Potenciál absorpční kapacity regionů ČR z pohledu budoucí kohezní politiky EU

Po provedené identifikaci a systemizaci potřeb a priorit rozvoje jednotlivých regionů, vzniklých na základě syntézy zpracovaných regionálních rozvojových strategií, má smysl tyto porovnat s vybranými ukazateli sociálně-ekonomické vyspělosti jednotlivých regionů, jež umožní kvantifikovat potenciál absorpční kapacity těchto regionů a současně i dále podtrhnout jejich společné rysy i odlišnosti.

V našem dalším pojednání poslouží výše a objem HDP v běžných cenách pro jednotlivé regiony jako základní orientační parametr pro vymezení potenciálu absorpční kapacity jednotlivých regionů soudržnosti a krajů v rámci České republiky. Stávající zkušenost ukazuje, že podíl prostředků pocházejících z nástrojů Kohezní politiky EU se v ekonomice našeho typu pohybují přibližně v objemu mírně převyšujícím 3 % regionálního HDP. S ohledem na patrnou podobnost hlavních parametrů a pravidel Kohezní politiky předpokládejme, že i v příštím programovacím období bude tento poměr činit přibližně 3,0 % – 3,5 %.

V našich dalších kalkulacích, které jsou založeny na identifikaci jak stávajících klíčových parametrů rozvoje, tak na vymezení relativních pozic jednotlivých regionů soudržnosti i krajů České republiky a výsledném žebříčku ekonomické vyspělosti a předpokládané ekonomické vyspělosti, přiřadíme vyspělejším regionům v rámci České republiky hodnoty blízké 3,0 % a méně vyspělejším regionům pak okolo 3,5 %. Samozřejmě ve specifické pozici se nachází Praha jako superbohatý region, který již na konvergenční priority z prostředků Kohezní politiky EU nedosáhne a jeho welfarové i rozvojové priority budou zajišťovány v poměru k jeho HDP v poměru viditelně nižším ve vztahu k regionům podrozvinutým.

S ohledem na potřebu nalezení rozumného poměru mezi všemi typy priorit, zejména pak mezi rozvojovými a konvergenčními, získávají regiony, které mají silný zejména inovační potenciál jistý zvýhodňující bonus při výpočtu potenciálu absorpční schopnosti regionů.

Ukazatel HDP v běžných cenách v regionálním členění

Velikost HDP v běžných cenách – historická data

Zdroj: ČSÚ

Zdroj: ČSÚ

Zdroj: ČSÚ

Průměrná hodnota v absolutním nominálním vyjádření za rok 2008 pro regiony soudržnosti NUTS 2 činí 461 124 mil. Kč, pro jednotlivé kraje pak 263 500 mil. Kč.

Zdroj: ČSÚ

Z tabulky absolutních hodnot i relativních pozic zřetelně vyplývá, že sama absolutní výše HDP příslušného regionu či kraje v případě, že se jedná o konvergenční region, je významným determinantem celkového potenciálu absorpční schopnosti. Podle tohoto pravidla platí, že čím větší region, resp. čím větší produkční základna regionu, tím větší je jeho potenciál absorpční schopnosti. Na úrovni regionů soudržnosti tak pro výpočet potenciálu absorpční schopnosti má s výjimkou Prahy (jejíž specifickou pozici jsme výše popisovali a jež tak do našeho žebříčku fakticky „nepatří“) NUTS 2 Jihovýchod a nejméně výhodnou pak NUTS 2 Severozápad.

Tato výchozí pozice bude však následně modifikována řadou dalších parametrů: kvantitativně předpokládanou prognózou regionálního vývoje, kvalitativně pak řadou dalších parametrů a proměnných, které v naší úvaze využijeme.

Pro následující vývoj regionálního rozvoje na úrovni regionů soudržnosti i krajů nám může napomoci prognóza předpokládaného vývoje regionálního HDP, jež vychází z nyní uvažovaných rozvojových možností celé České republiky. Je pravdou, že v současné době zvýšené nejistoty je tvorba dlouhodobé prognózy zejména v delším časovém horizontu spíše kvalifikovanějším přáním, než pregnantně racionálním odhadem, přesto se lze domnívat, že údaje z prognózy nám napomohou dále specifikovat výši potenciálu absorpční schopnosti jednotlivých regionů soudržnosti i krajů v České republice.

Velikost HDP v běžných cenách – prognóza do budoucna

Zdroj: ČSÚ

Zdroj: ČSÚ

Ukazatel HDP v přepočtu na obyvatele v regionálním členění

Zdroj: ČSÚ

Zdroj: ČSÚ

Zdroj: ČSÚ

Zdroj: ČSÚ

Z pohledu rozdílné míry ekonomické rozvinutosti (měřené ukazatelem HDP na obyvatele) lze v tomto ohledu za potřebnější regiony (z pohledu silnějšího akcentu na konvergenční priority) označit: Střední Moravu (především kvůli Olomouckému kraji; pozice Zlínského kraje však rovněž není nejlichotivější) a Severozápad (zde především Karlovarský kraj), do jisté míry i Severovýchod (zde se jedná především o Liberecký kraj) a Moravskoslezsko. Tyto regiony budou v konečném výpočtu potenciálu absorpční kapacity relativně zvýhodněny oproti regionům ostatním. Naopak regiony Střední Čechy, Jihovýchod a Jihozápad z pohledu konvergenčních priorit nevyžadují tak intenzívní míru intervencí; z tohoto pohledu je pro ně aktuálnější zaměření na intervence rozvojové a welfarové povahy.

Produktivita práce na pracovníka v regionálním členění

Zdroj: ČSÚ

Produktivita práce na pracovníka: relativní pozice regionů soudržnosti a krajů vůči národnímu průměru v roce 2008

Sektorové rozdělení tvorby HDP v regionálním členění

Zdroj všech tabulek na této stránce je ČSÚ

• Potenciál absorpční kapacity regionů ČR – pokračování