Polsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (Polsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Polsko (pol. Polska), oficiální název Polská republika (PR, pol. Rzeczpospolita Polska, RP) je stát ležící ve střední Evropě. Polsko hraničí s Německem na západě, s Českem a Slovenskem na jihu, Běloruskem a Ukrajinou na východě a s Litvou a Ruskem (Kaliningradská oblast) na severu. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři se 770 km pobřeží. Povrch je převážně rovinatý, hory tvoří většinu jižní hranice.

 

Současné Polsko je s 38 miliony obyvatel osmý nejlidnatější stát Evropy; oproti minulým dobám však tvoří po roce 1945 naprostou většinu Poláci, nábožensky římští katolíci. Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu je v Horním Slezsku. Hlavním městem je Varšava, do raného novověku jím byl Krakov.

Polsko je mj. členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové obchodní organizace (WTO) a Visegrádské skupiny.

 

Složení vlády Polské republiky:

  • Mateusz Morawiecki – předseda vlády
  • Jacek Sasin – místopředseda vlády a ministr státních aktiv
  • Piotr Gliński – místopředseda vlády a ministr kultury a národního dědictví
  • Jarosław Gowin – místopředseda vlády a ministr vědy a vysokého školství
  • Mariusz Błaszczak – ministr národní obrany
  • Małgorzata Jarosińska-Jedynak – ministryně pro fondy a regionální politiku
  • Jacek Czaputowicz – ministr zahraničních věcí
  • Konrad Szymański – ministr vlády pro evropské záležitosti 
  • Zbigniew Ziobro – ministr spravedlnosti
  • Tadeusz Kościński – ministr financí
  • Jadwiga Emilewicz – ministryně rozvoje
  • Michał Kurtyka – ministr klimatu
  • Michał Woś – ministr vlády, ve vedení ministerstva životního prostředí
  • Dariusz Piontkowski – ministr národního vzdělávání
  • Marlena Maląg – ministryně rodiny, práce a sociální politiky
  • Jan Krzysztof Ardanowski  – ministr zemědělství a rozvoje venkova
  • Andrzej Adamczyk – ministr infrastruktury
  • Łukasz Szumowski – ministr zdravotnictví
  • Marek Gróbarczyk – ministr mořského hospodářství a vnitrozemské plavby
  • Mariusz Kamiński – ministr vnitra a administrativy, koordinátor zpravodajských služeb
  • Marek Zagórski – ministr digitalizace
  • Danuta Dmowska-Andrzejuk – ministryně sportu
  • Michał Dworczyk – ministr vlády, vedoucí kancléře předsedy vlády
  • Łukasz Schreiber – ministr vlády

Poznámka: jedná se jednobarevnou vládu vládnoucí strany PiS (Právo a spravedlnost), důvěru získala v dolní komoře polského parlamentu dne 19. 11. 2019.

 

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Pozorované demografické jevy ukazují, že od několika let se populační situace Polska významně nezměnila – je stále obtížná. V nejbližší době by neměly být očekávány žádné významné změny, které by zajistily stabilní demografický vývoj. Nízký počet sňatků a změny pozorované v trendu plodnosti za poslední čtvrt století budou mít i nadále nepříznivý dopad na příští počet narozených a to v důsledku mnohem menšího počtu žen v plodném věku v budoucnu. Tento jev je dále posílen vysokou mírou emigrace Poláků do zahraničí (to platí zejména pro dočasnou emigraci mladých lidí).

 

Na konci roku 2018 dosáhl počet obyvatel Polska 38411 tis., tj. o cca 22 tis. méně než na konci roku 2017. V minulém roce byla zaznamenán skutečný úbyt -0,06%, což znamená, že na každých 10 000 obyvatel ubylo Polsku 6 osob (v roce 2017 byl zaznamenán mírný, téměř nulový nárůst 0,001%).

 

Počet obyvatel se od roku 2012 postupně snižuje (s výjimkou mírného nárůstu – o téměř 1 tisíc – v roce 2017). Změny v počtu obyvatel Polska v posledních letech byly především důsledkem záporné bilance přirozené obměny. V roce 2018 byl počet narozených dětí nižší než počet zemřelých o cca 26 tis. Míra přirozeného přírůstku (na 1000 obyvatel) činila -0,7‰; před rokem tento ukazatel byl také záporný, ale téměř nulový (-0,02 ‰).

 

V celkovém počtu obyvatel Polska tvoří ženy stále téměř 52 %, poměr počtu mužů k počtu žen v populaci Polska činí 100 : 107.

Z hlediska počtu obyvatel je Polsko na 36. místě mezi zeměmi světa a na 6. v Evropské unii. Podle hustoty obyvatelstva patří do skupiny středně obydlených evropských zemí – na 1 km2 připadá 123 lidí. Obyvatelé Polska tvoří cca. 7,47% z celkového počtu obyvatel EU.

 

Základní demografické údaje

  2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Počet obyvatel celkem (v tisících) 38 530 38 538 38 533 38 496 38 479 38 437 38 433 38 434 38411
Skutečný nárůst
v tisících 33 9 -5 -37 -17 -41 -4 0,6 -22
v % 0,08 0,02 -0,01 -0,10 -0,04 -0,11 -0,01 0,00 -0,06
Podíl věkové skupiny (%)
 předproduktivní věk (0-17 let) 18,8 18,5 18,3 18,2 18,0 18,0 17,9 18,0 18,1
 produktivní věk (18-59/64 let) 64,4 64,2 63,9 63,4 63,0 62,4 61,9 61,2 60,6
 poproduktivní věk (60/65 let +) 16,8 17,3 17,8 18,4 19,0 19,6 20,2 20,8 21,4
Živě narození
v tisících 413,3 388,4 386,3 369,6 375,2 369,3 382,3 402,0 388,0
na 1000 obyvatel (v ‰) 10,7 10,1 10,0 9,6 9,7 9,6 9,9 10,5 10,1
Zemřelí celkem
v tisících 378,5 375,5 384,8 387,2 376,5 394,9 388,0 403,0 414,0
na 1000 obyvatel (v ‰) 9,8 9,7 10,0 10,1 9,8 10,3 10,1 10,5 10,8
Kojenecká úmrtnost
v tisících 2,1 1,8 1,8 1,7 1,6 1,5 1,5 1,6 1,5
na 1000 živě narozených (v ‰) 5,0 4,7 4,6 4,6 4,2 4,0 4,0 4,0 3,8
Přirozený přírůstek
v tisících 34,8 12,9 1,5 -17,7 -1,3 -25,6 -5,8 -1,0 -26
na 1000 obyvatel (v ‰) 0,9 0,3 0,0 -0,5 -0,0 -0,7 -0,2 -0,02 -0,7
Zahraniční migrační saldo (v tisících) -2,1 -4,3 -6,6 -19,9 -15,8 -15,8 1,5 1,4 3,6

 

Národnostní složení

Národnostní složení při sčítání lidu v r. 2001 bylo následující: 96,7 % Poláci, 0,5 % Slezané 0,4 %, Němci 0,1 % Bělorusové 0,1 %, Ukrajinci 0,1%. V roce 2011, kdy bylo umožněno uvádět více národností, vzrostl podíl Slezanů na 2,1%, Kašubů na 0,6 % a Němců na 0,3%.

 

Obyvatelstvo podle etnické identity v roce 2002 a 2011
Etnická identita 2002 (jen jedna možnost) 2011 (dvě možnosti)
Celkem
jednorodá (jednoduchá)
složitá (dvojitá)  
Celkem 38 230 080 38 511 824  x  x
Deklarace národní-etnické příslušnosti 37 455 195 379 89 955 37 072 615  917 339
polská 36 983 720 37 393 651 36 522 211  871 440
jiná než polská 471 475 1 467 743 550404  917 339
v tom:  
slezská 173 153 846 719 375 635  471 085
kašubská 5 062 232 547 16 377  216 170
německá 152 897 147 814 44 549  103 265
ukrajinská 30 957 51 001 27 630  23  370
běloruská 48 737 46 787 30 195  16 592
romská 12 855 17 049 9 899  7 149
ruská 6 103 13 046 5 176  7 870
americká 1 541 11 838 813  11 026
lemkovská 5 863 10 531 5 612  4919
anglická 800 10 495 1 193  9 303
italská 1 367 8 641 912  7 729
francouzská 1 633 7 999 1 094  6 905
litevská 5 846 7 863 4 830  3 032
židovská 1 133 7 508 1 636  5 871
Bez národní-etnické příslušnosti 399 x  x
Nestanovena 774 885 521 470 x  x

 

Před druhou světovou válkou bylo Polsko mnohonárodnostním státem. Poláků bylo méně než 70 %, Ukrajinci tvořili 1 4%, Židé 9 %, Bělorusi a Němci po 3 %.

Dnes je Polsko homogenní s 97% podílem obyvatel polské národnosti (včetně Slezanů). Německá menšina, zejména kolem Opole, činí asi 170 tis. obyvatel. Bělorusové, v počtu asi 50 000, žijí na východě Polska kolem Bialystoku, Ukrajinců je přes 30 000 (v Podkarpatském vojvodství). Podle Ústavy jsou ještě uznanými národními menšinami Arméni, Češi (v městě Zelov a kolem Střelína), Litevci, Rusové, Slováci (v Malopolsku) a Židé. Vedle národnostních menšin byl přiznán statut etnických menšin Karaimům, Lemkům, Romům a Tatarům.

Svobodu vyznání v Polsku garantuje ústava a doplňující zákon o svobodě vyznání (zákon Ustawa z dnia 17 maja 1989 r. o gwarancjach wolności sumienia i wyznania Dz.U. 1989 nr 29 poz. 155 v platném znění z roku 2005 (Dz.U. 2005 nr 231 poz. 1965). Pouze 5,8% Poláků se deklaruje ateisty, nevěřícími či nerozhodnými. Církev, zejména římsko-katolická, má velký vliv jak v politice, kultuře, tak každodenním životě. K římsko-katolickému náboženství se hlásí cca 92,8 % Poláků.       

  • římskokatolické – 92,8 %
  • pravoslavní – 0,7 %
  • Svědkové Jehovovi – 0,3%
  • evangelické – augsburského vyznání – 0,2 %
  • řečtí katolíci – 0,1 %
  • starokatolíci – 0,1 %
  • buddhisté – cca 0,04 %
  • muslimové – 0,013 %
  • domorodá náboženství – cca 0,01 %
  • judaismus – 0,004 %

Příští národní sčítání obyvatel se bude v Polsku konat v roce 2021

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele Polska za období 2013–2018

 

  2013 2014 2015 2016 2017 2018*)
HDP  (mld. PLN) 1656,895 1719,769 1799,392 1861,112 1988,730 2115,700
HDP per capita (v PLN) 43 034 44 705 46 814 48 432 51 760 x
HDP (% r/r) 1,4 3,3 3,8 2,9 4,8 5,1
Nezaměstnanost (%) 13,4 11,5 9,7 8,2 6,6 5,8
Reálná mzda brutto (% r/r) 2,8 3,2 4,5 4,3 3,7 5,3
Export (mil. EUR) 154 994,0 165 773,6 179 578,2 184 842,9 206 647,3 221 000
Export v EUR (% r/r) 8 6,9 8,3 2,3 10,2 7,0
Import (mil. EUR) 156 978,0 168 432,3 177 232,9 180 924,6 206 084,4 226 100
Import v EUR (% r/r) 1,9 7,2 5,2 0,9 12,3 9,7
Inflace (% roční průměr) 0,9 0 -0,9 -0,6 2,0 1,6

* předběžné výsledky
Zdroj: Hlavní statistický úřad PR

 

Veřejný dluh

Informace o dluhu (v mln PLN) a v poměru k HDP  2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018*)
Dluh sektoru vládních institucí
(Dług sektora General Government)
847 708 875 260 922 755 867 345 923 259 1 009 257 1005 722 1034 358
v % HDP 54,1% 53,7% 55,7% 50,4% 51,3% 54,2% 50,6% 48,9%
Státní veřejný dluh
(Państwowy dług publiczny)
815 346,2 840 476,8 882 293,0 826 774,7 877 282,4 965 201,5 961 836,3 984 284,7
v % HDP 52,0% 51,6% 53,3% 48,1% 48,8% 52,1% 48,5% 46,5%
Dluh státní pokladny
(Dług Skarbu Państwa)
771 127,5 793 853,7 838 025,4 779 938,4 834 550,6 928 661,2 928 471,8 954 246,5
v % HDP 49,2% 48,7% 50,6% 45,4% 46,4% 50,1% 46,7% 45,1%

* předběžné výsledky
Zdroj: Ministerstvo financí PR

Deficit

Deficit státního rozpočtu 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018*) 2019**)
v mld. PLN -30,5 -42,2 -29,0 -42,6 -46,2 -25,4 -10,4 -28,5
% HDP -1,8 -2,5 -1,6 -2,3 -2,4 -1,3 -0,5 -1,8

*) předběžné výsledky
**) Podle zákona o státním rozpočtu na rok 2019
Zdroj: Ministerstvo financí PR

 

 

Deficit sektoru vládních institucí 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
v mln. PLN -60 480 -68 146 -63 370 -48 703 -41 614 -30 404 -7 987
% HDP -3,7 -4,1 -3,7 -2,7 -2,2 -1,5 -0,4

Zdroj: Hlavní statistický úřad PR

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Tabulka státního rozpočtu – příjmů, výdajů a salda (v mld. PLN)

  2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018  2019 (odhad)
Příjmy 277,6 287,6 279,2 283,5 289,2 314,6 350,5 380,1 387,7
Výdaje 302,7 318 321,3 312,5 331,8 360,8 375,9 390,5 416,2
Saldo -25,1 -30,4 -42,2 -28,9 -42,6 -46,2 -25,4 -10,4

-28,5

Zdroj: Ministerstvo financí PL

 

 

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance Polska (v mil. EUR)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Běžný účet -14 456 -5 031 -8 534 -2 405 -2 248 715 -3 449
Obchodní bilance -8 131 -335 -3 255 2 213 2 935 1 426 -5179
vývoz 141 024 149 096 158 619 172 124 177 448 201 890 215 137
dovoz 149 155 149 431 161 874 169 911 174 513 200 464 220 316
Bilance služeb 6 004 7 646 9 059 10 911 13 963
17 956
22 184
příjmy 31 948 33 588 36 733 40 656 44 934 51 866 59 177
výdaje 25 944 25 942 27 674 29 745 30 971 33 910 36 993
Prvotní důchody (saldo) -12 204 -11 915 -13 961 -14 683 -17 746 -18 541 -19 006
příjmy 11 636 11 594 11 605 11 298 11 086 11 661 11 127
výdaje 23 840 23 509 25 566 25 981 28 832 30 202 30 133
Druhotné důchody (saldo) -125 -427 -377 -846 -1 400 -126 -1 448
příjmy 6 092 6 038 5 942 5 808 5 509 6 068 5 613
výdaje 6 217 6 465 6 319 6 654 6 909 6 194 7 061
Kapitálový účet 8 549 9 006 10 034 10 158 4 472 5 894 10 126
příjmy 9 060 9 498 10 809 10 788 5 186 6 365 11 442
výdaje 511 492 775 630 714 471 1 316
Finanční účet -8 901 -4 478 -4 689 603 1 347
-1  190 5 521
Přímé investice – aktiva 1 055 -2 525 5 091 4 388 12 813
3 689 529
Účasti a akcie/podílové listy investičních fondů -30 -188 3 276 3 281 7 416 1 466 -322
Dluhové cenné papíry 1 085 -2 337 1 815 1 107 5 397 2 223 851
Přímé investice – pasiva 5 770 658 14 821 13 530 16 639
9 287
9 424
Účasti a akcie/podílové listy investičních fondů 2 148 -2 060 8 967 11 369 10 185 8 496 8 241
Dluhové cenné papíry 3 622 2 718 5 854 2 161 6 454 791 1 183
Portfoliové investice – aktiva 340 1 651 4 229 9 961 -5 536 1 139 375
Majetkové cenné papíry 442 919 1 793 9 033 -5 777 123 -1 185
dluhové cenné papíry -102 732 2 436 928 241 1 016 1560
Portfoliové investice – pasiva 15 635 1 776 2 422 7 091 -2 189 5 453 -3 322
Majetkové cenné papíry 2 815 1 994 2 194 3 744 -2 459 1 298 701
dluhové cenné papíry 12 820 -218 228 3 347 270 4 155 -4 023
Ostatní investice – aktiva 1 722 1 215 3 071 4 600 2 487 5 651
5 244
NBP 1 0 1 0 227 -230 0
vláda 244 45 -5 34 220 16 1 049
obchodní banky 178 -725 484 30 298 444 2 922
ostatní sektory 1 299 1 895 2 591 4 536 1 742 5 421 1 273
Ostatní investice – pasiva -2 787 2 613 277 -2 213 14 572 -11 279 -309
NBP 273 1 414 -1 168 -72 15 082 -10 157 1 865
vláda 1 438 2 140 1 964 -17 -70 -650 -911
obchodní banky -3 682 240 976 -1 742 -1 874 -2 342 -3 093
ostatní sektory -816 -1 181 -1 495 -382 1 434 1 870 1 830
Finanční deriváty -2 133 -526 -16 -879 175 -1 065 -1 062
Oficiální rezervní aktiva 8 733 754 456 941 20 430 -7 143 6 228
Saldo chyb a opomenutí -2 994 -8 453 -6 189 -7 150 -877 -7 799
-1 156

Zdroj: Národní banka PL

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Polskou centrální bankou je Narodowy Bank Polski (NBP) www.nbp.pl. Plní úkoly dané Ústavou Polské republiky, zákonem o NBP a zákonem O bankovním právu. Tyto zákony právně zajišťují nezávislost NBP na jiných státních orgánech v Polsku. Ve vztahu k ostatním bankám v Polsku plní NBP regulační funkce, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti depozit uložených v bankách, jakož i stability bankovního sektoru, za který je odpovědná.

 

Dozor nad bankovním sektorem, kapitálovým, pojišťovacím a penzijním trhem vykonává (Komise finančního dohledu). Dohled nad činností Komise vykonává předseda vlády. Rozsah a principy dohledu definuje (zákon ze dne 21. července 2006 o dohledu nad finančním trhem) a zákon ze dne 29. srpna 1997. (Bankovní právo )

 

K zákonům, které byly zavedeny v posledních letech a které významně ovlivnily finanční systém a zejména bankovní sektor v Polsku patří:

  • Zákon ze dne 25. ledna 2013, kterým se mění zákon o zárukách poskytnutých státem a některými právnickými osobami. – Dz. U. 2013 nr 0 poz. 198
  • Zákon ze dne 12. července 2013, kterým se mění zákon o platebních službách a
    některé další zákony. – Dz. U. 2013 nr 0 poz. 1036
  • Zákon ze dne 26. července 2013, kterým se mění zákon o Bankovním garančním fondu
    a některé další zákony. – Dz. U. 2013 nr 0 poz. 1012
  • Zákon ze dne 27. září 2013 týkající se státní podpory na pořízení prvního
    bytu pro mladé lidi. – Dz. U. 2013 nr 0 poz. 1304
  • Zákon ze dne 19. dubna 2013., kterým se mění zákon o SKOK (družstevních záložnách) a některé další zákony. – Dz. U. 2013 nr 0 poz. 613
  • nařízení vlády ze dne 7. ledna 2013. – Dz. U. 2013 poz. 90
  • Zákon ze dne 15. ledna 2016 o daních z určitých finančních institucí – Dz. U. 2016 poz. 68

Velkou roli hrají – právně nezávazné, ale s velkým dopadem pro polský bankovní sektor – doporučení Komise finančního dohledu. Nejdůležitější doporučení  byly vydané v roce 2013:

  • Doporučení M – týkající se řízení operačního rizika v bankách – uchwała nr 8/2013 Komisji Nadzoru Finansowego z dnia 8 stycznia 2013 r.
  • Doporučení T – týkající se osvědčených postupů v oblasti řízení maloobchodního úvěrového rizika – uchwała nr 59/2013 Komisji Nadzoru Finansowego z dnia 26 lutego 2013 r.
  • Doporučení S – týkající se osvědčených postupů v oblasti řízení úvěrových expozic zajištěných hypotékou – uchwała nr 148/2013 Komisji Nadzoru Finansowego z dnia 18 czerwca 2013 r

Struktura bankovního sektoru

Podle raportu KNF v roce 2018 situace polského bankovního sektoru byla nadále stabilní.

 

   Prosinec 2016 Prosinec 2017 Prosinec 2018 Změna 2017/2018 
 r/r   %
Bilanční suma bankovního sektoru (v mld. PLN) 1 706,50 1 776,8  1 895,9  119,2  6,7% 
– komerční banky  1 549,50 1 602,0  1 691,7  89,8  5,6% 
– družstevní banky 120,5 130,0  138,4  8,4  6,4% 
– pobočky úvěrových institucí 36,6 44,8  65,8  21,0  46,9% 
Počet bank a poboček úvěrových institucí 621 616 612    
– komerční banky  36  35  32     
– družstevní banky 558  553  549     
– pobočky úvěrových institucí 27  28  31     
Zaměstnanost

(v tis. osob)

168 821  164 390  162 568  -1 822  -1,1% 
Prodejní síť (jednotky) 14 506  13 430  12 986  -444  -3,3% 
Podíl 10 největších bank (v %)
– aktiva 70,6%  70,1%  73,5%     
– úvěry nefinančního sektoru 70,0%  69,3%  73,4%     
– vklady nefinančního sektoru 74,9%  74,6%  78,8%     
Podíl tuzemských investorů na aktivech sektoru 43,4%  54,5%  53,6%     

 

V roce 2018 došlo ke sloučení dvou komerčních bank (BPI Bank Polski Inwestycji s Getin Noble Bank), k přeměně dvou komerčních bank v pobočky úvěrových institucí (Raiffeisen Bank Polska a Volkswagen Bank Polska), k zahájení činnosti jedné pobočky úvěrové instituce (John Deere Bank) a k převzetí čtyř družstevních bank jinými družstevními bankami. V důsledku toho se snížil počet subjektů vykonávajících bankovní činnost (z 616 na konci roku 2017 na 612 na konci roku 2018, tj. počet komerčních bank se snížil na 32, družstevních bank na 549 a počet poboček úvěrových institucí vzrostl na 31).

 

Koncem roku 2018 vzrostla koncentrace bankovního sektoru (podíl 10 největších bank na aktivech sektoru, úvěrech nefinančního sektoru a vkladech nefinančního sektoru vzrostl ze 70,1%; 69,3% a 74,6% na konci roku 2017 na 73,5%; 73,4% a 78,8% ke konci roku 2018), což bylo výsledkem nákupu bankovních aktiv velkými bankami (BGŻ BNP Paribas převzal většinu aktivů Raiffeisen Bank Polska a významnou část aktivů Deutsche Bank Polska převzal Santander Bank Polska).

 

Vlastnická struktura sektoru se významně nezměnila, i když se podíl tuzemských investorů na aktivech bankovního sektoru snížil (z 54,5% na konci roku 2017 na 53,6% ke konci roku 2018). Na konci roku 2018 kontrolovali domácí investoři třináct komerčních bank a všechny družstevní banky (Státní pokladna kontrolovala osm komerčních bank). Zatímco zahraniční investoři kontrolovali devatenáct komerčních bank a všechny pobočky úvěrových institucí. Kontrolní balíčky akcií vlastnili investoři z osmnácti zemí, přičemž dominantní roli hráli investoři ze Španělska a Německa.

 

Banky a pobočky úvěrových institucí podle podílu kapitálu  – stav k 31.12.2018; pořadí podle velikosti bilanční sumy.

 

A. Domácí banky s dominantním podílem polského kapitálu:


1. Powszechna Kasa Oszczędności Bank Polski S.A.
2. Bank Polska Kasa Opieki S.A.
3. Bank Gospodarstwa Krajowego
4. Alior Bank S.A.
5. Getin Noble Bank S.A.
6. Bank Polskiej Spółdzielczości S.A.
7. Idea Bank S.A.
8. PKO Bank Hipoteczny S.A.
9. SGB-Bank S.A.
10. Bank Ochrony Środowiska S.A.
11. Bank Pocztowy S.A.
12. Plus Bank S.A.
13. Pekao Bank Hipoteczny S.A.


a všechny družstevní banky

 


B. Domácí banky s dominantním podílem zahraničního kapitálu:


1. Santander Bank Polska S.A.
2. mBank S.A.
3. ING Bank Śląski S.A.
4. Bank BGŻ BNP Paribas S.A.
5. Bank Millennium S.A.
6. Bank Handlowy w Warszawie S.A.
7. Deutsche Bank Polska S.A.
8. Credit Agricole Bank Polska S.A.
9. Santander Consumer Bank S.A.
10. Euro Bank S.A.
11. mBank Hipoteczny S.A.
12. Bank BPH S.A.
13. DnB Bank Polska S.A.
14. Nest Bank S.A.
15. HSBC Bank Polska S.A.
16. Toyota Bank Polska S.A.
17. FCA-Group Bank Polska S.A.
18. RBS BANK (Polska) S.A.
19. Mercedes-Benz Bank Polska S.A.


Pobočky úvěrových institucí:

1. Raiffeisen Bank International AG (Spółka Akcyjna) Oddział w Polsce
2. Societe Generale Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
3. BNP Paribas S.A. Oddział w Polsce
4. Industrial and Commercial Bank of China (Europe) S.A. (Spółka Akcyjna) Oddział w Polsce
5. Volkswagen Bank GmbH Sp. z o.o. Oddział w Polsce
6. Intesa Sanpaolo S.p.A. Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
7. Bank of China (Luxembourg) S.A. Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
8. MUFG Bank (Europe) N.V. S.A. Oddział w Polsce
9. Danske Bank A/S Spółka Akcyjna Oddzial w Polsce
10. Caixabank, S.A. (Spółka Akcyjna) Oddział w Polsce
11. RCI Banque Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
12. Skandinaviska Enskilda Banken AB (Spółka Akcyjna) Oddział w Polsce
13. FCE Bank Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
14. Haitong Bank S.A. Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
15. Elavon Financial Services Limited (Spółka z Ograniczoną Odpowiedzialnością) Oddział w Polsce
16. Svenska Handelsbanken AB, Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
17. Citibank Europe plc (Publiczna Spółka Akcyjna) Oddział w Polsce
18. Ikano Bank AB (publ) Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
19. BNP Paribas Securities Services Spółka Komandytowo-Akcyjna Oddział w Polsce
20. Nordea Bank AB SA Oddział w Polsce
21. China Construction Bank (Europe) S.A. (Spółka Akcyjna) Oddział w Polsce
22. TF Bank AB (spółka z ograniczoną odpowiedzialnością) Oddział w Polsce
23. Euroclear Bank SA/NV (Spółka Akcyjna) Oddział w Polsce
24. AS Inbank Spółka Akcyjna-Oddział w Polsce
25. Aareal Bank Aktiengesellschaft (Spółka Akcyjna) Oddział w Polsce
26. Banque PSA Finance Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
27. Western Union International Bank GmbH, sp. z o.o. Oddział w Polsce
28. Nykredit Realkredit A/S Spółka Akcyjna Oddział w Polsce
29. UBS Limited (Spółka z Ograniczoną Odpowiedzialnością) Oddział w Polsce
30. J.P. Morgan Europe Limited Spółka z Ograniczoną Odpowiedzialnością Oddział w Polsce
31. John Deere Bank S.A. Spółka Akcyjna Oddział w Polsce

 

 

Podle KNF – I přes obecně příznivou situaci je třeba mít na paměti celou řadu výzev, kterým bude polský bankovní sektor čelit ve výhledovém horizontu.

 

Polský pojišťovací trh

Ke konci roku 2018 povolení k výkonu pojišťovací činnosti v Polsku mělo celkem 60 pojišťoven. Činnost v oblasti životních pojištění (I díl) realizovalo 26 společností a ostatní pojištění osob a majetku (II díl) provádělo 33 podniků a také 1 zajišťovna.

 

 

Pojišťovny s největším podílem na trhu stav k 09.2018 

  I díl   II díl
1 PZU Życie S.A. 38,13% 1 PZU S.A. 32,13%
2 AVIVA TUnŻ S.A. 8,81% 2 STU ERGO HESTIA S.A. 15,05%
3 OPENLIFE TU Życie S.A. 7,26% 3 TUiR WARTA S.A. 13,79%
4 Nationale-Nederlanden TUnŻ S.A. 6,98% 4 TUiR ALLIANZ POLSKA S.A. 5,17%
5 GENERALI ŻYCIE T.U. S.A. 4,30% 5 AXA UBEZPIECZENIA TUiR S.A. 4,78%
 Celkem 65,47%  Celkem 70,76%

 

Zahraniční kapitál má dominantní postavení v případě 39 tuzemských pojišťoven (19 díl I a 20 díl II).
Z hlediska původu zahraničního kapitálu mezi investory ze 13 zemí dominoval kapitál rakouský (investice do 8 pojišťoven v celkové hodnotě 1,36 mld. PLN, což představovalo 33,93% hodnoty zahraničních investic). Druhé místo obsadil kapitál nizozemský, který byl dosud na čtvrtém místě. To bylo výsledkem nákupu akcií a podílů dvou závodů od německého investora. Nizozemský kapitál investoval v šesti pojišťovnách částku 0,74 mld. PLN, což představuje 18,59% hodnoty zahraničních investic. Na dalších místech se umístil francouzský (investice do 6 závodů ve výši 0,70 mld. PLN – 17,59%) a německý kapitál (investice do 10 závodů ve výši 0,68 mld. PLN – 16,96%).

Podíl zahraničních investorů na základním kapitálu pojišťoven k 31. 12. 2018

 

Pojistovny - zahr. investori.jpg

Zdroj: www.knf.gov.pl

 

 

Dne 1. ledna 2016 vstoupil v platnost Zákon ze dne 11. září 2015 ohledně zahájení a provozování pojišťovacích a zajišťovacích činnosti (Dz. U. z 2015 r., poz. 1844 z późn. zm), který zavádí do polského právního systému ustanovení směrnice Solventnost II. (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II).) To vedlo k mnoha změnám ve fungování pojišťoven a zajišťoven, jakož i v provádění dohledu nad tímto sektorem. Zavedený systém solventnosti zohledňuje rizikový profil, kterým čelí pojišťovny a zajišťovny v rámci své podnikatelské činnosti.
Pojišťovny a zajišťovny jsou povinny mj. mít vlastní dostatečné finanční prostředky k pokrytí dvou kapitálových požadavků: vlastní zdroje použitelné pro krytí solventního kapitálového požadavku (Solvency Capital Requirement – SCR) a použitelné základní vlastní zdroje ke krytí minimálního kapitálového požadavku (Minimum Capital Requirement – MCR). Změnil se také rozsah zpráv, které jsou pojišťovny povinny předkládat dozorčím orgánům.

 

Doporučené informační zdroje:

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Všeobecný daňový systém

Základními právními předpisy upravujícími daňový systém v Polsku jsou:

  1. Ústava Polské republiky ze dne 2. dubna 1997 (Konstytucja Rzeczypospolitej Polskiej, Dz.U. 1997 nr 78 poz. 483),
  2. Zákon ze dne 29. srpna 1997, Daňový řád (Ordynacja podatkowa, Dz.U. 1997 nr 137 poz. 926),
  3. Věcné daňové zákony upravující přímo všechny typy daní existujících v Polsku.

Základní rozdělení daní je následující.

Přímé daně

Daň z příjmu fyzických osob

 

Zákon o dani z příjmu fyzických osob stanoví následující metody výpočtu daně:

 

Základ pro výpočet daně v PLN Daň
Více než do  
  85 528 18% minus částka snižující daň z příjmu
85 528   15 395 zł 04 gr + 32% přebytku částky 85 528 zł

 

 podle daňové škály v roce 2017

 

Roční příjem daňového poplatníka Sazba daně Částka osvobozená od daně
1 PLN – 6600 PLN 18% minus 1188 PLN* 6600 PLN
6601 – 11.000 PLN 18% minus částka snižující* Degresivní – od 6600 PLN do 3091 PLN
11.001- 85.528 PLN 18% minus 556,02 PLN* 3091 PLN
85.529 PLN – 127.000 PLN 32% minus částka snižující* Degresivní – od 3091 PLN do 0 PLN
127.001 PLN 32% Není částka osvobozená od daně

*částky 556,02 PLN, 1188 PLN a  částka vyplývající z výše uvedeného výpočtu jsou to tzv. částky snižující daň z příjmu

 

podle daňové škály v roce 2018

 

Roční příjem daňového poplatníka Sazba daně Částka osvobozená od daně
1 PLN – 8000 PLN 18% minus 1440 PLN* 8000 PLN
8001 – 13.000 PLN 18% minus částka snižující Degresivní – od 8001 PLN do 3091 PLN
13.001- 85.528 PLN 18% minus 556,02 zł* 3091 PLN
85.529 PLN – 127.000 PLN 32% minus částka snižující Degresivní – od 3091 PLN do 0 PLN.
127.001 PLN 32% Není částka osvobozená od daně

*částky 556,02 PLN, 1440 PLN a  částka vyplývající z výše uvedeného výpočtu jsou to tzv. částky snižující daň z příjmu.

 

Daň z příjmu právnických osob

Podle §19, zákona o daních z příjmů právnických osob, (ustawa z dnia 15 lutego 1992 r. o podatku dochodowym od osób prawnych (Dz. U. z 2017 r. poz. 2343, ze zm.), daň z příjmu právnických osob činí 19% základu pro výpočet daně nebo 9% základu pro výpočet daně – v případě daňových poplatníků, jejichž příjmy za fiskální rok nepřesáhly vyjádřené v PLN částky odpovídající 1 200 000 EUR.

 

Daň dědická a darovací

Základním právním předpisem je zákon ze dne 28. července 1983 ve věci zdanění darů a dědictví.

 

Daň z veřejnoprávní činnosti (PCC)

Daň PCC upravuje zákon ze dne 9. září 2000.

 

Daň z pozemku

Předmětem zdanění je zemědělská půda, která je zařazena do rejstříku pozemků a budov jako zemědělská půda nebo jako pozemek osázený stromy a keři na zemědělské půdě, s výjimkou půdy používané pro jiné účely než zemědělská činnost jako podnikatelská aktivita.

 

Daň z lesa

Předmětem zdanění jsou lesy – lesní půdy zařazeny do evidence pozemků a budov jako lesy, s výjimkou lesů používaných pro provádění jiných ekonomických aktivit než lesnické činnosti.

 

Daň z nemovitostí

Předmětem zdanění jsou pozemky, budovy nebo jejich části, konstrukce nebo jejich části související s podnikáním.

 

Silniční daň

Předmětem zdanění jsou:

  • nákladní vozidla s maximální hmotností nad 3,5 tuny a vyšší,
  • traktory a vozidla upravená pro použití s návěsem nebo přívěsem s celkovou hmotností nad 3,5 tuny a vyšší,
  • přívěsy a návěsy, které spolu s motorovým vozidlem mají celkovou přípustnou hmotnost nad 7 tun a vyšší,
  • autobusy.

Tonážní daň

Toto zdanění upravuje Zákon ze dne 24. srpna 2006. o tonážní dani

Daň z těžby některých nerostných surovin

Daň z těžby nerostných surovin existuje v Polsku od 18. dubna 2012, tzn. od nabytí účinnosti zákona ze dne 2. března 2012 o dani z těžby nerostných surovin

Daň je vybírána za těžbu mědi a stříbra a je příjmem státního rozpočtu. Daň se vybírá celní správou Polské republiky.

Paušální daň z hodnoty produkce uvedené na trh

„Zákon ze dne 6. července 2016“ o aktivaci loďařského průmyslu a doplňkových průmyslů upravuje paušální zdanění některých příjmů (výnosů) loďařských podnikatelů.

Paušální daň činí 1% daňového základu.

Nepřímé daně

 

DPH

Základní sazba činí 23%, pro některé zboží a služby jsou stanoveny snížené sazby 8% a 5%. Podrobný seznam zboží podléhajícího sníženým sazbám se nachází v příloze zákonu o dani z přidané hodnoty.


Od 1. ledna 2018 jsou mikropodniky povinne vést elektronický registr DPH (tj. registraci prodeje a nákupů DPH) a posílat ho jako tzv. Jednolity Plik Kontrolny VAT (JPK_VAT). Velké společnosti posílají JPK_VAT od 1. července 2016 a malé a střední od 1. ledna 2017. Podrobné informace lze najít na webu Ministerstva financí.

 

Spotřební daň

Spotřební daně jsou v Polsku, stejně jako v ostatních zemích EU, uvaleny na benzín, těžká paliva a jiné energetické produkty, alkoholické nápoje či tabákové výrobky. Základním právním předpisem upravujícím spotřební daň v Polsku je zákon ze dne 6. prosince 2008 o spotřební dani.

 

Daň z her

Předpisy týkající se hazardních her upravuje zákon ze dne 19. listopadu 2009, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2010. o hazardních hrách

Ostatní daně  

Bankovní daň

Dne 1. února 2016 vstoupil v platnost zákon ze dne 15. ledna 2016  o daních z určitých finančních institucí (tzv.) zákon o bankovní dani. Zákon o bankovní dani zavádí tzv. bankovní daň. Podle zákona daň je vybírána od bank (tuzemských a  poboček zahraničních bank, poboček úvěrových institucí), pojišťoven, družstevních spořitelen a úvěrních družstev a úvěrových společností. Předmětem zdanění jsou aktiva finančních institucí. Z daně jsou vyjmuté státní dluhopisy. Daň činí 0,0366% z daňového základu měsíčně, což je 0,44% hodnoty aktiv ročně. V případě bank a družstevních spořitelen i úvěrních družstev majetek osvobozený od daně činí  4 mld. PLN. Pro pojišťovny se jedná o 2 mld. PLN a pro úvěrové společnosti – 200 mil. PLN. Celkově osvobozena od daně je státní banka Bank Gospodarstwa Krajowego a i další státní banky, které mohou vzniknout v budoucnosti.

Poplatky:

Právním základem je Zákon ze dne 12. ledna 1991 (USTAWA z dnia 12 stycznia 1991 r. o podatkach i opłatach lokalnych, Dz.U. 1991 nr 9 poz. 31) o daních a poplatcích lokálních

 

Dle výše zmíněných předpisů k místním poplatkům patří:

Rada města/obcí může formou usnesení zavést tržištní poplatek. Tržištní poplatek se vybírá od fyzických osob, právnických osob a organizačních jednotek bez právní subjektivity, které prodávají na tržištích. Prodej v budovách nebo v jejich částech není předmětem poplatku. Fyzické osoby, právnické osoby a organizační jednotky bez právní subjektivity, které jsou daňovými poplatníky daně z nemovitosti v souvislosti se zdaněnými objekty umístěnými na tržištích, jsou osvobozeny od tržištního poplatku. Pravidla určování a vybíraní, jakož i platební podmínky a výše poplatků jsou stanoveny v usnesení městské/obecní rady s přihlédnutím k horní hranici sazby vyhlášené ministrem financí. Městská/obecní rada může nařídit výběr tohoto poplatku formou inkasa a určit výběrčí poplatků a výši odměny za inkaso. Kromě toho může městská/obecní rada zavést jiná než výše uvedené předmětné výjimky z tržištního poplatku.

Městská/obecní rada může formou usnesení zavést lázeňský poplatek. Lázeňský poplatek se vybírá od fyzických osob pobývajících déle než 24h pro účely zdraví, turistiky, rekreace nebo školení
v městech nacházejících se v oblastech, které získaly status zdravotního střediska – podle zákona ze dne 28. července 2005 o lázeňské léčbě, lázních a oblastech lázeňské ochrany a lázeňských obcích – pro každý zahájený den pobytu.

Lázeňské poplatky se nevybírají:

  • 1) za podmínky reciprocity – od zaměstnanců diplomatických misí a konzulárních úřadů a dalších osob, které se s nimi rovnají na základě mezinárodních zákonů nebo zvyků, pokud nejsou polskými občany a nemají trvalý pobyt na území Polské republiky;
  • 2) od osob v nemocnicích;
  • 3) od nevidomých a jejich průvodců;
  • 4) od daňových poplatníků daně z nemovitosti z titulu vlastnictví rekreačních domů nacházejících se ve městě/obcí, kde je účtován pobytový nebo lázeňský poplatek;
  • 5) od organizovaných skupin dětí a školní mládeže.

Osobám, od kterých je vybírán lázeňský poplatek, není účtována pobytová taxa.

Pravidla určování a vybíraní, jakož i platební podmínky a výše poplatků jsou stanoveny v usnesení městské/obecní rady s přihlédnutím k horní hranici sazby vyhlášené ministrem financí. Městská/obecní rada může nařídit výběr tohoto poplatku formou inkasa a určit výběrčí poplatků a výši odměny za inkaso. Kromě toho může městská/obecní rada zavést jiná než výše uvedené předmětné osvobození z lázeňského poplatku.

Městská/obecní rada může formou usnesení zavést pobytovou taxu. Poplatek se vybírá od fyzických osob pobývajících déle než jeden den pro účely turistiky, rekreace nebo školení: 

  • 1) v obcích s příznivými klimatickými vlastnostmi, krajinnými hodnotami a podmínkami umožňujícími pobyt osob v těchto destinacích;
  • 2) v obcích nacházejících se v oblastech, které získaly status oblasti lázeňské ochrany podle zákona ze dne 28. července 2005 o lázeňské léčbě, lázních a oblastech lázeňské ochrany a lázeňských obcích. (Dz. U. Nr 167, poz. 1399 ze zm.) – pro každý zahájený den pobytu.

Poplatek se nevybírá:

  • za podmínky reciprocity – od zaměstnanců diplomatických misí a konzulárních úřadů a dalších osob, které se s nimi rovnají na základě mezinárodních zákonů nebo zvyků, pokud nejsou polskými občany a nemají trvalý pobyt na území Polské republiky;
  • od osob v nemocnicích;
  • od nevidomých a jejich průvodců;
  • od daňových poplatníků daně z nemovitosti z titulu vlastnictví rekreačních domů nacházejících se ve městě/obcí, kde je účtován pobytový nebo lázeňský poplatek;
  • od organizovaných skupin dětí a školní mládeže.

Pobytová taxa není účtována osobám, od kterých je vybírán lázeňský poplatek. Pravidla určování a vybíraní, jakož i platební podmínky a výše poplatků jsou stanoveny v usnesení městské/obecní rady s přihlédnutím k horní hranici sazby vyhlášené ministrem financí. Městská/obecní rada může nařídit výběr tohoto poplatku formou inkasa a určit výběrčí poplatků a výši odměny za inkaso, a také uložit inkasistům povinnost vést záznamy o osobách závazných platit pobytovou taxu a upřesnit podrobný rozsah údajů obsažených v tomto registru. Kromě toho může městská/obecní rada zavést jiná než výše uvedené předmětné osvobození od tohoto poplatku.

Městská/obecní rada může formou usnesení zavést poplatek za vlastnictví psa. Tento poplatek se vybírá od fyzických osob majících psy.

Poplatky za vlastnictví psa nejsou vybíraný od:

  • zaměstnanců diplomatických misí a konzulárních úřadů a jiných osob, které se s nimi rovnají, na základě mezinárodních zákonů, dohod nebo zvyků, pokud nejsou polskými občany a nemají trvalý pobyt na území Polské republiky – za podmínky reciprocity;
  • osob zařazených do významného stupně zdravotního postižení ve smyslu ustanovení o odborné a sociální rehabilitaci a zaměstnávání osob se zdravotním postižením – za vlastnictví jednoho psa;
  • osob se zdravotním postižením ve smyslu ustanovení zákona ze dne 27. srpna 1997 o odborné a sociální rehabilitaci a zaměstnávání osob se zdravotním postižením – za vlastnictví asistenčního psa;
  • osob starších než 65 let, které samostatně provozují domácnost – za vlastnictví jednoho psa;
  • daňových poplatníků zemědělské daně – za vlastnictví maximálně dvou psů.

Pravidla určování a vybíraní, jakož i platební podmínky a výše poplatků, jsou stanoveny v usnesení městské/obecní rady s přihlédnutím k horní hranici sazby vyhlášené ministrem financí. Městská/obecní rada může nařídit výběr tohoto poplatku formou inkasa a určit výběrčí poplatků a výši odměny za inkaso. Kromě toho může městská/obecní rada zavést jiné než výše uvedené předmětné osvobození od tohoto poplatku.

Pozn. Většina obcí v Polsku se vzdává vybírání poplatků za vlastnictví psa (např. Varšava). Tento poplatek je však nadále platný pouze v některých polských městech (např. Krakov).

Reklamní poplatek může být zaveden na základě rozhodnutí městské/obecní rady za umístěných reklamních tabulí nebo reklamních zařízení.

Reklamní poplatek může být účtován pouze v oblastech, pro něž se vztahují pravidla a podmínky umístění malých objektů architektury, billboardů a reklamních prostředků a plotů (přijatá městskou/obecní radou).

Poplatek se vybírá od:

  • majitelů nemovitostí nebo stavebních objektů, s výjimkou pozemkových nemovitostí, které jsou předmětem věcného břemena doživotního užívání nemovitosti,
  • držitelů věcného břemena doživotního užívání pozemkových nemovitosti,
  • autonomních držitelů nemovitostí nebo stavebních objektů,
  • držitelů nemovitostí nebo jejich částí nebo stavebních objektů, které jsou ve vlastnictví státní pokladny nebo jednotky místní správy, pokud držení:
  1. je výsledkem smlouvy uzavřené s majitelem, Agenturou zemědělského vlastnictví (ANR) nebo vyplývá z jiného právního titulu,
  2. nemá právní titul.

Poplatek není účtován, pokud jsou reklamní tabule nebo reklamní zařízení, pro něž platí pravidla
a podmínky pro umístění malých objektů architektury, billboardů a reklamních prostředků a plotů (přijatých městskou/obecní radou):

  • nejsou viditelné z veřejného prostoru;
  •  tvoří vývěsní štítek, pokud vyhovuje pravidlům a podmínkám umístění malých objektů architektury, billboardů a reklamních zařízení a plotů;
  • jsou vyplněním povinnosti uložené zákonem;
  • slouží pouze k šíření informací:
  1. trvale připomínající lidi, instituce nebo události,
  2. náboženské povahy související s činností církví nebo jiných náboženských sdružení, pokud jsou reklamní tabule nebo reklamní zařízení umístěny v hranicích oblastí používaných jako místa uctívání a náboženské činnosti a hřbitovů.

Částka uhrazené daně z nemovitosti za reklamní tabuli nebo zařízení je účtována na reklamní poplatek splatný pro tento reklamním billboard nebo zařízení.

Reklamní  poplatek se skládá:

  • z pevné části a variabilní části
  • pevná část má paušální sazbu nezávislou na ploše billboardu nebo reklamního zařízení používaného k zobrazení reklamy,
  • variabilní část závisí na velikosti plochy billboardu nebo reklamního zařízení používaného
    k zobrazení reklamy.

Pravidla určování a vybíraní, jakož i jakož i termíny a výše sazeb jsou stanoveny v usnesení městské/obecní rady s přihlédnutím k horní hranici sazby vyhlášené ministrem financí. Městská/obecní rada může nařídit výběr tohoto poplatku formou inkasa a určit výběrčí poplatků  a výši odměny za inkaso. Kromě toho může městská/obecní rada zavést jiná než výše uvedené předmětné osvobození od tohoto poplatku.

K dalším poplatkům patří také:

 

Administrace daní v Polsku

Od 1. března 2017 v Polsku funguje Krajowa Administracja Skarbowa (KAS), struktura, která v sobě spojuje daňovou správu, finanční kontrolu a celní správu.

KAS – Krajowa Administracja Skarbowa (Národní daňová/finanční správa) je podřízena ministrovi zodpovědnému za veřejné finance (v současné době Mateusz Morawiecki), a její šéfem je náměstek ministra financí (nyní Marian Banaś).

Nový konsolidovaný tvar KAS se skládá z následujících jednotek:

  • 16 ředitelství finanční správy {pol. izby administracji skarbowej}
  • 400 finančních úřadů  {pol. urzędy skarbowe}
  • 16 daňově-celních úřadů  {pol. urzędy celno-skarbowe } – spolu s 45 územními pracovišti {pol. delegatura}  a 143 celními oddělení  {pol. oddziały celne} .

Ředitel ředitelství finanční správy dohlíží nad plněním úkolů ze strany vedoucích finančních úřadů a daňově-celních úřadů.

Organizační struktura

 

Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou  o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu 

 

Doporučené informační zdroje:

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Varšavě (Polsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem