Senegal: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Dakaru (Senegal)

Zahraniční obchod Senegalu je trvale v deficitu, což je dáno závislostí Senegalu na dovozu za zahraničí, a to i v případě potravinářských produktů.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Senegal má dlouhodobě výrazně negativní obchodní bilanci, byť se mu daří postupně zvyšovat objem vývozu (především díky nárůstu vývozu kyseliny fosforečné, zlata a cementu). Komoditní struktura exportu je málo diverzifikovaná a je tvořena především ropnými produkty, kyselinou fosforečnou, rybami a mořskými plody, arašídovým olejem, cementem, bavlnou a nověji také zlatem. Vývoz zemědělských produktů je také v čase proměnlivý v závislosti na sklizni, která se do značné míry odvíjí od exogenních faktorů. Na druhé straně je země závislá na dovozu ropných produktů, strojů a zařízení a potravin (např. rýže).

Zahraniční obchod Senegalu

Zahraniční obchod

2013

2014

2015

2016 2017

Obchodní bilance v mld. FCFA

-1490

-1519

-1520

-1444 -2051

Export  v mld.FCFA

1404

1436

1510

1712

1486

Import v mld. FCFA

-2893

-2955

-3030

-3156

-3537

Zdroj: BCEAO, MF SN (data za rok 2016 a 2017)
Fixní kurz 1 EUR = 656 FCFA/XOF

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavním obchodním partnerem Senegalu je tradičně Francie, ostatní země EU mají podstatně slabší obchodní vazby. Mezi tradiční africké obchodní partnery patří Mali, kam směřuje cca 13 % senegalského exportu, Nigérie, Pobřeží Slonoviny či Benin. V posledních letech došlo k diverzifikaci obchodních partnerů a mezi významné  partnery zahraničního obchodu Senegalu tak patří i Indie (vývoz především kyseliny fosforečné, celkově do Indie směřuje přes 6,1 % senegalského exportu a z Indie do Senegalu stroje a rýže), Čína (dovoz aut a strojů), či Švýcarsko (vývoz zlata, Švýcarsko je druhou hlavní destinací senegalského vývozu s 9,9% podílem na celkovém exportu).

Hlavním regionem senegalského vývozu je Afrika (cca 43 % objemu vývozu v roce 2015, zejména Mali), kam ze Senegalu směřuje především cement a ropné produkty. Vývoz do evropských zemí (zejména Francie a nově též Švýcarska) představuje 27 % objemu vývozu – jedná se především o vývoz zlata, ryb a mořských plodů. V posledních letech silně posiluje vývoz do asijských zemí (cca 20,9 % vývozu v roce 2015) – především kyseliny fosforečné do Indie. Vývoz na Americký kontinent představoval v roce 2015 pouze 1,9 % objemu vývozu.

Struktura vývozu dle jednotlivých zemí je z hlediska hlavních destinací za posledních 5 let relativně stálá – dominuje jí Mali, Švýcarsko a Indie. Čtvrté místo obsadila místo Spojených arabských emirátů Čína. V posledních letech dynamicky vzrostl vývoz do Spojených arabských emirátů (zlato). Francie se v roce 2015 umístila až na šestém místě. 

Vývoz ze Senegalu –5 nejvýznamnějších destinací

 

Podíl na celkovém vývozu (%)

Mali

12,9

Švýcarsko

9,9

Indie

6,1

Čína

5,2

Spoj. arab. emiráty

4,2

Zdroj: ANSD

Z hlediska dovozu pochází  největší objem zboží z evropských zemí – tradičním hlavním dodavatelem je Francie (18 % importu). Evropský dovoz se skládá hlavně z paliv, strojů a zařízení, vozidel a potravin. Lehce přes čtvrtinu dovezeného zboží pak pochází z Asie (28 %), kolem 17 % zboží je dováženo z Afriky (zejména ropa z Nigérie) a cca 6,2 % z Ameriky.

V rámci dovozu je z hlediska dlouhodobé perspektivy a objemu jednoznačně nejdůležitějším senegalským partnerem Francie, která zemi dodává jak přístroje, tak potraviny. Kromě ostatních tradičních evropských partnerů (Španělska, Itálie či Belgie) se v posledních letech posílila dovozní pozice Číny, USA či Indie.

 Dovoz do Senegalu – 5 hlavních zdrojových zemí

 

Podíl na celkovém dovozu (%)

Francie

18,1

Čína

10,2

Nigérie

8,9

Indie

5,6

Španělsko

4,5

Zdroj: ANSD

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura

Hlavní produkty senegalského vývozu:

  • Rybolov, zlato, ropné produkty, cement, kys. fosforečná, výrobky z arašídů, přípravky na polévky a bujóny, fosfáty, zirkon, titan, čerstvá zelenina, bavlna a bavlněné látky a sůl.

Hlavní produkty dovozu do Senegalu:

  • Stroje a zařízení, ropné produkty, obilné produkty, surová ropy, dopravní stroje a součástky, kovy a kovová zařízení, plasty, léky, chemické látky, oleje a tuky.

Komoditní struktura zboží dováženého z EU do Senegalu v roce 2016

  • Strojírenské výrobky 29 %
  • Paliva 21 %
  • Potraviny a suroviny 16 %
  • Chemikálie 12 %
  • Textil a oděvy 2 %
  • Další 15 %

Zdroj: ANSD

Komoditní struktura zboží vyváženého ze Senegalu do EU v roce 2016

  • Potraviny a suroviny 69 %
  • Paliva 20 %
  • Strojírenské výrobky 3 %
  • Další 8 %

Zdroj: ANSD

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V roce 1974 vznikla zvláštním zákonem cca 18 km od Dakaru tzv. ZFID (Zone Franche Industrielle de Dakar). Jedinou podmínkou lokalizace firmy bylo 80 % produkce směřovat na export – výměnou bylo nabídnuto např. osvobození od platby daně z podnikání. Statut zóny byl prodloužen do roku 2016, avšak od roku 1996 zde mohou operovat  pouze ty firmy, které zde již mají sídlo – nové licence se nevydávají.

V roce 1991 byly uzákoněny tzv. points francs (speciální ekonomická centra) – jednalo se de facto o rozšíření výše principu dakarské zóny do celého Senegalu. Tento statut mohly získat jednotlivé podniky, pokud alespoň 60 % jejich produkce směřovalo na export. I toto opatření bylo jen přechodné a od 1995 bylo ukončeno vydávání nových certifikátů – platnost původních také zůstala až do roku 2016. V roce 2003 se jednalo o 13 podniků s tímto statutem, převážně operujících v oblasti zpracování ryb.

Od roku 1995 byly uzákoněny nové speciální statuty – tzv. Entreprise Franche d’exportation (speciální exportní podniky)  pro firmy, u nichž alespoň 80 % obratu/produkce bude realizováno vývozem a působí v průmyslu, zemědělství či telekomunikacích. Nabízené výhody jsou např. jednotná daň z podnikání ve výši 15 %, osvobození od platby daní z mezd zaměstnanců,  bezdaňový nákup materiálu, osvobození dovozu a vývozu od cel a poplatků aj. Žádost o tento statut je možné adresovat agentuře APIX.

V roce 2007 byl uzákoněn vznik Zone Economique Spéciale Intégrée (speciální integrované ekonomické zóny), jejímž řízením byla pověřena agentura APIX. Podniky působící v zóně by měly být zproštěny od dovozních cel, DPH i daně z podnikání. První zónou je Zone Economique Spéciale Intégrée de Dakar (DISEZ) – 90 ha s vizí na rozšíření na 1000 ha cca 40 km jižně od Dakaru v Dias, poblíž rozestavěného nového letiště. Zóna je budována od roku 2008 společností ze Spojených arabských emirátů JAFZA (pobočka Dubaï Port World). Součástí zóny je i multifunkční industriální park Diamniadio o rozloze 53 ha, komplexy kanceláří, logistická platforma, obchodní a rezidenční zóny, turistické komplexy i prostor vyhražený pro služby karga mezinárodního letiště Blaise Diagne. Cílem je přilákání zahraničních i domácích investorů a vytvoření 60 000 nových pracovních míst pro celou zónu (20 000 pro průmyslový park Diamniadio). Ve Speciální integrované ekonomické zóně budou mít společnosti výhodný fiskální režim po dobu 25-50 let, zjednodušené administrativní procedury a celní výhody.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Mezi lety 2005 a 2008 se výše přímých zahraničních investic (PZI) v zemi výrazně posílila, ovšem rok 2009 přinesl, jako pro většinu afrických zemí, významné meziroční snížení v důsledku světové krize. Následně však došlo k obnovení přílivu PZI – v roce 2018 byl příliv PZI odhadován na 629 mil. USD oproti 276 mil. USD v roce 2012.

V Senegalu jsou nejsilněji zastoupeni francouzští investoři. Ve sféře průmyslu lze nalézt libanonské investice (potravinářství, textil, chemické a plastové výrobky apod.). Dalšími investory jsou firmy z Německa, Japonska, Jižní Koreje či Švýcarska.

Ve fosfátovém průmyslu jsou zejména od roku 2008 aktivní indičtí investoři. Výrazně posílily také americké investice. V posledních letech se Senegalem aktivně ekonomicky spolupracuje (formou donorských půjček) také Čína a roste také zájem států z Arabského zálivu (Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty).

Přímé zahraniční investice do Senegalu (v mil. USD)
 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

PZI

276

311

403

409

472

532

629

Zdroj: UNCTAD

Zajímavou informací je fakt, že podle údajů MMF, převažují finanční prostředky, které Senegalci žijící v zahraničí zasílají svým rodinám (představují cca 12 % HDP), přibližně 4x objem přímých zahraničních investic.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Současný Senegal klade důraz na přilákání zahraničních investorů. S tímto cílem byla v roce 2000 založena agentura na podporu investic (APIX). Dalším počinem v tomto směru bylo zřízení Prezidentské rady pro investice, jejíž členové, investoři domácí i zahraniční, mají za cíl vytvořit pro senegalskou administrativu soubor doporučení pro zlepšení investičního klimatu v zemi.

V Senegalu v zásadě neexistují legislativní omezení ani diskriminační opatření vůči zahraničním investorům. Bližší informace o podmínkách investování poskytuje agentura APIX na svých webových stránkách.

Investiční pobídky se řídí Investičním zákoníkem. Vztahují se zejména na investice v tzv. prioritních odvětvích – tj. v zemědělství, cestovním ruchu, rybolovném průmyslu, telekomunikacích a zdravotnictví. Další informace na webu agentury APIX.

Další výhody pro případné investice zaměřené na export zboží ze Senegalu nabízí série opatření podporujících vývoz – zejména status Entreprise Franche d’exportation – blíže viz kapitola 6.6.

Senegal neuplatňuje žádná omezení na pohyb kapitálu ze a do země, pokud je prováděn ve směnitelné měně. Limity na směnu XOF existují pouze pro Senegalce individuálně cestující do zahraničí. Pohyb kapitálu prostřednictvím bankovních operací se jeví jako rychlý a bezproblémový.  

Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Mezi perspektivní odvětví senegalského trhu patří těžební sektor, konkrétně zlato či fosfáty. Do této sféry by patřily i možnosti dodávek strojů a těžebních a zpracovatelských metod.

Velké investice se dají orientovat na tzv. „velké (infrastrukturní) projekty“, které propaguje a zadává státní kancelář na podporu investic APIX.

Energetické společnosti Senelec dlouhodobě chybí investice – zajímavé jsou v tomto ohledu projekty na elektrifikaci venkova či postupné nahrazování starých elektráren a elektrických rozvodů moderními.

V souvislosti s rozvojem cestovního ruchu (jedna z prioritních oblastí vládních programů na ekonomický rozvoj), včetně např. konferenční turistiky, lze příležitosti nalézt v oblasti stravování a ubytování. Perspektivní mohou být také investice do sektoru zdravotnictví.

V oblasti rozvojové spolupráce lze do budoucna předpokládat možnost realizace menších a středních lokálních projektů, jejichž cílem bude snížení chudoby místního obyvatelstva. V této sféře lze uvažovat i o projektech malých vodních elektráren a úpraven vody.

Rizika investování v teritoriu

Hlavními rizikovými faktory investování v Senegalu je nižší právní ochrana, korupce a pomalá práce úřadů. Dále je třeba počítat s jistou netransparentností legislativních pravidel. Rovněž se jedná o chudou zemi s nedostatečně rozvinutou infrastrukturou. V praktické rovině se lze setkat s přerušováním dodávek elektrické energie či nízkou produktivitou podniků.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Dakaru (Senegal) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem