Slovensko: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

 

 Mapa oborových příležitostí představuje perspektivní průmyslové sektory na Slovensku pro české exportéry.

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Perspektivní obory Konkrétní příležitosti
Automobilový průmysl HS 8507 – Elektrické akumulátory, včetně separátorů
HS 8708 – Části, součásti motorových vozidel HS 8701 až 8705
Dopravní průmysl a infrastruktura

HS 7213 – Tyče a pruty válcované za tepla, ze železa nebo nelegované oceli
HS 7214 – Ostatní tyče a pruty ze železa nebo nelegované oceli, po kování, válcování, tažení nebo protlačování za tepla
HS 7215 – Ostatní tyče a pruty ze železa nebo nelegované oceli
HS 7216 – Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli
HS 7217 – Dráty ze železa nebo nelegované oceli
HS 8702 – Motorová vozidla pro dopravu 10 nebo více osob, včetně řidiče
HS 8901 – Lodě pro osobní dopravu, turistické lodě
Železniční a kolejová doprava HS 7302 – Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli
HS 8601 – Lokomotivy závislé na vnějším zdroji proudu nebo akumulátorové
HS 8603 – Železniční nebo tramvajové osobní vozy a nákladní vozy, s vlastním pohonem
HS 8607 – Části železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel
HS 8608 – Kolejový svrškový upevňovací materiál a zařízení, mechanické přístroje a zařízení signalizační, bezpečnostní
Energetický průmysl HS 8402 – Parní kotle
HS 8403 – Kotle k ústřednímu vytápění
HS 8415 – Klimatizační zařízení
HS 8418 – Tepelná čerpadla
HS 8481 – Kohouty, ventily a podobná zařízení pro potrubí, kotle, nádrže, vany včetně redukčních ventilů
HS 8504 – Elektrické transformátory, statické měniče a induktory
Obranný průmysl HS 8526 – Radiolokační a radiosondážní přístroje (radary)
HS 8710 – Bojová obrněná vozidla, motorová
HS 9301 – Vojenské zbraně jiné než revolvery a pistole
HS 9306 – Náboje a podobné střelivo
Zemědělský a potravinářský průmysl HS 0201 – Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené
HS 0202 – Hovězí maso, zmrazené
HS 0203 – Vepřové maso, čerstvé, chlazené a zmrazené
HS 0710 – Zelenina, zmrazená
HS 0811 – Ovoce, zmrazené
HS 1601 – Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa
HS 2001 – Zelenina, ovoce, konzervované v octě nebo kyselině octové
HS 2006 – Ovoce, zelenina, konzervované cukrem


Automobilový průmysl
Automobilový průmysl je pilířem slovenského průmyslu. Vytváří 13,9 % HDP, 46,6 % exportu a 49,5 % průmyslové výroby. Tvoří jej čtyři automobilky (Volkswagen, Kia Motors, PSA Peugeot, Jaguar Land Rover) a více než 350 dodavatelů. Automobilový průmysl přímo zaměstnává 177 tis. lidí, přičemž samotné čtyři automobilky 24 tis. lidí. Spekuluje se o příchodu páté automobilky, a to do Košic. Mohl by to být čínský výrobce elektromobilů Zhi-Dou. V roce 2019 bylo vyrobeno rekordní množství 1,15 mil. aut. Slovensko je už několik let největším světovým výrobcem automobilů na tisíc obyvatel (202 aut v roce 2019, pro srovnání v ČR 126 aut).

Automobilový trh na Slovensku prochází strukturálními a technologickými změnami. V roce 2020 očekává příchod velkých výzev, k nimž patří další snižování emisí CO2/km, rozvoj digitalizace a elektrifikace modelů. Právě schopnost adaptovat se na nové systémy a elektrifikaci vyráběných aut bude klíčová pro dodavatele. V roce 2019 na Slovensku vyráběla elektromobily automobilka Volkswagen (modely Volkswagen e-up, Škoda e-citigo a Seat Mii electric) a PSA Group (Peugeot e-208). Zbývající automobilky (Kia, Jaguar Land Rover) výrobu elektrických aut připravují.

Exportní příležitosti existují pro dodavatele autodílů a příslušenství pro klasická auta se spalovacími motory, hybridními motory i pro elektromobily. V oblasti elektromobility nabízejí exportní potenciál baterie, energeticky úsporné a zároveň ultra rychlé nabíjecí systémy, vysokonapěťové systémy, výzkum inteligentních sítí či softveru potřebného k řízení baterií. Další příležitosti nabízí tzv. oběhová ekonomika v automobilovém průmyslu. Jedná se o lepší management recyklace odpadů z výroby aut, větší využívání použitých materiálů, recyklaci složitých kompozitních materiálů a lithium-iontových autobaterií, zvýšení kapacity autobaterií.

Dopravní průmysl a infrastruktura
Zastaralý vozový park veřejné hromadné dopravy ve spojení s důrazem na ochranu životního prostředí poskytuje prostor zejména pro trolejbusy a elektrické autobusy. Budování tzv. smart cities nabízí příležitosti pro inteligentní dopravní systémy ve veřejné hromadné dopravě.

Výstavba dálniční a silniční infrastruktury na Slovensku je financována z velké části z eurofondů. Národní dálniční společnost SR  plánuje v roce 2020 soutěžit úseky dálnice D1 (Lietavská Lúčka – Dubná Skala, Turany – Hluboká), úsek rychlostní silnice R2 (Rožňava – Jablonov nad Turňou), úsek rychlostní silnice R4 (Prešov – severní obchvat 2. etapa), či úsek rychlostní silnice R7 (Holice – Milečany). Dlouhodobou vládní prioritou je dokončení zbývajících úseků dálnice D1 z Bratislavy do Košic, dokončení chybějících úseků dálnice D3 ze Žiliny přes Kysuce na Polsko, výstavba rychlostní silnice R4 od Prešova směrem na Polsko nebo rychlostní silnice R7 na jižním Slovensku.

V havarijním nebo nevyhovujícím stavu jsou na Slovensku desítky mostů a více než tisíc  kilometrů silnic 1. třídy. Vláda vyčlenila na opravy těchto silnic  v letech 2020-2023 částku 200 mil. eur.

ČR a SR považují za prioritu v budování dopravní infrastruktury zrychlení a rozšíření silničního spojení mezi Zlínem a Púchovem a rovněž mezi Třincem a Žilinou. Možnosti českého exportu jsou v přípravné fázi, projekčních činnostech i realizačních pracích.

Železniční a kolejová doprava
Správce železniční infrastruktury Železnice Slovenské republiky (ŽSR) připravuje rozsáhlou modernizaci železniční infrastruktury. ŽSR chce modernizovat kolejové tratě, zabezpečovací zařízení či výhybky. ŽSR provozuje  3.580  km železničních tratí. Elektrifikovaných je 45 % tratí. Do modernizace tratí dal stát od roku 1999 přibližně 1,5 mld. eur.

Modernizace tratí proběhne především v severní části Slovenska a na přípojkách na státní hranici. Velká investice v nejbližších letech bude směřovat do modernizace železniční stanice Žilina a úseku Žilina – Varín. Projekt zahrnuje nové kolejnice, trakční vedení, automatizované výhybky, informační systém, prodloužení nástupišť. Na konci roku 2020 plánuje ŽSR začít modernizaci tratě Bratislava – Kúty. Má jít o jediný úsek na Slovensku, kde vlaky budou jezdit rychlostí 200 km/hod. Připravuje se také projekt zdvojkolejnění, zvýšení rychlosti a elektrifikace tratě Bratislava – Komárno. Ten zahrnuje například výstavbu nových nástupišť s mimoúrovňovým přístupem, výhybní, instalaci trakčního vedení a automatizovaných výhybek.

Železničním megaprojektem je plánovaná výstavba 375 km dlouhé širokorozchodné tratě  z Košic přes jižní Slovensko na hranici s Rakouskem v hodnotě 6 mld. eur. Cílem projektu je ukončit překládku zboží na východním Slovensku. Vlaky by na nové trati měly jezdit maximální rychlostí 140 km za hodinu.

Národní osobní dopravce Železniční společnost Slovensko (ŽSSK) začíná s největší modernizací vozového parku ve své historii. Do roku 2022 plánuje ŽSSK postupně zprovoznit 52 nových vlakových jednotek a vozidel za 276 mil. eur bez DPH. Nové vlaky pro regionální dopravu budou financované z eurofondů. ŽSSK také plánuje výstavbu tří nových center na údržbu regionálních vlaků za téměř 100 mil. eur v Nových Zámcích, Zvolenu a Humenném do roku 2021.

Na úrovni slovenských měst se plánuje v nejbližších letech rozsáhlá obnova tramvají. Obnova tramvajových kolejí se plánuje v Bratislavě.

Energetický průmysl
Slovensko v posledních letech spotřebovává zhruba o 10 % více elektřiny, než vyrábí. Po plánovaném spuštění 3. a 4. reaktoru v jaderné elektrárně v Mochovcích v letech 2020 a 2021 bude výroba elektřiny na Slovensku přibližně o 13 % vyšší, než spotřeba. Mezi aktuální příležitosti v jaderné energetice patří  vývoj nové technologie v oblasti štěpení, zvýšení bezpečnosti a výkonnosti jaderných elektráren, využití a manipulace s použitými materiály z odstavených jaderných bloků v Jaslovských Bohunicích.

V elektroenergetice Slovensko připravuje zvýšení kapacity přeshraniční přenosové soustavy kvůli plánovanému spuštění nových reaktorů v jaderné elektrárně v Mochovcích. Státní energetická společnost Slovenská elektrizační přenosová soustava (SEPS), a.s. bude realizovat projekt dvou nových samostatných vedení s napětím 2 x 400 kV do Maďarska (Rimavská Sobota – Sajóivánka a Veľký Ďur – Kližska Nemá). Kromě aktivity na jižní hranici plánuje SEPS posílit přeshraniční spojení s napětím 400 kV také s ČR. Do roku 2030 by měly ČR a Slovensko spojit čtyři 400 kV propojení. Na východní hranici SEPS plánuje obnovit existující propojení Veľké Kapušany – Mukačevo s napětím 400 kV. U vnitrostátních projektů přenosové infrastruktury se jedná například o vedení 2 x 400 kV (Gabčíkovo – Veľký Ďur), stavbu soustavy transformátorů 400/110 kV v Bystričanech či zvyšování spolehlivosti transformátorů 400/110 kV. Ty mají postupně nahradit transformátory 220/110 kV. S definitivním ukončením provozu 220 kV přenosové soustavy se počítá do roku 2025. Příležitosti existují rovněž při dekarbonizaci výroby elektřiny a tepla.

Příležitosti nabízí také vytváření sítí pro nabíjení elektromobilů, skladování elektřiny, budování inteligentních sítí a instalace inteligentních měřících systémů pro optimalizaci spotřeby energií. Transformace hornonitranského regionu po skončení těžby uhlí v roce 2023 nabízí příležitosti v projektech spojených s využitím geotermální energie.

Příležitosti pro české firmy nabízí projekty zlepšování energetické hospodárnosti veřejných i soukromých budov (např. zateplování, dotace na nákup nových kotlů na zemní plyn a biomasu, slunečních kolektorů, fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel, instalace úsporných svítidel) s odhadovanými náklady 5,85 mld. eur v příští dekádě. Ve veřejném sektoru půjde dále o výměnu veřejného osvětlení ve městech a obcích za 600 mil. eur nebo podporu „zelených“ veřejných zakázek.

V plynárenství realizuje společnost Eustream, a.s. studii proveditelnosti pro plynovod Eastring, který propojí Slovensko s Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem. Obousměrný plynovod získal status tzv. projektu společného zájmu a je významně financován Evropskou unií. Další příležitosti v plynárenství nabízí výstavba komunálních bioplynových stanic, modernizace distribuční sítě státní společnosti SPP – distribuce. Projekt zahrnuje výměnu a obnovu starých kovových plynovodů a pozemní infrastruktury.

Obranný průmysl
Spolupráce českých a slovenských firem probíhá při výrobě ručních palných zbraní, munice, zbraňových systémů, nákladních vozů, při výcviku pilotů vrtulníků. Obě země mají zájem o užší spolupráci svých armád a sjednocení výzbroje pro zvýšení vzájemné součinnosti a bojových schopností. Premiéři ČR a SR vyzvali v roce 2019 ke spolupráci Ministerstev obrany obou zemí při nákupu vojenské techniky.

Slovenská vláda schválila v roce 2017 dokument „Dlouhodobý plán rozvoje ozbrojených sil SR“. Do roku 2030 plánuje investovat do modernizace ozbrojených sil 30 mld. eur. Slovensko hodlá splnit NATO požadovanou výši výdajů na obranu na úrovni 2 % HDP v roce 2024.

Ministerstvo obrany SR postupně modernizuje armádu. Současný stav charakterizuje zastaralost výzbroje, techniky i komunikačních a informačních systémů. Většina hlavních druhů výzbroje a techniky je za hranicí životnosti.

Příležitosti pro české firmy existují při modernizaci samohybných houfnic Zuzana 2, letištních radarů, zbraňových systémů pro osmikolová bojová obrněná vozidla. Významnou příležitostí je modernizace letiště Sliač za 55 mil. eur kvůli nevyhovujícím technickým požadavkům na provoz nových stíhaček F-16.

Zemědělský a potravinářský průmysl
Většina slovenských farmářů se soustředí na produkci obilovin a olejnin. Dohromady tvoří 40 % celkové zemědělské produkce, přičemž evropský průměr je 15 %. Na druhé straně Slovensko velmi zaostává v pěstování zeleniny, ovoce a v živočišné výrobě, kde je závislé na dovozu. Soběstačnost u produkce vepřového masa dosahuje pouze 50 %. Záporné obchodní saldo se prohloubilo za posledních 5 let u zeleniny o 30 % a u ovoce dokonce o 44 %.

Produkce potravin na Slovensku je nízká. Zhruba 60 % potravin se musí dovážet, a to především masné výrobky, konzervovaná a mražená zelenina a ovoce. Na Slovensku chybějí stáje pro dobytek, ovocné sady, zelinářské farmy, jatky, mrazírny i konzervárny. Naopak je hodně pekáren a pivovarů.

Slovenský trh nabízí velké příležitosti při budování jatek, mrazíren, konzerváren a zavlažovacích zařízení.

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Kalendář akcí obchodně – ekonomického úseku ZÚ Bratislava v roce 2019

11.01.    Jednání se zástupci firmy Utily, s.ro., ZÚ Bratislava.
16.01.    Prezentace společnosti ABF, a.s. Praha, ZÚ Bratislava.
17.01.    Mezinárodní veletrh REGIONTOUR, Brno.
24.01.    Mezinárodní veletrh ITF SLOVAKIATOUR a DANUBIUS GASTRO, Bratislava.
29.01.    Konference „Očekávaný vývoj slovenské ekonomiky v roce 2019“, Bratislava.
05.02.    Prezentace „Ekonomický přehled Slovenské republiky“, Bratislava.
06.02.    Mezinárodní veletrh AQUATHERM, Nitra.
11.02.    Jednání s Krajskou hospodářskou komorou Moravskoslezského kraje, Ostrava.
12.02.    Jednání s Krajskou hospodářskou komorou Zlínského a Olomouckého kraje.
19.02.    Jednání se Sdružením bezpečnostního a obranného průmyslu Slovenské republiky, Trenčín.
26.02.    Prezentace firem Utily, s.r.o. a Bureau Veritas, ZÚ Bratislava.
27.02.    Jednání s Regionání hospodářskou komorou Brno.
02.03.    Jednání s župankou Žilinského kraje, primátorem Žiliny, SOPK Žilina, návštěva automobilky KIA.
14.03.    Jednání Ministerstva hospodářství SR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Bratislava.
21.03.    Jednání s firmou Cottyn, ZÚ Bratislava.
25.03.    Seminář „Jak LNG změní plynový trh ve střední Evropě?“, Delegace Evropské komise, Bratislava.
26.03.    Mezinárodní zemědělský veletrh AGROSALÓN, Nitra – výstavní stánek CzechTrade.
27.03.    Mezinárodní veletrh stavebnictví CONECO, Bratislava – výstavní stánek CzechTrade.
03.04.    PROPED – Prezentace českých firem z obranného a bezpečnostního průmyslu, Bratislava.
09.04.    PROPED – Česko-Slovenské podnikatelské fórum, Žilina.
10.04.    Jednání delegace Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu ČR, Bratislava.
25.04.    Shromáždění delegátů Slovenské obchodní a průmyslové komory, Bratislava.
14.05.    Jednání s firmou Leo Express, ZÚ Bratislava.
16.05.    Konference „Slovensko-Česko, křižovatka dopravních, ekonomických a ekologických zájmů“, Žilina.
17.05.    Výstava REGION TOUR EXPO, Trenčín.
29.05.    Mezinárodní veletrh IDET, Brno.
05.06.    Veletrh URBIS SMART CITY FAIR 2019, Brno.
23.08.    Mezinárodní výstava AGROKOMPLEX, Nitra.
20.09.    Jednání se Slovenskou obchodní a průmyslovou komorou Žilina.
25.09.    Tisková konference k 61. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, ZÚ Bratislava.
02.10.    Seminář „Zelené inovativní řešení v interní správě měst a samospráv – moderní trendy“, Žiar nad Hronom.
07.10.    PROPED – Incomingová mise slovenských novinářů na Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně.
15.10.    PROPED – Prezentace českého lázeňství, Bratislava.
13.11.    Setkání českých a slovenských manažerů, Bratislava.
18.11.    Konference Security Energy Supply – SES 2019 „Strategické zásoby primárních zdrojů v energetice“, Modra.
25.11.    Jednání s předsedou Slovenské obchodní a průmyslové komory, Bratislava.
27.11.    Konference EU Clean Air Forum, Bratislava.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bratislavě (Slovensko) ke dni 11. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem