Saúdská Arábie: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Rijádu (Saúdská Arábie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Ropa se na celkovém vývozu země podílí cca 80 % a pohyb její ceny na světovém trhu ovlivňuje saúdskou obchodní bilanci rozhodujícím způsobem. V roce 2020 v důsledku cenových válek na trhu s ropou, lze očekávat výrazné snížení salda zahraničního obchodu

Zahraniční obchod Saúdské Arábie (v mld. USD)

 

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz

203,3

182,8

221,3

294,4

238,2

Dovoz

141,8

135,9

136,8

135,2 144,0

Saldo

62,6

46,4

84,5

159,2 94,2

Zdroj: GASTAT

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

SAK je největším dovozcem z arabských zemí. To je dáno především historickým vývojem, kdy jediným produktem země byla po dlouhá léta ropa a takřka vše ostatní, včetně pracovní síly, bylo do království dováženo.

Dovozy do SAK dosahují 20 % celkových dovozů do všech arabských zemí dohromady a 38 % celkového dovozu zemí Rady pro spolupráci v Zálivu. V dovozu dochází k větší teritoriální diverzifikaci, v posledních letech je zaznamenáván kontinuální nárůst dovozu z asijských zemí, zejména Číny, Indie a Jižní Koreje na úkor tradičních dovozních partnerů (USA, Japonsko, Německo, Velká Británie). Asijské země se stávají pro SAK i nejdůležitějšími partnery ve vývozu. Rovněž se mírně navyšují dovozy z některých menších evropských zemí (Nizozemsko, Belgie, Švýcarsko). Značný objem dovozu společně s velkou otevřeností saúdskoarabského trhu mají za následek nebývalý konkurenční boj o pozice na něm. Největších objemů dosahují strategičtí spojenci, podílející se na zajišťování vnější bezpečnosti SAK, a velcí dovozci ropy (Čína, Japonsko).

 

Největší vývozci do SAK v r. 2019 

Země

Hodnota (mil. EUR)

Podíl (%)

EU 27

24,851

21,1

Čína

22,565

19,1%

USA

13,838

11,7%

Spojené arabské emiráty

9,000

7,6%

Indie

5,416

4,6%

Japonsko

5,399

4,6%

Jižní Korea

3,358

2,8

Velká Británie

2,492

2,1

Turecko 2,320 2,0
Egypt 2,049 1,7

 

 

Největší dovozci ze SAK v r. 2019

Země

Hodnota (mil. EUR)

Podíl (%)

Čína

42,509

18,3

EU 27

28,423

12,3

Indie

24,299

10,5

Jižní Korea

23,824

10,3

USA

11,881

5,1

Spojené arabské emiráty

11,327

4,9

Singapur

7,749

3,3

Taiwan 6,256

2,7

Bahrajn

6,173

2,7

 

EU je v souhrnu největším obchodním partnerem Saúdské Arábie (15,2% celkového obratu) a Saúdská Arábie představuje pro EU 14. největšího obchodního partnera (1,3%). 

 

Největší vývozci z EU do SAK  (vybrané země dle SAMA):

Německo

6,53%

Francie

3,52%

Itálie

3,30%

Velká Británie

2,36%

Španělsko

1,86%

Nizozemsko

1,06%

Belgie

1,06%

 

Největší dovozci ze SAK do EU (vybrané země dle SAMA):

Belgie  2,34%
Nizozemsko  1,97%
Francie  1,84%
Španělsko  1,61%
Itálie  1,51%
Velká Británie  0,76%
Řecko  0,47%
Portugalsko  0,28%
Německo  0,19%

Zdroj: ročenka Saudi Monetary Agency 2017

V roce 1988 uzavřela Evropská společenství s Radou pro spolupráci v Zálivu (GCC), kde je Saúdská Arábie nejvýznamnějším členem, Dohodu o spolupráci (Cooperation Agreement) v hospodářské a obchodní oblasti. Obě strany si poskytly doložku nejvyšších výhod a zavázaly se jednat o uzavření dohody o volném obchodu. Jednání jsou  v současné době prakticky zablokovaná, hlavním důvodem je otázka vývozních cel a subvencí na saúdské petrochemické produkty, které Saúdská Arábie prosazuje z důvodu potenciální ochrany domácího trhu. Možnost zavedení vývozních cel je však v rozporu nejen s principy dohody a vytváří možný precedens u dalších dohod, ale mohla by poškodit i evropské investice v KSA. Od konce roku 2016 probíhají snahy o obnovení jednání mezi EU a GCC.

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura saúdského zahraničního obchodu v roce 2018

Vývoz ze SAK

minerální produkty 78,9%
plasty, guma a výrobky z nich 7,0%
produkty chemického průmyslu 6,7%
základní kovy a výrobky z nich 1,70%
živá zvířata a produkty z nich 0,71%
elektrické stroje, zařízení a nářadí 1,17%
perly, drahé kameny 0,52%
papír a výrobky z něj 4,1%

Dovoz do SAK

stroje, mechanická zařízení, elektrická zařízení a jejich díly 21,6%
dopravní zařízení a vozidla 16,46%
produkty chemického průmyslu 10%
rostlinné produkty 6,4%
hotové potravin. produkty, nápoje, octy, tabák 4,9%
základní kovy a výrobky z nich 4,1%
textil a textilní zboží 3,5%
živá zvířata a živočišné produkty 3,5%
umělé hmoty, umělá celulóza, guma, a další syntetické produkt 3,4%
Ostatní 31,10%

Zdroj: GASTAT

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Vnitřní zóny volného obchodu (svobodná celní pásma) v Saúdské Arábii nemají vzhledem k relativně liberálnímu vnitřnímu trhu svoje opodstatnění. V roce 2010 vznikla na západním pobřeží v oblasti Džiddy přístavní bezcelní skladová zóna sloužící k překládce a reexportu zboží, zejména do oblasti východní Afriky. V této zóně lze též založit reexportní společnost se 100% zahraničním vlastnictvím. Na společnost se však plně vztahují zákony KSA pokud jde o formality, placení daní apod. Bezcelní sklad – zóna je vlastněná soukromým subjektem. 

V zemi existuje řada průmyslových parků, které uživatelům nabízí výhody, ať již v podobě kvalitní infrastruktury, kvalifikované pracovní síly, a v neposlední řadě i daňové úlevy. Nejvýznamnější průmyslové parky se nachází ve Východní provincii. 

V Dammámu se průmyslová produkce regionu soustředí zejména do tří průmyslových parků (1st, 2nd a 3rd Industrial City), z nichž první byl vystavěn již v 70. letech 20. století a dnes se nachází v podstatě ve středu města. Nejnovější třetí průmyslový park byl založen v roce 2012. Tyto průmyslové parky pak představují nejen dobrou investiční příležitost, ale tím, že jsou sídly řady přímých dodavatelů Saudi Aramco, a také dalších podniků zpracovatelského průmyslu, včetně chemického průmyslu, ocelářství či potravinářství, jsou ideálním místem pro zapojení se do dodavatelsko-odběratelského řetězce ve spolupráci s místními firmami. Blízkost přístavu pak usnadňuje veškeré dodávky. Investoři ocení relativně rychlé administrativní procesy a nízké nájemné a poplatky s ním spojené, ale také výjimky z dovozních cel na suroviny, vybavení a stroje nutné pro výrobu. Jednoduchá daňová struktura (v podstatě je odváděna pouze korporátní daň z příjmu a odtok kapitálu ze země je daněn 5% srážkovou daní), a dále finanční podpora zácviku místních zaměstnanců či nízko úročené státní půjčky pak celý proces usazování významně usnadňují. 

Přibližně 50 km od Dammámu leží významné město Jubail. Toto druhé důležité průmyslové centrum má pod sebou dva důležité přístavy, a sice obchodní přístav, který zásadně pomohl snížit tlak na přístav v Dammámu, a průmyslový přístav krále Fahada, přes který jsou transportovány zejména ropné produkty, petrochemikálie, hnojiva a síra. Tyto významné přístavy taktéž představují příležitosti v oblasti údržby a modernizace přístavních zařízení, úložných kapacit ropy a zemního plynu, a logistických systémů. Průmyslový park Jubail Industrial City, založený v 70. letech 20. století, byl v roce 1983 uveden v Guinessově knize rekordů coby největší svého druhu. Sídlí zde výrobní závody nejvýznamnějších státních podniků sdružených pod korporací SABIC (Saudi Basic Industries Corporation), zejména ocelárny Hadeed. Společný podnik Saudi Aramco a Dow Chemical Company vystupující pod obchodní značkou Sadara zde také buduje jeden z největších chemicko průmyslových komplexů na světě PlasChem, kde se vyrábí široká škála produktů chemického průmyslu pro automobilovou výrobu, stavebnictví, úpravu vody, zemědělství a těžební průmysl, ale také automobilové díly, stavebních materiály, domácí spotřebiče, technologie pro obnovitelnou energetiku, či farmaceutické produkty.

V neposlední řadě je nutné zmínit i průmyslový park v Ras al Khair, kde saúdský podnik Ma’aden vystavěl integrovaný produkční řetězec hliníku z domácí bauxitové rudy, a dále také podnik na výrobu hnojiv z místních fosfátu.

Ke konci roku 2018 byl také představen projekt průmyslového parku King Salman Energy Park (SPARK) u Dahránu, který má na ploše padesáti kilometrů čtverečních. Tato zóna má výhledově umožnit, aby 70% služeb a materiálu do saúdského energetického sektoru pocházelo z místních zdrojů. Pro zahraniční firmy, které plánují spolupráci s místními podniky v energetickém průmyslu tak usazení v předmětné zóně představuje velice vhodnou příležitost. 

Nově bylo oznámeno založení zvláštní ekonomické zóny při rijádském letišti King Khalid International Airport, jehož zaměření bude integrovaná logistika.

 

Saúdská Arábie nabízí zvláštní daňové úlev pro zaměstnávání v regionech při severní a jižní hranici. Tyto úlevy zahrňují odpočty daní z až 50% platu saúdských zaměstnanců a nákladů na jejich školení po dobu 10 let. Dále pak je možné získat až 20ti letou půjčku do výše 75% nutných kapitálových investic.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Přímé zahraniční ivestice v mld. USD (BoP)

12,182 8,865 8,012 8,141 7,453 1,421 3,209

Zdroj: World Bank 2018

 

Informace k přímým zahraničním investicím Saúdská Arábie zpravidla nezveřejňuje, nicméně v létě 2019 učinila výjimku a vládní investiční agentura SAGIA překvapivě publikovala zvláštní zprávu, dle které přímé zahraniční investice do SA v prvním čtvrtletí roku 2019 dosáhly výše 1,25 mld. USD, což meziročně představuje nárůst o 24%. Investice v roce 2018 pak oproti roku 2017 představují nárůst dokonce o 199%. Údaje o roku 2017 jsou v zásadě v souladu se zprávami UNCTAD, které dosud představovaly jediný do určité míry spolehlivý zdroj informací o FDI do SA. Za rok 2018 však SAGIA uvádí celkové investice ve výši 4,2 mld. USD a UNCTAD 3,2 mld. USD.  Pro srovnání je však třeba mít na paměti, že zahraniční investice v roce 2017 prakticky zkolabovaly (2016: 7,5 mld. USD, 2012: 12,2 mld. USD).

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Registrace pobočky zahraniční společnosti či joint venture v podobě společnosti s ručením omezeným či akciové společ zahrnuje 3 hlavní fáze:

  1. žádost o licenci u státní instituce pro zahraniční investice – SAGIA,
  2. po získání licence sepsání společenské smlouvy (SAGIA vydala vzorový text) u notáře a složení základního jmění na účet v bance,
  3. registraci firmy u Ministerstva obchodu a průmyslu

Po vydání tzv. obchodní registrace je nezbytné firmu zaregistrovat u obchodní komory, na daňovém úřadě, sociálním a pracovním úřadě.

Výše uvedené  fáze jsou podrobně rozpracovány na jednotlivé postupy na webových stránkách SAGIA, kde jsou uvedeny též veškeré nezbytné podmínky, které musí zahraniční společnost splnit, aby příslušnou licenci obdržela, včetně seznamu nezbytných dokumentů, které musí být přeloženy do arabštiny a superlegalizovány.

Nejčastější formou zahraniční společnosti je společnost s ručením omezeným. Tato nově vzniklá společnost může být 100% vlastněna zahraničním kapitálem. Minimální jmění je v případě společnosti s ručením omezeným 500 000 SR , přičemž společnost musí mít nejméně 2 společníky s minimáním podílem 250 000 SR u každého z nich. Toto platí v případě, že společnost požádala o licenci na „general contracting“. Pokud hodlá společnost provozovat výrobu, musí složit 1 mil. SR, u obchodní činnosti je minimální požadavek na zahraničního partnera 20 mil. SR a max 75% z celkového jmění. V zemědělství je minimální jméní stanovené na 25 mil. SR a může být 100% vlastněno zahraničním subjektem, obdobně jako v průmyslu. U akciových společností je minimální jmění stanoveno na 2 mil. SR (10 mil. v případě veřejného úpisu akcií) a je vyžadováno min. 5 společníků.   

Zahraniční firma může v zemi založit též svoji pobočku – Branch Office, u které je požadován základní kapitál 500 000 SR obdobně, jako u společnosti s ručením omezeným. Za závazky Branch Office však ručí její mateřská firma. 

Při získání kontraktu, který zahrnuje montáž a další práce, zahraniční firmy zřizují tzv. „temporary branch“. Tyto dočasné pobočky nesmějí vykonávat jiné činnosti, než je plnění kontraktu, na který byly zřízeny. Pro zřízení „temporary branch“ není vyžadován základní kapitál ve výši 500 tis. SR, jako v případě permanent branch.

Kromě výše uvedených forem zahraničních společností v teritoriu je dovoleno zřídit též tzv. „Technical and Scientific Office“ nebo „Representative Office“. Zde není požadováno žádné základní jmění, nicméně tyto formy zahraniční účasti nesmějí vykonávat ziskovou činnost a slouží pouze k získávání informací, kontrole a technické podpoře obchodních zástupců apod.  

V roce 2013 SAGIA zpřísnila podmínky pro podnikání zahraničních firem na saúdském trhu spočívající v činění překážek při stanovení základního kapitálu (min. předepsaný vklad 500 tis. SAR je ze strany SAGIA svévolně několikanásobně navyšován a vydávání licencí někdy i bezdůvodně zamítáno), stanovení % zaměstnávání Saúdů (předpis pro saúdizaci 40 %), které je v rozporu s požadavky Labour Office (např. požadavek na 70 % Saúdů ve středním managementu) a složení kauce ve výši 2 % z hodnoty předpokládaných zakázek (vedle předepsaného Performance Bond ve výši 3–5 % z hodnoty konkrétního kontraktu).

Upozorňujeme případné zájemce o investice v SAK, že procedura registrace je i přes veškerá deklarativní prohlášení SAGIA zdlouhavá a náročná na dokumentaci (nanejvýš vhodné je tuto prezentovat v ověřených arabských překladech), která se v současné době předkládá elektronickou formou na stránkách SAGIA bez možnosti přímého styku s příslušným referentem.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Rijádu (Saúdská Arábie) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem