Salvador: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
@Zastupitelský úřad ČR v Mexiku (Mexiko)
- 1.1. Oficiální název státu, složení vlády
- 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
- 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
- 1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 1.7. Daňový systém
1.1. Oficiální název státu, složení vlády
Název státu: Salvadorská republika (República de El Salvador)
Složení vlády:
• Prezident – Nayib Armando Bukele Ortez
• Ministr vnitra – Mario Edgardo Durán Gavidia
• Ministr financí – Nelson Eduardo Fuentes Menjivar
• Ministr spravedlnosti a bezpečnosti – Rogelio Eduardo Rivas Polanco
• Ministryně zahraničních věcí – Juana Alexandra Hill Tinoco
• Ministr obrany – René Francis Merino Monroy
• Ministryně hospodářství – María Luisa Hayem Breve
• Ministryně zdravotnictví – Ana del Carmen Orellana Bendek
• Ministr zemědělství – Pablo Salvador Anliker Infante
• Ministryně vzdělávání, vědy a technologií – Karla Evelyn Hananía de Varela
• Ministr veřejných prací a dopravy – Edgar Romeo Rodríguez Herrera
• Ministr práce a sociálních věcí – Óscar Rolando Castro
• Ministr životního prostředí a přírodních zdrojů – Fernando Andrés López Larreynaga
• Ministryně cestovního ruchu – Morena Ileana Valdez Vigil
• Ministryně kultury – Suecy Beverly Callejas Estrada
• Ministryně bydlení a městského rozvoje – Michelle Sol
• Ministryně místního rozvoje – María Chichilco
1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
Počet obyvatel:
V Salvadoru žije podle posledních odhadů 6,5 mil. obyvatel (2019), hustota osídlení činí 310 ob./km2 (2019), což je nejvíce v celé Latinské Americe. Přibližně 2,84 mil. obyvatel je ekonomicky činných a přibližně 72 % z celkového počtu populace žije ve městech (2019). Průměrný roční přírůstek činil přibližně 0,5 % (2019). (data: https://datos.bancomundial.org)
Demografické složení:
Největší skupinu obyvatelstva tvoří mesticové (86,3 %), následují běloši (12,7 %), indiáni (1 %).
Úřední jazyk:
Oficiálním jazykem Salvadoru je španělština. Některé místní komunity stále mluví svými domorodými jazyky. Mezi domorodé jazyky v Salvadoru lze řadit Náhuatl, jazky Pipil, dále Q´eqchi a Cacaopera. Řada místního obyvatelstva se domluví anglicky, který je na školách vyučován již přes 50 let díky migrantům z Velké Británie. Druhým nejrozšířenějším jazykem na školách je francouzština.
Vyznání:
V zemi vyznává většina obyvatel náboženství římsko-katolické (56,6 %), protestantské – evangelíci (27,9 %), dále je zastoupeno náboženství indiánských skupin obyvatel a také svědci Jehovovi a Mormoni.
Administrativní členění:
Salvador se dělí na 14 departamentů a 262 autonomních obcí. Země je rozdělena do tří zón: západní, centrální a východní.
Zóna |
Departament |
Hlavní město |
Rozloha (km²) |
Počet obyvatel (2007)* |
Západní zóna |
Ahuachapán |
Ahuachapán |
1,240 |
319 503 |
Santa Ana |
Santa Ana |
2,023 |
523 655 |
|
Sonsonate |
Sonsonate |
1,226 |
438 960 |
|
Centrální zóna |
La Libertad |
Santa Tecla |
1,653 |
660 652 |
Chalatenango |
Chalatenango |
2,017 |
192 788 |
|
Cuscatlán |
Cojutepeque |
756 |
231 480 |
|
San Salvador |
San Salvador |
886 |
1 567 156 |
|
La Paz |
Zacatecoluca |
1,224 |
308 087 |
|
Cabañas |
Sensuntepeque |
1,104 |
149 326 |
|
San Vicente |
San Vicente |
1,184 |
161 645 |
|
Východní zóna |
Usulután |
Usulután |
2,130 |
344 235 |
San Miguel |
San Miguel |
2,077 |
434 003 |
|
Morazán |
San Francisco Gotera |
1,447 |
174 426 |
|
La Unión |
La Unión |
2,074 |
238 217 |
*poslední sčítání lidu v Salvadoru
Zdroj: DIGESTYC Salvador.
1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
Ukazatel |
Jednotka |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
HDP |
% |
2,4 |
2,58 |
2,32 |
2,5 |
2,2 |
HDP v běžných cenách |
mil. USD |
23 432 |
24 140 |
24 917 |
26 047 |
26640 |
HDP/ob. |
USD |
7 445 |
7 677 |
7 968 |
8 329 |
8 627 |
Míra inflace |
% |
1,0 |
-0,9 |
2,0 |
0,4 |
-0,2 |
Míra nezaměstnanosti |
% |
7,0 |
7,0 |
6,9 |
6,9 |
6,8 |
Zdroj: Banco Central de Reserva de El Salvador, Světová banka
1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Salvadorská vláda dlouhodobě aplikuje restriktivní fiskální politiku s důrazem na kontrolu státních výdajů.
Státní rozpočet Salvadoru (mil. USD)
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Příjmy |
4 138,0 |
4 568,3 |
4 957,8 |
5 467,5 |
6 713,2 |
Výdaje |
4 425,7 |
4 804,9 |
4 957,8 |
5 467,5 |
6 713,2 |
Saldo |
-287,4 |
-236,6 |
0 |
0 |
0 |
Zdroj: Banco Central de Reserva de El Salvador
1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Běžný účet platební bilance (v mil. USD) |
-920,0 |
-530,7 |
– 501,3 |
-935,5 |
– 469,8 |
Kapitálový účet platební bilance (v mil. USD) |
66,0 |
69,9 |
85,1 |
138,6 |
167, 45 |
Finanční účet platební bilance (v mil. USD) |
-759,52 |
-787,1 |
-501.5 |
-849.7 |
145 |
Devizové rezervy (v mld. USD) |
2670,2 |
2922,99 |
3273,16 |
3401,03 |
3 638 |
Hrubá zahraniční zadluženost (v mil. USD) |
15 572 |
16 566 |
17 180 |
17 511 |
17 531 |
Veřejný dluh/HDP (v %) |
70,8 |
72,7 |
73,7 |
72,8 |
74,7 |
Zdroj: Banco Central de Reserva de El Salvador, The Economist Intellligence Unit
1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Salvadorský bankovní a finanční sektor prodělal hluboké změny po reformách v letech 1990–1991. Reformy dosud státem ovládaný bankovní sektor liberalizovaly, umožnily vstup zahraničních subjektů, udělily větší pravomoc Centrální bance a vytvořily autonomní orgán bankovního dohledu. Ve stejné době byl rovněž liberalizován kapitálový trh a operace s devizovými prostředky.
V současné době je naprostá většina bank kontrolována soukromými subjekty, ať už domácími nebo zahraničními. Legální rámec finančních a bankovních operací tvoří Zákon o bankách a finančních institucích (Ley de Bancos y Financieras), Zákon o Centrální rezervní bance (Ley Orgánica del Banco Central de Reserva de El Salvador), oba z roku 1991, a dále Zákon o Superintendenci finančního systému (Ley Orgánica de la Superintendencia del Sistema Financiero) z roku 1990. Vytváření ekonomické politiky, která ovlivňuje bankovní sektor, spadá do kompetence Centrální rezervní banky (Banco Central de Reserva de El Salvador). Superintendence bankovního systému (Superintendencia del Sistema Financiero) pak dohlíží na splnění podmínek při zakládání, registraci a operacích finančních institucí. V roce 2002 vláda prosadila reformu zákona o bankách z roku 1999.
Nový zákon povolil bankám investovat na zahraničních trzích, což vneslo do finančních služeb novou dynamiku. Došlo ke snížení počtu komerčních bank z 16 v roce 1999 na 11 v roce 2004, čímž se zvýšila celková důvěra v bankovní systém. V bankovním systému působí 9 soukromých bank a 2 státní banky. Hlavními komerčními bankami jsou Banco Agrícola Comercial a Banco Cuscatlan, které jsou první a třetí nejvýznamnějšími bankami v rámci regionu SA. Tyto banky společně s Banco Salvadoreňo a Banco de Comercio pokrývají cca 80 % všech bankovních služeb. Mezi důležité zahraniční banky patří Citibank a First Commercial Bank of Taiwan. Ze zákona všechny bankovní operace je nutno provádět v USD.
Banky a finanční instituce v Salvadoru: Banco Agrícola, Banco Azteca, Banco Cuscatlán, Banco G&T Continental, Banco de Fomento Agropecuario, Banco Hipotecario, Citibank, Scotiabank.
1.7. Daňový systém
Salvadorský daňový systém tvoří daň z příjmu, daň z přidané hodnoty, převodní daň, daň z nemovitostí a soubor municipálních daní.
Daň z příjmu
Dani z příjmu podléhají příjmy všech fyzických a právnických osob v zemi, pokud pocházejí z domácích zdrojů. Dani nepodléhají příjmy ze zahraničí. Daňové zatížení fyzických osob se liší dle výše ročního příjmu či zisku a pohybuje se od 0 % do 30 %. Příjmy právnických osob nad 75 000 SVC ročního zisku jsou zdaněny jednotnou sazbou daně z příjmu ve výši 25 %.
Daň z přidané hodnoty
Dani z přidané hodnoty (Impuesto de Ventas) ve výši 13 % podléhá veškeré zboží a služby s výjimkou základních potravin (rýže, zelenina) a léků.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Mexiku (Mexiko) ke dni 7. 5. 2020
Souhrnná teritoriální informace
- Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
- Zahraniční obchod a investice
- Vztahy země s EU
- Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR