Severní Makedonie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Republika Severní Makedonie ležící v teritoriu západního Balkánu, je od roku 1991 jedním z následnických států bývalé Jugoslávie. Jde o standardně fungující parlamentní demokracii s jednokomorovým parlamentem. Od března 2020 je země jedním z členů NATO, a také vede hovory o členství v EU. Ekonomika je vysoce integrovaná do mezinárodního obchodu. V Severní Makedonii je výrazně zastoupená šedá ekonomika, proto nelze oficiální poměrně vysoká čísla nezaměstnanosti brát jako vypovídající. Inflace byla v důsledku energetické krize vysoká a díky malým úsporám obyvatel země se na nich výrazně podepsala. V roce 2023 se očekává její výrazné snížení. Další problém má země s nedostatkem kapitálů. Kvůli poměrně přísnému systému zaměstnávání cizinců do země dlouhodobě neplynou výrazné investice, spíše jde vždy o akvizice již existujících firem a případně jejich rozšíření. Přesto zajímavým nástrojem při přilákání investic jsou volné ekonomické zóny, které umožňují získat státní dotace a až desetileté zproštění od přímých daní. Toho také využily mnohé zahraniční firmy jako alternativy k výrobě v Rusku a na Ukrajině. Export ve volných zónách dosahuje téměř poloviny z celkového makedonského exportu. Politická situace je sice aktuálně stabilní, nicméně pokud se nepovede zemi integrovat do EU, což by s sebou přineslo i investice a dotace z EU, tak při nezlepšování ekonomické situce a životní úrovně obyvatelstva lze očekávat prohlubování příkopů mezi většinou vyznávajíci pravoslaví a albánskou muslimskou menšinou, kteří již v historii usilovali o odtržení západní části Severní Makedonie a jeji spojení s Albánií. Většina z asi 2 milionů obyvatel žije v hlavním městě Skopje (včetně předměstí cca 800 tis. obyv.), ve kterém se také nachází všechny důležité státní instituce. V komunikaci s Makedonci je vždy nutné počítat s flexibilnějším balkánským vnímáním času, stejně jako s delšími obchodními jednáními, kterým předchází alespoň bližší seznámení na lidské úrovni. Běžné je se po první schůzce oslovovat jménem a tykat si.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Severní Makedonie (350.09 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Severní Makedonie (MZV) (59.9 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Republika Severní Makedonie je země na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě a patří do skupiny zemí z tzv. Západního Balkánu. Severní Makedonie je suverénní, nezávislý, demokratický a sociální stát. Referendum o nezávislosti a autonomii, respektive oddělení od jugoslávské federace, se konalo dne 8. září 1991. Politický systém Severní Makedonie jako parlamentní demokracie je založen na standardním principu rozdělení moci na tři části – zákonodárnou, výkonnou a soudní. Makedonský Parlament je jednokomorový se 120 poslanci volenými v přímých parlamentních volbách každé čtyři roky. Shromáždění volí vlastního předsedu, který zastává druhou nejvyšší pozici v politické hierarchii státu. Dne 16. ledna 2022 parlament Severní Makedonie zvolil novou restrukturalizovanou vládu vedenou novým premiérem se strany Sociálně demokratické (SDSM) Dimitarem Kovachevskim. Příští parlamentní volby se mají konat v roce 2024 a očekává se, že vláda dokončí celé své funkční období. V únoru 2023 došlo k další, již druhé rekonstrukci vlády, která rozšířila parlamentní většinu koalice a vládu posílila. Vládní koalici nadále vede Sociální demokracie (SDSM) a největší etnická albánská strana, Demokratická unie pro integraci (DUI). Obě strany vládnou od roku 2017 společně ve dvou po sobě jdoucích vládách. Koalice má 67 poslanců (ze 120 křesel), další dvě menší strany jsou Aliance Albánců (AA) a Liberálně deomkratická strana (LDP). Díky silnější pozici má koalice lepší předpoklady k tomu, aby prosadila přijetí nezbytných ústavních změn. Tou hlavní je ústavní dodatek, který uzná existenci etnické bulharské menšiny v zemi. Jde o bulharskou podmínku, kterou EU přijala za svou v tzv. francouzském návrhu v červenci 2022. Bez ústavního dodatku nemůže díky bulharskému vetu Severní Makedonie zahájit přístupové rozhovory pro přijetí do EU díky bulharskému. Prezident státu je volen v přímých volbách a má pětiletý mandát. Ve volbách v květnu 2019 zvítězil prezident Stevo Pendarovski z SDSM.

Dlouhodobým cílem Severní Makedonie od nabytí nezávislosti v roce 1991 bylo a je začlenění do euroatlantických struktur. V roce 2020 se jí povedlo vstoupit do NATO a nyní intenzivně usiluje o členství v EU. Česká republika to dlouhodobě podporuje, neboť zastává názor, že integrace balkánských zemí do EU může zvýšit stabilitu celého regionu. Integrace do EU přinese nové investice, zvýšení životní úrovně a také postupné zrušení hranic. To vše oslabí nacionalistické tendence a zmíní rozpory mezi jednotlivými zeměmi, stejně tak jako zklidní nesrovnalosti uvnitř těchto zemí samotných.

Přední členové vlády :

Premiér: Dimitar Kovacevski (SDSM). První místopředseda vlády a ministr politického systému: Artan Grubi (DUI) Vicepremiérka a boj proti korupci a kriminalitě: Slavica Grkovska (SDSM) Místopředseda vlády a hospodářské záležitosti: Fatmir Bitikji (SDSM) Místopředseda vlády a evropské záležitosti: Bojan Maricik (SDSM).

1.2. Zahraniční politika země

Euroatlantická a evropská integrace je klíčovou prioritou, stejně jako to, že Balkán zůstane bezpečným, stabilním a prosperujícím regionem. Proto Severní Makedonie podporuje dvoustrannou a mnohostrannou spolupráci se všemi regionálními a mezinárodními partnery. Severní Makedonie, spolu s dalšími partnery ze západního Balkánu, byla identifikována jako potenciální kandidát na členství v EU na summitu Evropské rady v Soluni v roce 2003. Její dohoda o stabilizaci a přidružení (první v regionu) je v platnosti od roku 2004. Země podala žádost o členství v v EU v březnu 2004 a Rada v prosinci 2005 rozhodla o přiznání statusu kandidátské země. Proces byl poté výrazně zpomalen kvůli sporu s Řeckem o název Makedonie. Nakonec v únoru 2019 země Řecku ustoupila a tzv. dohodou z Prespy udělala velký krok vpřed, aby se přiblížila procesu EU, formálně totiž změnila svůj název na Republika Severní Makedoniie. I díky tomu se urychlilo její přijímání do NATO, do kterého 27. března 2020 také vstoupila. Dohoda s Řeckem uvolnila také přístupový proces do EU. Ten se zdržel, jelikož se proti němu dočasně postavila Francie. Následně se jednání odblokovala, ale Bulharsko je opět zablokovalo. Nakonec v roce 2022 přistoupila Severní Makedonie během českého předsednictví na tzv. francouzský návrh. Ten podmiňuje zahájení přístupových rozhovorů přijetím ústavního dodatku, kterým je uznaná bulharská menšina v zemi. Nyní musím Severní Makedonie tento ústavní dodatek přijmout. Díky tomuto vývoji v červenci 2022 uspořádala EU svou první mezivládní konferenci se Severní Makedonií, která znamenala první krok země k přístupovým rozhovorům s EU.

Mimo sporů s Bulharskem o jazyk a historii a s Řeckem o název Makedonie, má země také spor se Srbskem o uznání vlastní pravoslavné církve. S Albánií jsou vztahy problematické díky výrazné albánské menšině v zemi, která se již několikrát v minulosti dožadovala odtržení a připojení k Albánii, přičemž tyto tendence v minulosti Albánie podporovala (nyní oficiálně nepodporuje). S Českou republikou má Severní Makedonie excelentní přátelské vztahy. ČR dlouhodobě podporuje makedonskou integraci do euroatlantických struktur, pomáhá zemi humanitárně a finančně, a také čeští policisté slouží spolu s makedonskými kolegy na jižní hranici v Gevgeliji, kde společně bojují proti nelegální migraci.

Severní Makedonie je spolu s Albánií a Srbskem také účastníkem iniciativy Open Balkan, jejímž cílem je podpořit více vnitroregionální spolupráce a integrace na západním Balkáně. V září 2022 podepsaly tři zúčastněné země dohody o potravinové bezpečnosti, spolupráci v oblasti těžby a energetiky, civilních nouzových situacích a audiovizuálních právech. Na červnovém jednání byly navíc podepsány dohody o boji proti daňovým únikům, vzájemném uznávání diplomů a přeshraniční spolupráci v oblasti kultury a cestovního ruchu. Poslední setkání naznačuje, že Open Balkan má potenciál poskytnout určitá řešení problémů regionu při absenci členství v EU. To samozřejmě vyhovuje Rusku a spolu se Srbskem se snaží dostat do Open Balkan i další země regionu. Makedonský parlament i vláda jsou jednotní v odsuzování ruské invaze na Ukrajinu a Severní Makedonie je ve 100 % v souladu se zahraniční politikou EU. V březnu 2022 parlament přijal deklaraci odsuzující invazi a země se okamžitě připojila k sankcím EU proti Rusku. V reakci na to Rusko přidalo Severní Makedonii na svůj seznam „nepřátelských zemí“.

1.3. Obyvatelstvo

Podle posledního oficiálního sčítání lidu v Republice Severní Makedonie z roku 2021 je celkový počet obyvatel 1 836 713 osob. Z celkového počtu obyvatel byli 58,44 % Makedonci, 24,30 % k Albánci, 3,86 % k Turkci, 2,53 % k Romové, 0,47 % k Vlaši, 1,30 % k Srbové a 0,87 % k Bosňáci. Co se týče pohlaví, tak 50,4 % byly ženy a 49,6 % muži. Podle věkové struktury je největší procento populace (7 %) ve věkové skupině 40 až 44 let. Kuriozitou je, že v Severní Makedonii bylo registrováno 51 lidí starších 100 let. Podle náboženské příslušnosti se 46,14 % hlásilo k pravoslaví, 32,17 % k islámu, 0,37 % ke katolicismu. 61,38 % z sečtené populace uvedlo, že jejich mateřským jazykem je makedonština, 24,34 % albánština, 3,41 % turečtina, 1,73 % romština, 0,17 % vlaština, 0,61 % srbština a 0,85 % bosenština.

Z výše uvedeného vyplývá, že země je mnohonárodnostní, což sebou nese problémy především v dobách ekonomických krizí a nestability, především pak pokud jde o napětí mezi většinou Makedonců a největší menšinou Albánců. Makedonci mají pocit, že Albánci mají příliš mnoho práv a poukazují například na povinnou kvótu 20% Albánců ve státních institucích, která je často naplňována nekvalifikovanými lidmi, zatímco Albánci poukazují na to, že jejich jazyk není všude oficiální, v průměru berou méně peněz, je pro ně složitější dostat se ke kvalitnímu vzdělání a mnoho Makedonců je stále nebere jako součást země, naopak často zaznívají výzvy, aby se vrátili zpět „domů“ do Albánie. Přitom mnozí Albánci v zemi žijí již po několik generací. Spor má mnoho vrstev a je velmi komplikovaný a bohužel nelze vidět dostatečnou vůli obou stran ke smíru zvláště pokud se zemi ekonomicky nedaří. Jediným funkčním aktuálním řešením zůstává úspěšná integrace regionu do EU.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

V roce 2022 vzrostl reálný HDP o 2,1 %, což bylo pomalejší tempo než v ostatních regionálních ekonomikách. V roce 2023 se očekává zpomalení růstu na 1,8 %. Vysoká inflace bude i v roce 2023 zatěžovat reálné příjmy a soukromou spotřebu. Vláda sice již v roce 2022 navýšila minimální mzdu, tento krok ale z ekonomického hlediska nemá jednoznačný efekt na lepší kupní sílu obyvatelstva. Růst exportu bude v roce 2023 negativně ovlivněn, jelikož vysoké náklady se přidají k postcovidovým potížím v dodavatelských řetězcích, které negativně ovlivňující průmysl Severní Makedonie. Poptávka slábne u hlavního obchodního partnera země Německa, které v současnosti zažívá mělkou recesi způsobenou vysokými náklady na energie a rostoucími úrokovými sazbami. Obchodní bilance bude i v roce 2023 přispívat negativně k celkovému růstu v důsledku zvýšené dovozní závislosti domácí produkce. Na druhou stranu investice by měly postupně růst. Vláda přijala plán urychlení růstu na období 2022–26, který stanovuje veřejné investice jako jednu z vládních priorit. To nastiňuje plány na investice do silnic, železnic a veřejných služeb s pozitivními dopady na zaměstnanost a produktivitu v prognózovaném období, ačkoli politická nestabilita a nedostatek financí jistě zpozdí kapitálové výdaje. Ve střednědobém horizontu se očekává, že se růst v letech 2024-27 se stabilizuje v průměru na 3 % ročně, protože budou postupně odeznívat negativní efekty posledních dvou krizí – covidové a energetické. Investice zůstanou silné, tažené veřejnými i soukromými investicemi a podpořeny finančními prostředky Evropské komise. Hlavními omezeními růstu budou strukturální problémy související s právním státem, korupcí a vysokou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí. Na druhou stranu může zahájení jednání o přistoupení k EU podnítit reformy a poskytnout impuls pro další růst.

Očekává se, že v letech 2023–24 bude potřeba vnějšího financování na úrovni v průměru 3,5 miliardy USD (22 % předpokládaného HDP). Deficit běžného účtu se letos v nominálním vyjádření dále prohloubí, protože dovozní ceny, zejména energií, zůstanou zvýšené. Čisté přímé zahraniční investice budou financovat zhruba čtvrtinu potřeby financování v letošním roce. V důsledku toho budou krátkodobé půjčky i nadále důležitým zdrojem financování, což zvyšuje rizika financování. V listopadu 2022 dala MMF Severní Makedonii dvouletou (cca 530 mil. EUR) preventivní půjčku na posílení likvidity. Půjčka posílila mezinárodní rezervy a pomohla zemi splnit potřeby vnějšího financování, protože globální finanční podmínky se nadále zpřísňují.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V roce 2022 se schodek běžného účtu prohloubil na 6,2 % ročního HDP. Očekává se, že se schodek v roce 2023 se mírně sníží na 5,5 % ročního HDP. Vyšší náklady na dováženou energii a další komodity udrží ceny dovozu vysoké, což povede k dalšímu prohloubení schodku obchodní bilance v absolutním vyjádření. Zmírnění narušení dodavatelských řetězců a pokračující nárůst čistých příjmů z vývozů přispěje k trvalému snižování schodku běžného účtu v letech 2024–27 na udržitelnější úroveň. Potřeba vnějšího financování byla v roce 2022 odhadována na 3,8 mld. USD (asi 24,8 % HDP). Hlavním zdrojem potřeb financování byly splátky dluhů – zejména krátkodobých dluhů.

Přibližně 80 % celkového dluhu tvoří střednědobý a dlouhodobý dluh a vláda se na celkových externích výpůjčkách podílí více než třetinou. Mezipodnikové úvěry rovněž představují zhruba čtvrtinu celkového zahraničního dluhu, čímž se snižuje celkový rizikový profil. Zahraniční dluh činil odhadem 82,7 % HDP v roce 2022 a předpokládá se, že klesne na přibližně 79,2 % v roce 2023 a 75,4 % v roce 2024. Očekává se, že přístup na mezinárodní trhy zůstane dobrý. Podíl dluhu na HDP by měl během prognózovaného období mírně klesat.

Čisté přímé zahraniční investice výrazně vzrostly na 5,2 % HDP v roce 2022 a v roce 2023 se předpokládá 5,1 % HDP. V roce 2022 dosáhly celkové čisté přílivy z přímých investic v zemi 753,8 milionu EUR v důsledku registrovaných čistých přílivů mezipodnikových půjček (o 457,6 milionu EUR), vlastního kapitálu (307,2 milionu EUR) a při snížených reinvesticích zisku ( 11 milionů eur).

2.3. Bankovní systém

Severní Makedonie zdědila bankovní systém od bývalé Jugoslávie ve vlastnictví státu a se strukturou, která vyhovovala tehdejší plánované ekonomice. Měnová nezávislost Makedonie byla provedena v souladu s přijetím právních aktů v oblasti měnové politiky dne 26. dubna 1992. Tímto aktem byly položeny základy bankovního systému dnešní Severní Makedonie. Restrukturalizace makedonského bankovního systému však začala poměrně pozdě, až v roce 1995, odpisem starých úspor v cizí měně, pohledávek a závazků v souvislosti se zahraničními půjčkami a rehabilitací největší makedonské banky – Stopanska Banka. Bankovní systém Republiky Severní Makedonie je postaven na standardním modelu. Působí zde jedna státní centrální banka a řada komerčních bank. Komerční banky provádějí svojí činnost samostatně a pod dozorem státního bankovního dozoru. Makedonský bankovní systém se donedávna skládal ze 17 bank a osmi spořitelen. Ve srovnání s předchozími roky počet bank klesl v důsledku jejich konsolidace, tj. sloučení menších bank, aby vydržely tlak vyvíjený velkými bankami. Bankovní sektor se v roce 2018 se skládal z 16 bank a sedmi spořitelen. V roce 2019 se počet bank snížil na 15 a aktivní zůstaly pouze tři spořitelny. Bankovní systém Severní Makedonie tvoři tyto banky: Komercijalna banka a.d. Skopje, Stopanska banka a.d. Skopje, NLB Tutunska banka a.d. Skopje, Makedonska banka za poddrška i razvoj a.d. Skopje, Sparkasse banka a.d. Skopje.

2.4. Daňový systém

Daň z příjmů právnických osob činí 10 %, pro IT společnosti činí 3 %. Daň z příjmů fyzických osob – příjem podléhající zdanění se skládá z následujících druhů příjmů získaných v tuzemsku i v zahraničí: osobní příjem; příjem ze samostatné výdělečné činnosti; příjem z vlastnictví a vlastnických práv; příjem z autorských práv a práv průmyslového vlastnictví; kapitálový příjem; kapitálové zisky; výhry z hazardních her; a ostatní příjmy. Daňový základ pro stanovení daně z příjmu fyzických osob je součet veškerých příjmů získaných z peněz, cenných papírů, naturálií nebo jakéhokoli jiného druhu v tuzemsku a v zahraničí během zdaňovacího období, snížených o: povinné příspěvky na sociální zabezpečení; osobní osvobození ve výši 98 736 MKD při výpočtu roční daně z příjmu a standardní nebo skutečné náklady stanovené zákonem. Daň ze všech typů příjmů, s výjimkou příjmů z hazardních her, mají jednotnou sazbu 10 %. Příjmy z her podléhají sazbě 15 %. Daň z přidané hodnoty – DPH se platí na každé úrovni prodeje zboží a služeb a vývozu zboží. Daňovým základem je cena prodaných výrobků a služeb, ve které není započtené DPH. Standardní DPH činí 18 % a účtuje se ve většině případů. Snížená sazba DPH činí 5 % a platí pro základní potraviny, denní tisk, komunální služby atd. a nově je nulové DPH stanovené na přesně určené základní potraviny (např. rýže). Od daně z přidané hodnoty je zcela osvobozeno: prodej a pronájem budov a bytů (vyjma prvního prodeje, uskutečněného do 5 let od doby výstavby); poštovní služby; bankovní, finanční služby a služby pojišťoven; kulturní služby, poskytované veřejnými institucemi; zdravotní a vzdělávací péče; software; mezinárodní osobní doprava; vývoz zboží. Daň z nemovitosti – sazby daně z prodeje nemovitostí jsou úměrné a pohybují se od 2 % do 4 %.

Fitch potvrdila úvěrový rating Severní Makedonie na úrovni BB+ a výhled na stabilní z negativního. Rating má pozitivní vliv na rozhodování o investování v zemi, dále přispívá k posílení ekonomického růstu, posílení exportu, zvýšení zaměstnanosti a vyšších mezd.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Vzájemná obchodní bilance ukazuje, že pokračuje příznivější trend růstu vývozu z ČR do Severní Makedonie, zatímco český dovoz do RSM postupně klesá. To se začíná příznivěji projevovat na negativní obchodní bilanci České republiky.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Celková hodnota vyvezeného zboží ze Severní Makedonie do EU v roce 2022 činila 6 498 mil. EUR, což byl oproti roku 2021 nárůst o 19 %. Lze tedy říci, že se makedonský export vzpamatoval a opět nabral na síle, velký vliv na to mají i volné ekonomické zóny. Severní Makedonii se také povedlo zvrátit v předchozích letech negativní saldo s EU, což se příznivě projevuje na platební bilanci RSM.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Vláda, kterou parlament ratifikoval 30. srpna 2020, podnikla kroky ke zlepšení investičního prostředí. Ministři bez portfeje, kteří dříve sdíleli odpovědnost za přilákání PZI, byli odvoláni a Úřad vicepremiéra pro ekonomické záležitosti nyní koordinuje vládní aktivity související se zahraničními investicemi, čímž se proces zjednodušuje.

Dle údajů Makedonské centrální banky přímé zahraniční investice (FDI) do Severní Makedonie dosáhly v loňském roce celkem 753,8 milionů eur, což je ve srovnání s čistým přílivem 574,6 milionů eur v roce 2021 výrazný nárůst. Vliv na to měla i válka na Ukrajině, díky které mnohě evropské firmy hledaly alternativu k ruskému a ukrajinskému trhu a tu našla ve výhodných podmínkách makedonských volných ekonomických zón. Ty mají největší podíl na přímých zahraničních investicích a aktuálně tvoří téměř polovinu exportu země. Jedná se o americké, německé, turecké a další velké firmy z celého světa. Vzhledem k dobrým podmínkám těchto zón jde pro velké mezinárodní společnosti o logický krok.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Republika Severní Makedonie vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO) 4. dubna 2003. Severní Makedonie podepsala také bilaterální obchodní dohody s Tureckem, Ukrajinou a Evropským sdružením volného obchodu (ESVO) (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko). Země je také členským státem Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA) a podepsala dohodu o stabilizaci a přidružení s Evropskými společenstvími – CEFTA. V dohodě CEFTA je Albánie, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Moldavsko, Černá Hora, Kosovo a Srbsko. Dohoda vstoupila v platnost 26. července 2007. V dubnu 2001 se Severní Makedonie a EU staly signatáři Evropské dohody o stabilizaci a přidružení (SAA). Dohoda o stabilizaci a přidružení a dohoda o hospodářské integraci mezi Severní Makedonií a EU vstoupily v platnost v červnu 2001 a v dubnu 2004 (pro obchod se službami). Dohody stimulují již tak velké objemy vývozu a dovozu v Severní Makedonii s členskými zeměmi EU, hlavně Německa, Velké Británie, Itálie, Bulharska a Řecka. EU je největším obchodním partnerem Severní Makedonie, v roce 2019 se podílí na více než 80 % vývozu ze Severní Makedonie a dodává do ní něco přes 60 % makedonského dovozu.

Smlouvy s ČR

Obchodní dohoda mezi Severní Makedonií a ČR byla podepsána dne 19. 9. 1997 v Praze (platnost od 10. 12. 1997) . Dohoda o zamezení dvojího zdanění byla podepsána 21. 6. 2001 (platnost od 19. 5. 2002). Dohoda o podpoře a ochraně investic ( podepsána 2001) vstoupila v platnost v srpnu 2002. Dne 1.1.2007 vstoupila v platnot také Smlouva mezi ČR a Makedonií o sociálním zabezpečení. Za zásadní změnu, kterou Smlouva přináší, je třeba považovat úpravu v oblasti zdravotní péče, která vychází z principu zachování nároku na poskytnutí nezbytné zdravotní péče při pobytu na území druhého státu. Náklady však oproti minulosti již nenese stát, ale zdravotní pojišťovna pojištěnce. Obchodní dohody dávají Severní Makedonii přístup na trhy s celkem 650 miliony spotřebiteli.

3.4. Rozvojová spolupráce

Republika Severní Makedonie nemá vlastí rozvojové programy, do kterých by se mohly české firmy zapojit.

Nástroj předvstupní pomoci (IPA) je prostředkem, kterým EU od roku 2007 podporuje reformy v regionu rozšíření finanční a technickou pomocí. Fondy IPA budují kapacity příjemců během celého přístupového procesu, což vede k progresivní , pozitivní vývoj v regionu. Na období 2007–2013 měl nástroj předvstupní pomoci (IPA) rozpočet ve výši 11,5 miliardy EUR. Jeho nástupci IPA II bylo na období 2014–2020 přiděleno 12,8 miliardy EUR. Pro období víceletého finančního rámce 2021–2027 činí rozpočtová obálka IPA III 14,162 miliardy EUR.

České firmy se mohou zúčastnit prostřednictvím sledování veřejných zakázek, které jsou na webu: https://ted.europa.eu/TED/browse/browseByMap.do

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Republika Severní Makedonie je s 1,83 mil. obyvatel malou zemí v srdci Balkánu. Pandemii makedonská ekonomika v roce 2020 relativně zvládla. Po drastickém poklesu v roce 2020 měla v následujícím roce přibližně poloviční růst jako činil předchozí hospodářský propad. V roce 2022 se již ekonomika začala dostávat na předpandemickou úroveň, nicméně ruská agrese na Ukrajině a s ní související energetická krize zemi silně zasáhla a způsobila inflaci ve výši 14,2 %. Takto vysoká inflace obyvatelstvo jedné z nejchudších zemí Evropy citelně zasáhlo a způsobilo i pokles spotřeby, která tak výrazně snížila původně odhadovaný vyšší hospodářský růst na 2 % ročního HDP. Na druhou stranu díky dlouhodobé stabilitě bankovního sektoru, měny navázané na euro a rostoucím investicím a odeznění energetické krize se očekává, že ekonomika sice v roce 2023 poroste jen ve výši 1,4 % ročního HDP, nicméně dojde ke stabilizaci situace a poklesu inflace. Vysoká nezaměstnanost je tradičně zkreslena šedou ekonomikou a kulturními vlivy.

Severní Makedonie – Dokumenty Google

▶ Voda a životní prostředí

V rámci snah o posílení ekologie se plánuje výstavba čistíren odpadních vod. Největší zakázka se očekává v hlavním městě Skopji, která má již zajištěné financování z evropských peněz. Začátek projektu byl plánován na rok 2023, nicméně stále se odkládá . Podobně již v zemi byly postaveny čističky v Prilepu, Radoviši, Strumici a Kičevu. Dalších 87 čistíren čeká na svou výstavbu v příštích letech.

▶ Zemědělství a potravinářství

Rozvoj zemědělství je jednou z priorit současné vlády, od Světové banky dokonce získala financování na modernizaci zemědělství ve výši 46 mil. eur. Příležitosti pro české firmy lze nalézt v mnoha oblastech. Jde především o export malotraktorů a příslušenství pro potřeby vinohradů, import levného ovoce do ČR k dalšímu zpracování, plemenářství a export sušeného mléka.

▶ Železniční sektor

Železniční infrastruktura je ve zbídačeném stavu, a proto je zajímavý rozsáhlý projekt financovaný EU s názvem Koridor 8. Směrem k albánské hranici jde o úsek z Kičeva, směrem k bulharské hranici jde o úseky Kumanovo – Beljakovce, Beljakovce – Kriva Palanka a Kriva Palanka – hranice s Bulharskem. Zajímavé pro české firmy jsou především tendry na signalizační osvětlení tratě.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Země se v roce 2020 stala členem NATO, musí proto podstatně modernizovat svou armádu. Nejedná se přitom jen o zakázky na zbraně, ale také o modernizaci vrtulníků a výbavu pro pěchotu, jako jsou batohy či uniformy. Zaujmout mohou také protichemické vojenské obleky, rušičky dronů a ochranné rukavice.

▶ Energetika

Severní Makedonii sužuje krize vyvolaná vysokými cenami energií na evropském trhu, zastaralou vlastní energetickou infrastrukturou a nedostatkem funkčních zdrojů. Vláda proto začala více podporovat investice do obnovitelných zdrojů, především pak vznik solárních parků.

▶Dopravní infrastruktura

MHD ve městech je v žalostném stavu nejen kvůli stáří vozového parku, ale i kvůli nákupu nekvalitních produktů v minulosti, například autobusů z Číny a Ukrajiny. V tomto ohledu bude zajímavá zakázka na nákup autobusů pro hlavní město. Mimo to propaguje Skopje také oblast smart cities, což se promítne v poptávce po inteligentním dopravní řízení.

▶Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Tento sektor se sice potýká s velkým podfinancováním, nicméně i zde existují projekty, ať již na úrovni vysokých škol, především pak Fakulty elektroniky a informačních technologií Univerzity Cyrila a Metoděje, či IT projekty v rámci projektů EU.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Makedonci jsou přívetiví, pohostinní lidé, kteří mají rádi méně formální atmosféru. V jejich světě většinou čas plyne pomaleji a tak je často nutné, pokud po nich něco chceme, věci hlídat a jednou za čas zkontrolovat v jakém je záležitost stádiu. Pravděpodobně nejlepší je makedonského partnera po formálním jednání v kanceláři vzít do restaurace nebo kavárny, kde můžeme v uvolněné atmosféře položit další třeba i ožehavější otázky. Je nutné rozlišovat, zda jde o pravoslavného makedonce nebo albánského muslima. Obě etnika se k cizincům chovají mile a lidsky, ale je nutné znát specifika pojící se k oběma náboženstvím. Stejně tak je dobré znát státní svátky, které se k nim vážou a které se zde slaví mnohem výrazněji, než v České republice.

4.2. Oslovení

Makedonci se buď zkraje pokusí nabídnout tykání, nebo rovnou sami od sebe začnou tykat. Působí většinou přátelsky a bezstarostně a umí být velmi pohostinní. Schůzky až na výjimky nebývají příliš formální. Je možně partnera oslovit jak přes telefon, tak, prostřednictvím emailu. Nejlepší je poslat email, a pokud je bez odpovědi, tak za pár dní zavolat.

4.3. Obchodní schůzka

Při většině obchodních jednání zaznamenáte balkánská specifika. Ignoruje-li makedonský partner dotaz, poptávku, či nabídku, je to většinou vyjádřením nezájmu a omluva není považována za nutnost. Jednání (s českými subjekty) se vedou ve velice vstřícném duchu, občas s akcentem na pan-slovanství. Obchodní schůzky jsou v porovnání s českými zvyky delší, většinou časově neohraničené a často vyžadují značnou trpělivost. Málokdy se jednání podaří uzavřít po první schůzce, spíše lze očekávat jednání na etapy. Často se pokračuje v projednávání problematiky při pracovním obědě nebo večeři.

4.4. Komunikace

Mít místního člověka, který zná procesy a má dobré kontakty, je velmi výhodné, ušetři to zbytečné čekání při institucionálních procesech. Při prvním setkání je běžné oslovovat se příjmením. Pokud první schůzka proběhne dobře, formality pomalu mizí a konverzace nabývá uvolněnějšího tónu. Dochvilnost není v Severní Makedonii vždy běžná a je nutné vědět, kdy a kde to nevadí a naopak to lze očekávat. Zpoždění o 15 minut obvykle neznamená, že partner nepřišel včas. Prvních 20 minut schůzky naplňuje klasický small talk spolu s popíjením kávy nebo čaje a teprve později se přechází k důležitějším tématům. Makedonští obchodníci ve většině případů upřednostňují rodný jazyk (makedonština nebo albánština). Vzhledem k historickým kořenům (bývalá Jugoslávie) lze k rozhovorům využít i srbochorvatštinu. Mezi mladou generací je rozšířena angličtina, u albánského etnika němčina. Verbální komunikace mezi samotnými Makedonci, ale i se zahraničními partnery je doprovázena živou gestikulací. K vyvarování se netaktností, které by mohly v podobné situaci vzniknout, je lépe se předem domluvit a spíše přijmout zvyky (domácího) hostitele. Jinak jsou Makedonci (bez rozdílu etnické příslušnosti) proslulí svojí pohostinností.

4.5. Doporučení

Respektujte místní zvyklosti a pravidla související s kulturou a náboženstvím Severní Makedonie. Jídlo nelze v Severní Makedonii uspěchat, dlouze se při něm konverzuje. U snídaně nesmí chybět silná černá káva. Bez rozdílu národnosti má čas v Severní Makedonii zcela jinou hodnotu, než je tomu ve střední Evropě. Makedonští partneři mnohdy nebývají dochvilní. Zpoždění při příchodu na smluvenou schůzku se ve většině případů oboustranně toleruje. Je také nutné dát si pozor na lidi, kteří hned na první schůzce prezentují, koho všeho znají a s kým vším se kamarádí. Často to nebývá pravda a je nutné si pro jistotu alespoň některá z tvrzení prověřit, abyste nenaletěli podvodníkovi nebo někomu, kdo za zprostředkování kontaktu a obchodu bude chtít horentní sumy.

4.6. Státní svátky

Státní svátky MK: 24. květen – Sv. Cyril a Metoděj – Den slovanských věrozvěstů (slaví se začátek jejich moravské mise) 2. srpen – Den republiky – výročí Ilindenského povstání proti Turkům 8. září – Den nezávislosti – den referenda o nezávislosti v roce 1991. 11. říjen – Den národního povstání (2. světová válka) 23. říjen – Den makedonského revolučního boje 8. prosinec – Sv. Kliment Ochridský (žák Cyrila a Metoděje) Dny pracovního klidu (svátky): 1. leden – Nový rok 7. leden – 1. svátek vánoční (pravoslavný) pravoslavné Velikonoce – pohyblivý svátek, většinou cca o měsíc později, než v ČR, volno je vždy v pátek a v pondělí 1. květen – Svátek práce Ramazan Bajram – pohyblivý svátek muslimů (zakončení ramadánu) Náboženské svátky (volno je dle toho, zda vyznáváte dané nábožentví): 6. leden – Štědrý den (pravoslavný) 19. leden – „Vodici“ – den Zjevení Krista (pravoslavný) 28 srpen – Nanebevstoupení Panny Marie 1. listopad – Den všech svatých Památka zesnulých – pohyblivý svátek (pravoslavný), 25. prosinec – Vánoce (katolické) Kurban Bajram – pohyblivý svátek (muslimský)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Často využívanou formou uplatnění dovozního zboží (a služeb) na místním trhu je skrze místní zástupce (jde o pozůstatek z dob Jugoslávie, kdy ze zákona musely zahraniční firmy využívat služeb domácích zástupců). V této oblasti je mezi místními firmami velmi tvrdý boj o získání zastoupení (jakéhokoliv) zahraničního komitenta. Význam této formy uplatnění na trhu není zanedbatelný, neboť v místních podmínkách hrají důležitou úlohu dlouhodobé osobní, často i příbuzenské, vazby a vztahy zástupců s potenciálními zákazníky. Na druhé straně se koneční spotřebitelé brání využívání služeb zprostředkování, neboť to zvyšuje konečnou cenu zboží. Zahraniční firmy se nejčastěji uchylují k poskytování zastoupení místním zástupcům na omezenou dobu, která je v případě spokojenosti obou stran dále prodlužována. Během této doby také většinou poleví tlak místních firem na udělení výhradního zastoupení, což je většinou spojeno s uvědoměním si vlastních omezení (finančních, organizačních, technických), případně velikosti trhu (místní firmy často operují pouze v určitém konkrétním území). S pokračující stabilizací ekonomiky v MK a očekávanému růstu v dalších letech se stále více a více firem rozhoduje založit v Severní Makedonii dceřinou společnost.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Vzhledem k relativně malému makedonskému trhu pokrývá standardní distribuční a prodejní síť pro zboží domácí provenience i zboží z dovozu zpravidla území celého státu. U některých položek, zejména spotřebního zboží, jsou vytvořeny lokální distribuční kanály. Většinu distribučních a prodejních činností zajišťují malé a střední firmy. Velké velkoobchodní a maloobchodní řetězce jsou v Severní Makedonii poměrně málo zastoupeny. Značná část zemědělské produkce se prodává v tržnicích. Oblíbenou formou uplatnění zboží (a služeb) na trhu je zastupování zahraničních firem místními zástupci. V této oblasti je pociťována silná konkurence při hledání zastoupení zahraničního komitenta. Význam této formy uplatnění není zanedbatelný, v místních podmínkách hrají důležitou úlohu dlouhodobé osobní, často i příbuzenské vazby a vztahy zástupců s potenciálními zákazníky. Možné právní formy obchodních společností v Severní Makedonii patří: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručeným omezením a akciová společnost.

5.3. Marketing a komunikace

Nejrozšířenější formou propagace, reklamy a reklamních kampaní je využívání státních i soukromých komerčních televizních kanálů a lokálních komerčních rozhlasových stanic v pásmu FM. Periodický tisk je také hojně využíván k propagačním účelům. Využití velkoplošné reklamy („bill-boardů“) v celorepublikovém měřítku je spíše omezené. Využití prostředků MHD a sportovních areálů k reklamním účelům je také časté. Uplatňují se i reklamní akce ve formě jednorázového či dlouhodobého sponzorování sportovních týmů a společenských událostí. Samozřejmě pokud výrobek nebo služba cílí na mladší generaci je nejjlevnější dělat marketingovou kampaň přes Facebook, který je v zemi poměrněn rozšířený nebo Instagram. V Severní Makedonii existuje velký počet reklamních a marketingových agentur.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematiku ochrany duševního vlastnictví řeší Zákon o ochraně duševního vlastnictví a další právní ustanovení. Tuto problematiku má na starost ministerstvo kultury. Porušování duševního vlastnictví není v Severní Makedonii zásadním problémem, nicméně občas se jako v každé jiné zemi objevit může. Právníci kompetentní v této oblasti: Gavrilovska & Gavrilovski Law Office, Industrial Property Protection, tel.: + 389 2 30 60 690 , Intellectual Property Protection Company, tel.: +389 75 421 842, Lalicic & Boskoski Law Office, tel.:+ 389 78 884 304. email: contact@lblaw.com.mk . Další legislativa: Pravidlo o podobě a obsahu žádosti o povolení od celních orgánů a související požadované dokumentace a formuláře žádosti o prodloužení lhůty pro jednání celního úřadu (2015), Rozhodnutí o výši jednorázové náhrady za kopírování v soukromém použití (2011), Nařízení o odborné zkoušce zástupců průmyslového vlastnictví a rejstříku zástupců (2009), Nařízení o označení původu produktu a zeměpisné označení (2009), Nařízení o průmyslovém designu (2009), Nařízení o patentu (2009), Nařízení o ochranné známce (2009).

5.5. Trh veřejných zakázek

Právní rámec pro veřejné zakázky je v Severní Makedonii v podstatě na standardní evropské úrovni (což neplatí pro rozsah výjimek a přesnost pravomocí příslušných orgánů). Nicméně problémy se vyskytují při jeho aplikaci. Instituce, které mají dohlížet na hladký průběh veřejných výběrových řízení jsou podfinancované. Od 1. ledna 2019 je v platnosti nový Zákon o zadávání veřejných zakázek, harmonizovaný s právními předpisy Evropské unie, který má zajišťovat rozumné vynakládání státních peněz, svobodnou a spravedlivou hospodářskou soutěž a transparentnost při zadávání veřejných zakázek. Předchozí zákon byl založen na směrnicích Evropské unie o veřejných zakázkách z roku 2004 a mezitím došlo k četným změnám, které jej oddělily od evropské legislativy. Z tohoto důvodu přináší nový zákon zásadní a komplexní změnu v souladu se současnými evropskými postupy. Zákon jako standardní způsob výběru dodavatele u veřejných výběrových řízení stanoví tzv. otevřený postup (otvorenа postapka). U zahraničních účastníků tendru musí jeho vypisovatel prověřit správnost předložených dokumentů, kterými mají potvrzení příslušných orgánů země, kde je účastník tendru registrován. Není nezvyklé, pokud při veřejných zakázkách dochází k jejich manipulaci a ovlivňování, je proto dobré mít šikovného místního zástupce, který se seznámí se všemi okolnostmí, které se k dané zakázce vztahují.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Při realizaci větších obchodních případů se používají standardní platební podmínky úvěrového charakteru. V období po roce 1995, byly zrušeny obchodní soudy a jejich pravomoci byly převzaly standardní soudy. Jejich kapacita ale nebyla příliš navýšena, a proto jsou poměrně dosti vytížené a pomalé. Navíc se často jedná o složité právní případy, na které standardní soudy nemohou a neumí vždy náležitě reagovat. Je zvláštní, že na jedné straně byly zrušeny specializované obchodní soudy, ale na druhé straně makedonské soudnictví zná specializované soudnictví v jiných právních oblastech (například: Správní soud a Vyšší správní soud). Skutečný důvod pro zrušení obchodního (hospodářského) soudnictví zůstává otevřený, vzhledem k tomu, že ke zrušení došlo v době, kdy země přecházela na tržní ekonomiku, vytvářely se tržní subjekty a privatizoval státní majetek. Řešení sporů při jejich případném vzniku závisí na formulaci podmínek v obchodním kontraktu. S některými významnými firmami lze sjednat řešení případných sporů i v zahraničí podle jiného obchodního práva. Doporučujeme snažit se řešit spory mimosoudní cestou a myslet na to již při podmínkách stanovených v kontraktu. Co se týče platebních podmínek a institutů jako jsou bankovní akreditivy, tak byla v Severní Makedonii již ukončena restrukturalizace a privatizace bankovního sektoru a díky tomu zde platí standardní pravidla. Přesto je jako vždy třeba zvýšené opatrnosti. Při zachovávání základních pravidel obezřetnosti v platebním styku (nerealizovat předčasné platby a dodávky) však není makedonské prostředí obzvláště problematické.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Od 19. 12. 2009 byla facilitační dohodou s EU pro makedonské občany zrušena vízová povinnost do všech zemí Schengenského prostoru, včetně ČR. Toto rozhodnutí se týká výhradně držitelů pasů s biometrickými identifikačními údaji. Z makedonské strany byla vízová povinnost pro české občany zrušena již dříve. Od poloviny roku 2009 mohou čeští občané pro cestu do Severní Makedonie použít také platný občanský průkaz. Zde je však potřeba upozornit na skutečnost, že pokud odlétá občan EU z části letiště, která není určená jen pro EU, ale také pro další mezinárodní spojení, pak mohou vízové autority na letišti požadovat předložení cestovního pasu. Proto doporučujeme raději vždy cestovat s pasem. Každý cizinec musí také přihlásit svůj pobyt delší než 24 hodin na místně-příslušném oddělení policie. Za osoby ubytované v hotelu, tuto informační povinnost zajišťuje hotel. Nesplnění této povinnosti mohlo donedávna v rámci řízení u přestupkového soudu vynést i trest krátkodobého odnětí svobody (zpravidla v délce trvání do 7 dnů), udělení pořádkové pokuty i vyhoštění ze země. Před odjezdem ze země je nutné se na policii odhlásit, nicméně i to za cestovatele činí ubytovací zařízení. Z těchto důvodů doporučujeme vždy při cestě do teritoria mít dopředu zajištěné ubytování.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Jestliže se uzavírá pracovní poměr s občanem z jiné země, používají se ustanovení Zákona o uzavírání pracovního poměru s cizinci. Cizince je možné zaměstnat a může pracovat v Severní Makedonii, jestliže má pracovní povolení a je zde přihlášen podle odpovídajícího článku zákonu. Pracovní povolení se může vydat cizinci, který má povolení pro trvalý nebo dočasný pobyt nebo jiný doklad v souladu se zákonem. Cizinec, který má pracovní povolení v Severní Makedonii, může provádět pouze práci, pro kterou pracovní povolení obdržel. Pracovní povolení se vydává na dobu určitou a jeho trvání se odvíjí od účelu, kvůli kterému se vydává. Pracovní povolení vydává Pracovní úřad Severní Makedonie ve spolupráci s Pohraniční policií Severní Makedonie. Užitelné odkazy: www.e-rabota.av.gov.mk a www.mtsp.gov.mk Pro krátkodobé služby (méně jak 90 dnů) poskytovaných cizinci se nevyžaduje pracovní povolení (kreativní služby v oblasti kultury – služby pro veletrhy, krátkodobé služby poskytované cizinci, práce vykonávané cizinci s bydlištěm v Republice Severní Makedonie ke studijním účelům). Zaměstnávání cizinců je méně obvyklé a legislativně i administrativně poměrně náročné. Upraveno Zákonem o zaměstnávání a práci cizinců (Sbírka zákonů/Služben vesnik RSM č. 70/2007, 5/2009, 35/2010, 148/2011 a 84/2012) a jeho změny dle rozhodnutí Ústavního soudu (Služben vesnik č. 152/2008 a 98/2010). Konsolidovanou verzi Zákona lze najít v makedonštině na webových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Cizinci, kteří by chtěli být v Severní Makedonii zaměstnáni, chtějí pracovat ve své firmě nebo zde podnikat, musí nejdříve získat povolení k pobytu a pracovní povolení, zaměstnavatel musí zaregistrovat jejich práci jako práci cizince. Pracovní smlouva bez vyřízení povolení k pobytu je neplatná. Veškeré náklady ohledně obdržení pracovního povolení a dalších náležitostí by měl krýt zaměstnavatel. I pro tuto oblast je výhodné zde mít místního partnera.

5.9. Veletrhy a akce

Jedinou veletržní organizací v Makedonii je firma „Skopski Saem“ („Skopje Fair“), který se nachází ve Skopji. Skopski Saem (Skopský veletrh) Belasica b. b., P.O.Box 356 1001 Skopje Republic of Macedonia tel.: +389 2 3218-388 fax. +389 2 3218-375 http: www.eragrupa.mk E-mail: info@eragrupa.mk Poslední tři roky se žádné veletrhy neorganizují kvůli dislokaci a rekonstrukci veletrhu. Další významnou akcí je Prilepský pivní festival, který je jednou z největších regionálních pivních akcí a který může sloužit jako odrazový můstek pro české firmy, které mají zájem vyvážet pivo do tohoto regionu. (http://pivofestival.mk)

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR ve Skopji s působností pro MK bylo oficiálně otevřeno 1. 9. 2006.

Velvyslanectví České republiky (Ambasada na Republika Češka) ul. Perisha Savelikj 3 1 000 Skopje Telefon: +389/2/3109-805 Fax: +389/2/3178-380 E-mail: skopje@embassy.mzv.cz Webová stránka: www.mzv.cz/skopje Konzulární oddělení Velvyslanectví ČR ul. Perisha Savelikj 3 1 000 Skopje Telefon: +389 23 081 102 Mobilní telefon konzulární pohotovosti pro české občany (využívejte mimo pracovní dobu úřadu): +389 70 314 502 E-mail: consulate_skopje@mzv.cz / visa_skopje@mzv.cz Obchodně-ekonomické oddělení Velvyslanectví ČR ul. Perisha Savelikj 3 1 000 Skopje Telefon: +389 23 081102 E-mail: commerce_skopje@mzv.cz Webová stránka úřadu: www.mzv.cz/skopje Pro dopravu z letiště do centra hlavního města Skopje je možné použít taxi nebo využít autobusu z letiště provozovaného soukromým provozovatelem. Doporučujeme používat všudypřítomné taxi, které je cenově dostupné. Letiště leží na okraji města a je poměrně dobře dostupné. Cesta z letiště do města by v závislosti na aktuální dopravní situaci neměla zabrat více než 20-30 minut.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

předčíslí pro volání: + 389 (Severní Makedonie)

Policie 192 Hasiči 193 Záchranka 194 Pohotovostní služby 195 Služba pro informování a varování 1985 Silniční služba AMSМ 196 Odtahová služba ve Skopje + 389 70 219 411, +389 77 400 404 Hlavní nádraží Skopje +389 23 248 701 Letiště Skopje +389 23 148 333 Autobusové nádraží v Skopji +389 22 466 313, 466 011, 402 385.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

oficiální internetová stránka vlády Severní Makedonie, www.vlada.mk

oficiální internetová stránka města Skopje, www.skopje.gov.mk

oficiální internetová stránka Turistické organizace Severní Makedonie, www.macedonia-timeless.com

letiště Skopje, www.skp.airports.com.mk autobusy Skopje, m.sas.com.mk

státní statistický úřad, www.stat.gov.mk

Národní banka (Main menu – Statistics – External Statistics – Foreign Trade), www.nbrm.mk

správa veřejných příjmů, www.ujp.gov.mk

celní správa, www.customs.gov.mk

makedonská burza cenných papírů, www.mse.mk

komise pro cenné papíry, www.sec.gov.mk

ministerstvo financí, https://www.finance.gov.mk

svobodné zóny Severní Makedonie, http://fez.gov.mk/ ministerstvo hospodařstvi, http://www.economy.gov.mk/ Ředitelství technologických průmyslových zón – Дирекција за технолошки индустриски развојни зони Ul. „Partizanski Odred“ 2, 1000 Skopje Tel: +389(2) 3111-166 Fax: +389(2) 3111-177 Hospodářská komora – Stopanska komora na Severna Makedonija Ul. Dimitrie Chupovski 13, Skopje Tel.+389 23244000 Fax.+389 23244088 web: http://www.mchamber.org.mk Makedonská obchodní komora Ul. “Crvena Skopska Opshtina” Br: 10 1000 Skopje http://www.chamber.mk/