Senegal: Zahraniční obchod a investice

Senegal má dlouhodobě výrazně negativní obchodní bilanci, byť se mu daří postupně zvyšovat objem vývozu (především díky nárůstu vývozu kyseliny fosforečné, zlata a cementu). Komoditní struktura exportu je málo diverzifikovaná a je tvořena především ropnými produkty, kyselinou fosforečnou, rybami a mořskými plody, arašídovým olejem, cementem, bavlnou a nověji také zlatem. Vývoz zemědělských produktů je také v čase proměnlivý v závislosti na sklizni, která se do značné míry odvíjí od exogenních faktorů. Na druhé straně je země závislá na dovozu ropných produktů, strojů a zařízení a potravin (např. rýže).

Zdroj: BCEAO, MF SN (data za rok 2016 a 2017)
Fixní kurz 1 EUR = 656 FCFA/XOF

Hlavním obchodním partnerem Senegalu je tradičně Francie, ostatní země EU mají podstatně slabší obchodní vazby. Mezi tradiční africké obchodní partnery patří Mali, kam směřuje cca 13 % senegalského exportu, Nigérie, Pobřeží Slonoviny či Benin. V posledních letech došlo k diverzifikaci obchodních partnerů a mezi významné  partnery zahraničního obchodu Senegalu tak patří i Indie (vývoz především kyseliny fosforečné, celkově do Indie směřuje přes 6,1 % senegalského exportu a z Indie do Senegalu stroje a rýže), Čína (dovoz aut a strojů), či Švýcarsko (vývoz zlata, Švýcarsko je druhou hlavní destinací senegalského vývozu s 9,9% podílem na celkovém exportu).

Hlavním regionem senegalského vývozu je Afrika (cca 43 % objemu vývozu v roce 2015, zejména Mali), kam ze Senegalu směřuje především cement a ropné produkty. Vývoz do evropských zemí (zejména Francie a nově též Švýcarska) představuje 27 % objemu vývozu – jedná se především o vývoz zlata, ryb a mořských plodů. V posledních letech silně posiluje vývoz do asijských zemí (cca 20,9 % vývozu v roce 2015) – především kyseliny fosforečné do Indie. Vývoz na Americký kontinent představoval v roce 2015 pouze 1,9 % objemu vývozu.

Struktura vývozu dle jednotlivých zemí je z hlediska hlavních destinací za posledních 5 let relativně stálá – dominuje jí Mali, Švýcarsko a Indie. Čtvrté místo obsadila místo Spojených arabských emirátů Čína. V posledních letech dynamicky vzrostl vývoz do Spojených arabských emirátů (zlato). Francie se v roce 2015 umístila až na šestém místě. 

Zdroj: ANSD

Z hlediska dovozu pochází  největší objem zboží z evropských zemí – tradičním hlavním dodavatelem je Francie (18 % importu). Evropský dovoz se skládá hlavně z paliv, strojů a zařízení, vozidel a potravin. Lehce přes čtvrtinu dovezeného zboží pak pochází z Asie (28 %), kolem 17 % zboží je dováženo z Afriky (zejména ropa z Nigérie) a cca 6,2 % z Ameriky.

V rámci dovozu je z hlediska dlouhodobé perspektivy a objemu jednoznačně nejdůležitějším senegalským partnerem Francie, která zemi dodává jak přístroje, tak potraviny. Kromě ostatních tradičních evropských partnerů (Španělska, Itálie či Belgie) se v posledních letech posílila dovozní pozice Číny, USA či Indie.

Zdroj: ANSD

Komoditní struktura

Hlavní produkty senegalského vývozu:

• Rybolov, zlato, ropné produkty, cement, kys. fosforečná, výrobky z arašídů, přípravky na polévky a bujóny, fosfáty, zirkon, titan, čerstvá zelenina, bavlna a bavlněné látky a sůl.

Hlavní produkty dovozu do Senegalu:

• Stroje a zařízení, ropné produkty, obilné produkty, surová ropy, dopravní stroje a součástky, kovy a kovová zařízení, plasty, léky, chemické látky, oleje a tuky.

Komoditní struktura zboží dováženého z EU do Senegalu v roce 2016

• Strojírenské výrobky 29 %
• Paliva 21 %
• Potraviny a suroviny 16 %
• Chemikálie 12 %
• Textil a oděvy 2 %
• Další 15 %

Zdroj: ANSD

Komoditní struktura zboží vyváženého ze Senegalu do EU v roce 2016

• Potraviny a suroviny 69 %
• Paliva 20 %
• Strojírenské výrobky 3 %
• Další 8 %

Zdroj: ANSD

V roce 1974 vznikla zvláštním zákonem cca 18 km od Dakaru tzv. ZFID (Zone Franche Industrielle de Dakar). Jedinou podmínkou lokalizace firmy bylo 80 % produkce směřovat na export – výměnou bylo nabídnuto např. osvobození od platby daně z podnikání. Statut zóny byl prodloužen do roku 2016, avšak od roku 1996 zde mohou operovat  pouze ty firmy, které zde již mají sídlo – nové licence se nevydávají.

V roce 1991 byly uzákoněny tzv. points francs (speciální ekonomická centra) – jednalo se de facto o rozšíření výše principu dakarské zóny do celého Senegalu. Tento statut mohly získat jednotlivé podniky, pokud alespoň 60 % jejich produkce směřovalo na export. I toto opatření bylo jen přechodné a od 1995 bylo ukončeno vydávání nových certifikátů – platnost původních také zůstala až do roku 2016. V roce 2003 se jednalo o 13 podniků s tímto statutem, převážně operujících v oblasti zpracování ryb.

Od roku 1995 byly uzákoněny nové speciální statuty – tzv. Entreprise Franche d’exportation (speciální exportní podniky)  pro firmy, u nichž alespoň 80 % obratu/produkce bude realizováno vývozem a působí v průmyslu, zemědělství či telekomunikacích. Nabízené výhody jsou např. jednotná daň z podnikání ve výši 15 %, osvobození od platby daní z mezd zaměstnanců,  bezdaňový nákup materiálu, osvobození dovozu a vývozu od cel a poplatků aj. Žádost o tento statut je možné adresovat agentuře APIX.

V roce 2007 byl uzákoněn vznik Zone Economique Spéciale Intégrée (speciální integrované ekonomické zóny), jejímž řízením byla pověřena agentura APIX. Podniky působící v zóně by měly být zproštěny od dovozních cel, DPH i daně z podnikání. První zónou je Zone Economique Spéciale Intégrée de Dakar (DISEZ) – 90 ha s vizí na rozšíření na 1000 ha cca 40 km jižně od Dakaru v Dias, poblíž rozestavěného nového letiště. Zóna je budována od roku 2008 společností ze Spojených arabských emirátů JAFZA (pobočka Dubaï Port World). Součástí zóny je i multifunkční industriální park Diamniadio o rozloze 53 ha, komplexy kanceláří, logistická platforma, obchodní a rezidenční zóny, turistické komplexy i prostor vyhražený pro služby karga mezinárodního letiště Blaise Diagne. Cílem je přilákání zahraničních i domácích investorů a vytvoření 60 000 nových pracovních míst pro celou zónu (20 000 pro průmyslový park Diamniadio). Ve Speciální integrované ekonomické zóně budou mít společnosti výhodný fiskální režim po dobu 25-50 let, zjednodušené administrativní procedury a celní výhody.

Mezi lety 2005 a 2008 se výše přímých zahraničních investic (PZI) v zemi výrazně posílila, ovšem rok 2009 přinesl, jako pro většinu afrických zemí, významné meziroční snížení v důsledku světové krize. Následně však došlo k obnovení přílivu PZI – v roce 2018 byl příliv PZI odhadován na 629 mil. USD oproti 276 mil. USD v roce 2012.

V Senegalu jsou nejsilněji zastoupeni francouzští investoři. Ve sféře průmyslu lze nalézt libanonské investice (potravinářství, textil, chemické a plastové výrobky apod.). Dalšími investory jsou firmy z Německa, Japonska, Jižní Koreje či Švýcarska.

Ve fosfátovém průmyslu jsou zejména od roku 2008 aktivní indičtí investoři. Výrazně posílily také americké investice. V posledních letech se Senegalem aktivně ekonomicky spolupracuje (formou donorských půjček) také Čína a roste také zájem států z Arabského zálivu (Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty).

Zdroj: UNCTAD

Zajímavou informací je fakt, že podle údajů MMF, převažují finanční prostředky, které Senegalci žijící v zahraničí zasílají svým rodinám (představují cca 12 % HDP), přibližně 4x objem přímých zahraničních investic.

Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Současný Senegal klade důraz na přilákání zahraničních investorů. S tímto cílem byla v roce 2000 založena agentura na podporu investic (APIX). Dalším počinem v tomto směru bylo zřízení Prezidentské rady pro investice, jejíž členové, investoři domácí i zahraniční, mají za cíl vytvořit pro senegalskou administrativu soubor doporučení pro zlepšení investičního klimatu v zemi.

V Senegalu v zásadě neexistují legislativní omezení ani diskriminační opatření vůči zahraničním investorům. Bližší informace o podmínkách investování poskytuje agentura APIX na svých webových stránkách.

Investiční pobídky se řídí Investičním zákoníkem. Vztahují se zejména na investice v tzv. prioritních odvětvích – tj. v zemědělství, cestovním ruchu, rybolovném průmyslu, telekomunikacích a zdravotnictví. Další informace na webu agentury APIX.

Další výhody pro případné investice zaměřené na export zboží ze Senegalu nabízí série opatření podporujících vývoz – zejména status Entreprise Franche d’exportation – blíže viz kapitola 6.6.

Senegal neuplatňuje žádná omezení na pohyb kapitálu ze a do země, pokud je prováděn ve směnitelné měně. Limity na směnu XOF existují pouze pro Senegalce individuálně cestující do zahraničí. Pohyb kapitálu prostřednictvím bankovních operací se jeví jako rychlý a bezproblémový.  

Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Mezi perspektivní odvětví senegalského trhu patří těžební sektor, konkrétně zlato či fosfáty. Do této sféry by patřily i možnosti dodávek strojů a těžebních a zpracovatelských metod.

Velké investice se dají orientovat na tzv. „velké (infrastrukturní) projekty“, které propaguje a zadává státní kancelář na podporu investic APIX.

Energetické společnosti Senelec dlouhodobě chybí investice – zajímavé jsou v tomto ohledu projekty na elektrifikaci venkova či postupné nahrazování starých elektráren a elektrických rozvodů moderními.

V souvislosti s rozvojem cestovního ruchu (jedna z prioritních oblastí vládních programů na ekonomický rozvoj), včetně např. konferenční turistiky, lze příležitosti nalézt v oblasti stravování a ubytování. Perspektivní mohou být také investice do sektoru zdravotnictví.

V oblasti rozvojové spolupráce lze do budoucna předpokládat možnost realizace menších a středních lokálních projektů, jejichž cílem bude snížení chudoby místního obyvatelstva. V této sféře lze uvažovat i o projektech malých vodních elektráren a úpraven vody.

Rizika investování v teritoriu

Hlavními rizikovými faktory investování v Senegalu je nižší právní ochrana, korupce a pomalá práce úřadů. Dále je třeba počítat s jistou netransparentností legislativních pravidel. Rovněž se jedná o chudou zemi s nedostatečně rozvinutou infrastrukturou. V praktické rovině se lze setkat s přerušováním dodávek elektrické energie či nízkou produktivitou podniků.