Severní Makedonie: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

▶ Automobilový průmysl

Zastaralé služby veřejné dopravy, chybějící komunikační systémy i signalizační a bezpečnostní zabezpečení, hlavně ve vlakové dopravě, otvírají velké příležitosti pro české firmy v této oblasti. Příležitost pro český export v tomto oboru představuje především z velké části zastaralý vozový park pro veřejnou hromadnou dopravu (včetně městské). Nedostatek kvalitních traktorů a malotraktorů v soukromém sektoru nabízí také zajímavé příležitosti. Limitujícím faktorem je nedostatek veřejných finančních zdrojů, slabost zemědělských malovýrobců a omezená vládní podpora zaměřená na malé zemědělce. České firmy se mnohdy pokoušejí najít cestu, jak získat dodavatelský úvěr, ale vše naráží na nízký pojistný rating a často neschopnost makedonských partnerů poskytnout vhodné záruky.

▶ Důlní, těžební a ropný průmysl

Odvětví ropy a zemního plynu v Severní Makedonii má zásadní význam pro hospodářský rozvoj státu, přičemž do tohoto sektoru patří některé z největších společností v zemi. Ropný sektor zahrnuje dovoz a vývoz ropy a ropných produktů, zpracování ropy, výrobu biopaliv, distribuci a prodej ropných produktů a odvětví plynu provádí přepravu, distribuci a prodej zemního plynu. Makedonie je zemí bohatou na nerostné zdroje, jako je zinek, zlato, stříbro, měď, olovo, mangan, nikl, azbest, sádra a dřevo, podporuje skutečnost, že toto odvětví je pro hospodářství země zásadní, má relativně vysoký podíl na průmyslové výrobě. V následujících letech se má výrazně zvýšit využití nerostných zdrojů revitalizací stávajících i otevřením nových dolů a závodů na zušlechťování rudy (v Severní Makedonii se zušlechťují rudy vytěžené nejen v zemi, ale i v Kosovu). Nejsou žádané projektové studie. Perspektivní jsou dodávky důlních strojů a vybavení, zabezpečovací systémy.

▶ Energetický průmysl

Cílem makedonské vlády je využít nevyužitý energetický potenciál Severní Makedonie. Plánuje se zvýšit domácí výrobu elektřiny, přilákat nové investice v energetickém sektoru, diverzifikovat dodávky energie, zvýšit konkurenceschopnost trhu s energií, zlepšit bezpečnost dodávek energie a současně chránit životní prostředí. Probíhá výstavba plynovodů a obce jsou připraveny vybudovat sekundární plynovou síť. Solární energie je považována za základní pilíř výroby elektřiny. Nový zákon o energetice z května 2018 zahrnuje třetí energetický balíček a směrnici o obnovitelných zdrojích energie s cílem snížit závislost na dovozu energie a dosáhnout udržitelný rozvoj.

Makedonská společnost, která má na starosti přenosovou soustavu země (MEPSO), plánuje rekonstrukci přenosové soustavy, a to pro vyso­konapěťové vedení z hlavní tepelné elektrárny země v Bitole k albánským hranicím. Celková délka vedení je 400 kilometrů a investice je naplánována v objemu 16–20 mil. eur. Investice kolem 32 mil. eur plánuje i druhý největší makedonský výrobce v oblasti, energetiky firma EVN, hlavně v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Vláda vytvořila koncept, jak zvýšit výrobu energie (fotovoltaická solární pole, výstavba nových a rekonstrukce starých vodních elektráren, rozšíření větrného parku). Pokud budou realizovány všechny tyto plány pro obnovitelné zdroje, bude v příštích 2 až 3 letech zahájena realizace kapacit 350 MW ve srovnání se současnou obnovitelnou kapacitou 17 MW. Severní Makedonie se od roku 2020 začne řídit novou Strategií energetického rozvoje do roku 2040, která bude založena na pět pilířů (bezpečnost, solidarita a důvěra, plně integrovaný vnitřní trh s energií, energetická účinnost a opatření v oblasti klimatu – (dekarbonizace hospodářství a výzkum, inovace a konkurenceschopnost).

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Odpadové hospodářství a ochrana vodních zdrojů, začíná být, s přibližováním se Severní Makedonie k EU, vážným tématem. Severní Makedonie se připravuje na realizaci, s využitím financování z EU, projektů na výstavbu čističek odpadních vod prakticky ve všech regionech. Tuto aktivitu mají v gesci převážně místní zastupitelstva. Nejen projektování a výstavba čističek, ale rovněž rekonstrukce, projektování a výstavba kanalizací, ekologických skládek a podniků na zpracování odpadů, jsou v Severní Makedonii diskutovaným tématem, neboť v zemi v podstatě tato zařízení neexistují. Předpokladem pro případný úspěch českých firem v této oblasti je (stejně jako i v dalších odvětvích) mj. schopnost napomoci při využití a čerpání EU/IPA II fondů.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Prioritou makedonské vlády je i rozvoj zemědělství, a to ve všech formách, především z důvodu vysokého počtu práceschopného obyvatelstva působícího v tomto oboru (kolem 22 % ekonomicky aktivního obyva­telstva země). V Severní Makedonii jsou převážně malé rodinné farmy, kterých je na 190 tisíc. Existují však i velká zemědělská družstva, která disponují velkými skleníky a zpracovatelskými linkami pro svoji pro­dukci. Celkový objem zemědělské půdy činí více jak 335 tis. hektarů. Země produkuje biopotraviny, pře­vážně v ovocnářském a zelinářském sektoru. Je málo známý fakt, že v Severní Makedonii se pěstuje ve velkém mimořádně kvalitní rýže, kterou úspěšně země vyváží svým nejbližším sousedům. Severní Makedonie je známá též svým kvalitním tabákem, který dokáže plně nahradit  tabák americký. V hornatých oblastech Severní Makedonie je významná živočišná výroba. Samostatnou, velmi rozvinutou a kvalitní kapitolou zemědělské produkce je vinařství, které je na vysoké úrovni, srovnatelné jak s evropskou, tak i světovou. Charakter zemědělské výroby v Severní Makedonii indikuje, že země potřebuje především traktory menší výkonové řady a též malé zemědělské stroje.

▶ Železniční a kolejová doprava

Železniční infrastruktura v Severní Makedonii je ve špatném stavu. Předchozí vláda několikrát oznámila start projektu výstavby železnic, ale finance byly vždy problémem.  Evropská Unie se nakonec rozhodla poskytnout finanční pomoc, aby se konkrétní projekty mohly začít realizovat. Financování projektů bude 37% finančních prostředků z EU a 63% stát. Severní Makedonie již poskytla 95% ze své části financování projektu. Investice se skládá ze dvou částí, železniční trať z Kichevo až k hranici s Albánií a druhý z Kumanovo k hranici s Bulharskem.

Projekt zahrnuje železniční trať, uzemnění, tunely, mosty, nadjezdy, opěrné zdi, obslužné prostory, železniční stanice, elektrifikaci, instalaci telekomunikačních zařízení a signalizaci. Očekává se, že vlaky přepraví denně asi 2000 cestujících a 12 nákladních vozů. Současný stav projektu je, že koncepční návrh řešení pro železnici je vypracován a dalším krokem bude zahájení výběrového řízení na dodavatele stavby. Očekává se, že výstavba začne v roce 2021 a bude dokončena do konce roku 2025. Příprava výběrového řízení je v závěrečné fázi a je reálné, že bude vyhlášeno začátkem roku 2020.