Rumunsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Bukurešti (Rumunsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Rumunsko (România)
  • Aktuální složení vlády: Současná rumunská vláda, vedená premierem Ludovic/em Orban/em (PLN), se etablovala 4. 11. 2019. Bližší informace ke složení rumunské vlády lze získat na http://gov.ro/en/government/the-cabinet-of-ministers.

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 19,4 mil. (2019)  
  • Hustota obyvatel: cca 90 obyvatel na 1 km2

Národnostní složení:

  • 89,5 % Rumunů,
  • 6,7 % Maďarů,
  • 2,5 % Romů,
  • 0,3 % Němců, 
  • 0,3 % Ukrajinců,
  • 0,2 % Turků,
  • a dále Srbové, Tataři, Slováci, Češi, a jiní.

Česká krajanská komunita (při posledním sčítání 3,8 tis. osob, poslední oficiálně uváděné číslo je 1,5 tis. osob. Podle samotných krajanů je toto číslo velmi nízké) v rumunském Banátu se zmenšuje hlavně kvůli postupnému odchodu českých krajanů většinou do České republiky. Odchod způsobují náročné životní podmínky na relativně zaostalém horském venkově s nedostatkem pracovních příležitostí. Zdejší Češi a Slováci jsou od roku 1990 organizováni v Demokratickém svazu Slováků a Čechů v Rumunsku. Svaz je organizovaný do čtyř samosprávných oblastních filiálek: bihorské, aradské, temešvárské a jihobanátské se sídlem v Nové Moldavě. Většina Čechů náleží do jihobanátské filiálky, jejímž předsedou je Štefan Bouda, e-mail: udscrfzc_banatsud@yahoo.com.

Předsedou Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku je Adrian-Miroslav Merka, e-mail: adrian_miroslav@yahoo.com. Demokratický svaz Slováků a Čechů v Rumunsku, stejně jako i jiné menšinové organizace z Rumunska, se může účastnit parlamentních voleb.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP zaznamenal v roce 2019 v reálném vyjádření 4,1 % růst a dosáhl hodnoty 1.05 mld. RON. HDP byl ovlivněn hlavně průmyslem, stavebnictvím a soukromou spotřebou. Spotřeba domácností byla opět klíčovým faktorem růstu, rostla tempem 5,9% oproti roku 2018 a její podíl na HDP byl 3,7%. V objemu HDP Rumunsko pomyslně přeskočilo Českou republiku a je v této statistice na 13. místě v rámci Evropské unie. V roce 2019 zaznamenalo Rumunsko inflaci 3,8%.

Investice narostly o 17,6% oproti roku 2018 a jejich podíl na HDP byl 3,7%. Významnou částí investic bylo stavebnictví, které narostlo o 16,8% v porovnání s předchozím rokem a jeho podíl na HDP byl 6,4%. V roce 2019 došlo také k lepšímu výběru daní, o 9,5%. Sektor ICT narostl o 8,1%.

Nezaměstnanost se pohybovala podobně jako v roce 2018 okolo 4%. Nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti je v jihozápadním regionu a v jihovýchodním regionu  země. Nejnižší míra registrované nezaměstnanosti je v hlavním městě Bukurešti a jeho okolí a v západním regionu. Rumunská vláda zvýšila pro rok 2019 kvóty pro zahraniční pracovníky ze zemí mimo EU na 20 tis. pracovních povolení. Největší nedostatek pracovní síly je obecně v odvětví stavebnictví, HORECA a v logistice.

Výroba automobilů v Rumunsku vzrostla v roce 2019 o 3% (celkem 490 412 kusů), což bylo způsobeno rychlým nárůstem výkonu automobilky Ford v Craiově, a také silnou poptávkou po vozech společnosti Renault Dacia v Pitesti.

Průměrná hrubá mzda na konci roku 2019 činila 5090 RON (1 060 EUR) a průměrná čistá mzda činila 3116 RON (650) EUR. Od 1. ledna 2019 byly vypláceny celkem tři druhy minimální mzdy: minimální mzda na národní úrovni, minimální mzda pro zaměstnance s vysokoškolským vzděláním a minimální mzda ve stavebnictví. Od ledna 2019 se minimální mzda zvýšila z 1900 RON (402 EUR) na 2080 RON (442 EUR). Minimální mzda v Rumunsku vzrostla za posledních 10 let téměř čtyřikrát z 540 RON (115 EUR) v roce 2008 na 2 080 (442 EUR) v roce 2019. Obecně platí, že plat je jedním z hlavních kritérií, dle kterého rumunští zaměstnanci vybírají svou práci. V posledních letech dochází dokonce k migračnímu pohybu Rumunů po celé zemi tam, kde jsou vyšší mzdy. Bukurešť již není centrem, které přitahuje všechny investice a všechny velké podniky v Rumunsku. V uplynulých letech se některé oblasti země rozvinuly rychleji než hlavní město. Příkladem je město Cluj-Napoca a jeho okolí. Za dobrými platy se Rumuni stěhují rovněž do měst jako je Temešvár, Alba Iulia, Brašov nebo Sibiu.

Základní makroekonomické údaje – srovnání 2014 – 2019, výhled 2020

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019  

2020

HDP (mld. RON)

668

711

759

856

 941

1.05

1,08

HDP na osobu (tis. EUR)

7,50

8,10

8,60

9,50

10,40

11,8

Reálný růst HDP (%)

3,10

3,90

4,80

6,90

4,10

 4,1

3,8

Inflace (av; %)

0,83

1,00

0,55

3,22

3,30

(4,0)

3,4

Nezaměst.

(%, na konci roku)

6,80

6,80

5,90

4,70

3,80

(4,0)

 

Makroekonomická situace 2014-2019, výhled 2020

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

HDP (%, y/y real)

3,10

4,00

4,80

6,90

4,10

4,1

3,8

Soukromá spotřeba (%, y/y, real)

3,70

5,90

7,30

9,00

5,60

5,9

Investice (%, y/y, real)

-3,50

8,80

5,00

3,00

3,10

3,7

Běžný účet (% HDP)

-0,50

-1,10

-2,00

-2,10

-2,40

(-4,9)

PZI (% HDP)

1,60

1,90

1,20

1,50

1,50

1,7

Inflace (%, y/y, průměr)

1,10

-0,60

-1,30

3,32

3,20

(4,0)

Rozpočtový deficit (% HDP, ESA)

-1,40

-1,50

-2,41

-2,88

-2,90

 4,6

3,6

Směnný kurz EUR/RON (průměrný)

4,42

4,49

 4,54

4,66

4,66

(4,7)

Zdroje: BNR, INS, Ziarul Financiar

Pozn.: Na výhledy je potřeba nahlížet prizmatem vývoje pandemie COVID 19

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

 Státní rozpočet

 

2015 stará metodika

2016

2017

2018

2019

Výdaje (mil. RON)

 

126 532,6

242 000

276 100

322 400

(367 500)

Příjmy (mil. RON)

107 413,0

 

223 700

251 800

 

295 100

(341 400)

Saldo

 -19 119,6

-18 300

-24 300

-27 300

(-26 100)

Zdroj: www.bnr.ro

Rumunský schodek financí narostl z 2,9% HDP v roce 2018 na 4,3% v roce 2019. Veřejný dluh Rumunska patří mezi nejnižší v rámci Evropské unie, ale signifikantní schodky financí mohou situaci postupně měnit (v roce 2020 by mohl shodek dosáhnout až 8%). Problémem rumunských veřejných financí je i poměr příjmů z daní k HDP. Zatímco evropský průměr je 46,2%, Rumunsko zaznamenalo v roce 2019 31,7%. V roce 2019 rostly také vládní výdaje, 36% HDP oproti 34,8% HDP v roce 2018.

Státní rozpočet pro rok 2020 schválený parlamentem počítá se schodkem 3,6%. Pandemie COVID 19 resp. její finanční dopad, však může paradigmata zcela změnit, viz výše.

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Mise Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu

Rumunsko bylo 1. ledna 2007 přijato za členský stát Evropské unie. V posledních letech se Rumunsko stalo jedním z nejatraktivnějších trhů v jihovýchodní Evropě a je v současnosti trhem s mimořádným potenciálem, strategickou polohou a stále silnějším podnikatelským klimatem. Export do Rumunska se stává z hlediska předvídatelnosti podnikatelského prostředí méně náročným. Rumunsko dle Evropské komise čelí zvýšenému riziku spojenému se schodkem běžného účtu a rostoucí cenou práce, která souvisí se zvyšováním minimální mzdy a vytvářením tlaku na zaměstnavatele. Nepředvídatelnost v oblasti legislativy nepřispívá stabilnímu podnikatelskému prostředí a mohla by ohrozit budoucí zahraniční investice. Mezinárodní měnový fond v poslední zprávě doporučil Rumunsku přijmout přísnější fiskální a měnová opatření, neboť dle jeho názoru stávající zvýšený deficit rozpočtu, obchodu a běžného účtu a nízké investice zmenšují manévrovací prostor a oslabují rozvojový potenciál země.

 Platební bilance 2014-2018 (v mld. EUR)

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Běžný účet

-0,69

-1,2

-3,5

-5,96

-9,4

-10,47

Kapitálový a finanční účet

-0,2

-0,3

-0,6

-0,9

(-2,4)

(-1,52)

Zdroj: Rumunská národní banka

Platební bilance běžného účtu zaznamenala v roce 2019 schodek ve výši 10,47 mld. EUR, což je o 17% více, než v roce 2018. Schodek v poměru k HDP tak činil 4,8%. Čistý import zboží dosáhl hodnoty 17,3 miliard EUR, což je o 17% více, než v roce 2018. Import se výrazně podílel na finální podobě schodku běžného účtu. Celkový zahraniční dluh narostl o 6 miliard EUR (6%) na 106 miliard EUR.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Místní bankovní sektor si zachovává  solidní stav s poměrem solventnosti a likvidity na komfortních úrovních. Poměr kapitálové přiměřenosti v bankovním sektoru činil v červnu 2019 cca 19,60%, což je míra nepatrně nižší než ve roce 2018.

Rumunské banky zaznamenaly v roce 2019 celkový čistý zisk za více než 6,4 mld. RON (1,35 mld. EUR). Vykázaný zisk byl o 7,2% nižší než v roce 2018. Aktiva bank na druhé straně narostla o 9,8% a dosáhla nového rekordu 495,3 miliard RON (103,6 miliard EUR). Stock of loans o 7,6% v porovnání s rokem 2019 a jsou nejvyšší od roku 2009. Rentabilita aktiv (ROA) byla 1,35%, rentabilita vlastního kapitálu (ROE) byla 12,32%. Míra solventnosti, kterou Rumunská národní banky (BNR) pečlivě sleduje, narostla na konci roku 2019 na 20%. Poměr úvěrů k vkladům (LDR) poklesl na 70%. Úvěrů v selhání (NPL) bylo 4,1%.

Na konci roku 2019 zahrnoval rumunský bankovní sektor 34 úvěrových institucí: dvě banky s celkovým nebo většinovým kapitálem rumunského státu; čtyři úvěrové instituce s většinovým rumunským soukromým kapitálem; 21 bank s majoritním zahraničním kapitálem a sedm poboček zahraničních bank. V roce 2019 přibližně 77% aktiv bankovního sektoru v Rumunsku držely instituce se zahraničním kapitálem. Na konci roku 2019 měly banky s rakouským kapitálem podíl na trhu (25%), banky s francouzským a nizozemským kapitálem (13,5%), s italským kapitálem (10%) a banky s řeckým kapitálem (9%). V bankovním sektoru je zaměstnáno cca. 55 tis. zaměstnanců. Největší bankou je banka BCR, člen rakouské skupiny Erste. Mezi další významné bankovní instituce patří banky BRD, Banca Transilvania, UniCredit Tiriac Bank, CEC Bank, Raiffeisen Bank, First Bank a ING Bank.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) bude i v roce 2020 nadále investovat v Rumunsku, a to i prostřednictvím korporátních financí, partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo financování projektů v oblasti infrastruktury, privatizace státních podniků a podpory malých a středních podniků.  V Rumunsku se EBRD zaměřuje hlavně na podporu stability a rozšiřování produktů ve finančním sektoru, na posílení infrastruktury prostřednictvím vyšší efektivnosti a většího zapojení soukromého sektoru, na projekty v oblasti vodovodů a kanalizací, odpadového hospodářství, v oblasti dálkového vytápění apod. Další projekty se týkají oblastí, které napomáhají zlepšit provozní efektivitu, úroveň služeb a snížování závislosti na veřejných subvencích a státním financování. Významnou projektovou oblastí je rovněž rekonstrukce energetického sektoru a zvýšení energetické účinnosti a udržitelnosti.

BNR:

Rumunská bankovní soustava je organizována dvoustupňovým systémem s obchodními bankami, nad nimiž vykonává dozor Národní banka Rumunska (BNR). BNR je sice pod kontrolou parlamentu, ale těší se poměrně nezávislému postavení na vládě a je hlavním regulátorem bankovních transakcí. Poskytuje povolení a je hlavním dozorčím orgánem trhu. Národní banka Rumunska je řízena správní radou, která se skládá z devíti členů jmenovaných parlamentem s pětiletým mandátem, který může být obnoven. Předsedou představenstva je guvernér Mugur Isarescu. Rumunská národní banka má svou vnitřní roli při udržování finanční stability. Povinnosti spojené se stabilitou zajišťuje  prostřednictvím regulací, dohledem nad institucemi a efektivním přenosem opatření měnové politiky. BNR provádí dozor nad optimálním fungováním platebních systémů, identifikuje rizika a zranitelnost  finančního systému. V oblasti finanční stability spolupracuje s dalšími regulačními a dozorčími orgány jednotlivých oblastí rumunského finančního systému. Více informací o rumunském bankovním systému lze získat na www.bnr.ro (Národní banka Rumunska).

Pojišťovny působící v Rumunsku zaznamenaly v roce 2019 hrubé pojistné ve výši 11 mld. RON (2,25 mld. EUR), což je o 8% více ve srovnání s hodnotou zaznamenanou v předchozím roce. Lídrem na trhu byla pojišťovna City Insurance (17,34% hrubého pojistného, cca. o 3% více, než v roce 2018), následovaná  pojišťovnami Allianz Tiriac (12,43%), Omniasig VIG (11,9%) a Euroins (11,66%). Podrobné informace k pojišťovnictví v Rumunsku lze získat na www.1asig.ro.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V Rumunsku byl schválen zákon 227/2015, tzv. Fiskální kodex. Většina  nových daňových opatření dle Fiskálního Kodexu začala platit k 1. lednu 2016. V Rumunsku postupně dochází ke snižování daňové zátěže s cílem podpořit podnikatelské prostředí a přilákat zahraniční investory. V Rumunsku je zavedena paušální 10% sazba daně z příjmu fyzických osob. Dědická daň se neplatí, pokud je převod proveden během dvou let od úmrtí. Po uplynutí této lhůty je majetek zdaněn 1%. Současná sazba daně z příjmů právnických osob je 16 %. Daň z příjmů mikropodniků činí v případě 1 zaměstnance 1%, a pokud mikropodnik nemá zaměstnance, daň z příjmů činí 3 %. Výnosy z dividend  podléhají 5% dani z příjmů.

Počínaje 1. lednem 2017 byla snížena základní sazba DPH na 19 %. Snížené sazba DPH u potravinářských a ortopedických výrobků a léků činí 9 % a u některých forem zábavy včetně knih 5 %. Rumunská vláda v květnu 2019 dále snížila DPH na ekologické a tradiční potravinářské výrobky z 9 % na 5 % a odsouhlasila mini-fiskální amnestii pro osoby s nízkými příjmy. Extra snížená sazba 5% se vztahuje na sociální bydlení za určitých podmínek, školní knihy, hotelové ubytování, restaurační a stravovací služby, noviny, časopisy, vstupné na hrady, muzea, sportovní akce a kina.

Počínaje 30. březnem 2018 došlo ke změnám v procesu osvobození od daně z reinvestovaného zisku. Konkrétně se změnilo ustanovení týkající se vztahu daňových poplatníků k majetku, na který uplatnily nástroje pro reinvestovaný zisk. Pravidlo, které je nutilo udržet si takový majetek ve svém vlastnictví po dobu, která se rovná alespoň polovině jejich ekonomického využití, není již platné v případech po splnění zákonem stanovených závazků. Změny přinesl rok 2018 i pro mikropodniky. Mikropodniky, které se chtějí účastnit systému korporátních daní, musí mít základní kapitál alespoň 45 tis. RON a 2 zaměstnance na plný úvazek. Šanci zapojit se do systému mají pouze jedenkrát, a to v prvním čtvrtletí poté, co jsou tyto podmínky naplněny. Systém korporátních daní se na ně začne vztahovat ve čtvrtletí následujícím. Mikropodniky se mohou podílet na sponzorství, které podporuje neziskové organizace, nebo náboženské organizace, které se věnují sociální práci a mají k tomu zákonem určené povolení.

K 1. lednu 2019 došlo k zavedení minimální mzdy v sektoru stavebnictví, s čímž souvisí daňové změny zavedené v tomto sektoru. Zaměstnanci se mzdou nižší, než 30 tis. RON (6300 EUR) jsou osvobozeni od daně z příjmu, příspěvků na zdravotní péči a důchodový příspěvek je snížen na 21,75% z původních 25%. Nová daňová opatření se týkají i finančních aktiv bank. Vypočítávána budou na základě čtvrtletních změn (větších, než 2%) u sazby ROBOR.

Dne 20. ledna 2019 vstoupil v platnost zákon č. 30/2019, který upravuje daňový kodex (Codul Fiscal) a daňový řád (Codul de Procedură Fiscală). Nejdůležitější změnou je klasifikace daňových poplatníků na základě kategorií rizik. Daňoví poplatníci jsou rozděleni do tří rizikových kategorií na základě analýzy rizik provedené agenturou Agenția Națională de Administrare Fiscală (ANAF) a to následovně: daňoví poplatníci s nízkým daňovým rizikem; daňoví poplatníci s průměrným daňovým rizikem; daňoví poplatníci s vysokým daňovým rizikem. Zákon zavádí rovněž nový postup zprostředkování ve vztahu k daňovým orgánům, podle něhož může daňový poplatník urovnat spory, týkající se vzniklých závazků před výkonem u orgánu. Postup v zásadě vyžaduje následující kroky: objasnění daňové povinnosti stanovené v připomínce (somaţie), pokud daňový poplatník vznáší námitky; společná analýza ekonomické situace daňového poplatníka daňovým úřadem a daňovým poplatníkem za účelem identifikace nejlepších řešení daňových závazků.

Odpisy

V Rumunsku jsou povoleny některé zrychlené odpisy – například zrychlené odepisování až 50% v prvním roce, možnost využití 20 % investovaných fixních prostředků pro snížení daňového základu apod.. Více informací (přesná pravidla odpisů, detailnější daňové podrobnosti a další změny) je dostupných na webových stránkách Ministerstva financí:  www.minfinate.gov.ro.

Investiční pobídky

V Rumunsku byl přijat zákon o investičních pobídkách, který přesně stanoví podmínky pro jejich využití a specifikuje nabízené pobídky.  Pro další podrobnosti doporučujeme oslovit vládní agenturu pro zahraniční investice InvestRomania: www.investromania.gov.ro .

Upozornění

Vzhledem k vývoji daní a daňové legislativy mohou informace zastarávat.  Doporučujeme si v každém případě ověřit  aktualní stav  na webových stránkách Ministerstva financí:  www.minfinate.gov.ro. Své dotazy můžete směřovat také na agenturu InvestRomania www.investromania.gov.ro, případně na Romanian Business http://rbd.doingbusiness.ro/en.

Na adrese www.TaxOnline.ro lze získat informace o nově vydaných dokumentech v oblasti daňové problematiky, návrhy zákonů, oficiální sdělení a oběžníky.

Další informace:

 Výběrem daní v Rumunsku je pověřena agentura  Agenția Națională de Administrare Fiscală (ANAF), www.minfinate.gov.ro.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bukurešti (Rumunsko) ke dni 13. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem