Průvodce 7. rámcovým programem – podmínky účasti



zpět na dokument „Průvodce 7. rámcovým programem“

Kdo se může projektů účastnit?

7. rámcový program je otevřen právnickým i fyzickým osobám. Do programu se mohou zapojit jak vzdělávací instituce, výzkumné organizace, mezinárodní společnosti, firmy všech velikostí i jejich asociace, instituce veřejné správy všech úrovní, tak i jednotlivci prakticky z celého světa.

Pro různé typy účastníků platí specifická pravidla týkající se zejména způsobu financování. Pravidla jsou vysvětlena v publikaci nazvané „Pravidla účasti v 7. RP – Rules for participation“.

Počet účastníků v projektu

Počet účastníků v projektu je dán jeho charakterem a jednoduchými pravidly. Většina projektů je řešena mezinárodním týmem složeným podle expertizy účastníků potřebné k dosažení cílů projektu. Minimální počet partnerů v určitém typu projektu definuje příslušný pracovní program.

Účastnické země

7. rámcového programu se mohou účastnit partneři z mnoha zemí, ale je potřeba vědět, že pro následující skupiny zemí platí různá pravidla účasti a financování (více viz kapitola „Kde najdu více informací?“).

• Členské státy Evropské unie (EU-27) a asociované země, které uzavřely s EU smlouvu a přispívají do rozpočtu rámcového programu – tzv. země asociované k 7. RP. Patří mezi ně: Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Izrael, Švýcarsko, Turecko, Chorvatsko, Srbsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Albánie.
• Partnerské země pro mezinárodní spolupráci – tzv. třetí země, klasifikované jako země s nízkými příjmy – jedná se o většinu států světa (např. státy Afriky, Asie, Lat. Ameriky), kromě nejvyspělejších a nejbohatších států. Subjekty ze třetích zemí se mohou účastnit všech typů projektů a získat tak příspěvek ES. V některých výzvách a pracovních programech je jejich účast povinná. Seznam třetích zemí je uveden na internetové adrese: http://ec.europa.eu/research/iscp/pdf/icpc_countries_en.pdf
• Průmyslově rozvinuté země s vysokými příjmy se také mohou účastnit rámcového programu, nemají však (většinou) nárok na příspěvek ES (např. USA, Kanada, Japonsko).

Jak podat projekt?

Projekty se podávají elektronicky podle předem daných pravidel. Začátečníkům doporučujeme bezplatnou konzultaci s národními kontaktními pracovníky (NCP). Kontakty na jednotlivé NCP v ČR najdete na obálce této publikace.

Projekt je teoreticky možno podat v jakémkoliv z oficiálních jazyků EU s povinným překladem abstraktu do angličtiny. Běžná praxe je zpracování návrhu přímo v angličtině již od počátku, protože na jeho přípravě se většinou podílí více partnerů z různých zemí a dodatečný překlad také může snížit srozumitelnost odborného textu.

Projekty se podávají do výzev pro předkládání návrhů projektů, které jsou vyhlašovány EK v rámci jednotlivých tematických priorit (viz kapitola „Jaká je struktura 7. RP?“). Výzva je oznámena v Úředním věstníku EU („Official Journal EU“) a současně je zveřejněna spolu se souborem aktuálních informací v angličtině („information package“) v elektronické formě na serveru CORDIS: http://cordis.europa.eu/fp7/dc/index.cfm. Výzva bývá otevřena zpravidla několik měsíců, ale v některých případech může být otevřena až 2 roky („open call“).

Co obsahuje soubor informací k vyhlášené výzvě:

• Text výzvy – názvy témat k řešení s odvoláním na pracovní program, typy projektů, rozpočet určený pro financování úspěšných projektů a termín uzávěrky.
• Pracovní program – strukturovaný podrobnější popis cílů jednotlivých témat a očekávaných dopadů projektů, alokovaný rozpočet, žádaný typ projektu (viz kapitola „Jaké jsou typy projektů?“) a případně další povinná či doporučená specifika pro jednotlivá témata, např. hranice příspěvku ES (ne celkového rozpočtu projektu), kterou je nutno respektovat. Ke každé výzvě je aktualizován, a to i v případě, že byl vydán na období více let. Součástí souboru informací je i celkový pracovní program pro 7. RP, který poskytne rámec k dané výzvě a kontext pro všechny specifické programy.
• Soubor průvodců pro jednotlivé typy projektů, které poskytují specifické informace a návod k vypracování návrhu projektu. V průvodcích najdete návod jak strukturovat projekt, vysvětlení kritérií a způsobu hodnocení, hlavní zásady pro sestavení řešitelského týmu i rozpočtu projektu a další formální údaje, potřebné pro úspěšné podání projektu. Projekty se ve většině případů připravují na vyhlášená témata – výjimky tvoří například projekty podávané do Specifického programu Myšlenky nebo Kapacity (např. projekty ve prospěch MSP a projekty typu Marie Curie), které je možné podávat na jakékoli téma vědy a techniky. Vyhlášená témata jsou unikátní pro daný pracovní program (a tedy i daný rok) a v drtivé většině případů se v RP neopakují. Návrhy projektů musí odpovídat tématu vyhlášené výzvy a musí splňovat všechny podmínky stanovené Pravidly účasti v 7. RP (počet partnerů, kompletnost projektu, podání před uzávěrkou apod.), případně specifikované konkrétním tématem (účast určitých typů účastníků, specifického počtu partnerů, max. výše příspěvku ES atp.).

Jak již bylo zmíněno, návrhy projektů jsou podávány elektronicky prostřednictvím Elektronického systému na podávání projektů – Electronic proposal submission service (EPSS). Pro usnadnění používání systému vydala EK Příručku pro přípravu a podání návrhu projektu prostřednictvím EPSS. Odkaz na EPSS je uveden na internetové stránce každé otevřené výzvy na serveru CORDIS (viz odkazy v kapitole „Kde najdu více informací?“).

Pracovní program

Pracovní program je z hlediska zájemce o účast v 7. RP nejdůležitějším dokumentem, protože obsahuje informace o aktuálních záměrech jednotlivých tematických priorit a o celkových souvislostech a dále detaily témat připravovaných výzev v daném období. Pracovní program je připravován obvykle na jeden až dva roky a je aktualizován pro každou výzvu, výzkum tak reaguje na měnící se situaci. Na přípravě obsahu pracovního programu se podílí EK, odborníci ze členských a asociovaných zemí a průmyslová uskupení včetně Evropských technologických platforem (ETP). Konečnou verzi, která je výsledkem dohody, schvalují zástupci členských zemí na programovém výboru.

V poslední době jsou v některých specifických částech programů připravovány informace o pozadí vývoje určitého tématu (background documents) a vysvětlující blíže cíle pro připravované projekty. V 7. RP se různé typy projektů nazývají „režimy financování“. Témata vyhlášená prostřednictvím výzev na podávání návrhů projektů jsou popsaná v pracovním programu a ke každému jednomu tématu je přiřazen jeden nebo více typů projektu, který má být použit pro jeho realizaci. V některých případech je určena horní a/nebo dolní hranice příspěvku ES pro daný typ projektu.

Jaké jsou typy projektů?

Projekty založené na spolupráci (CP – Collaborative projects)

Projekty založené na spolupráci jsou výzkumné projekty realizované řešitelským týmem (tzv. konsorciem), mají jasně definové vědecké a technologické cíle a konkrétní očekávané výsledky (např. rozvoj nových znalostí nebo technologií ke zlepšení evropské konkurenceschopnosti). Existují dva základní typy projektů založených na spolupráci:

• Projekty malého či středního rozsahu (Small or Medium Scale Focused Projects) – v některých tématech rámcového programu se pro ně užívá pojem STREPs, Level 1 nebo Capability Projects.
• Velké integrující projekty (Large Scale Integrating Projects) – v některých oblastech rámcového programu se nazývají IPs, Level 2 nebo Integration Projects.

U tohoto typu projektů je financován výzkum a vývoj, demonstrační činnosti, náklady na řízení projektu a další činnosti.

Koordinační a podpůrné akce (CSA – Coordination and support actions)

Jedná se o projekty zaměřené především na koordinaci a podporu výzkumných aktivit, spolupráce mezi různými skupinami a podporu politik. Téma je obvykle přímo vázáno na potřeby směrování vývoje průběhu programu.

Existují dva základní typy projektů Koordinačních a podpůrných akcí:

• Koordinační akce
• Podpůrné akce

Podporovány jsou například koordinační aktivity a vytváření sítí aktivit, šíření a využívání znalostí, vznik a činnost expertních skupin realizujících studie, jež jsou v souladu s cíli RP, usnadnění přístupu k hlavním mezinárodním infrastrukturám, aktivity podporující účast MSP, nevládních neziskových organizací v RP, udělování vědeckých cen atp.

Specifickým typem Koordinačních a podpůrných akcí jsou projekty ERA-NET, jejichž cílem je rozvinout a posílit koordinaci národních a regionálních výzkumných programů. Účastníky ERA-NET projektu mohou být pouze subjekty, které vytvářejí, řídí nebo financují politiku/programy výzkumu a vývoje (typicky ministerstva, grantové agentury apod.).

Sítě excelence (NoE – Networks of excellence)

Bývají také nazývány virtuálními výzkumnými středisky. Projekty jsou realizovány prostřednictvím „Společného programu aktivit“, který vyžaduje formální dlouhodobý závazek zúčastněných organizací.

U projektů typu Sítě excelence je financována zejména koordinace výzkumných aktivit členů, vlastní výzkum doplňující odborné portfolio sítě, školicí aktivity, řízení projektu a další činnosti s výjimkou demonstračních.

Výzkum ve prospěch specifických skupin (RBSG – Research for the benefit of specific groups)

Charakter specifického programu Kapacity vyžaduje další typy projektů, které není možné realizovat v rámci programu Spolupráce. Projekty ve prospěch specifických skupin jsou zaměřeny na výzkum a technologický rozvoj zpravidla bez tematického omezení, kde výzkumná část projektu je řešena výzkumnými organizacemi, přičemž výsledky výzkumu využívají specifické skupiny účastníků (MSP a jejich asociace, organizace neziskového sektoru).

Výzkum ve prospěch specifických skupin je zaměřen na podporu:

• Malých a středních podniků a jejich asociací (SMEs/SME Associations), které nemají vlastní výzkum. Společně s výzkumnou organizací podají projekt a jeho výsledky jsou pak majetkem firmy či asociace, protože výzkumná organizace je financována ze 100 % ze zdrojů projektu. Cílem projektu může být řešení technologického problému, vyvinutí a otestování nového produktu aj. Jedná se o mezinárodní výzkumné projekty s minimálním předepsaným počtem řešitelských týmů z různých zemí, typů organizací a předepsaným rozdělením grantu.
• Organizací občanské společnosti (CSOs) – tedy nevládních neziskových organizací. Cílem těchto projektů je využít specifických znalostí, které jsou těmto organizacím vlastní. Spíše než o výzkum ve prospěch těchto organizací by se mělo mluvit o jejich zapojení do evropského výzkumu a vývoje. Návrhy projektů se podávají na témata vyhlášená výzvou a popsaná v pracovním programu. Konsorcium musí zahrnovat minimálně jednu nevládní či neziskovou organizaci.

Individuální projekty (Individual projects) – Podpora hraničního výzkumu

V rámci specifického programu Myšlenky podává návrh projektu pro sebe a svůj národní či mezinárodní tým vědecký pracovník. Podporovány jsou projekty ze všech oborů, jde o projekty zaměřené na podporu excelentního hraničního výzkumu. Existují dva typy grantů, oba lze použít pro libovolné téma, které si volí přímo výzkumní pracovníci, jedná se o:

• Granty pro začínající výzkumníky (Starting Grants) – cílem je poskytnout podporu výzkumu prováděnému špičkovými výzkumnými pracovníky, kteří jsou na začátku své vědecké kariéry.
• Granty pro zkušené výzkumníky (Advanced Grants) – podporují špičkové projekty v oblasti hraničního výzkumu řešené předními výzkumnými pracovníky, kteří již v minulosti dosáhli vynikajících výsledků.

Podpora odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumníků (Support training and career development of researchers)

Tomuto typu grantů se rovněž říká projekty či akce Marie Curie. Tvoří náplň Specifického programu Lidé, v jehož rámci je podporována odborná příprava a profesní rozvoj výzkumných pracovníků z členských nebo asociovaných zemí EU prostřednictvím řady aktivit. Více viz str. 6-8, další podrobnější informace o jednotlivých projektech Marie Curie najdete v brožuře Akce Marie Curie – Specifický program „Lidé“ (viz kapitola „Kde najdu více informací?“).

Jaké jsou typy činností v projektu?

K řešení úkolů stanovených plánem projektu jsou potřebné různé druhy činností, které jsou finančně podporovány v různé míře, a možnost jejich použití je závislá na typu projektu a na pravidlech příslušných pracovních programů. Při plánování projektu je proto třeba dbát specifických pravidel různých programů, která jsou popsána v průvodcích pro navrhovatele. Příklady činností:

• Výzkum a technologický vývoj
• Demonstrační činnosti
• Řízení projektu
• Školení, odborná příprava
• Stáže
• Koordinační aktivity
• Pořádání konferencí, seminářů
• Publikační (propagační) činnosti – za účelem šíření výsledků výzkumu
• Vypracování studií
• Aktivity související s ochranou duševního vlastnictví

Součástí projektu nesmí být činnosti komerčního charakteru, jako marketing nebo činnosti související s komerčním využitím výsledků projektu.

Jak probíhá hodnocení projektů

Návrhy projektů jsou nejprve zkontrolovány po formální stránce a poté nezávisle hodnoceny několika experty, kteří vypracují posudek. Výsledné hodnocení je pak výsledkem dohody, nikoliv průměrnou známkou.

Aby návrh projektu prošel formální kontrolou, musí být podán před uzávěrkou výzvy, musí být kompletní (to znamená musí obsahovat všechny předepsané formuláře), musí zahrnovat alespoň minimální počet partnerů z odpovídajících zemí a pokud je to definováno v pracovním programu, musí splňovat další specifické podmínky (dodržení předepsaných hranic pro příspěvek ES, povinná účast partnerů z předem definovaných zemí/typů organizací, dodržení předepsaného rozsahu jednotlivých částí projektu …).

Návrhy, které tyto formální náležitosti splní, jsou postoupeny k dalšímu hodnocení podle tří kritérií, podrobně vysvětlených v průvodcích pro navrhovatele projektů. Hodnotí se:

Vědecká a/nebo technologická excelence – kritérium zahrnuje vyhodnocení souladu cílů projektu s pracovním programem, překročení současného stavu poznání, kvalitu a efektivitu navržené metodiky a pracovního plánu.

Implementace – posuzována je struktura řízení projektu, zkušenost a kvalita jednotlivých partnerů i celého konsorcia, přiměřenost zdrojů (rozpočet, lidské zdroje, zařízení).

Dopad výsledků – hodnotí se přispění k dosažení cílů stanovených v pracovním programu, vhodnost způsobu využívání a šíření výsledků včetně řešení vlastnických práv k výsledkům.

V každém hodnotícím kritériu může projekt získat 0 – 5 bodů (0 – návrh nesplňuje hodnotící kritérium nebo nemůže být z důvodu chybějících informací hodnocen; 5 – návrh splňuje požadavky v maximální míře).

V pracovním programu je určeno minimální/prahové bodové ohodnocení každého kritéria i všech kritérií dohromady. Navrhovatelé projektů, které nedosáhnou minimálního počtu bodů pro některé z kritérií nebo pro jejich součet, jsou bezprostředně seznámeni s negativním výsledkem hodnocení. Ostatní návrhy jsou seřazeny podle bodového hodnocení a financovány až do vyčerpání dostupného rozpočtu.

S koordinátory projektů, na jejichž financování stačí rozpočet, je zahájeno jednání o uzavření grantové dohody.

Jaká jsou finanční pravidla/podmínky?

Tato kapitola předkládá stručný přehled finančních pravidel, podrobně o této problematice pojednává brožura Pravidla financování projektů 7. RP (viz kapitola „Kde najdu více informací?“).

Výše příspěvku ES závisí na třech základních parametrech:

• Typu projektu (režimu financování)
• Činnostech v projektu
• Typu účastníka projektu (právní postavení subjektu)

Základním principem financování 7. RP je spolufinancování, obecně lze říci, že příspěvek ES může pokrýt 50 – 100 % nákladů vynaložených v rámci projektu podle předem daných pravidel.

Náklady

Při realizaci projektu vznikají náklady a každý z partnerů projektu zaznamenává vlastní vynaložené náklady do svého účetnictví podle běžných zvyklostí své organizace. Položky je třeba zaznamenávat tak, aby bylo možno sledovat odděleně náklady podle činností v projektu (různé procento refundace). Náklady musí být vynakládány účelně na činnosti plánované ve schváleném projektu.

Náklady v projektech 7. RP dělíme na uznatelné (přímé a nepřímé) a neuznatelné.

Uznatelnými náklady se rozumí náklady, které byly skutečně vynaložené v průběhu trvání projektu za účelem splnění cílů projektu a vynaloženy podle pravidel 7. RP a běžných účetních a manažerských zásad řešitelských organizací a zaneseny v jejich účetnictví. Do kategorie uznatelných nákladů patří přímé náklady, což jsou typicky osobní náklady, odpisy dlouhodobého majetku, spotřební materiál, cestovní náhrady, subdodávky a náklady třetích stran, náklady na finanční audit projektu, pokud je vyžadován grantovou smlouvou; a nepřímé náklady (režij19 ní náklady) tedy náklady, které nelze přímo přiřadit konkrétnímu projektu, ale které vznikly v instituci v souvislosti se zajištěním řešení projektu a jsou doloženy účetním systémem řešitelské oranizace – například náklady související s provozem budov (nájmy, energie, úklid…), administrativní náklady (telefon, internet, kancelářské potřeby atd.), plat podpůrného personálu atp.

Neuznatelné náklady mohou vzniknout při realizaci projektu, avšak není je možné vykázat jako náklad projektu. Jsou vyjmenovány v Příloze II grantové smlouvy. Mezi neuznatelné náklady patří např. nepřímé daně (např. daň z přidané hodnoty – DPH), cla, placené úroky, kurzové ztráty, nadměrné nebo lehkomyslné výdaje, veškeré výdaje, které nesplňují podmínky pro uznatelné náklady.

Maximální příspěvek evropského společenství

Pravidla pro financování 7. RP určují procento refundace uznatelných nákladů v návaznosti na typ organizace a činnost v projektu, jak ukazuje následující tabulka:

* Platí pro neziskové veřejné subjekty, instituce vyššího a středního vzdělávání, neziskové výzkumné organizace a MSP

Cash flow projektu

Příspěvek ES je rozdělen na několik částí: zálohová platba na náklady prvního období projektu, průběžné platby (následujících po každém vykazovaném období) a finální platba (po ukončení projektu a odevzdání všech zpráv v odpovídající kvalitě).

Vyúčtování projektu

Délka řešení projektu závisí na typu projektu a v průměru bývá 3-4 roky. Realizace každého projektu je rozdělena na několik vykazovacích (zpravidla ročních) období. Účastníci předkládají průběžné zprávy a závěrečnou zprávu na konci projektu. Součástí zpráv je vyúčtování nákladů a příjmů projektu v daném období na předepsaném jednoduchém formuláři.

pokračování dokumentu „Průvodce 7. rámcovým programem – důležité informace“