Přestupky a správní delikty v podnikání



Přestupkové řízení

Přestupky se projednávají v řízení o přestupcích. Jedná se o zvláštní druh správního řízení a jeho úprava je obsažena subsidiárně ve správním řádu, tedy obecné úpravy obsažené ve správním řádu se použije ve chvíli, kdy není v přestupkovém nebo jiném zákoně úprava řízení odlišná. Speciální právní úprava obsažená ve zvláštních zákonech má přednost před úpravou obsaženou ve správním řádu, nelze však vyloučit užití správního řádu zcela bez dalšího (a to i když tak zvláštní zákon nestanoví) a je třeba pokaždé zkoumat, zda se některá ustanovení správního řádu při řízení nepoužijí.

Přestupky jsou projednávány z úřední povinnosti nebo na návrh (návrhové přestupky jsou vzhledem k podnikání marginální, jedná se o přestupky urážky na cti a dále některé přestupky mezi osobami blízkými).

Subjekty přestupkového řízení jsou pachatelé a správní orgány.

Příslušnost

Příslušností je určen orgán, který je povinen a oprávněn ve věci rozhodnout. Příslušnost se určuje věcná, místní, funkční.

Věcná příslušnost správního orgánu, který je povinen projednat přestupek, je svěřena orgánu, v jehož oboru působnosti byl přestupek spáchán. Konkrétní orgán je pak vždy stanoven zákonem.

K projednání přestupku jsou příslušné:

  • obecní úřady nebo zvláštní orgány obcí,
  • jiné správní orgány na základě zvláštního zákona.

Novelou přestupkového zákona zákonem č. 274/2008 Sb., došlo k ukončení věcné příslušnosti orgánů Policie České republiky k projednávání přestupků ve správním řízení na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, které orgány policie musí projednat a vyřešit buď ve zkráceném správním řízení, nebo předat orgánu příslušnému k jejich projednání v nezkráceném správním řízení, tedy obecním úřadům nebo zvláštním orgánům obcí. Dále se jedná i o přestupky učiněné na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, které orgány policie po jejich zjištění musí buď vyřešit na místě formou zkráceného správního řízení (blokovou pokutou), nebo předat orgánu obce k provedení nezkráceného správního řízení.

Orgány Policie České republiky vystupují jako správní orgány příslušné k provedení nezkráceného správního řízení dle zvláštních zákonů, zejména se jedná o zákon o zbraních a zákon o pobytu cizinců na území České republiky.

Místní příslušnost úřadu povolaného k vedení řízení o přestupku je určena místem, kde byl přestupek spáchán, případně přestupek spáchaný v cizině projedná orgán, v jehož územním obvodu měl pachatel trvalý pobyt.

Funkční příslušnost určuje, který orgán v rámci hierarchie správních úřadů bude povolán k řízení o přestupku.

Účastníci řízení

Účastníkem v přestupkovém řízení může být pouze osoba stanovená přestupkovým zákonem:

  • Obviněný z přestupku. Tím se občan/právnická osoba stává, jakmile je učiněn vůči němu první procesní úkon. Platí zde princip presumpce neviny, takže se až do vydání pravomocného rozhodnutí o spáchání přestupku hledí na obviněného jako na nevinného.
  • Poškozený. Tedy fyzická či právnická osoba, které byla přestupkem způsobena majetková škoda, pokud uplatnila nárok na její náhradu. Účastník se může přestupkového řízení účastnit jen v části, kdy se projednává náhrada škody. Poškozený se tedy i může odvolat jen ve věci náhrady škody.
  • Vlastník věci, která může být zabrána, nebo byla zabrána. Tyto osoby potřebují účinně hájit svá práva, protože hrozí, že jim nastane majetková újma v podobě zabrání věci. Vlastník zabrané věci může v rámci svého procesního postavení uplatňovat svá práva jen v té části řízení, která se týká zabrání věci a v tomto rozsahu i uplatnit právo na odvolání.
  • Navrhovatel je ten, kdo podal v zákonné lhůtě kvalifikovaný návrh na zahájení řízení.

Lhůta pro přezkum přestupku

Po novele zákona o přestupcích účinné od 1. 10. 2015, se změnila lhůta pro přezkum přestupku. Tato lhůta je upravena v § 20 tohoto zákona, jenž v odstavci 1 stanoví, že doba pro projednání přestupku je 1 rok.

Dříve byla tato lhůta tzv. prekluzivní lhůtou, což znamená, že pokud tato lhůta uběhla, už se nedal daný přestupek projednat, jelikož se na něj de facto hledělo, jako by se nikdy nestal. Zároveň se tato lhůta nedala nijak přerušit.

Po zmiňované novele, která přidala k § 20 dva další odstavce, platí, že běh lhůty se přeruší, pokud nastane nějaká tomu relevantní právní skutečnost, tj. pokud dojde k zahájení řízení o přestupku, jakož i k vydání rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným; je-li rozhodnutí prvním úkonem v řízení vydání příkazu o uložení pokuty, přerušuje se běh lhůty jeho doručením.

Po přerušení lhůty se k již uplynulé lhůtě nijak nepřihlíží a začíná běžet promlčecí lhůta nová. Nově je tak možné lhůtu k projednání přestupku prodloužit až na 2 roky, tudíž přestupek nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání dva roky. Pro úplnost je třeba zmínit, že do běhu lhůty podle odstavců 1 až 3 § 20 zákona o přestupcích se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního právního předpisu.

Průběh řízení

Vlastnímu projednání přestupku nepředchází žádné zvláštní procesní stádium, kdy by správní orgán zjišťoval, zda jsou zde důvody pro zahájení řízení. Nicméně ve fázi před zahájením řízení je každý povinen podat vysvětlení a dostavit se k prověření oznámení o přestupku. Dále se může správní orgán obracet na ostatní státní orgány a orgány policie se žádostí o provedení potřebných úkonů. A také mají orgány povinnost oznámit příslušným orgánům přestupky, o nichž se dozví, pokud samy nejsou příslušné k jejich projednání.

K zahájení řízení dochází z úřední povinnosti, dle zásady oficiality. Tedy správní orgán zahajuje řízení, určuje jeho předmět a provádí procesní úkony z úřední moci. Dále se uplatňuje zásada legality, kdy správní orgán musí stíhat všechny přestupky, o nichž se dozví.

Pokud nelze věc vyřešit na místě v blokovém nebo příkazním řízení, nařídí orgán povinně ústní jednání společné pro všechny účastníky.

Účelem přestupkového řízení je zjistit, zda se skutek, který je předmětem řízení, stal, zda je přestupkem a kdo je jeho pachatelem. Přitom se chrání práva a svobody jednotlivce a veřejný zájem. Je zejména třeba úplně přesně zjistit a dokázat vinu obviněného, všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí. Obviněný není povinen dokazovat skutečnosti svědčící v jeho prospěch, není povinen vypovídat a nesmí být k výpovědi ani doznání donucován.

Přezkoumávání rozhodnutí

V rámci přestupkového řízení lze ukládat pachatelům jistě citelné sankce, proto je zákonem stanovena možnost přezkoumat takové rozhodnutí. Celý proces směřuje k zajištění větší správnosti a spravedlnosti rozhodnutí o přestupku. Jako opravný prostředek zná přestupkový zákon odvolání. Mimořádným opravným prostředkem je pak zrušení rozhodnutí o přestupku orgánem, který je vydal, zjistí-li, že osoba již byla za týž skutek soudem pravomocně odsouzena nebo obžaloby zproštěna. Důvodem je zamezit dvojímu postihu za stejný skutek.

Odvolání

Proti každému rozhodnutí v přestupkovém řízení se lze odvolat, kromě rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení a v některých případech zastavení přestupkového řízení. V odvolacím řízení nemůže správní orgán změnit uloženou sankci v neprospěch obviněného z přestupku.

Odpor

Odpor je dalším z řádných opravných prostředků, tedy míří proti nepravomocnému rozhodnutí správního orgánu v přestupkovém řízení. Jeho užití je však omezené a lze ho uplatnit pouze proti rozhodnutí vydanému v příkazním řízení.

Zkrácené řízení

Účelem zkráceného řízení je bez předchozího formálního řízení rozhodnout o jednoduchých, méně závažných přestupcích. Takovým zkráceným řízením jsou blokové řízení a příkazní řízení.

Blokové řízení

Podstatou blokového řízení je rozhodnutí o uložení pokuty ihned po spolehlivém zjištění přestupku, její zaplacení pachatelem buď přímo na místě, nebo ve lhůtě stanovené v bloku. Uložení blokové pokuty má za následek vznik překážky věci rozhodnuté a věc tedy již nemůže být projednána v rámci přestupkového řízení, a pokud projednávání bylo zahájeno před zaplacením blokové pokuty, pak musí správní orgán řízení zastavit či věc odložit.

Blokové řízení může proběhnout, pokud přestupek je spolehlivě zjištěn, nestačí k jeho vyřešení pouze domluva a obviněný je ochoten pokutu zaplatit a zároveň se nejedná o přestupek, který lze projednat jen na návrh.

Sankcí může být v blokovém řízení pouze pokuta do výše 1000 Kč, případně vyšší, pokud je zákonem připuštěna. Správní orgán zároveň s vydáním blokové pokuty nemůže rozhodnout o ochranných opatřeních, o náhradě nákladů řízení, ani o nároku na náhradu škody.

Příkazní řízení

Podstatou příkazního řízení je vydání rozhodnutí, tedy příkazu bez provedení ústního jednání a dokazování. Protože obviněný nemá možnost v příkazním řízení uplatnit svoje procesní práva a není ani vyžadován souhlas s vydáním příkazu, má možnost podat do 15 dnů opravný prostředek – odpor, který vydaný příkaz ze zákona ruší a správní orgán musí pokračovat v prvoinstančním řízení. Lhůta pro podání odporu běží ode dne doručení příkazu a podává se orgánu, který příkaz vydal. Nebyl-li odpor obviněným podán, má příkaz účinky pravomocného rozhodnutí.

V příkazním řízení lze uložit pouze napomenutí nebo pokutu do 10 000 Kč. Po podání odporu nesmí správní orgán uložit obviněnému jiný druh sankce nebo vyšší výměru sankce, než byly uloženy příkazem. Správní orgán zároveň s vydáním příkazu (stejně jako u vydání blokové pokuty) nemůže rozhodnout o ochranných opatřeních, o náhradě nákladů řízení, ani o nároku na náhradu škody.

Výkon rozhodnutí

Výkon rozhodnutí probíhá prostřednictvím exekuce. Jedná se o postup, kdy ten, jemuž byla exekučním titulem uložena povinnost peněžitého nebo nepeněžitého plnění (tedy „povinný“), v určené lhůtě tuto povinnost dobrovolně nesplní. Průběh řízení není upraven v přestupkovém zákoně, ale uplatní se obecná úprava exekuce ve správním řádu.

Exekučním titulem, na jehož základě dochází k exekuci, je:

  • vykonatelné rozhodnutí správního orgánu v právní moci, nebo
  • vykonatelný smír.

Rozhodnutím o přestupku mohou být pachatelem uloženy:

  • sankce, resp. ochranná opatření,
  • jiné povinnosti jako je nahrazení způsobené škody poškozenému a uhrazení nákladů přestupkového řízení.

Sankce v přestupkovém řízení mají podobný charakter jako tresty ukládané v trestním řízení. Proto pro jejich ukládání i výkon platí podobné zásady. Vykonatelné rozhodnutí má být vykonáno ihned, aby výkon sankce – pokud možno nepřerušený následoval co nejrychleji po spáchání činu. Výkon zajišťují z úřední moci orgány, které mají ze zákona povinnost je provést. Případně může výkon rozhodnutí na požádání zajistit soud nebo soudní exekutor.

  • Sankce napomenutí nevyžaduje výkon, protože samotným uložením se sankce realizuje.
  • Pokuta za přestupek se řídí ustanoveními daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.). Tedy exekučním příkazem na přikázání pohledávky, na srážku ze mzdy, na prodej movitých věcí, na prodej nemovitostí.
  • V případě propadnutí nebo zabrání věci přechází právní mocí rozhodnutí vlastnické právo na stát.
  • Výkon sankce zákaz činnosti se realizuje hned poté, co nabude rozhodnutí právní moci. Orgán, který sankci uložil, kontroluje, zda pachatel zakázanou činnost nevykonává. Pokud by odsouzený pokračoval ve vykonávání zakázané činnosti, jednalo by se o trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí. Výkon sankce končí uplynutím doby, na kterou byl zákaz činnosti uložen, netřeba o tomto uplynutí doby vydávat další rozhodnutí.
  • Výkon omezujícího opatření začíná právní mocí rozhodnutí, kterým bylo toto ochranné opatření uloženo. Kontrolu jeho dodržování provádí orgán, který jej uložil v prvním stupni.

Centrální evidence přestupků

Na základě zákona č. 204/2015 Sb., kterým se novelizuje zákon o přestupcích, je od 1. 10. 2016 zřízena tzv. Centrální evidence přestupků (CEP), která bude vedena Rejstříkem trestů, a budou do ní zapisovány prozatím jen některé přestupky podle zákona o přestupcích.

Kromě této nově zaváděné CEP však existují některé dílčí evidence přestupků dle jiných právních předpisů, a to například registr řidičů vedený Ministerstvem dopravy České republiky, který obsahuje kromě jiných skutečností i údaje o dopravních přestupcích, anebo evidence přestupků na úseku zbraní a střeliva projednaných v blokovém řízení vedená Policií České republiky. CEP však zmíněné evidence nenahrazuje, ale je zavedena paralelně vedle nich.

V CEP se evidují pravomocná rozhodnutí o přestupcích:

  • na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 zákona o přestupcích,
  • na úseku zemědělství a myslivosti podle § 35 odst. 1, písm. c) a f) zákona o přestupcích,
  • na úseku obrany České republiky podle § 43 zákona o přestupcích,
  • proti veřejnému pořádku podle § 47 odst. 1 zákona o přestupcích,
  • proti občanskému soužití podle § 49 zákona o přestupcích,
  • a rozhodnutí o přestupcích proti majetku podle § 50 zákona o přestupcích.

Pravomocná rozhodnutí o přestupcích, které nejsou shora vyjmenovány, v CEP zatím vedena nebudou. Pro podnikatelskou sféru je pravděpodobně nejdůležitější registrace přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, což zahrnuje omezení prodeje návykových látek osobám mladším 18 let. Hlavní význam CEP spočívá v tom, že bude možné například v trestním řízení dobře dohledat, zda byla stíhaná osoba již za určitý přestupek správně-právně trestána. Tento fakt bude vodítkem k vytvoření celkové charakteristiky vyšetřované osoby.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. 1 2015, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva. Nicméně připomínáme, že správní delikty jsou upraveny zejména normami veřejného práva. Nový občanský zákoník a související právní úprava tedy nebude mít pro samotné správní delikty v podnikání zásadní dopad.

Přehled všech témat Právního průvodce

Pravidelné novinky e-mailem