English version
Základní informace k životní situaci
Osoby samostatně výdělečně činné (dále též „OSVČ“) jsou povinny odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (dále též „OSSZ“), Pražské správy sociálního zabezpečení (dále též „PSSZ“) nebo Městské správy sociálního zabezpečení Brno (dále též „MSSZ“); místní příslušnost OSSZ/ PSSZ/ MSSZ se řídí místem trvalého pobytu OSVČ.
Nemocenské pojištění je u OSVČ dobrovolné a vzniká podáním přihlášky k tomuto pojištění na příslušnou OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
Více informací k nemocenskému pojištění naleznete v životní situaci „Nemocenské pojištění – OSVČ„
OSVČ jsou povinny platit buď:
- pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo
- zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které se vždy za kalendářní rok vyúčtují po podání přehledu o příjmech a výdajích, a je-li úhrn záloh:
1. nižší než pojistné, jedná se o doplatek pojistného, který je splatný do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popř. měl být, podán přehled o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok,
2. vyšší než pojistné, jedná se o přeplatek na pojistném, který OSSZ/ PSSZ/ MSSZ vrátí OSVČ, nemá-li jiného splatného závazku vůči OSSZ/ PSSZ/ MSSZ nebo České správě sociálního zabezpečení.
Pojistné se platí ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem OSVČ je 50 % daňového základu stanoveného podle § 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle § 5 a 23 téhož zákona.
Minimálně činil (roční) vyměřovací základ OSVČ vykonávající v roce 2019 hlavní samostatnou výdělečnou činnost částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2019 pro výkon hlavní činnosti, tj. 8175 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Pro rok 2020 činí minimální roční vyměřovací základ při výkonu hlavní činnosti součin minimálního měsíčního základu pro hlavní činnost v roce 2020, tj. 8 709 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní činnosti v roce 2020.
Dosáhne-li daňový základ OSVČ vykonávající vedlejší činnost v roce 2019 tzv. rozhodné částky (78 476 Kč pro 12 kalendářních měsíců v roce 2019) nebo se k důchodovému pojištění OSVČ dobrovolně přihlásila, činil minimální vyměřovací základ OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2020 pro vedlejší činnost, tj. 3 270 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti v roce 2019. Pro rok 2020 činí minimální roční vyměřovací základ při výkonu vedlejší činnosti součin minimálního měsíčního základu pro vedlejší činnost v roce 2020, tj. 3 484Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší činnosti v roce 2020.
Povinnost platit zálohy na pojistné v roce 2020 má vždy OSVČ vykonávající hlavní činnost, OSVČ vykonávající vedlejší činnost jen v případě, že její daňový základ v roce 2019 dosáhl rozhodné částky nebo se k tomuto pojištění na rok 2020 přihlásí.
Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce a jsou splatné od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí. U OSVČ, která vykonávala činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla vykonávána činnost.
Pokud OSVČ vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní, bude po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019 platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění minimálně ve výši 2 544 Kč měsíčně.
Pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost bude záloha na pojistné na důchodové pojištění (po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019) činit minimálně 1 018 Kč měsíčně, dosáhne-li daňový základ za rok 2019 rozhodné částky nebo se na rok 2020 přihlásí k účasti na důchodové pojištění.
V roce 2020 je maximálním měsíčním vyměřovacím základem částka 139 340 Kč, tomuto vyměřovacímu základu odpovídá záloha na pojistné ve výši 40 688 Kč.
Výše měsíčního vyměřovacího základu činí 50% z částky rovnající se průměru, který z daňového základu na naposledy podaném přehledu o příjmech a výdajích OSVČ připadá na první kalendářní měsíc výkonu SVČ, případně je stanovena, ve výši minimálního měsíčního vyměřovacího základu stanoveného pro daný rok. Částky, které převyšují předpis záloh na pojistné, jsou považovány za platby do budoucna, nejdéle do prosince daného roku. Konečná částka na prosinci (na posledním měsíci výkonu činnosti v daném kalendářním roce) je považována za zálohu na pojistné na tento měsíc.
I nadále může OSVČ platit zálohy na pojistné do budoucna, a to nejdéle do konce kalendářního roku, avšak tuto skutečnost již nemusí OSSZ/PSSZ/MSSZ dopředu oznamovat. Zálohy na pojistné zaplacené do budoucna mohou být vráceny jen za kalendářní měsíce po ukončení činnosti. Rozdíl minimálního úhrnu záloh a uhrazených plateb lze vrátit, pokud o to OSVČ požádá nejpozději do konce kalendářního roku.
Nová výše vyměřovacího základu je platná od měsíce, v němž byl nebo měl být podán přehled v dalším kalendářním roce. Pokud však z přehledu vyplyne nižší vyměřovací základ, tak platí již od měsíce, v němž byl přehled podán.
Na základě žádosti OSVČ příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ poměrně sníží měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za další kalendářní rok, jestliže budou splněny následující podmínky:
Pokud příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byla podána žádost o snížení, nejméně však za dobu 3 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem (daňový základ) připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti.
OSSZ může rozhodnout o skutečnosti, že OSVČ vykonávající vedlejší činnost nemá povinnost platit zálohy na pojistné v požadovaném období, nejdéle do měsíce, ve kterém bude (měl by být) podán přehled o příjmech a výdajích za další kalendářní rok, jestliže by v důsledku poklesu příjmů ve sledovaném období od 1. ledna do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém byla podaná žádost o snížení, nejméně však za dobu 3 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, nevznikla účast na důchodovém pojištění.
Pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou OSVČ dobrovolně k tomuto pojištění přihlášeny, je za kalendářní měsíc splatné od prvního do posledního dne kalendářního měsíce.
Více informací naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
V této věci je oprávněna jednat OSVČ nebo osoba pověřená plnou mocí.
Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
Hlavní podmínkou je výkon samostatné výdělečné činnosti. Přidělení variabilního symbolu při oznámení zahájení samostatné výdělečné činnosti.
Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
Pojistné lze platit buď prostřednictvím poštovní poukázky nebo bezhotovostním převodem z účtu.
Na které instituci životní situaci řešit
Obraťte se na příslušnou OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, oddělení OSVČ (místní příslušnost se řídí místem vašeho trvalého pobytu).
Jaké doklady je nutné mít s sebou
Občanský průkaz (pas) a kopii oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti, které není součástí veřejně dostupných rejstříků.
Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Veškeré formuláře jsou uveřejněny na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení, a rovněž jsou dostupné na všech správách sociálního zabezpečení.
Základní formuláře – Oznámení o zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti, Přihláška k dobrovolné účasti na nemocenském pojištění a Přehled o příjmech a výdajích.
Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti je třeba oznámit do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy k této skutečnosti došlo. Pro ukončení samostatné výdělečné činnosti není stanoven předepsaný formulář (je však nutné, aby měl písemnou formu); nepovinný formulář naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Skončení důvodu pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, pokud OSVČ důvod pro výkon vedlejší činnosti uplatnila, je OSVČ povinna oznámit nejpozději na přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém důvod skončil.
Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019podává OSVČ nejpozději do 4. 5. 2020, a to vždy, pokud její daňové přiznání nezpracovává daňový poradce. Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce a OSVČ tuto skutečnost doloží nejpozději do 30. 4. 2020 u příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, posunuje se termín podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019 na 3. 8. 2020. Více informací naleznete na stránkách ČSSZ.
Dále je možné podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019 do 1 měsíce po uplynutí lhůty, kterou byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro odevzdání daňového přiznání. Finanční úřad může na žádost plátce daně, jeho daňového poradce či z vlastního podnětu lhůtu pro podání přiznání prodloužit zpravidla nejdéle o 3 měsíce. Pouze v odůvodněných případech (např. jsou-li součástí příjmů i příjmy zdaňované v zahraničí) může být lhůta prodloužena až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
V případě, že OSVČ není povinna podávat daňové přiznání, musí Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019 podat nejpozději do 31. 7. 2020.
Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
Další účastníci postupu nejsou stanoveni.
Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
Další činnosti nejsou stanoveny.
Elektronická služba, kterou lze využít
Své dotazy můžete posílat na elektronické podatelny jednotlivých pracovišť České správy sociálního zabezpečení.
Podle kterého právního předpisu se postupuje
Jaké jsou související předpisy
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Proti platebnímu výměru, kterým OSSZ/ PSSZ/ MSSZ předepisuje dlužné pojistné a penále, lze podat v zákonné lhůtě odvolání.
Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností
Jestliže nebylo pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále.
Penále činí 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá, a to včetně dne, ve kterém bylo pojistné zaplaceno. Penále z neuhrazených záloh na pojistné se platí nejpozději do dne, kdy byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém nebyly zálohy uhrazeny.
OSVČ neplatí penále z dlužného pojistného za dobu, kdy nevykonává samostatnou výdělečnou činnost.
Penále se dále neplatí:
- za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do dne vykonatelnosti platebního výměru,
- ode dne následujícího po dni splatnosti zálohy na pojistné, která byla zaplacena do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se záloha platí,
- za dobu ode dne zahájení insolvenčního řízení do dne právní moci rozhodnutí soudu, kterým se insolvenční řízení končí, s výjimkou případů, kdy soud rozhodl o skončení insolvenčního řízení podle § 142 insolvenčního zákona,
- za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,
- za dobu ode dne, od kterého došlo k promlčení pohledávky na pojistném podle § 18 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
- byla-li podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do tohoto dne; nebylo-li v této lhůtě dlužné pojistné zaplaceno, platí se penále ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti.
Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ nebo na účet správce daně, popřípadě na zvláštní výdajový účet Ministerstva financí, nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné ode dne následujícího po dni její platby do 8 dnů po dni zjištění, že plátce zaplatil pojistné na tento jiný účet.
Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet cizozemského nositele pojištění namísto příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné, pokud plátce pojistného uhradí dlužné pojistné do 8 dnů po zjištění, že měl pojistné zaplatit OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
Jestliže příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ povolila placení dlužného pojistného ve splátkách, činí penále z takového dluhu 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá, a to ode dne splatnosti první splátky dluhu.
Nejčastější dotazy
Nejčastější dotazy a odpovědi naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě
Česká správa sociálního zabezpečení
Za správnost návodu odpovídá útvar
Česká správa sociálního zabezpečení – odbor Kancelář ústředního ředitele ČSSZ.
Popis je zpracován podle právního stavu ke dni
01.01.2017
Popis byl naposledy aktualizován
03.09.2020
Datum konce platnosti popisu
Bez časového omezení.
