Polsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

© Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (Polsko)

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Bilance vzájemné obchodní výměny (v tis. Kč)

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

poř.

Index

poř.

Index

poř.

Index

2010

154 643 502

3.

125,7

154 241 344

3.

121,8

308 884 846

4.

123,7

402 158

2011

181 474 996

3.

117,4

176 663 859

3.

114,5

358 138 855

4.

115,9

4 811 137

2012

187 114 681

3.

103,1

196 377 307

3.

111,2

383 491 988

3.

107,1

-9 262 626

2013

190 435 696

3.

101,8

212 005 127

3.

108,0

402 440 823

3.

104,9

-21 569 431

2014

217 113 711

3.

114,0

248 355 801

3.

117,1

465 469 512

3.

115,7

-31 242 090

2015

227 941 668

3.

105,0

275 619 938

3.

111,0

503 561 606

4.

108,2

-47 678 270

2016

229 138 114

3.

100,5

288 884 681

3.

104,8

518 022 795

2.

102,9

-59 746 567

2017

253 977 389

3.

110,8

291 305 839

3.

100,8

545 283 228

2.

105,3

-37 328 450

2018

265 591 703

3.

104,5

304 826 160

3.

103,8

570 417 863

3.

104,1

-39 234 457

2019

275 466 507

3.

103,4

309 927 972

3.

100,5

585 394 479

3.

101,8

-34 461 465

 

Bilance vzájemné obchodní výměny (v tis. EUR)

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

EUR

poř.

Index

EUR

poř.

Index

EUR

poř.

Index

EUR

2010

6 114 808

3.

131,4

6 098 906

3.

127,4

12 213 714

4.

129,3

15 902

2011

7 381 233

3.

120,7

7 185 547

3.

117,8

14 566 780

4.

119,3

195 686

2012

7 442 019

3.

100,8

7 810 417

3.

108,7

15 252 436

3.

104,7

-368 398

2013

7 331 782

3.

98,5

8 162 206

3.

104,5

15 493 988

3.

101,6

-830 424

2014

7 885 581

3.

107,6

9 020 296

3.

110,5

16 905 877

3.

109,1

-1 134 715

2015

8 354 714

3.

105,9

10 102 259

3.

112,0

18 456 973

4.

109,2

-1 747 545

2016

8 476 083

3.

101,5

10 686 150

3.

105,8

19 162 233

2.

103,8

-2 210 067

2017

9 652 539

3.

113,9

11 069 464

3.

100,0

20 722 003

2.

108,1

-1 416 925

2018

10 356 853

3.

107,3

11 884 868

3.

100,0

22 241 721

3.

106,8

-1 528 015

201910 729 5073.103,212 072 3743.100,422 801 881
3.101,7-1 339 423

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Český statistický úřad

Zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

                                                                                      

 

10 nejvýznamnějších položek českého vývozu

SITC

Název

Rok 2019

Rok 2018

podíl v %

pořadí

podíl v %

pořadí

78

Silniční vozidla

17,4

1

16,9

1

76

Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku

7,8

2

6,4

4

77

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n

7,1

3

6,9

3

67

Železo a ocel

5,9

4

7,5

2

89

Různé výrobky, j.n.

5,2

5

5,2

5

69

Kovové výrobky, j.n.

4,8

6

4,6

6

74

Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n.

4,7

7

4,3

8

75

Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat

4,2

8

4,5

7

55

Silice a vonné látky, leštící a čistící přípravky

2,4

9

2,1

11

57

Plasty v prvotní formě

2,3

10

3,0

9

64

Papír, lepenka a výrobky z nich

2,3

11

2,6

10

 

Celkem Top 10 položek v příslušném roce

61,8

 

61,9

 

 

Tabulka představuje TOP 10 položek v našem vývozu do Polska podle SITC 2 v letech 2018 a 2019. Dominující položkou našeho vývozu jsou silniční vozidla. Kromě plastů v prvotní formě a silic a vonných látek řadíme ostatní 10 TOP zbožové položky našeho vývozu do skupin 6 – 8. Všech 10 TOP položek se podílelo v obou letech téměř 62 % na celkového vývozu, což vypovídá o poměrně značné koncentraci vývozu do Polska. Sestava TOP 10 vývozních položek je v posledních dvou letech velmi stabilní – položkově v podstatě až na jednu výjimku identická, mění se pouze pořadí.

 

 

 

10 nejvýznamnějších položek českého dovozu

SITC

Název

Rok 2019

Rok 2018

podíl v %

pořadí

podíl v %

pořadí

78

Silniční vozidla

11,9

1

11,6

1

82

Nábytek a jeho díly

6,6

2

6,6

3

77

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.

6,1

3

5,9

4

67

Železo a ocel

5,7

4

7,0

2

68

Neželezné kovy

5,4

5

5,7

5

89

Různé výrobky, j.n.

4,8

6

4,7

6

69

Kovové výrobky, j.n.

4,6

7

4,4

7

71

Stroje a zařízení k výrobě energie

4,1

8

4,3

8

74

Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n.

3,0

9

2,7

11

32

Uhlí, koks, brikety

2,7

10

3,0

9

01

Maso a masné výrobky

2,6

12

2,8

10

 

Celkem Top 10 položek v příslušném roce

54,9

 

56,

 

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

 

Tabulka přibližuje TOP 10 položek v polském dovozu do České republiky v totožné SITC 2 za stejné období. Jejich podíl na celkovém dovozu z Polska dosáhl v roce 2019 téměř 55 % a proti roku 2018 o cca 1 % poklesl. Přesto i v dovozu se jedná o značnou koncentraci do uvedených TOP 10 položek.

 

 

Zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Vzájemný obchod službami a jeho struktura (zdroj: ČNB, údaje v mil. CZK)

 

 

2018

2019

kredit

debet

saldo

kredit

debet

saldo

Běžný účet

254 519,0

334 094,8

-79 575,8

259 946,7

327 383,9

-67 437,2

Zboží

227 998,0

292 064,3

-64 066,4

229 916,7

291 858,8

-61 942,0

Služby celkem

20 772,0

23 696,5

-2 924,4

24 276,4

24 164,8

111,6

Doprava

5 511,4

3 330,3

2 181,1

6 274,9

3 405,9

2 869,0

Cestovní ruch, v tom

6 205,2

12 785,6

-6 580,4

6 824,4

13 328,8

-6 504,4

– Pracovní cesty

645,3

403,1

242,2

662,0

425,0

237,0

– Soukromé cesty

5 559,9

12 382,6

-6 822,7

6 162,4

12 903,8

-6 741,4

Stavební práce

775,2

484,7

290,5

495,3

642,1

-146,9

Ostatní podnikatelské služby

3 581,4

4 197,3

-615,9

5 261,8

4 428,1

833,7

Prvotní důchody

5 243,8

15 949,2

-10 705,4

5 012,7

8 742,9

-3 730,2

v tom: důchody z investic

4 841,8

15 746,2-10 904,4

4 583,7

8 172,9-3 589,2

Druhotné důchody

505,2

2 384,8-1 879,6

740,8

2 617,4-1 876,7

 

Celkově lze u obchodu službami mezi ČR a Polskem konstatovat jeho nižší podíl na celkovém objemu mezinárodního obchodu ČR službami v porovnání s obchodem zbožím.

 

Zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Investice českých firem v Polsku

Historicky největší českou investicí je převzetí dvou elektráren ELCHO Chorzów (Slezsko) a Skawina (Malopolsko) od americké firmy PSEG firmou ČEZ a. s. V případě dalších uvažovaných investic se počítá s řádovým zvýšením podílu ČEZ na výrobě elektrické energie v Polsku (nyní 2 %). ČEZ předpokládal vlastnictví větrných parků na severu Polska v řádu 800 MW. Kvůli novému zákonu regulujícímu umístění a parametry větrných farem však k tomu zřejmě nedojde. Do struktury firmy v Polsku patří dceřiná společnost pro distribuci a obchod s elektřinou a společnost pro trh s odpady z elektráren. Přirozeným partnerem ČEZ je společnost PGE EJ, která má být investorem první polské jaderné elektrárny (do r. 2025).

                                                                    

V r. 2010 ukončil Energetický a průmyslový holding, a.s. jednání o privatizaci černouhelného dolu PG Silesia, který se polský stát rozhodl prodat v době, kdy byl důl prakticky uzavřen. Byla to jediná úspěšná zahraniční akvizice v polském hornictví. EPH modernizoval celé důlní zařízení a dokončuje otevření další stěny.

 

V prosinci 2014 zahájil činnost společný energetický podnik TAMEH Holding, vytvoření v srpnu téhož roku mezi skupinou Arcelor Mittal a polskou skupinou Tauron. Jedná se o společné investice v Ostravě v oblasti ekologizace a výstavby nových technologií.

 

Společnost Energo-Pro sice zvítězila v roce 2011 v výběrovém řízení na privatizaci soustavy čtyř vodních elektráren ZEW Niedzica (100 MW) na řece Dunajec a uzavřela s Ministerstvem státního majetku předběžnou smlouvu, avšak vzhledem k lokálnímu odporu k privatizaci Ministerstvo státního majetku zrušilo výsledek privatizace . Od té doby se právní stav ZEW Niedzica nezměnil a zůstává v majetku polského státu.

 

Významným investorem je česko-slovenská skupina Penta Ivestments a.s., která provádí u většiny akvizic restrukturalizaci firem s perspektivou regionálního rozvoje a investic ve V4. Největší investicí a největší akvizicí skupiny Penta v Polsku je koupě akcií vydavatelské, mediální a maloobchodní sítě EMPIK Media & Fashion s dceřinými společnostmi v Německu, v Rumunsku, v Turecku a na Slovensku. Mezi další aktuální investice v Polsku patří síť lékáren Dr. Max, sázková společnost Fortuna, výrobce mražených potravin Iglotex nebo firma z oboru zdravotnictví EMC Instytut Medyczny.

 

V Polsku je úspěšná společnost Newton Media, která je lídrem v monitoringu tištěných médií. V internetovém prodeji vstoupily  na polský trh postupně společnosti jako Mall.cz, Notino.cz, Sportissimo a mnoho dalších.

 

KOFOLA, a.s., koupila výrobce nealkoholických nápojů HOOP Polska, zkonsolidovala výrobu nealkoholických nápojů a vzniklý koncern se třemi závody (Kutno, Bielsk Podlaski a Grodzisk Wielkopolski) byl třetím největším hráčem na trhu sycených nealkoholických nápojů v Polsku (po společnostech Coca Cola a Pepsi Cola). V roce 2019 však Kofola oznámila prodej většiny firmy HOOP novému polskému majiteli, který vlastní také výrobce minerální vody Cisowianka. Ve vlastnictví Kofoly tak v Polsku zůstává už jen firma Premium Rosa, která vyrábí rostlinné a bylinné produkty. Na jaře 2019 se společnost KOFOLA, a.s. rozhodla prodat polského výrobce nápojů společnost Hoop Polska. Na polském trhu tak Kofole zůstala pouze firma Premium Rosa, která vyrábí rostlinné a bylinné produkty.

 

V roce 2010 vstoupily do polského metalurgického průmyslu i Třinecké železárny a.s. koupí jednoho z největších výrobců drátů, hřebíků a dalších produktů hutní druhovýroby Metalurgia Radomsko.

 

Postupně se také vyvíjela spolupráce mezi společností Česká zbrojovka Uherský Brod a polskou Fabryka Broni Lucznik. Od roku 2014 ČZUB v Luczniku vyrábí část komponent pro své ruční zbraně a v plánu je další posilování spolupráce.

 

V Polsku je registrováno asi 480 českých firem, nejčastěji ve formě zastoupení, obchodních společností, nebo společných výrobních a distribučních podniků.

 

Zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Odrazem intenzivní bilaterální spolupráce je hojný počet bilaterálních smluv, který dosahuje téměř jedné stovky. Mezi nejvýznamnější patří:

  • Smlouva mezi vládou ČSFR a vládou PR o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci (1991)
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou PR o přeshraniční spolupráci (1994)
  • Smlouva mezi ČR a PR o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech (2000).

Z ekonomické oblasti lze zmínit například:

  • Smlouvu o zamezení dvojího zdanění, podepsanou ve Varšavě 24. 6. 1993 s platností od 1. 1. 1994 (novelizována 13.9.2011 s platností od 1.1.2013) a
  • Smlouvu o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsanou 16. 7. 1993 s platností od 1. 1. 1994. Platnost této smlouvy byla (v rámci tzv. intra-EU BITs) ukončena ke dni 24.9.2019.

Hospodářskou spoluprací se také zabývá Česko-polská mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci.  Hospodářskou spoluprací se zabývá konkrétně Pracovní skupina pro hospodářství, obchod a dopravní infrastrukturu, jejíž vedení je v gesci odboru 51500 Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Dne 1. ledna 2012 vstoupil v platnost zákon týkající se rozvojové spolupráce (Ustawa o współpracy rozwojowej), který specifikuje nejdůležitější pojmy související s rozvojovou spoluprací a zavádí pravidla pro její koordinaci ze strany Ministerstva zahraničních věcí. Podle zákona polská rozvojová spolupráce je poskytovaná na základě víceletého programu rozvojové spolupráce přijatého Radou ministrů. Program stanoví priority pro rozvojovou spolupráci v geografických a tematických oblastech po dobu minimálně 4 let.

První dlouhodobý program na období 2012–2015 (Wieloletni program współpracy rozwojowej na lata 2012–2015) byl přijat Radou ministrů dne 20. března 2012.

 

Pro období 2012–2015 byly vybrány dvě tematické oblasti:

  • demokracie a lidská práva
  • systémová transformace

Tématické oblasti rozvojové spolupráce mohou být podporovány paralelně a nezávisle na prioritách uvedených v geografických oblastech podpory.

Geografické priority byly rozděleny dle Dlouhodobého programu rozvojové spolupráce 2012–2015 do dvou skupin:

  • země Východního partnerství
  • vybrané státy Afriky, Asie a Blízkého východu (z toho země východní Afriky, severní Afriky, Afghánistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán a také Palestinská autonomie).

Druhý dlouhodobý program polské rozvojové spolupráce na období 2016–2020 (Wieloletni program współpracy rozwojowej na lata 2016–2020), který obsahuje strategické opatření pro rozvojové země, byl přijat Radou ministrů dne 6. října 2015.

 

Program pro léta 2016-2020 byl zpracován s přihlédnutím ke zkušenostem získaným při provádění rozvojové spolupráce v letech 2012–2015 a analýzám strategických dokumentů, potřeb a směrů rozvoje spolupráce partnerských zemí, jakož i činnosti Programové rady pro rozvojovou spolupráci a iniciativ Evropské unie.

 

Ve srovnání s předchozím programovým obdobím se v letech 2016-2020 polská rozvojová spolupráce zaměří na menší počet prioritních zemí. Prioritní podpora bude zaměřená na 10 zemí: 4 země Východního partnerství (Bělorusko, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina) a 6 zemí  v Africe, Asii a na Středním východě (Etiopie, Keňa, Myanmar, Palestina, Senegal, Tanzanie).

 

Dokument také stanovuje tématické priority rozvojové spolupráce. V následujících letech bude polská rozvojová spolupráce sloužit k posílení vlády práva a podpoře decentralizačních reforem a boje proti korupci a dodržování lidských práv a občanských svobod. Jedním z cílů rozvojové spolupráce je rovněž zlepšení zdravotní péče a přístupu ke vzdělávání. Předpokládá se také podpora podnikání a zemědělství a rovněž ochrana životního prostředí, včetně prevence následků přírodních katastrof a katastrof způsobených lidskou činností.

 

Nový program bere v úvahu výzvy, kterým čelí polský systém rozvojové spolupráce týkající se změn, které probíhají na regionální úrovni. V rámci podpory pro země VP, Polsko bude i nadále sdílet své transformační zkušenosti a podporovat proevropské ambice těchto zemí, včetně zavedení dohod o přidružení a DCFTA (zejména na Ukrajině, v Moldavsku a Gruzii).

 

Vzhledem k bezprecedentní migrační krizi způsobené ozbrojeným konfliktem v Sýrii, program předpokládá poskytování polské humanitární pomoci uprchlíkům na Blízkém východě, zejména syrským uprchlíkům.

 

Činnosti zahrnuté do programu budou financovány Ministerstvem zahraničních věcí, zvláštní rezervou státního rozpočtu pro rozvojovou spolupráci a z prostředků jiných ministerstev.

Na základě víceletého programu ministr zahraničních věcí připravuje roční plány rozvojové spolupráce, ve kterých je určené množství finančních prostředků a způsob realizace úkolů ve prospěch rozvojových zemi.

 

Plán na rok 2020 a podrobné informace lze najít na stránkách:

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Varšavě (Polsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem