Slovensko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

Slovensko patří dlouhodobě k nejvýznamnějším obchodním a ekonomickým partnerům České republiky. Pro ČR je Slovensko aktuálně 2. největší exportní trh, 4. největší obchodní partner a 4. největší dovozní trh.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let (mld. Kč)

Rok20152016201720182019
Vývoz ČR348,0331,4323,8332,9346,8
Dovoz ČR178,4177,6183,7200,2 180,1
Obrat526,4509,0507,5533,1 526,9
Bilance ČR+169,6+153,8+140,1+132,7+166,7

Zdroj: Český statistický úřad

Podle českých statistik vykazuje ČR v obchodu se Slovenskem dlouhodobě kladnou bilanci, tzn. hodnota vývozu převyšuje hodnotu dovozu.

V roce 2019 bylo Slovensko 4. největším obchodním partnerem ČR (po Německu, Číně a Polsku), 2. největším exportním trhem (po Německu) a 4. největším dovozním trhem (po Německu, Číně a Polsku).

Podíl Slovenska na celkovém zahraničním obchodu ČR činil 6,1 %, podíl na celkovém českém vývozu 7,6 % a podíl na celkovém českém dovozu 4,4 %.

V roce 2019 došlo meziročně k poklesu hodnoty obchodní výměny o 1,2 %, k nárůstu hodnoty českého vývozu na Slovensko o 4,2 % a k poklesu hodnoty dovozu ze Slovenska o 10 %.


Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let
(mld. eur)

Rok20152016201720182019
Vývoz SR8,408,288,609,308,85
Dovoz SR7,197,167,347,86 7,98
Obrat15,5915,44 15,9417,38 16,83
Bilance SR+1,21

+1,12

+1,26

+1,54

 +0,87

Zdroj: Statistický úřad SR

Podle slovenských statistik vykazuje ČR v obchodu se Slovenskem dlouhodobě zápornou obchodní bilanci, tzn. hodnota slovenského vývozu do ČR převyšuje hodnotu slovenského dovozu z ČR.

V roce 2019 byla ČR pro Slovensko 2. největším obchodním partnerem (po Německu), 2. největším exportním trhem (po Německu) a 2. největším importním trhem (po Německu).

V roce 2019 došlo meziročně k poklesu vývozu do ČR o 4,8 % a k růstu dovozu z ČR o 1,5 %. Podíl ČR na celkovém slovenském vývozu v roce 2019 činil 11 % a na celkovém slovenském dovozu 10,1 %.

Zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Podle Českého statistického úřadu patřily k nejvýznamnějším položkám vzájemného obchodu v roce 2019 následující:

Vývoz ČR

Název zboží

Hodnota

(mld. Kč)

Celní sazebník

HS 4

části, součásti a příslušenství motorvých vozidel34,508708
osobní automobily18,678703
elektrická energie15,792716
přístroje telefonní pro celulární aj. bezdrátové sítě11,978517
minerální oleje, ropné oleje. lehké oleje7,582710
zařízení pro automatizované zpracování dat7,068471
léky6,213004
světelné nebo vizuální signalizační zařízení pro auta4,338512
sedadla, jejich části a součásti4,299401
elektrické vodiče, soupravy kabelů pro auta4,038544


Dovoz ČR

Název zboží

Hodnota

(mld. Kč)

Celní sazebník

HS 4

části, součásti a příslušenství motorových vozidel15,908708
ropné oleje, lehké oleje, minerální oleje12,972710
soupravy kabelů, elektrické vodiče pro vozidla5,768544
výrobky ze železa (válcované, ploché)5,457210
vratné pístové motory pro motorová vozidla4,918407
osobní automobily a jiná motorová vozidla4,908703
vznětové pístové motory pro motorová vozidla4,068408
elektrická energie3,492716
léky2,983004
výrobky ze železa nebo oceli válcované za tepla2,867208

Zdroj: Český statistický úřad

Zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

                                                                                                                                                     mil. Kč

 Rok

20192018
kreditdebetbilancekreditdebetbilance
služby celkem42 410,836 367,56 043,3 46 324,437 316,29 008,2
doprava7 913,64 873,13 040,5 13 637,96 839,0 6 798,8
cestovní ruch12 396,615 901,5-3 504,9 10 845,4 15 237,8 -4 392,4
ostatní podnikatelské služby9 099,77 631,11 468,69 430,77 594,71 836,0
stavební práce4 609,61 947,12 622,5 3 936,0 1 428,0 2 508,0
telekomunikační a informační služby2 885,12 718,0167,13 176,82 905,5271,3
finanční služby1 400,9315,91 085,01 883,2686,51 196,7
služby zpracování zboží1 062,6831,7230,81 016,6831,9184,6
poplatky za využívání duševního vlastnictví1 244,6316,3928,3837,7310,4527,4
opravy a údržba734,0587,2146,7714,4598,7115,6
pojišťovací služby a penzijní financování793,4695,997,5625,3429,6195,7
osobní, kulturní a rekreační služby270,7548,9-278,2220,5453,2-232,7

Zdroj: Česká národní banka       

Podle údajů ČNB skončila vzájemná výměna služeb v roce 2019 pro ČR s kladnou bilancí více než 6 mld. Kč. Meziročně došlo k růstu kladné bilance o více než 3 mld. Kč. Na kladné bilanci se nejvíce podílely doprava (+3,04 mld. Kč), stavební práce (+2,62 mld. Kč), ostatní podnikatelské služby (+1,47 mld. Kč) a finanční služby (+1,08 mld. kč). Zápornou bilanci ve výměně služeb vykázala ČR v cestovním ruchu (-3,5 mld. Kč) a osobních, kulturních a rekreačních službách (-278,2 mil. Kč).

Podíl vývozu služeb na celkovém vývozu na Slovensko v roce 2019 dosáhl 11,8 % a podíl dovozu služeb na celkovém dovozu ze Slovenska činil 20,9 %.

Mezi hlavní poskytovatele služeb na Slovensku patří následující české firmy:

RegioJet – provozuje 4 vlaková spojení denně oběma směry na trase Praha – Bratislava a 3 vlaková spojení denně oběma směry na trase Praha – Košice. Na základě smlouvy s vládou Slovenské republiky provozuje RegioJet od roku 2012 dotované vlakové spojení na trase Bratislava – Dunajská Streda – Komárno, a to 12 vlaků tam a zpět denně. Smlouva na tuto službu vyprší v prosinci 2022. RegioJet provozuje rovněž autobusová spojení mezi Prahou a různými slovenskými městy (Bratislava, Žilina, Martin, Prešov, Košice) a zároveň autobusovou dopravu z Bratislavy do některých dalších slovenských měst (Nitra, Banská Bystrica, Košice, Rožňava, Rimavská Sobota). V roce 2018 se RegioJet zapojil do bratislavského integrovaného systému dopravy.  

Leo Express – provozuje 2 vlaková spojení denně oběma směry na trase Praha – Košice.

ČSA – provozuje přímé letecké spojení na trase Praha – Košice. V lednu 2019 ČSA ukončily provoz letecké linky Praha – Bratislava, která byla zavedena v roce 1923. Zároveň ČSA ukončily po 5 letech provoz vnitrostátní linky Bratislava – Košice.

ČSOB, Komerční banka, Fio banka – poskytují na Slovensku bankovní či pojišťovací služby.

PPF – poskytuje telekomunikační mobilní služby přes svoji firmu O2 Slovakia.

ČEZ – zajišťuje dodávky tepla pro Prešov a Nové Zámky.

Škoda JS – podílí se na dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Mochovce.

Metrostav – realizuje rekonstrukci plavebních komor ve vodní elektrárně Gabčíkovo, výstavbu úseku rychlostní silnice R2 Mýtna – Lovinobaňa v délce 13,5 km nedaleko od Zvolenu či výstavbu dálničního přivaděče u Žiliny.

Eurovia CS – podílí se na výstavbě rychlostní silnice R2 na středním Slovensku v úseku Kriváň – Mýtna nedaleko Detvy, součástí 9 km úseku je 5 km dlouhá mostní estakáda, dokončeno má být v roce 2024.

OHL ŽS – podílí se na výstavbě 15-kilometrového dálničního úseku Hubová – Ivachnová u města Ružomberok. Úsek dálnice D1 je komplikovaný, neboť polovinu délky tvoří tunely nebo mosty.

Strojírny Brno – v rámci konsorcia Združenie Gabčíkovo se podílejí na generální opravě vodní elektrárny Gabčíkovo.

Zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

ČR je 2. největší přímý zahraniční investor na Slovensku po Nizozemsku. České přímé investice na Slovensku dosáhly ke konci roku 2019 hodnoty 6,56 mld. eur. Dále uvádíme nejvýznamnější z nich:

Energetický a průmyslový holding (EPH) – největší český investor na Slovensku. EPH má na vlastnické podíly v několika energetických firmách:
– Slovenské elektrárny (33 %) – největší výrobce elektřiny na Slovensku (cca 70 % celkové produkce), EPH koupil podíl od italské firmy ENEL za 375 mil. eur v roce 2015. Ministerstvo hospodářství SR vlastní 34 % akcií a ENEL 33 % akcií Slovenských elektráren.
– SPP Infrastructure (49 %) – vlastní plynárenskou infrastrukturu. Státní firma Slovenský plynárenský průmysl (SPP), a.s. vlastní 51 % akcií SPP Infrastructure. Do portfolia SPP Infrastructure patří dceřiné společnosti eustream (přepravce ruského zemního plynu přes Slovensko), SPP – distribúcia (vlastní plynárenskou distribuční síť), Nafta a Pozagas (skladování zemního plynu).
– Středoslovenská energetika Holding (49 %) – druhá největší distribuční společnost energií na Slovensku.

Agrofert – vlastní následující významné firmy:
– Duslo Šala – patří k nejvýznamnějším společnostem chemického průmyslu, výrobce čpavku a umělých hnojiv (ve vlastnictví od roku 2005).
– Penam Slovakia – významný pekárenský a mlynárenský výrobce (ve vlastnictví od roku 2006).
– HYZA Topolčany – významný zpracovatel a výrobce drůbeže a drůbežích masových konzerv na Slovensku (ve vlastnictví od roku 2006).
– Agropodnik Trnava – obchodní firma (průmyslová hnojiva, zemědělská chemie, osiva, obilniny, olejniny, krmné směsi, motorová nafta) – ve vlastnictví od roku 2013.
Mafra Slovakia – mediální skupina je dvojkou na trhu tištěných titulů, vydává ekonomický deník Hospodárske noviny a odborné časopisy z oblastí zdravotnictví, marketingu a reklamy, hoteliérství a gastronomie, obchodu a zdravého životního stylu, (např. Evita, Čarovné Slovensko, Stratégie, Horeca Magazine, Rytmus života, Balans, Obchod, Zdravotnické noviny) – ve vlastnictví od roku 2013. 

PPF – od roku 2014 je 100% vlastníkem společnosti O2 Slovakia, což je telekomunikační mobilní operátor. V říjnu 2019 koupil PPF nejsledovanější slovenskou televizi Markíza.

Czechoslovak Group – vlastní firmu MSM Group Dubnica nad Váhom (81 %) a přes ni vlastní několik firem z obranného a strojírenského průmyslu (např. ZVS, Vývoj Martin, Virte, Slovak Training Academy). Czechoslovak Group je také 100% vlastníkem firmy CZ-Slovensko v Prievidzi, která vyrábí díly pro zásobníky a další komponenty pro pistole CZ a útočnou pušku CZ BREN. Czechoslovak Group na Slovensku zaměstnává 2.500 lidí.

ČEZ – vlastní 55% podíl v teplárně v Prešově (společnost Spravbytkomfort) a 49% podíl v teplárně v Nových Zámkách (společnost Bytkomfort).

TTS energo – majoritně vlastní slovenskou společnost Národná energetická, a.s., která zastřešuje 10 městských tepláren. Jedná se o teplárny ve městech Trebišov, Kysucké Nové Mesto, Velký Krtíš, Revúca, Medzilaborce, Tlmače, Hnúšťa, Žarnovica, Poltár a Hriňová. Teplárny dodávají teplo do 16 tis. bytů a dalších budov. Národná energetická představuje největší slovenskou síť tepláren na biomasu a patří mezi 5 největších výrobců tepla na Slovensku. TTS prodává na Slovensku již více než 10 let průmyslové kotle na biomasu (dřevo, sláma).

Plzeňský Prazdroj – vlastní pivovar Šariš ve Veľkom Šariši (okres Prešov). Pivovar Šariš je druhý největší slovenský pivovar, jeden z nejmodernějších pivovarů na Slovensku a zaměstnává 650 lidí. Plzeňský Prazdroj investuje 4,4 mil. eur do nové linky na stáčení piva do plechovek a láhví a do nové filtrační linky. Plzeňský Prazdroj je součástí japonské pivovarnické společnosti Asahi.

Kofola ČeskoSlovensko – v Rajecké Lesné nedaleko od Žiliny postavila v roce 2002 výrobní závod. V roce 2009 zde investovala 10 mil. eur do rozšíření výrobních a skladovacích prostor. Na Slovensku koupila také ochrannou známku Vinea (hroznový nápoj) a investuje do obnovení plnění minerálky Kláštorná a nové výkupny bylin.

Hamé – od října 2014 vlastní firmu DOMA Prešov, což je největší slovenský výrobce majonéz, omáček, dressingů a tatarských omáček. Podíl na slovenském trhu dosahuje 30 %. DOMA Prešov zaměstnává 45 lidí. Hamé dosud investovalo do modernizace závodu v Prešově cca 600 tis. eur. Společnost Hamé je od roku 2016 součástí norské skupiny Orkla.

Pivovar Svijany – v listopadu 2018 otevřel nový sklad o rozloze 1.550 m2 a novou administrativní budovu v Leopoldově v hodnotě 1,4 mil. eur.

Karlovarské minerální vody – v lednu 2018 na Slovensku převzaly aktiva společnosti PepsiCo. a drží tu pozici jedničky na trhu přírodních minerálních vod.

BR Group – skupina výrobních společností v oblasti textilního a automobilového průmyslu, strojírenství a stavebnictví investovala v Trebišově do výroby velkoobjemových vaků na skladování a prodej sypkých materiálů ve stavebnictví a zaměstná až 220 lidí.

Charvát Group – strojírenská skupina koupila slovenského výrobce hydrauliky SBAJ Inmart, a.s. Bardějov. Od 1. 7. 2018 změnila společnost název na Charvát Strojárne a.s. Bardějov. Firma vyrábí hydraulické prvky, hydraulické válce, paletové vozíky a transportní zařízení a zaměstnává 230 lidí.

Koval Energy – vlastní firmu Elteco Žilina, což je jedna z největších elektrotechnických firem na Slovensku. Vyrábí generátory, telekomunikační zařízení, záložní zdroje napájení a transformátory.

Elmo-Trade – vlastní poloviční podíl ve firmě Plastika pipes v Nitře, která se zabývá výrobou plastových kanalizačních a vodárenských trubek.

Redside investiční společnost – na konci roku 2018 koupila za téměř 90 mil. euro průmyslový park v Trenčíně. Průmyslový park má rozlohu 120 tis. m2 a nachází se u dálnice D1.

Unipetrol – petrochemický holding se po více než 15 letech v roce 2019 vrátil na slovenský trh se sítí čerpacích stanic Benzina. První stanici otevřel v Malackách. Nové stanice vzniknou v prostorách převzatých od soukromého provozovatele a budou renovované tak, aby poskytly výjimečný zákaznický servis.

Zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Smluvní základnu v obchodní a ekonomické oblasti mezi Českou republikou (ČR) a Slovenskou republikou (SR) tvoří následující smlouvy:

– Smlouva mezi ČR a SR o vzájemném zaměstnávání občanů, v platnosti od 3.5.1993, sdělení 227/1993 Sb.m.s.

– Smlouva mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení, v platnosti od 3.5.1993, sdělení 228/1993 Sb.m.s.

– Smlouva mezi ČR a SR o spolupráci a vzájemné pomoci v oboru celnictví, v platnosti od 6.6.1996, sdělení 200/1996 Sb.m.s.

– Smlouva mezi ČR a SR o společném postupu při dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi ČR a SR a jeho přechodu na ČR a SR, v platnosti od 22.5.2000, sdělení 63/2000 Sb.m.s.

– Smlouva mezi ČR a SR o ulehčení pohraničního odbavování v silniční, železniční a vodní dopravě, v platnosti od 12.3.2001, sdělení 24/2001 Sb.m.s.

– Smlouva mezi ČR a SR o poskytování a úhradě zdravotní péče, v platnosti od 1.4.2001, sdělení 48/2001 Sb.m.s.

– Smlouva mezi ČR a SR o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, v platnosti od 14.7.2003, sdělení 100/2003 Sb.m.s. 

Zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Zahraniční rozvojovou spolupráci SR upravuje zákon č. 392/2015 Z.z. o rozvojové spolupráci. Slovensko nabízí rozvojovou spolupráci partnerským zemím s cílem přispět k udržitelnému rozvoji zejména prostřednictvím:
– rozvoje lidského potenciálu partnerských zemí podporou vzdělávání a zaměstnanosti;
– podpory demokracie a dobré správy věcí veřejných včetně dialogu občanské společnosti a státních institucí.

V roce 2013 Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí (MZVaEZ) vypracovalo základní koncepční dokument „Střednědobá strategie oficiální rozvojové pomoci Slovenské republiky na léta 2014-18„.

Teritoriální priority rozvojové spolupráce SR.
Ve dvou nosných programech SlovakAid – Program rozvojových intervencí a Program odevzdávání transformačních zkušeností SR spolupracuje s těmito partnerskými zeměmi:

Programové země: Afghánistán, Keňa, Moldavsko
Projektové země: Albánie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Gruzie, Kosovo, Ukrajina
Země s mimořádnými humanitárními a rozvojovými potřebami: Jižní Súdán, Sýrie, okolní země regionu Blízkého a Středního Východu.

Sektorové priority rozvojové spolupráce SR

odborné vzdělávání – vstup na trh práce a vlastní podnikání, vzdělávání učitelů, vybavení školských zařízení;
zdravotnictví – základní zdravotní péče, výživové programy, vzdělávání a osvěta obyvatelstva v oblasti prevence a zdravotní péče, vzdělávání zdravotnického personálu;
dobrá správa věcí veřejných a budování občanské společnosti – řízení veřejných financí, reforma veřejného sektoru, podpora právního státu a účasti občanské společnosti na demokratických procesech, reforma bezpečnostního sektoru, aktivity civilních expertů v mezinárodním krizovém řízení;
zemědělství a lesní hospodářství – zavádění nových technik a postupů, zpracování zemědělských produktů se zaměřením na jejich marketing a prodej, potravinová bezpečnost, ochrana půdy;
voda a sanitace – zásobování pitnou vodou, vodní a odpadové hospodářství;
energetika – zaměření na energetickou bezpečnost a alternativní zdroje;
podpora tvorby tržního prostředí a malého a středního podnikání.

Struktura řízení rozvojové spolupráce SR

Na tvorbě a implementaci slovenské rozvojové pomoci se podílí několik subjektů:
– Koordinátorem slovenské rozvojové pomoci je Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí (MZVaEZ) Slovenské republiky, Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, Sekce mezinárodních organizací, rozvojové a humanitární pomoci.
– Základním nástrojem MZVaEZ pro koordinaci rozvojové pomoci je Koordinační výbor pro rozvojovou spolupráci Slovenské republiky. Koordinační výbor je poradním orgánem ministra zahraničních věcí a evropských záležitostí SR. Členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a další partneři podílející se na rozvojové spolupráci SR.
– Implementační organizací hlavní části bilaterální rozvojové pomoci je Slovenská agentura pro mezinárodní rozvojovou spolupráci (SAMRS). Byla zřízena zákonem č. 617/2007 Z.z. a její postavení a působnost upravuje zákon č. 392/2015 Z.z. Prostřednictvím specializovaných programů nebo grantů dává SAMRS možnost národním subjektům realizovat projekty v cílových zemích.
– Na vyhodnocení žádostí o poskytnutí dotace na projekty rozvojové pomoci je zřízená zvláštní komise.
– Řídící výbor CETIR (Centrum pro předávání zkušeností z integrace a reforem) řídí a implementuje program MZVaEZ určený na předávání slovenských transformačních a integračních zkušeností partnerským zemím prostřednictvím kontaktního místa v rámci rozvojové agentury SAMRS.

Rozvojovou spolupráci SR v letech 2014 – 2018 tvořilo 8 nosných programů:
– Program rozvojových intervencí
– Program předávání transformačních zkušeností
– Program podnikatelských partnerstí
– Program humanitární pomoci
– Program vládních stipendií
– Program vysílání rozvojových pracovníků a civilních expertů do rozvojových zemí
– Program rozvojového vzdělávání a veřejné informovanosti v SR
– Program budování kapacít

Nástroje rozvojové spolupráce SR:
– Blokové dotace
– Malé dotační schéma
– Finanční příspěvky zastupitelských úřadů Slovenské republiky (mikrogranty)
– Dodávky zboží a služeb
– Centrum pro předávání zkušeností z integrace a reforem (CETIR)
– Start Up
– Třístranná spolupráce
– Účelové příspěvky do mezinárodních organizací
– Úvěry s grantovým elementem
– Finanční příspěvky
– Nástroj financování stipendií

Multilaterální rozvojová spolupráce
SR se podílí na rozvojových aktivitách mezinárodního spoločenství i prostřednictvím EU a mezinárodních organizací a institucí. Multilaterální rozvojová pomoc je chápana i jako nástroj podpory těch rozvojových zemí a sektorů, ve kterých není pro SR efektivní působit na bilaterálním základě. Pomoc formou multilaterálních příspěvků tvoří každoročně přibližně 75 % celkového objemu slovenské oficiální rozvojové pomoci. Prioritou SR v oblasti multilaterální rozvojové pomoci je zvýšiť účast slovenských subjektů v programech a projektech EU, OSN, OECD, skupiny Světové banky a Evropské investiční banky. Záměrem SR je pokračovat v aktivním zapojení do rozhodovacích procesů v rámci EU, multilaterálních organizací a institucí, do kterých SR přispívá a promítat tak slovenské postoje, hodnoty a zahraničněpolitické a rozvojové priority do konkrétních aktivít v rámci EU, mezinárodních organizací a institucí.

Humanitární pomoc SR
Základním dokumentem pro poskytování humanitární pomoci je Mechanismus poskytování slovenské humanitární pomoci do zahraničí, který byl schválen vládou Slovenské republiky v roce 2006. Slovensko poskytuje humanitární pomoc v souladu se základními principy humanitární pomoci EU a s iniciativou Princip dobrého humanitárního darcovství (GHD – Good Humanitarian Donorship). Humanitární pomoc je poskytovaná ve formě finančních příspěvků a materiální pomoci. Na úrovni EU poskytuje humanitární pomoc sekce Evropské komisie pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO – European Humanitarian Aid and Civil Protection), která podporuje projekty zaměřené na prevenci a pomoc v ohrožených oblastech. V květnu 2016 se uskutečnil v Istanbulu vůbec první Světový humanitární summit, kterého se zúčastnilo více než 9 tis. účastníků ze 173 zemí. Slovenská republika se účastí prezidenta Andreje Kisky přihlásila k aktivní účasti na hledání optimálního nastavení fungování systému humanitární pomoci a překlenutí prohlubujícího se deficitu zdrojů v této souvislosti.

Slovensko při poskytování humanitární pomoci využívá kromě domácích partnerů i spolupráci s mezinárodními humanitárními organizacemi, jako např. Mezinárodní výbor červeného kříže (ICRC) a organizacemi systému OSN – Dětský fond UNICEF, Úřad vysokého komisaře OSN pro utečence (UNHCR), Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a další. Zároveň Slovensko finančně přispíva na podporu aktivit poskytovatelům potravinové pomoci jakými jsou Světový potravinový program (WFP), technicky podporovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO), Rozvojový program OSN (UNDP) a další.

V roce 2018 vydalo Slovensko na rozvojovou spolupráci více než 117,5 mil. eur, což představuje 0,13 % hrubého národního důchodu (HND). Tři čtvrtiny oficiální rozvojové pomoci vynaložilo Slovensko v rámci multilaterální spolupráce, tedy prostřednictvím příspěvků do mezinárodních organizací (např. OSN, UNICEF). Na bilaterální rozvojovou spolupráci Slovensko vynaložilo 28,3 mil. eur.

V lednu 2019 slovenská vláda schválila, že rozvojová pomoc Slovenska na léta 2019-2023 by měla dosáhnout 0,33 % HND. 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bratislavě (Slovensko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem