Saúdská Arábie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Oficiální název:

• Saúdskoarabské království (SAK)
• Arabsky v českém přepisu: Al Mamlaka Al Arabíja As Saúdía
• Anglicky: Kingdom of Saudi Arabia

Složení vlády:

Jména jsou uváděna v obvyklé anglické transkripci. Počáteční zkratka JKV – anglicky HRH, je-li u některého představitele uvedena, znamená Jeho královská výsost – His Royal Highness. Seznam vlády je aktualizován k 11.5.2020.

• král, předseda vlády – JKV král Salman bin Abd al-Aziz Al Saud
• korunní princ, 1. místopředseda vlády, ministr obrany -JKV princ Muhammad bin Salman bin Abdulaziz Al Saud
• ministr vnitra – JKV Abdulaziz bin Saud bin Nayef Al Saud
• ministr životního prostředí, vody a zemědělství – Abdul Rahman bin Abdul Mohsen Al Fadli
• ministr obchodu a investic – Majid bin Abdullah Al Qasabi
• ministr telekomunikací a informačních technologií – Abdullah bin Amer Al Sawaha 
• ministr médií – Dr. Majid bin Abdullah al Qasabi (ve výkonné kapacitě)
• ministr kultury – JKV princ Bandar bin Abdullah bin Mohammed bin Farhan Al Saud
• ministr ekonomiky a plánování – Mohammed Al Tuwaijri
• ministr vzdělávání (školství) – Hamad Al Sheikh
• ministr financí – Mohammed Al-Jadaan 
• ministr zahraničních věcí – JKV princ Faisal bin Farhan bin Abdullah bin Faisal bin Farhan Al Saud
• ministr zdravotnictví – Tawfiq bin Fawzan Al Rabiah
• ministr bydlení – Majid Al Hoqail
• ministr pro islámské záležitosti – Sheikh Abdullatif bin Abdulaziz bin Abdulrahman Al Sheikh
• ministr spravedlnosti – Waleed bin Muhammad bin Salid Al Samaani 
• ministr práce a sociálních věcí – Ahmed bin Suleiman Al Rajhi
• ministr pro místní rozvoj a venkov – Majid bin Abdallah Alhogail 
• ministr národní gardy – JKV princ Abdullah bin Bandar bin Abdul Aziz
• ministr energetiky, průmyslu a minerálních zdrojů – Abdul Aziz bin Salman Al Saud
• ministr pro záležitosti poutnictví (hádžže a umry) – Muhammad Saleh bin Taher Bentin
• ministr dopravy – Saleh bin Nasser Al-Jasser
• ministr pro civilní službu – Sulaiman Al-Hamdan
• ministr – poradce pro dohled nad správou dvou svatých mešit – Turki bin Mohammed bin Saud Al-Khabeer Al Saud
• ministr – poradce královského dvora – Abdul Rahman bin Ali Rubaiaan
• ministr – poradce královského dvora – Nasser bin Abdulaziz Al Dawoud
• ministr – poradce královského dvora – Muhammad bin Mazyad Al-Tuwaijri
• ministr – poradce královského dvora – JKV princ Turki bin Mohammed bin Fahd bin Abdulaziz Al Saud
• ministr – náměstek ministra vnitra – Ahmed bin Mohammed Al Salem

Ministři řídící zvláštní centrální úřady:

• ministr – předseda Úřadu pro státní bezpečnost – Khaled Al-Harbi
• ministr – asistent předsedy Úřadu pro státní bezpečnost – Abdulkarim bin Abdul Aziz Al-Essa
• ministr – předseda Capital Market Authority (Úřadu pro kapitálový trh)  – Mohammed bin Abdullah bin Ibrahim Al-Kuwaiz
• ministr – ředitel Zvláštního úřadu korunního prince – Bader bin Mohammed bin Abdul Aziz bin Asaker

Státní ministři:

• Státní ministr Abdulaziz bin Abdullah Al Saud 2015

• Státní ministr for Foreign Affairs Nizar bin Obaid Madani 1997

• Státní ministr Muttlab bin Abdullah Al Nafissa 1995

  Státní ministr for Gulf Affairs Thamer al-Sabhan 2017

• Státní ministr for Shura Affairs Mohammad bin Faisal Abu Saq 2014

• Státní ministr Essam bin Saad bin Saeed 2015

• Státní ministr Saad bin Khalid Al Jabry 2015

• Státní ministr Mohammad bin Abdulmalik Al AsShaikh 2015

• Státní ministr Khalid bin Abdulrahman Al Eissa 2015

• Státní ministr Musaad bin Mohammed Al Aiban 1995

• Státní ministr Fahad bin Abdullah Almubarak 2018

• Státní ministr Ibrahim bin Abdulaziz Al-Assaf 2019

• Státní ministr a člen rady pro Politické a bezpečnostní záležitosti Sheikh Saleh bin Abdulaziz bin Mohammed Al Sheikh

Při změnách vlády v 05/2016 došlo nejen ke změně v působnosti některých ministerstev (sloučení, přesun agendy apod.), ale rovněž k výrazným změnám v tzv. Hlavních úřadech (General Authorities), které nahrazují působnost některých ministerstev. Nadále existují tyto:

• Hlavní úřad pro zábavu (de facto vysvětlován jako úřad pro mládež „GA for Entertainment“) – Turki al-Sheikh
• Hlavní úřad pro kulturu (General Culture Authority)- Eng. Ahmad bin Fahd Al-Mezyed
• Hlavní úřad pro meteorologii a živostní prostředí (General Authority of Meteorology and Environmental Protection) – 

  Dr. Abdulrahman bin Sulaiman Al Tariqi

• Hlavní úřad pro sport (General Sports Authority) – JKV Abdulaziz bin Turki Al-Faisal 
• Hlavní úřad pro zakát a daně (Centrální finanční a daňový úřad) – Suhail Abanmi

Počet obyvatel:

• 34 218 169

Zdroj: General Authority of Statistics. Z toho je Saúdů 20,8 mil. a cizinců s dlouhodobým pobytem 12,6 mil. (rozložení cizinců a Saúdů je aktualizováno k roku 2018)
 

Střednědobým trendem, zejména v souvislosti s kampaní tzv. „Saúdizace“ dochází k postupnému odlivu zahraničních pracovníků ze země, což je dáno nejen vyhrazením pracovních míst v některých sektorech pouze pro Saúdy, ale také ztěžováním podmínek pro zahraniční pracovníky (např. zvyšování poplatků ze závislých osob, které se každoročně zdvojnásobují, což podporuje odliv rodinných příslušníků, a také motivuje řadu zahraničních pracovníků hledat uplatnění v zemích, kde je snazší mít rodinné příslušníky při sobě.

Průměrný roční přírůstek:

• 2,4 % (Q2 2019: GASTAT – Statistický úřad Saúdské Arábie)

Demografické složení (vč. registrovaných cizinců):

• muži: 57,68 %
• ženy: 42,31 %

Věková skladba:

• 0-14 let: 24,52 %
• 15-29 let: 24,12 %
• 30-49 let: 37,40 %
• 50–69 let: 12,01 %
• 70 a více let: 1,94 %

• 0-30 let: 48,64 %
• 15-65 let: 51,36 %

Z přiložené statistiky je zjevný vysoký podíl mladého obyvatelstva.

Národnostní složení:

• Arabové: 90 %
• Afro-Asiaté: 10 %
• státní příslušníci (Saúdové): 62,15 %
• cizinci (tzv. expatrianti, tj. cizinci se stálým pobytem v SAK, avšak bez státního občanství): 37,84 %

Náboženské složení:

• muslimové (islám): 100 % (tento statistický údaj nezahrnuje cca 38 % expatů, kteří žijí v Saúdské Arábii a jsou různých náboženství od křesťanů z Filipín až po hinduisty z Indie)
• většinu saúdské populace (85–90 %) tvoří sunnité – salafistický (wahábistický) výklad sunnitského islámu, šíité žijí na východě v oblastech Al-Hofúf a Al-Qatif a na jihozápadě (Najran) – celkem se počet šíítské populace odhaduje na 3–4 mil. (10–15 %).

Veřejné projevy jiných náboženství (náboženské obřady, symboly, tiskoviny atd.) jsou zakázány, z toho důvodu je statistický údaj o 100 % muslimů v zemi zkreslený. Odhady hovoří o cca 1 milionu křesťanů z řad expatriantů (zejména Filipínci), praktikování jiných náboženství však není oficiálně povoleno, a proto nejsou ani oficiálně registrováni jejich vyznavači.

Zdroj: GASTAT – General Authority for Statistics

Zdroj: GASTAT – General Authority for Statistics

Zdroj: SAMA (Saudi Arabian Monetary Agency)

Zdroj: SAMA (Saudi Arabian Monetary Agency)

Kurz dolaru je centrální bankou udržován na konstantní úrovni, třebaže se již několik let hovoří o možnosti devalvaci měny.

 Zdroj: SAMA (Saudi Arabian Monetary Agency)

Zdroj: SAMA (Saudi Arabian Monetary Agency)

Nejvýznamnější událostí roku 2019 pak byl dlouho odkládaný vstup státního ropného gigantu Saudi Aramco na burzu v prosinci. Tento krok, oznámený již v roce 2016 jako integrální součást vládní strategie Vize 2030, však doznal proti původnímu plánu několika změn. Původně plánované uvolnění pěti procent akcií, z nichž velká část měla být obchodována na některé ze světových burz, přešlo v 1,5% na místní burze Tadawul. Ocenění společnosti proti plánovaným 2 bil. USD zůstalo na 1,7 bil. I přesto tento vstup na burzu přinesl 25,6 mld. USD, čímž se stal největším v historii (srov. IPO Alibaba na New Yorkské burze v roce 2014: 25 mld. USD).

V roce 2020 postihla Saúdskou Arábii, tak jako jiné státy pandemie SARS-COV-2 a ve stejném období také cenová válka na trhu s ropou, která předznamenala významný propad příjmů do státního rozpočtu. Vláda v reakci na tyto události spustila rozsáhlé sociální a ekonomické programy, stejně jako úsporná opatření. Mezi jinými byla ztrojnásobena sazba DPH z 5% na 15% a zrušeny měsíční dávky kompenzující zvýšené životní náklady státním pracovníkům, (cca 70% pracovní síly) ve výši cca 6000 Kč.

Údaje jsou v mld. USD

Státní rozpočet je závislý na příjmech z prodeje ropy, které závisí na její ceně a dohodnutých exportních kvótách v rámci OPEC. Vzhledem k tomu, že je rozpočet kalkulován na odhadu prodejních cen saúdské ropy, který je výrazně podhodnocen oproti následné skutečnosti, bývá rozpočet koncipován jako deficitní.  

Příjmy z prodeje ropy tvoří cca 80-90 % všech příjmů státního rozpočtu. 

Saúdský rozpočet pro rok 2020 snížil výdaje o 2,7% a příjmy byly předpokládány taktéž nižší o 7,7%. 

Pandemie SARS-COV2 si vzala na globální ekonomice nemalou daň. Zároveň započala cenová válka na trhu s ropou. Ani její ukončení dohodou o snížení těžby o 9,7 milionu barelů denně však nevykompenzovalo předpokládaný výpadek poptávky až o 30 milionů barelů a trh zareagoval prudkým poklesem ke dnu, které nakonec i krátkodobě prorazil, když ropa WTI historicky prvně dosáhla negativních hodnot. Rozpočet pro rok 2020 byl koncipován na cenu ropy ve výši 55 USD, což se ukázalo být hrubě nedostatečným. Zároveň však takový cenový propad nebylo možné předpokládat.

Saúdská Arábie oznámila relativně skromné rozpočtové škrty ve výši 5%, a to s přihlédnutím k tomu, aby se nejvíce škrtalo v oblastech s co nejmenším sociálním dopadem.

Dle brífingu Ministerstva financí SA bude primární směřování dalších kroků k oživení ekonomiky a minimalizaci ekonomických dopadů na občany. Zahraniční rezervy země jsou v současné době třetí největší na světě, avšak z nich neplánuje vláda vybrat více než 120 mld. SAR (815 mld. Kč). Zahraniční zadlužení by pak mohlo dosáhnout výše až 220 mld. SAR (1,5 bil. Kč.). Následně bylo oznámeno zrušení měsíčních dávek ve výši cca 6000 Kč, kterou požívali státní zaměstnanci a odhadem ze státního rozpočtu odebírala až 13 mld. USD. Ztrojnásobena byla také sazba DPH z 5% na 15%.

Zdroj: SAMA Statistical Bulletin

Státní dluh:
Zadlužení země pomalu roste spolu s pádem cen ropy a nutností financovat velkorysé vládní projekty v rámci ekonomického transformačního programu Vize 2030. Na konci roku 2019 činil veřejný dluh 23% HDP (dle Mezinárodního měnového fondu) a zahraniční zadlužení činilo 689,07 mld. SAR /183, 41 mld. USD. 

V době globální pandemie SARS – COV – 2 v souvislosti s propadem cen ropy a očekáváným růstem zadlužen vláda plánuje sáhnout do zahraničních rezerv, ale maximálně do výše 120 mld. SAR (32 mld. USD). Nové zahraniční zadlužení by pak mohlo dosáhnout výše až 220 mld. SAR (58,56 mld. USD).

Bankovní soustavu řídí centrální banka Saudi Arabian Monetary Agency (SAMA).

Největší komerční banky:

1. National Commercial Bank (NCB)
2. Saudi British Bank (SABB)
3. Saudi Investment Bank
4. Alinma Bank
5. Al Awal Bank
6. Banque Saudi Fransi
7. Riyad Bank
8. Samba Bank
9. Al Rajhi Bank
10. Bank Al-Bilad
11. Bank Al-Jazira
12. Arab National Bank
13. Gulf International Bank

Od 2. poloviny roku 2009 je povoleno zřizování poboček zahraničních bank v jejich 100% vlastnictví (jako jedna z prvních této možnosti využila švýcarská UBS). K ní se přidala řada mezinárodních bank má v SAK své pobočky, které však neprovozují žádné retailové služby k nimž nemají licenci (např. State Bank of India, BNP Paribas, JP Margan Chase, Deutsche Banka, Gulf International Bank apod.).

Pro některé bankovní služby byly státem zřízeny tzv. specializované úvěrové instituce. Jsou to:

• Saudi Credit Bank: osobní půjčky
• Saudi Arabian Agricultural Bank: zemědělské úvěry
• Saudi Industrial Development Fund: zvýhodněné průmyslové úvěry
• Real Estate Development Fund: stavební půjčky
• Public Investment Fund: zvýhodněné úvěrování velkých projektů

Na podporu zvýhodněného financování vývozu je v SAK zřízen Saudi Fund for Development. Jeho významným prvkem je Saudi Export Program (SEP), pod nímž jsou poskytovány produkty zvýhodněného financování a pojišťování vývozu (odběratelské i dodavatelské úvěry, záruky atd.). V současné době je zřízeno  23 linek se 17 zahraničními bankami na financování a pojišťování saúdského exportu do Egypta (2 linky), Jordánska (2 linky), Libanonu (2 linky), Alžírska (3 linky), Tuniska (3 linky), Jemenu (3 linky), Turecka (2 linky), Íránu (1 linka) a Súdánu (5 linek).

V zemi působí desítky pojišťoven, ale pojišťovacímu trhu dominuje státní pojišťovna National Company for Cooperative Insurance, jejíž služby jsou založeny na islámské zásadě vzájemného neziskového pojištění. Mezi hlavní komerční pojišťovny patří mj. AXA/Norwich Union, European Saudi Co. for Cooperative Insurance či Royal Sun Insurance Co.

Další informace www.sama.gov.sa.

Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax):

Od 1.1.2018 byla zavedena všeobecná daň z přidané hodnoty ve výši 5 %. Od července 2020 bude její sazba činit 15%

Daň z příjmu právnických osob (Corporate Income Tax):

Pro residentní společnosti vlastněné plně subjekty mimo země GCC je sazba daně ze zisku 20 %, společnosti vlastněné Saúdy nebo příslušníky zemí GCC jsou od daně z příjmu osvobozeny a platí pouze Zakat, což je náboženská daň ve výši 2,5 %. U joint venture je výše daně ze zisku upravena podle podílu jednotlivých společníků a země jejich původu (GCC x non-GCC). Zdaněn je příjem vzniklý z činnosti na území KSA. V případě, že společnost podniká v oboru zemního plynu, činí sazba daně z příjmu 30%. V sektoru ropy může výše sazby dosáhnout až 85% (sazba progresivně klesá až k 50%, jestliže výše investice přesahuje 100 mld. USD).

Daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax):

Sazby daně jsou stejné jako v případě zdanění společností, tj. 20 % pro jednotlivce ne-občany zemí GCC a 0 % pro občany zemí GCC s residencí v KSA, kteří platí pouze Zakat. Zdaněn je příjem vzniklý z činnosti na území KSA, osoba podléhá dani z příjmu, pokud má statut residenta, podle podmínek daňového zákona. Zdanění podléhá příjem ze samostatně výdělečné činnosti (příjem z živnosti, příjem z podílu v akciové spol atd.), zaměstnanci (včetně ne-občanů GCC) firem a úřadů jsou od daně z příjmu osvobození. 

Zdanění nerezidentů:

Nerezidentní osoby (právnické, fyzické) podléhají dani, pokud na území KSA provádějí činnost podléhající dani a generující příjem prostřednictvím tzv. „Permanent Establishment“, což může být zástupce (v případě, že uzavírá kontrakty jménem zastoupeného ne- residenta) nebo pobočka firmy (např. temporary branch zřízená pro realizaci jednoho kontraktu), staveniště nebo montážní místo.

Srážková daň z plateb (Withholding tax):

Vybírá se v případě plateb residentního subjektu do zahraničí nebo osobám, které nejsou registrovanými plátci daní, např. pokud pobočka zahraniční firmy platí za poskytnutí služeb své mateřské společnosti, tak je tento transfer podroben srážkové dani ve výši 15 %. Daň se vybírá na straně plátce. Tímto opatřením se předchází fiktivnímu zvyšování nákladů za účelem snižování zisku residentních subjektů. Sazby srážkových daní dle tabulky níže mohou být sníženy bilaterální daňovou dohodou.

Zdanění zahraničních kontraktů na dovoz zboží:

Prosté dovozy zboží nepodléhají zdanění z příjmu, v případě, že však smlouva na dovoz zboží zahrnuje doprovodnou činnost na území KSA, pak je tato činnost zdaněna (např. montáž zařízení). Pokud nelze ze smlouvy rozpoznat, jakou hodnotu tato činnost má, stanoví se její výše odhadem na 10 % z dodávky zboží.

Zvláštní dani je podrobena těžba ropy a zemního plynu (8–85 %).

Zdanění rodinných příslušníků zahraničních rezidentů

Od července 2017 byl zaveden poplatek za každou osobu závislou na zahraniční osobě, trvale pobývající v Saúdské Arábii. V roce 2019 činil tento 300 SAR/měsíc a v roce 2020 má být navýšen na 400 SAR/měsíc. Splatnost za zpoplatněné období (tj. od 07/2017 do platnosti pobytového povolení, tj. platnosti dokladu k pobytu (iqama)) je nejpozději je při obnovování víza a při žádosti o nové vízum.

Spotřební daň 

Od 06/2017 byla zavedena spotřební daň, a to na tabák (a tabákové výrobky) a energetické nealkoholické nápoje ve výši 100 % a na nealkoholické sycené nápoje ve výši 50 %, ve všech případech z prodejní maloobchodní ceny.