Potenciál absorpční kapacity regionů ČR z pohledu budoucí kohezní politiky EU

Po provedené identifikaci a systemizaci potřeb a priorit rozvoje jednotlivých regionů, vzniklých na základě syntézy zpracovaných regionálních rozvojových strategií, má smysl tyto porovnat s vybranými ukazateli sociálně-ekonomické vyspělosti jednotlivých regionů, jež umožní kvantifikovat potenciál absorpční kapacity těchto regionů a současně i dále podtrhnout jejich společné rysy i odlišnosti.



V našem dalším pojednání poslouží výše a objem HDP v běžných cenách pro jednotlivé regiony jako základní orientační parametr pro vymezení potenciálu absorpční kapacity jednotlivých regionů soudržnosti a krajů v rámci České republiky. Stávající zkušenost ukazuje, že podíl prostředků pocházejících z nástrojů Kohezní politiky EU se v ekonomice našeho typu pohybují přibližně v objemu mírně převyšujícím 3 % regionálního HDP. S ohledem na patrnou podobnost hlavních parametrů a pravidel Kohezní politiky předpokládejme, že i v příštím programovacím období bude tento poměr činit přibližně 3,0 % – 3,5 %.

V našich dalších kalkulacích, které jsou založeny na identifikaci jak stávajících klíčových parametrů rozvoje, tak na vymezení relativních pozic jednotlivých regionů soudržnosti i krajů České republiky a výsledném žebříčku ekonomické vyspělosti a předpokládané ekonomické vyspělosti, přiřadíme vyspělejším regionům v rámci České republiky hodnoty blízké 3,0 % a méně vyspělejším regionům pak okolo 3,5 %. Samozřejmě ve specifické pozici se nachází Praha jako superbohatý region, který již na konvergenční priority z prostředků Kohezní politiky EU nedosáhne a jeho welfarové i rozvojové priority budou zajišťovány v poměru k jeho HDP v poměru viditelně nižším ve vztahu k regionům podrozvinutým.

S ohledem na potřebu nalezení rozumného poměru mezi všemi typy priorit, zejména pak mezi rozvojovými a konvergenčními, získávají regiony, které mají silný zejména inovační potenciál jistý zvýhodňující bonus při výpočtu potenciálu absorpční schopnosti regionů.

Ukazatel HDP v běžných cenách v regionálním členění

Velikost HDP v běžných cenách – historická data

HDP v běžných cenách pro Českou republiku (mil. Kč)
 1995200020042005200620072008
Česká republika1 466 5222 189 1692 814 7622 983 8623 222 3693 535 4603 688 994
Česká republika bez Prahy1 172 8641 685 6372 152 7542 267 6372 441 4982 654 5972 754 899
Česká republika bez Prahy a Středních Čech1 037 1431 462 4091 854 4461 958 9092 095 5552 272 8112 359 407

Zdroj: ČSÚ

HDP v běžných cenách pro regiony soudržnosti NUTS 2 (mil. Kč)
 1995200020042005200620072008
Praha293 658503 532662 008716 225780 871880 863934 095
Střední Čechy135 722223 229298 308308 728345 943381 786395 492
Jihozápad159 667232 961300 097316 054341 059361 111374 803
Severozápad151 601198 055251 336261 785278 606298 867315 769
Severovýchod193 703285 557346 951366 130389 410419 985428 487
Jihovýchod218 854316 897404 479425 864460 278505 359525 648
Střední Morava153 533216 077268 009280 108299 581327 451342 242
Moravskoslezsko159 785212 862283 574308 968326 621360 037372 458

Zdroj: ČSÚ

HDP v běžných cenách pro kraje (mil. Kč)
 1995200020042005200620072008
Hl. m. Praha293 658503 532662 008716 225780 871880 863934 095
Středočeský kraj135 722223 229298 308308 728345 943381 786395 492
Jihočeský kraj83 383122 662154 181164 609177 119185 664195 115
Plzeňský kraj76 284110 299145 916151 445163 940175 447179 688
Karlovarský kraj40 47454 36065 06366 89568 60974 64278 367
Ústecký kraj111 127143 695186 273194 889209 997224 225237 402
Liberecký kraj55 21181 80794 693104 689109 657114 090114 121
Královéhradecký kraj73 382111 179135 420139 985146 242160 244162 711
Pardubický kraj65 11092 571116 838121 457133 511145 651151 655
Kraj Vysočina62 62191 765120 038126 025135 150147 958152 148
Jihomoravský kraj156 233225 131284 441299 839325 128357 402373 500
Olomoucký kraj77 028109 552138 214141 197148 755162 226173 089
Zlínský kraj76 505106 525129 796138 911150 827165 225169 153
Moravskoslezský kraj159 785212 862283 574308 968326 621360 037372 458

Zdroj: ČSÚ

Průměrná hodnota v absolutním nominálním vyjádření za rok 2008 pro regiony soudržnosti NUTS 2 činí 461 124 mil. Kč, pro jednotlivé kraje pak 263 500 mil. Kč.

HDP: relativní pozice regionů soudržnosti a krajů vůči národnímu průměru v roce 2008
Region soudržnosti NUTS 2Relativní pozice za rok 2008
(národní průměr = 0)
KrajRelativní pozice za rok 2008
(národní průměr = 0)
Praha+10,0Hl. m. Praha+10,0
Střední Čechy-1,4Středočeský kraj+5,0
Jihozápad-1,8Jihočeský kraj-2,6
Severozápad-3,1Plzeňský kraj-3,2
Severovýchod-0,7Karlovarský kraj-7,0
Jihovýchod+1,4Ústecký kraj-1,0
Střední Morava-2,6Liberecký kraj-5,8
Moravskoslezsko-1,9Královéhradecký kraj-3,8
  Pardubický kraj-4,2
  Kraj Vysočina-4,2
  Jihomoravský kraj+4,2
  Olomoucký kraj-3,4
  Zlínský kraj-3,6
  Moravskoslezský kraj+4,1

Zdroj: ČSÚ

Z tabulky absolutních hodnot i relativních pozic zřetelně vyplývá, že sama absolutní výše HDP příslušného regionu či kraje v případě, že se jedná o konvergenční region, je významným determinantem celkového potenciálu absorpční schopnosti. Podle tohoto pravidla platí, že čím větší region, resp. čím větší produkční základna regionu, tím větší je jeho potenciál absorpční schopnosti. Na úrovni regionů soudržnosti tak pro výpočet potenciálu absorpční schopnosti má s výjimkou Prahy (jejíž specifickou pozici jsme výše popisovali a jež tak do našeho žebříčku fakticky „nepatří“) NUTS 2 Jihovýchod a nejméně výhodnou pak NUTS 2 Severozápad.

Tato výchozí pozice bude však následně modifikována řadou dalších parametrů: kvantitativně předpokládanou prognózou regionálního vývoje, kvalitativně pak řadou dalších parametrů a proměnných, které v naší úvaze využijeme.

Pro následující vývoj regionálního rozvoje na úrovni regionů soudržnosti i krajů nám může napomoci prognóza předpokládaného vývoje regionálního HDP, jež vychází z nyní uvažovaných rozvojových možností celé České republiky. Je pravdou, že v současné době zvýšené nejistoty je tvorba dlouhodobé prognózy zejména v delším časovém horizontu spíše kvalifikovanějším přáním, než pregnantně racionálním odhadem, přesto se lze domnívat, že údaje z prognózy nám napomohou dále specifikovat výši potenciálu absorpční schopnosti jednotlivých regionů soudržnosti i krajů v České republice.

Velikost HDP v běžných cenách – prognóza do budoucna

Dlouhodobá prognóza růstu HDP v běžných cenách pro Českou republiku (mil. Kč)
 200820102012201520182020
Česká republika3 688 9943 621 1563 927 0594 495 8215 141 6045 646 577
Česká republika bez Prahy2 754 8992 713 0182 929 1443 329 6083 829 8944 214 190
Česká republika bez Prahy a Středních Čech2 359 4072 330 1032 511 0002 854 7313 285 4003 602 396

Zdroj: ČSÚ

Dlouhodobá prognóza růstu HDP v běžných cenách pro regiony soudržnosti NUTS 2 (mil. Kč)
 200820102012201520182020
Praha934 095908 138997 9151 166 2131 311 7101 432 387
Střední Čechy395 492382 915418 144474 877544 494611 794
Jihozápad374 803366 745396 634454 781531 480„>-4,6
  Kraj Vysočina-4,4
  Jihomoravský kraj+4,0
  Olomoucký kraj-3,7
  Zlínský kraj-3,7
  Moravskoslezský kraj+4,8

Zdroj: ČSÚ

Ukazatel HDP v přepočtu na obyvatele v regionálním členění

HDP v běžných cenách na obyvatele v České republice (Kč)
 1995200020042005200620072008
Česká republika141 957213 110275 770291 561313 868342 494353 701
Česká republika bez Prahy128 630185 467238 102250 347268 797290 875299 302
Česká republika bez Prahy a Středních Čech129 472183 364234 634247 717264 706286 277295 382

Zdroj: ČSÚ

HDP v běžných cenách na obyvatele v regionech soudržnosti NUTS 2 (Kč)
 1995200020042005200620072008
Praha242 161425 316567 946608 975659 756736 228762 352
Střední Čechy122 544200 538626 192268 429296 556321 631325 034
Jihozápad134 939197 820255 481268 494288 610303 787312 155
Severozápad134 075175 024223 541232 168247 042264 217276 297
Severovýchod129 675191 784234 492247 107262 100281 576285 086
Jihovýchod131 437191 165246 683259 629280 298306 655317 037
Střední Morava122 591173 681217 705227 836243 702266 110277 589
Moravskoslezsko124 311166 891226 089246 825261 316288 186297 926

Zdroj: ČSÚ

HDP v běžných cenách na obyvatele v krajích (Kč)
 1995200020042005200620072008
Hl. m. Praha242 161425 316567 946608 975659 756736 228762 352
Středočeský kraj122 544200 538262 192268 429296 556321 631325 034
Jihočeský kraj132 949195 948246 523262 632281 664294 058307 454
Plzeňský kraj137 183199 944265 681275 169296 510314 809317 425
Karlovarský kraj132 660178 465214 218219 627225 263244 233253 964
Ústecký kraj134 597173 756226 991236 810255 100271 616284 558
Liberecký kraj128 721190 641221 558244 447255 133264 031261 872
Královéhradecký kraj132 420201 667247 572255 518266 319291 076293 960
Pardubický kraj127 497182 033231 273240 245263 436286 196295 219
Kraj Vysočina121 363178 550235 264247 109264 423288 667295 785
Jihomoravský kraj135 960196 834251 841265 278287 472314 774326 596
Olomoucký kraj118 290169 573216 033220 972232 639253 277269 684
Zlínský kraj127 250178 119219 514235 265255 695280 042286 172
Moravskoslezský kraj124 311166 891226 089246 825261 316288 186297 926

Zdroj: ČSÚ

HDP na obyvatele: relativní pozice regionů soudržnosti a krajů vůči národnímu průměru v roce 2008
Region soudržnosti NUTS 2Relativní pozice za rok 2008
(národní průměr = 0)
KrajRelativní pozice za rok 2008
(národní průměr = 0)
Praha+10,0Hl. m. Praha+10,0
Střední Čechy-0,8Středočeský kraj-0,8
Jihozápad-1,2Jihočeský kraj-1,3
Severozápad-2,2Plzeňský kraj-1,0
Severovýchod-1,9Karlovarský kraj-2,8
Jihovýchod-1,0Ústecký kraj-2,0
Střední Morava-2,2Liberecký kraj-2,6
Moravskoslezsko-1,6Královéhradecký kraj-1,7
  Pardubický kraj-1,7
  Kraj Vysočina-1,6
  Jihomoravský kraj-0,8
  Olomoucký kraj-2,4
  Zlínský kraj-1,9
  Moravskoslezský kraj-1,6

Zdroj: ČSÚ

Z pohledu rozdílné míry ekonomické rozvinutosti (měřené ukazatelem HDP na obyvatele) lze v tomto ohledu za potřebnější regiony (z pohledu silnějšího akcentu na konvergenční priority) označit: Střední Moravu (především kvůli Olomouckému kraji; pozice Zlínského kraje však rovněž není nejlichotivější) a Severozápad (zde především Karlovarský kraj), do jisté míry i Severovýchod (zde se jedná především o Liberecký kraj) a Moravskoslezsko. Tyto regiony budou v konečném výpočtu potenciálu absorpční kapacity relativně zvýhodněny oproti regionům ostatním. Naopak regiony Střední Čechy, Jihovýchod a Jihozápad z pohledu konvergenčních priorit nevyžadují tak intenzívní míru intervencí; z tohoto pohledu je pro ně aktuálnější zaměření na intervence rozvojové a welfarové povahy.

Produktivita práce na pracovníka v regionálním členění

Produktivita práce na pracovníka v České republice (národní průměr = 100)
 1995200020042005200620072008
Česká republika100,0100,0100,0100,0100,0100,0100,0
Česká republika bez Prahy94,591,991,591,391,590,290,1

Zdroj: ČSÚ

Produktivita práce na pracovníka: relativní pozice regionů soudržnosti a krajů vůči národnímu průměru v roce 2008

Produktivita práce na pracovníka v regionech soudržnosti NUTS 2 (národní průměr = 100)
 1995200020042005200620072008
Praha129,9141,8143,5143,0141,2148,6148,1
Střední Čechy94,9102,0100,1100,5101,999,599,5
Jihozápad95,191,491,690,691,788,888,2
Severozápad97,089,587,887,287,287,487,2
Severovýchod91,291,387,186,686,485,584,9
Jihovýchod96,391,992,992,993,492,292,2
Střední Morava93,888
Region soudržnosti NUTS 2Relativní poziceKrajRelativní pozice
Praha+4,8Hl. m. Praha+4,8
Střední Čechy-0,1Středočeský kraj-0,1
Jihozápad-1,2Jihočeský kraj-1,1
Severozápad-1,3Plzeňský kraj-1,3
Severovýchod-1,5Karlovarský kraj-2,5
Jihovýchod-0,8Ústecký kraj-0,8
Střední Morava-1,5Liberecký kraj-1,9
Moravskoslezsko-0,6Královéhradecký kraj-1,3
  Pardubický kraj-1,4
  Kraj Vysočina-1,1
  Jihomoravský kraj-0,6
  Olomoucký a Zlínský kraj (shodně)-1,5
  Moravskoslezský kraj-0,6

Sektorové rozdělení tvorby HDP v regionálním členění

Sektorové členění HDP v roce 2008 v České republice (%)
 Primární sektorSekundární sektorTerciérní sektor
Česká republika2,537,659,9
Česká republika bez Prahy3,344,152,5
Sektorové členění HDP v roce 2008 v regionech soudržnosti NUTS 2 (%)
 Primární sektorSekundární sektorTerciérní sektor
Praha0,218,381,5
Střední Čechy3,142,754,2
Jihozápad4,742,153,2
Severozápad1,749,548,8
Severovýchod3,744,352,0
Jihovýchod4,339,556,1
Střední Morava3,443,952,7
Moravskoslezsko1,649,848,5
Sektorové členění HDP v roce 2008 v krajích (%)
 Primární sektorSekundární sektorTerciérní sektor
Hl. m. Praha0,218,381,5
Středočeský kraj3,142,754,2
Jihočeský kraj5,152,852,1
Plzeňský kraj4,241,354,5
Karlovarský kraj2,843,054,2
Ústecký kraj1,351,647,0
Liberecký kraj1,546,052,5
Královéhradecký kraj4,644,051,4
Pardubický kraj4,543,352,2
Kraj Vysočina7,351,241,5
Jihomoravský kraj3,134,862,1
Olomoucký kraj4,239,056,7
Zlínský kraj2,548,948,6
Moravskoslezský kraj1,649,848,5

Zdroj všech tabulek na této stránce je ČSÚ

Pravidelné novinky e-mailem