San Marino: Zahraniční obchod a investice
© Zastupitelský úřad ČR ve Vatikánu (Svatý stolec)
Republika San Marino má zájem o hlubší integraci do EU, zejména v oblasti vnitřního trhu. Na základě dohod s EU se neuplatňují cla v rámci obchodu uvnitř EU. Při dovozu zboží do RSM z třetích států platí stejné podmínky jako při dovozu do EU.
Věcnou aktualitou zahraniční politiky je úprava vnitřní daňové politiky, San Marino za tímto účelem uzavírá smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (21 zemí: Ázerbajdžán, Rakousko, Belgie, Gruzie, Kypr, Řecko, Itálie, Lichtěnštejnsko, Chorvatsko, Lucembursko, Malta, Malajsie, Portugalsko, Katar, Svatý Kryštof a Nevis, Seychelly, Singapur, Maďarsko, Vietnam,Rumunsko). Za účelem oproštění se pověsti daňového ráje se RSM snaží o uzavírání smluv o výměně informací v daňové oblasti odpovídající standardům OECD 2005.
Pokud jde o vztahy s Itálií, pro San Marino bylo klíčové uzavření smlouvy o hospodářské spolupráci, která zakotvuje spolupráci obou států v různých hospodářských sektorech (průmysl, obchod, turismus), jakož i v dalších odvětvích (ochrana ŽP, infrasktruktury, výzkum, energie, zdravotnictví). Smlouva podepsaná v roce 2009 vstoupila v platnost v roce 2015, stejně tak jakožto druhá zásadní smlouva s Itálií – o finanční spolupráci, která reguluje spolupráci obou států v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a finančním sektoru.
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
Obchodní bilance San Marina je z dlouhodobého hlediska aktivní. Objemy jsou zaokrouhleny v mld. eur.
|
Dovoz |
Vývoz |
Saldo |
---|---|---|---|
2012 |
1,7 |
2,9 |
1,2 |
2013 |
1,6 |
2,1 |
0,6 |
2015 |
1,64 |
2,09 |
0,45 |
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Pořadí |
Dovoz v % |
Vývoz v % |
---|---|---|
1. |
Itálie 78,8 |
Itálie 86,7 |
2. |
Čína 3,8 |
Švýcarsko 1,0 |
3. |
Německo 2,5 |
Ruská federace 0,9 |
4. |
Polsko 1,7 |
Německo 0,9 |
5. |
Nizozemí 1,5 |
Francie 0,8 |
2.3. Komoditní struktura
Ekonomika země je založena na cestovním ruchu a službách s ním spojených, na bankovnictví, na průmyslové výrobě (stavební hmoty, textil, dřevozpracující a nábytkářský průmysl, elektronika), na řemeslné výrobě (výrobky kožené a keramické, opracování dřeva, kovu a kamene) a na potravinářství. Významná je i produkce v oblasti filatelie a numismatiky. Z nerostných přírodních zdrojů má země k dispozici pouze stavební kámen.
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
Autoři neuvádějí.
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Autoři neuvádějí.
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Autoři neuvádějí.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Vatikánu (Svatý stolec) ke dni