob je automaticky 30 %. Pokud však cizincův pobyt překročil v předchozím kalendářním roce 182 dnů (tzn. délka pobytu byla minimálně 183 dní, nejedná se o dny, kdy cizinec pracoval, ale o celkový pobyt), je daněn stejně jako peruánští občané v závislosti na výši svého příjmu.

Osoby samostatně výdělečně činné odvádí daň (8 – 30 %) rovněž v závislosti na velikosti svých příjmů, nicméně si mohou odečíst z daňového základu (až na některé výjimky) kromě základní nezdanitelné částky 7 UIT (podobně jako u závislé činnosti) ještě 20 % (do limitu 24 UIT).

Firmám se sídlem v Peru je daněn celkový zisk jejich aktivit. Pobočkám a firmám nesídlícím v Peru je daněn pouze zisk vygenerovaný v Peru. Daňové přiznání se podává do 31. března následujícího roku. Od 1.1.2017 došlo ke zvýšení daně z příjmu právnických osob na 29,5 %. Taktéž se od 1.1.2017 snížila sazba pro zdanění dividend, a to na 5 %.

Všeobecná prodejní daň (IGV – Impuesto General a las Ventas)

Jedná se o daň z přidané hodnoty. Daň je aplikovaná při prodeji a dovozu zboží, poskytování služeb včetně stavebních a při prvním prodeji nemovitostí. Zpravidla se skládá z vlastní IGV (16 %) a obecní daně (Impuesto de Promoción Municipal – 2 %), z níž jsou financovány aktivity nižších správních úřadů. IGV má od roku 2011 sazbu 18 % (Předvolební návrhy na její snížení nebyly prosazeny).

Výběrová spotřební daň (ISC – Impuesto Selectivo al Consumo)

Tato daň se aplikuje na výrobu nebo dovoz přesně definovaných výrobků, kterými jsou cigarety, destiláty, pohonné hmoty, pivo, ale i nealkoholické nápoje vč. minerální vody, sázení v kasinech atd. Sazba se udává buď v % z prodejní ceny, nebo jako pevná částka v PEN na množstevní jednotku.

Výběrová spotřební daň uvalená na pivo (resp. alkoholické nápoje mezi 0 a 6 stupni) je v současné době daň smíšená. Od 11. května 2018 jsou v platnosti nové sazby. Jedná se buď o 35 % z prodejní ceny piva, nebo 1,25 PEN za litr (podle toho, která částka je vyšší). Alkoholické nápoje od 6 do 12 stupňů mají spotřební daň 25 % z prodejní ceny nebo 2,50 PEN za litr. Mezi 12 a 20 stupni je spotřební daň 30 % anebo 2,70 PEN za litr. Nad 20 stupňů pak 40 % / 3,40 PEN za litr. V případě tabákových výrobků je daň stanovena na 0,27 PEN na cigaretu (před 11. květnem 0,18 PEN). V případě sladkých nealkoholických nápojů nově platí 2 sazby, 17% (0-6g cukru na 100ml) a 25%. (více než 6g cukru na 100ml).

Daň z bankovních operací (ITF – Impuesto a las Transacciones Financieras)

Tato daň je v platnosti od roku 2004. Postihuje veškeré bankovní operace – vklady, výběry, převody, úvěry atd. V současnosti (a už od r. 2011) je hodnota této daňové sazby na 0,005 %. Zároveň s ní byl přijat zákon o tzv. bankarizaci ekonomiky, který stanoví, že veškeré platby firem i obyvatelstva nad 3 500 PEN / 1 000 USD musí být provedeny prostřednictvím finanční instituce (nikoliv v hotovosti). V lednu 2018 byl přijat nový zákon (platnost od srpna 2018), který podobným způsobem reguluje nákup dopravních prostředků, nemovitostí a akcií v hodnotě vyšší než 3 UIT (pro rok 2018 12 600 PEN).

Přechodná daň z čistých aktiv (ITAN – Impuesto Temporal a los Activos Netos)

Daň se vyměřuje z hodnoty čistých aktiv k poslednímu dni předchozího kalendářního roku a týká se pouze aktiv podniku v hodnotě vyšší než 1 milion PEN, pro která je stanovena sazba 0,4 %.

V rámci decentralizace pak některé daně vybírají i nižší správní úřady. Jedná se především o daň z nemovitostí (Impuesto Predial y Arbitrios) a z motorových vozidel (Impuesto Vehicular). Státem je stanovena pouze spodní hranice, finální podoba závisí na konkrétním regionálním úřadu. Rámcově se pak jedná o 0,2 % až 1 % v případě nemovitostí (progresivně) a 1 % v případě vozidel (z ceny v době nabytí, přičemž příslušné tabulky ministerstva financí zohledňují i stáří automobilu). Dále se jedná o daň z převodu nemovitosti (Impuesto de Alcabala), která se vypočítává z ceny objektu a jejíž výše je 3 % (s nezdanitelným základem 10 UIT).

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Limě (Peru) ke dni 5. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem