Singapur

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoSingapur
Počet obyvatel5 637 800
Jazykangličtina, čínština (mandarínština), malajština, tamilština
Náboženstvíbuddhisté, muslimové, taoisté, katolíci, hinduisté
Státní zřízeníRepublika
Hlava státuPrezidntka Haliman Yacob
Hlava vládyPremiér Lee Hsien Loong
Název měnySingapurský dolar
Cestování
Časový posun+6/+7 (v době zimního času)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecN/A
Ekonomický úsekN/A
Konzulární úsekN/A
CzechTradeIng. Jiří Zavadil
Czechinvest
Ekonomika
Nominální HDP (mld. USD) 369,6
Hospodářský růst (%) 4,6
Inflace (%) 1,6
Nezaměstnanost (%) 2,6

Singapur je městský ostrovní stát založený v roce 1819 jako britská obchodní kolonie a důležitá námořní základna na cestě mezi Suezským průplavem, Indií a Austrálií. Po vyhlášení nezávislosti v roce 1965 Singapur dosáhl dynamického ekonomického růstu, který ji během několika dekád katapultoval mezi elitní skupinu nově industrializovaných asijských zemí, tzv. „asijské tygry“. Přestože se jedná o nevelkou zemí, co do rozlohy (722,5 km2) a počtu obyvatel (5,7 mil. lidí), z pohledu byznysu a mezinárodního obchodu jde nicméně o zemi velkého významu. Singapur se řadí na 2. místo z řad nejdůležitějších světových přístavů, z hlediska nominálního HDP (323,9 mld. USD) mezi první čtyři nejdůležitější země v rámci Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), představuje také finanční pilíř jihovýchodní Asie a regionální vědeckotechnologický, podnikatelský a investiční hub, ze kterého zahraniční a domácí firmy cílí na okolní trhy. Díky přívětivému podnikatelskému prostředí, nízkým daním a vyspělému právnímu systému se Singapur v posledním hodnocení Doing Business zařadil ze 190 zemí na 2. místo.

Mapa globálních oborových příležitostí – Singapur (MZV) (239B) Souhrnná teritoriální informace (STI) Singapur (242.53kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu: Singapurská republika Republic of Singapore (anglicky)

Hlava státu: V čele státu stojí prezident republiky, který je volen na období 6 let, přičemž je ale zároveň respektována rotace podle etnicko-náboženského principu. Prezidentkou Singapuru je od září 2017 paní Haliman Yacob.  

Složení vlády: Singapurská vláda má 19 členů, v jejím čele je předseda vlády, který je hlavní exekutivní figurou v zemi. Pro singapurskou vládu je typické, že jeden ministr pokrývá více resortů, respektive vystupuje jako zastupující ministr pro jiný rezort.  

Aktuální vláda premiéra Lee Hsien Loong/a (syna prvního premiéra a zakladatele) je nazývána jako vláda tzv. třetí generace. S ohledem na věk premiéra je aktuálně očekávána generační výměna a nástup nové, mladší, politické garnitury, ke které by mělo dojít po překonání pandemie COVID-19.

Podrobnosti na www.cabinet.gov.sg

1.2. Zahraniční politika země

Singapur je otevřená, liberální a tržně orianovaná země usilující o vyvážené a bezproblémové vztahy, které považuje za předpoklad fungování bezproblémové obchodní spolupráce. Singapur má pro západní země hodnotu stabilního politického spojence s významnou rolí v regionu jihovýchodní ASIE a integračním uskupení ASEAN, které by se výhledově jako celek mohlo stát strategickým partnerem EU. Tradičně dobré vztahy a bezpečnostní vazby s USA vyvažuje nadstandardními vazbami s Čínou, které prameni z etnicko-kulturní blízkosti hlavního etnika městského státu se sousedící velmocí.

1.3. Obyvatelstvo

Demografický vývoj:

5 638 700 obyvatel (2018)

7 804 obyvatel/km²

Průměrný roční přírůstek 0,9 % (2019)

Národnostní složení: Číňané 74,2 % Malajci 13,3 % Indové 9,2 % ostatní 3,3 %  

Náboženské složení: buddhisté  33,9 % muslimové  14,3 % taoisté 11,3 % katolíci 7,1 % hinduisté 5,2 % bez vyznání 16,4 % ostatní  

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky: Singapur má čtyři úřední jazyky: angličtina čínština (mandarínština) malajštinu tamilštinu

Jazykem úředních a obchodních jednání je angličtina.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Singapur je relativně malá, ale velmi vyspělá ekonomika a díky řadě faktorů historického, politického a geografického rázu tvoří nejen regionální hub, ale je obchodním centrem světového významu v oblasti financí, mezinárodního obchodu a dopravy. Ekonomika země je z obdobných důvodů značně závislá na výkyvech globálního prostředí, se kterými musí pracovat. Singapurský přístav je světově druhým největším přístavem pro námořní přepravu zboží.  Globální pandemie COVID -19, uzavření země a omezení mezinárodní fluktuace pocítila specifická ekonomika Singapuru mnohem výrazněji než větší ekonomiky, které se mohly opřít o domácí tržní procesy.  Coby otevřená ekonomika, zaměřená dominantně na mezinárodní obchodní toky je Singapur přirozeně senzitivní na hospodářské výkyvy a výpadky v globálním prostředí. Po prvotním šoku v druhém kvartálu, se však ekonomice země jako celku podařilo na změnu situace do jisté míry adaptovat a s postupem roku brzdit tempo recese.

Až dvě třetiny singapurské ekonomiky tvoří sektor služeb, výrobní sektor tvoří asi pětinu ekonomiky. Země se zaměřuje na výzkum a rozvoj technologií a výrobu s vysokou přidanou hodnotou a požadavky na vzdělanost pracovní síly.


Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 3,51,4-5,44,63,2
HDP/obyv. (USD/PPP) 100 871,1102 281,098 910,0105 510,0110 650,0
Inflace (%) 0,40,6-0,21,61,4
Nezaměstnanost (%) 2,12,33,02,62,2
Export zboží (mld. USD) 459,0441,4411,6448,9461,4
Import zboží (mld. USD) 357,4344,5318,0362,0376,9
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 101,696,893,686,984,4
Průmyslová produkce (% změna) 7,0-1,57,34,04,2
Populace (mil.) 5,65,75,75,75,7
Konkurenceschopnost 2/1401/141N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 0/70/70/70/7N/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -4,1
Veřejný dluh (% HDP) 150,8
Bilance běžného účtu (mld. USD) 64,1
Daně
PO 20%
FO 0-22%
DPH 10%, 15%, 22%

Výsledky hospodaření země, respektive příjmová část spojená výběrem daní, citlivě reagují na situaci v mezinárodním obchodě. I s ohledem na skutečnost, že singapurská ekonomika je v tomto ohledu velmi sensitivní respektive náchylnější k výkyvům, dochází v takových případech v průběhu roku k úpravám plánů výdajové stránky rozpočtu v závislosti na odhadu snížených příjmů. Celkové roční výsledky tak ani v letech s výraznějším propadem nevykazují zásadnější saldo a totéž platí v opačném případě.


2.3. Bankovní systém

V Singapuru je registrováno více než 100 komerčních bank, 52 tzv. merchant bank a 3 finanční společnosti. Dozor a kontrolu nad bankovním systémem provádí Monetary Authority of Singapore, která plní většinu funkcí centrální banky.

Komerční banky se v Singapuru dále dělí do tří kategorií podle typu licence obdržené od MAS

  • banky s plnou licencí – bez jakéhokoliv omezení (tuto licenci má 28 bank, z toho 5 místních)
  • banky s omezenou činností (Wholesale Banks) – nesmějí spravovat spořitelní účty, přijímat deposita nižší než 250000 SGD a nemohou mít více než jednu kancelář (celkem 37 bank)
  • tzv. offshore banky – jsou specializované na velké obchody s nerezidentními občany Singapuru, poskytovat bankovní služby místním občanům je povoleno pouze v cizích měnách (48 bank)

Tzv. „Merchant banks“, kterých je v současnosti 52, jsou banky, mezi jejichž náplně patří především obchodování na burze, vedení investičních portfólií, podnikové financování, půjčky, leasingové operace, obchodování se zlatem nebo cizími měnami.

Přehled hlavních singapurských bank:

  • The Development Bank of Singapore LTD (DBS)
  • Oversea-Chinese Banking Corpn LTD (OCBC)
  • United Overseas Bank LTD (UOB)
  • Bank of Singapore LTD
  • Far Eastern Bank LTD

Přehled hlavních pojišťoven:

  • ACE Insurance Limited
  • Allianz AG Reinsurance Branch Asia Pacific
  • American Home Assurance Company
  • AXA Asia Regional Centre Pte Ltd
  • CGU Asia Pte Ltd
  • Keppel Corporation Ltd
  • Prudential Asssurance Company Singapore

2.4. Daňový systém

Základním pilířem singapurského daňového systému jsou (i) daň z příjmu právnických osob, (ii) daň z příjmu fyzických osob a (iii) daň z prodeje zboží a služeb (GST – Goods & Services Tax). Podrobnosti lze nalézt na stránkách Inland Revenue Authority of Singapore

Daňový systém rozeznává dvě základní skupiny daní:

a) Daně přímé

1. Daň z příjmu

  • právnických osob (corporate tax) – 20 %
  • fyzických osob rezidentů 0 – 22 %, jedná se o progresivní daň
  • fyzických osob nerezidentů – sazby 10%, 15%, 22% podle druhu příjmů

2. Daň z nemovitostí

  • u průmyslových a obchodních objektů činí 10 %
  • u nemovitostí určených k bydlení (rezidentní) je daň stanovena na 4 % z hodnoty nemovitosti 

3. Daň ze sázek a loterií

  • 30 % z vyhrané částky

b) Daně nepřímé

1. Daň z prodeje zboží a služeb

  • (GST – Goods, and Services Tax, obdoba daně z přidané hodnoty) – 7 %

2. Spotřební daň

  • sazba se liší podle druhu zboží (alkohol, tabákové výrobky, motorové dopravní prostředky, petrochemické produkty- benzín a motorová nafta).

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

V roce 2020 byl Singapur pro EU 17. největším exportním trhem a 18. destinací z pohledu evropského importu zboží. V souvislosti s pandemií COVID -19 došlo k poklesu obchodní bilance, respektive obchodním tokům v obou směrech.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 31 246,728 897,524 008,3N/AN/A
Import do EU (mil. EUR) 19 421,917 973,916 983,5N/AN/A
Saldo s EU (mil. EUR) -11 824,8-10 923,6-7 024,8N/AN/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

V časové řadě vzájemného obchodu od r. 1995 jsou patrné tři výrazné zlomy v dynamice českého vývozu (r. 1996, r. 2001 a r. 2009), kdy šlo o důsledek ekonomické krize buďto v regionu jihovýchodní Asie nebo globálně a k následnému poklesu poptávky v elektronickém sektoru, který patří mezi významné odběratele českých výrobků. Údaje singapurských úřadů mohou uvádět čísla značně odlišná. Singapur je důležité místo reexportu do okolních států v regionu  (zhruba 50 % singapurského neropného dovozu je reexportováno). V případě českého dovozu jsou české údaje podstatně vyšší než singapurské, protože mnohdy je v singapurských statistikách uveden jako místo určení přístav překládky v Evropě a nikoliv skutečné místo určení, tedy Česká republika.

Obchodní výměna s ČR (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z ČR (mld. CZK) 7,58,110,1N/AN/A
Import do ČR (mld. CZK) 11,711,58,3N/AN/A
Saldo s ČR (mld. CZK) 4,13,4-1,7N/AN/A

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

V roce 2020 se měla v praxi projevit aplikace FTA mezi EU a Singapurem (EUSFTA) a zúročit mnohaleté období jejího nelehkého zrodu. Komplikace a prostoje spojené s interpretací povahy právního dokumentu z pohledu dělby kompetencí mezi EU a ČS vedly nakonec k jejímu rozdělení. Zatímco obchodní dohoda vstoupila v platnost v listopadu 2019, v případě investiční dohody probíhaly národní ratifikace ze strany všech ČS EU. Očekávaný impuls byznysu a nárůst obchodní výměny byl pak ovšem limitován rovněž objektivní situací spojenou s pandemií COVID-19.

Smlouvy s ČR

  • Dohoda o podpoře a ochraně investic, podepsána dne 8. 4. 1995, vstoupila v platnost 8. 10. 1995
  • Dohoda o zamezení dvojího zdanění, podepsána dne 21. 11. 1997, vstoupila v platnost 21. 8. 1998
  • Dohoda o bezvízovém styku, uzavřena formou výměny nót dne 8. 12. 1997, vstoupila v platnost dne 8. 1. 1998
  • Dohoda o letecké dopravě, podepsána dne 19. 1. 2009
  • Protokol, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky o zamezení dvojíhozdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, podepsáno dne 26. 6. 2013

3.3. Rozvojová spolupráce

Singapur není příjemcem zahraniční rozvojové pomoci.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

Singapur nebyl dosud zahrnut do Mapy oborových příležitostí. Nejspíše i proto, že škála příležitostí je v případě tohoto specifického trhu velmi široká, respektive komplexní, pokud je nahlížen jako re-exportní hub. Následující oblasti jsou příklady odvětví, která se historicky jeví jako specificky perspektivní pro možného uplatnění českých výrobků na singapurském trhu, popřípadě na třetích trzích prostřednictvím singapurských firem:

  • elektronické komponenty pro další výrobu v elektronickém průmyslu
  • telekomunikační zařízení a přístroje
  • obráběcí stroje
  • speciální chemikálie a léčiva
  • biotechnologie a výrobky z oblasti genového inženýrství
  • speciální technika (např. v oblasti letectví, pistole a náboje )
  • stavební technika (např. válce, bagry, nakladače, menší manipulační technika)•stavební ocel a konstrukční materiály
  • potravinářské výrobky (např. nápoje a cukrovinky)
  • potravinářské technologie (např. cukrovary – možnost reexportu do sousedních zemí v regionu)
  • energetická zařízení (dieselgenerátory, malá vodní energetika, elektromotory, linky vysokého napětí a transformačnístanice)
  • vzduchotechnika pro stavbu podzemní dráhy a silničních tunelů
  • subdodávky pro velké singapurské investiční celky stavěné doma i v zahraničí (např. výstavba chemických závodů, kapacit na zpracování pitné vody)
  • komponenty pro automobilový průmysl (určeno na reexport)

4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Liberální, otevřený a byznysově orientovaný městský stát je jedním z významných uzlů mezinárodního obchodu. Z toho vyplývá, že země je obecně součástí globálních obchodních toků a převažující obchodní kultura odráží tuto skutečnost. Zatímco v obecné rovině i denní interakci se tento  velký byznys se v zásadě nebude lišit od jiných vyspělých globálních center mezinárodního obchodu, interní obchodní kulturu samotného Singapuru i mentalitu aktérů globálních procesů bezpochyby ovlivňují také historická a  multikulturní specifika země.

4.2. Oslovení

Škála možností pro oslovení singapurských partnerů je poměrně široká. Ve velké části faktických obchodních případů nicméně půjde o součást globálních procesů a toků domlouvaných v rámci globálního byznysu a nadnárodních korporátních struktur. Pro navazování nových kontaktů lze vedle veletrhů, ať již mezinárodních anebo pořádaných v místě, využívat veškerá možnosti digitálního prostředí.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní jednán se Singapurci se po formální stránce nijak zásadně neliší od zkušeností z jednání s partnery v Evropě, USA, respektive v globálních obchodních vztazích.  Určitá specifika vyplývající v detailu souvisí s typickým rysem vlastním regionu Jihovýchodní Asie, kterým je určitý dogmatismus zejména směrem k interním postupům a standardům. V praxi může jít i o určitou vyjednávací taktiku, kdy jsou navrhované změny nebo inovativní zakotvení vztahů odmítány poukazem na závazné standardy v rámci struktury na straně obchodního partnera. Často může jít až o určitý jednostranný diktát, kdy v rámci negociace vyplyne, že například smluvní podmínky, respektive smluvní text jsou předloženy nikoli k jednání o změnách, ale mají být automaticky partnerem akceptovány. To platí zejména v nevyrovnaných smluvních vztazích, kdy je místní hráč silnější subjekt vyjednávání (typicky vztah pronajímatel – nájemník apod.). Další rys, velmi častý při jednání se Singapurci čínského původu, je posun v průběhu jednání, kdy na začátku je partner zdánlivě ochoten jednat o veškerých otázkách a naznačuje připravenost k ústupkům, aby pak ve fázi, kdy druhá strana projeví jasný zájem, respektive se dostane do situace, kdy má potřebu jednání uzavřít, přišla fáze tvrdého vyjednávání a téměř principiální neochoty jakýchkoli úlev. Obecným pravidlem veškerých jednání je ale přitom maximální formální zdvořilost a klidné vystupování bez jakýchkoli negativních emocí, nebo dokonce projevů nelibosti nebo zloby.

4.4. Komunikace

Obchodní komunikace se Singapurci se z pohledu Čechů asi nevyznačuje nějakými zásadními odlišnostmi. Komunikačním jazykem je zpravidla angličtina a standardními médii vedle e-mailu a klasického telefonu pak v Asii všudypřítomné aplikace na „chytrých“ telefonech. Osobní setkání, minimálně na počátku nebo v klíčových momentech vztahu, je vždy přínosné, nicméně nikoli nezbytné a se Singapurem je, na rozdíl od většiny jiných zemí regionu, možné dělat byznys i na dálku.

4.5. Doporučení

Singapurci se mohou z českého pohledu jevit zdánlivě neformální, oslovují se křestními jmény, kravaty nosí spíše výjimečně. V obchodních jednáních jsou ale spíše pragmatičtí, až tvrdí vyjednavači. Obchodní schůzky není obvyklé plánovat příliš brzy po ráno, v praxi většinou sami navrhují nejdříve 9:30, ale raději 10:00. SIngapurská společnost přísně ctí zákony a jakýkoli (byť dobře nebo inovativně myšlený) návrh obsahující nestandardní ujednání budící dojem obcházení předpisů, zakrývání účelu jednání, modifikaci hospodářských výsledků, či snad dokonce naznačující korupci bude singapurskou stranou vnímán s přiměřeným znepokojením. 

4.6. Státní svátky

Svátky v roce 2021:

  • 1. 1. Nový rok
  • 12.-13. 1. Čínský nový rok
  • 2. 4. Velký pátek
  • 1. 5. Svátek práce
  • 13. 5. Hari Raya Puasa  
  • 26. 5. Vesak
  • 20. 7. Hari Raya Haji
  • 9. 8. National day
  • 4. 11. Deepavali
  • 25. 12. Vánoce*

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Singapur je otevřená ekonomika a vstup na místní trh z pohledu regulatorně administrativního je velmi jednoduchý. Založení společnosti je otázkou spíše hodin než dnů. Země je ostatně v tomto ohledu právem hodnocena na 1. místě vrelevantním mezinárodním hodnocení. Vysoké životní standardy ovšem zase na druhou stranu sznamenají vyšší náklady na etablování se v zemi. Otázka distribučních procesů se odvíjí od charakteru dováženého zboží nebo podnikatelských aktivit. Obecně platí, že distribuční a prodejní kanály jsou zcela standardní jako kdekoliv v otevřených tržníchekonomikách. Mezi klíčové faktory ovlivňující prodej patří bezesporu cena a kvalita ale také respektování místních zvyklostí.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Za registraci firem v Singapuru odpovídá úřad „Accountingand Corporate Regulatory Authority (ACRA)“. Singapurský právní řád umožňuje obecně založení dvou základních podnikatelských jednotek:

A) Business- zřízení je upraveno předpisem „Business Registration Act“ (obdoba Živnostenského zákona), které podpojmem „business“ rozumí jakýkoliv typ obchodní činnosti, finančního podnikání, řemesel, volného povolání a dalších aktivit provozovaných za účelem dosažení zisku. Toto podnikání je možno ve dvou následujících formách:

1. Sole proprietorship – jedná se o podnikání ve vlastnictví jedné osoby nebo jedné společnosti.

2.Partnership- jedná se o sdružení od 2 do maximálně 20 partnerů, obecně se stejnými právy. Doporučuje se uzavřít „smlouva o partnerství“, která jasně definuje práva a povinnosti jednotlivých sdružených subjektů.„Business“ může být založen jak fyzickou nebo právnickou osobou s trvalým pobytem nebo adresou v Singapuru, tak zahraničními subjekty. Statutární orgán („manager“) takové podnikatelské jednotky musí být buď občanem Singapuru, nebo být osobou trvale žijící v Singapuru nebo vlastnící pracovní povolení – Employment Pass.. Podrobnosti vizwww.acra.gov.sg/company/business.html.


B) Company- zřízení je upraveno předpisem „Companies Act“, součástí jména je obvykle přípona „Pte Ltd“ nebo „Ltd“. Singapurský právní řád rozlišuje následující typy těchto společností:

1. Private company – počet držitelů majetkových podílů společnosti nepřevyšuje 50 (obdoba naší s.r.o.).

2. Public company – počet držitelů majetkových podílů převyšuje 50, společnost může získávat kapitál upisováním svých akcií a prodejem svých dlužních úpisů.


5.3. Marketing a komunikace

Rovněž zde platí pravidla jako v kterékoliv vyspělé zemi. V Singapuru je velká konkurence u všech typů zboží a není lehkése prosadit. Proto patřičná propagace, v závislosti na typu dováženého produktu, je nutnou podmínkou pro obchodní úspěch.

V Singapuru jsou na velmi vysoké úrovni informační technologie a média. E-commerce se stala praktickou součásti života singapurské populace. Proto jsou IT a média v Singapuru velmi důležitým prostředkem pro propagaci, marketing a reklamu.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Singapur jako stát, který se orientuje na výrobu s vysokou přidanou hodnotou a razí znalostní ekonomiku (mimořádná podpora vědy a aplikovaného výzkumu) má eminentní zájem na řádné ochraně duševního vlastnictví. Již v r. 2002 bylzřízen úřad Intellectual Property Office of Singapore (IPOS), který rychle dosáhl úrovně obvyklé ve vyspělých zemích. Zabývá se správou patentů, ochranných známek a zapsaných vzorů a vyvíjí informační a vzdělávací činnost. Spravuje takésíť poskytovatelů služeb v oblasti duševního vlastnivtví (Singapore network of Services Provider – SNIPS). Bližší informace a kontakty lze najít na dobře zpracovaných stránkách IPOS.

5.5. Trh veřejných zakázek

Singapur je obecně zemí s velmi jasnými a transparentními pravidly. O vyhlašovaných veřejných zakázkách je veřejnostpravidelně každý týden informována prostřednictvím informačního bulettinu, který je volně k prodeji a také publikováním v hlavním deníku (ve stručné formě). Informaci o tendrech je možno získat i prostřednictvím Internetu. O tendry se mohou ucházet i zahraniční společnosti. Podmínkou je, aby taková společnost byla zaregistrována v registru kontraktorů, které se mohou účastnit tendrů. Výběrová řízení jsou několikakolová a velmi přísná. Dá se říci, že zahraniční společnost, která nemá jméno na místním trhu, není etablovaná v místě a přihlásí se přímo na tendr, nemá mnoho šancí na úspěch. Proto je lepší vstupovat do těchto soutěží ve spolupráci s místním partnerem. Webová stránka GeBIZ obsahuje základní informace o tendrech a registraci dodavatelů pro státní zakázky. České firmy ji mohou využít k získání informací o tendrech, možnostech navázání spolupráce nebo k prezentaci své nabídky a poptávky.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky jsou zcela standardní jako v kterékoliv jiné vyspělé ekonomice, platební morálka singapurských firem se neodlišuje od platební morálky dalších asijských zemí. Zastupitelský úřad zaznamenal v minulosti několik případů, kdy singapurské (v singapuru registrované) společnosti nesplnily své závazky vůči českým partnerům. Z tohoto důvodu doporučuje využívat v maximální možné míře standardních finančních instrumentů (dokumentární akreditiv apod.)

Vzhledem ke vzdálenosti ČR a Singapuru a případným technickým problémům (jazykové problémy, možnosti předvolání apod.), které by mohly nastat při řešení případných obchodních sporů, doporučujeme každou obchodní operaci ošetřit i příslušným smluvním dokumentem, v rámci kterého bude specifikováno, jakým způsobem budou případné spory řešeny.

V Singapuru fungují arbitrážní komise při profesních sdruženích nebo obchodních komorách, které řeší obchodní sporymezi firmami. Tato eventualita musí být písemně dohodnuta při uzavírání obchodních smluv. Dojde-li k soudnímu sporu,jsou řešeny velmi rychle, včetně následné exekuce. Obvyklá doba trvání od podání žaloby k vynesení rozsudku a následnéexekuci je několik týdnů. O rozhodnutích jako např. konkurs na firmu a vymazání firmy z registru je informována veřejnostv tisku.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pozn. Níže uvedené informace nezohledňují mimořádná opatření související s pndemií COVID-19. Pro aktuální informace onich sledujte stránky Zastupitelského úřadu.

Občané ČR mohou cestovat do Singapuru bez víza a zůstat v zemi po dobu 90 dnů. Povolení k pobytu vydané imigračními úřady je v tomto případě označováno jako tzv. „Social Visit Pass“. Toto povolení neopravňuje k získání zaměstnání v Singapuru ani k provádění jiné výdělečné činnosti na území státu. Rovněž singapurští občané mohou pobývat na území ČR 90 dnů bez potřeby víza. Při příjezdu do Singapuru  je třeba vyplnit imigrační kartu (tzv. Disembarkation / Embarkation Card), jejíž jedna část je odebrána přivstupu a druhá část při odjezdu ze země. Formulář obsahuje kromě běžných údajů o cestujícím také délku a místo pobytuv Singapuru. Jiná přihlašovací povinnost neexistuje. O případné prodloužení pobytu v zemi nad 90 dnů je nutno požádatpříslušný úřad:

Immigration & Checkpoints Autority

ICA Building10 Kallang Road

Singapore 208718

Tel.: +65 6391 6100Fax: +65 6298 0837-43

E-mail:ICA_FEEDBACK@ica.gov.sg

web: ww.ica.gov.sg

Podmínkou prodloužení víza je garance singapurského občana nebo firmy se sídlem na území Singapuru, případně osobys trvalým pobytem na území Singapuru. Obvyklá doba vyřízení takové žádosti je několik dnů.

Při pobytu v Singapuru je nutné respektovat všechny zákazy a omezení, kterými je Singapur velmi známý. Celní předpisynedovolují dovoz drog a dalších omamných látek, žvýkaček, erotického zboží jakékoliv povahy, masných výrobků,zapalovačů napodobujících zbraně, cigaret (vyjma minimálního množství pro vlastní potřebu), žvýkacího tabáku a imitacívýrobků tabákového průmyslu, alkoholu (pouze 1 litr destilátu), zbraní (včetně např. vystřelovacích nožů), petard, kopií publikací, videokazet, kompaktních disků a dalších výrobků podléhajících zákonům na ochranu duševního vlastnictví. Podrobná informace o dovozu zboží pro turisty je uvedena na stránkách Celního úřadu. Za porušení singapurských zákonů hrozí kromě tělesných trestů i mnohaletétresty odnětí svobody, za pašování i poměrně malých množství drog (15g heroinu) se ukládá a provádí trest smrti.

Singapur je pro cizince bezpečný, cizinec není předmětem zvýšeného zájmu. Je možno se bez problémů pohybovat poulici ve dne i v noci, riziko přepadení nebo kapesní krádeže je menší než v ČR. Pro pohyb po městě je pro krátkodobého návštěvníka nejvhodnější použití taxíků, kterých je v Singapuru velké množství. Spolehlivá a civilizovaná je i hromadná doprava (metro MRT a autobusy).

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Obecně lze konstatovat, že Singapur si chrání svůj pracovní trh. Na druhou stranu je ale nucen pracovní sílu oursourcovat,což platí zejména u nakvalifikovaných profesí. Zaměstnávání cizinců závisí na typu práce, kterou mají vykonávat. Obecně lze říci, že vysoce kvalifikovaní zahraniční experti nemají problém se získáním pracovního povolení a vláda naopak oficiálně podporuje příliv zahraničních talentů. Pro méně kvalifikované zaměstnání je již větší problém dostat pracovní povolení. Zaměstnávání místních sil zahraničními firmami není obecně podmiňováno, musí být pouze v souladu smístními předpisy. K získání pracovního povolení musí obvykle zaměstnavatel poskytnout záruky (detaily lze nalézt na webových stránkách Imigračního úřadu, obecné podmínky získání zaměstnání v Singapuru lzenajít na stránkách Ministry of Manpower.

Zdravotní péče je na velmi vysoké úrovni a je možné ji využívat bez jakýchkoliv omezení. Avšak pozor: podmínkou jeobvykle přímá platba za provedené úkony, a to i v případě, že pacient má sjednáno zdravotní pojištění. Po ověřeníplatnosti zdravotního pojištění dojde následně k vrácení složené zálohy na účet pacienta

5.9. Veletrhy a akce

Singapur, coby obchodní hub, se etabloval i jako významné veletržní centrum a každoročně se zde odehrávají desítky akcí z různých oborů – viz přehled veletrhů pro rok 2021/22

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

V srpnu 2020 bylo formálně obnoveno fungování samostatného  Zastupitelského úřadu v Singapuru. Dislokace v nových prostorách a zahájení fakticcké činnosti proběhne v letních měsísích roku 2021. Průběžně aktualizované informace naleznete na stránkách MZV ČR.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • Policie – tísňové volání: 999
  • Záchranná služba a hasiči: 995
  • Lékařská služba: 6311 1111, 6321 4311
  • Informace o odletech a příletech: 1800-542 4422
  • 24-hodinová linka pro turisty: 1800-736 2000
  • Singapore Tourist Board Feedback Hotline („turistická policie“): 1800-736 3366
  • Informace o MHD (Hotline): 1800 767 4333

Taxi:

  • City Cab: 6552 2222
  • Comfort: 6552 1111•
  • Premier Taxi: 6363 6888
  • Smart Cab: 6485 7777
  • SMRT: 6555 8888
  • Trans Cab: 6555 3333

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

V Singapuru existuje několik obchodních komor. Každá z národnostních menšin má vlastní obchodní komoru, které jsousdruženy do federální komory, v jejíž vedení se každé dva roky střídají předsedové jednotlivých komor. Kromě toho zdepůsobí Mezinárodní obchodní komora a velmi aktivní je rovněž Federace výrobců. Z jednotlivých obchodních komor má největší vliv čínská obchodní komora. Evropské firmy sdružuje European Chamber of Commerce (Singapore) při které bylav květnu 2019 zřízene sub-komora pro země střední a východní Evropy.

The Singapore Businesss Federation

10 Hoe Chiang Road #22-01 Keppel Towers

Singapore 089315

Tel.: +65-6827 6828Fax: +65-6827 6807

Web:www.sbf.org.sg

Singapore Manufacturers‘ Federation

The Enterprise #02-02 No 1 Science Centre Road

Singapore 609077T

el.: +65 / 6826 3000Fax: +65 / 6822 8828

E-mail :hq@smafederation.org.sg

Web:www.smafederation.org.sg

Singapore Chinese Chamber of Commerce and Industry

47, Hill Street, #09-00

Singapore 179 365

Tel.: +65-6337 8381Fax: +65-6339 0605

 Web:www.sccci.org.sg

Singapore Indian Chamber of Commerce

23-01/04 Tong Eng Building, 101 Cecil Street

Singapore 069533

Tel.: +65-6222 2855Fax: +65-6323 6746

Web:www.sicci.com

Singapore Malay Chamber of Commerce

72A Bussorah St.

Singapore 199485

Tel.: +65-62979296Fax: +65-6392 4527

Web:www.smcci.org.sg

Singapore International Chamber of Commerce

6, Raffles Quay, # 10-01

Singapore 048580

Tel.: +65-6224 1255Fax: +65-6224 2785

Web:www.sicc.com.sg

Association of Small and Medium Enterprises

Blk 167 Jalan Bukit Merah #03-13

Singapore 150167Tel.: +65-6513 0388

Fax: +65-6513 0399E-mail:sme@asme.org.sg

Web:www.asme.org.sg

European Chamber of Commerce (Singapore)

3 Phillips Street # 18-00 Commerce Point

Singapore 048693

Tel. +65-6536 1636Fax: +65-6532 7680

E-mail:admin@eurocham.org.sg

Web:www.eurocham.org.sg




• Teritorium: Asie | Singapur | Zahraničí