Slovensko: Zahraniční obchod a investice

 Vývoj obchodní bilance (mld. eur)

Zdroj: Statistický úřad SR

Vývoz Slovenské republiky v roce 2019 dosáhl hodnoty 80,460 mld. eur a meziročně se zvýšil o 1,7 %. Dovoz vykázal hodnotu 79,515 mld. eur a meziročně se zvýšil o 3,3 %. Saldo zahraničního obchodu bylo kladné ve výši 1,097 mld. eur. Přebytek obchodní bilance se snižuje od roku 2016.

Nejvyšší kladné saldo obchodní bilance v roce 2019 vykázalo Slovensko s následujícími zeměmi: Německo (+5,12 mld. eur), Francie (+2,88 mld. eur), Spojené království (+2,74 mld. eur), Rakousko (+1,96 mld. eur), USA (+1,58 mld. eur), Polsko (+1,49 mld. eur), Španělsko (1,06 mld. eur), Itálie (1,05 mld. eur), Maďarsko (+959 mil. eur), ČR (+868 mil. eur) a Rumunsko (+782 mil. eur). 

Největší záporné saldo obchodní bilance v roce 2019 vykázalo Slovensko s následujícími zeměmi: Vietnam (-4,02 mld. eur), Jižní Korea (-3,92 mld. eur), Čína (-3,32 mld. eur), Rusko (-3,03 mld. eur), Malajsie (-474 mil. eur), Tchajwan (-377 mil. eur) a Japonsko (-377 mil. eur).

U nejvýznamnějších obchodních partnerů vzrostl meziročně vývoz následovně: Německo (+2,3 %), Francie (+13,4 %), Velká Británie (+12,1 %), Rumunsko (+3,4 %) a Čína (+24,1 %). Naopak vývoz klesl meziročně následovně: ČR (-4,8 %), Polsko (-0,7 %), Rakousko (-1,4 %), Itálie (-18,0 %), USA (-4,1 %), Španělsko (-0,4 %), Nizozemsko (-3,6 %) a Rusko (-5,7 %).

U nejvýznamnějších obchodních partnerů vzrostl meziročně dovoz následovně: ČR (+1,6 %), Čína (+9,5 %), Polsko (+5,5 %), Maďarsko (+15,2 %), Francie (+16,6 %), Itálie (+1,1 %), Rakousko (+6,0 %). Naopak dovoz klesl meziročně následovně: Německo (-6,4 %), Rusko (-2,3 %), Jižní Korea (-4,8 %), Vietnam (-9,6 %).

Největší vývozní trhy Slovenska v roce 2019:

Zdroj: Statistický úřad SR

Vývoz Slovenska do členských států EU v roce 2019 dosáhl hodnoty 67,856 mld. eur. Meziročně vzrostl o 1,2 % a na celkovém vývozu se podílel 84,4 %.

Největší dovozní trhy Slovenska v roce 2019:

Zdroj: Statistický úřad SR

Dovoz Slovenska z členských států EU v roce 2019 dosáhl hodnoty 53,286 mld. eur. Meziročně vzrostl o 4,8 % a na celkovém dovozu se podílel 67,3 %.

Hlavní vývozní komodity Slovenska v roce 2019

 Zdroj: Statistický úřad SR

Hlavní dovozní komodity Slovenska v roce 2019

 Zdroj: Statistický úřad SR

VT parky – na Slovensku vznikají v posledních letech vědecké parky a výzkumná centra především díky finančním prostředkům ze strukturálních fondů EU v rámci operačních programů Výzkum a vývoj (2007-13) a Výzkum a inovace (2014-20). V současné době jsou v provozu následující univerzitní vědecké parky a výzkumná centra.

Univerzitní vědecké parky:
Vědecký park Univerzity Komenského Bratislava 
Univerzitní vědecký park pro biomedicínu Bratislava  
Univerzitní vědecký park Slovenské technické univerzity v Trnavě
Univerzitní vědecký park Žilinské univerzity v Žilině  
Univerzitní vědecký park Technicom Košice  

Významná výzkumná centra:
BioMed Martin 
Agrobiotech Nitra  

Investiční zóny – na Slovensku existuje v současné době zhruba 40 investičních zón (průmyslové parky či zóny). K největším podle rozlohy patří:
– Kechnec v okrese Košice (332 ha)
– Sereď Jih v okrese Trnava (256 ha)
– Nitra sever – Mlynárce (220 ha)
– Senica (161 ha)
– Kostolné Kračany v okrese Dunajská Streda (150 ha)
– Voderady v okrese Trnava (130 ha)
– Trenčín (120 ha) – vlastníkem je česká společnost Redside
– Košice Immopark (97,5 ha)
– Levice (95,7 ha)
– Sládkovičovo – Západ v okrese Galanta (77,8 ha)

Rozhodnutím slovenské vlády z roku 2006 byla založena společnost MH Invest, s.r.o. jako dceřiná společnost Ministerstva hospodářství Slovenské republiky (MH SR). MH Invest, s.r.o. byla vytvořena jako společnost pro stavební a inženýrskou činnost spojenou s výstavbou průmyslových zón za účelem podpory, rozvoje a konkurenceschopnosti regionů Slovenska, k napomáhání zlepšení podnikatelského prostředí a zvyšování zaměstnanosti. MH Invest, s.r.o. kontroluje činnost vybudovaných průmyslových parků a zón, kterým byla udělena dotace z MH SR a finančních prostředků EU. Monitoruje a fyzicky dohlíží nad existujícími objekty průmyslových parků a zón na Slovensku. Podrobně prověřuje velikost parků, jejich dostupnost, připravenost veškerých inženýrských sítí podle kategorizace míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech.

Odvětvová struktura
Podle dostupných údajů Národní banky Slovenska (NBS) dosáhly přímé zahraniční investice (PZI) ve Slovenské republice (SR) na konci roku 2018 hodnotu 51,04 mld. eur. Údaje za rok 2019 ještě nejsou k dispozici. PZI směřují v SR především do průmyslové výroby, finančnictví a pojišťovnictví, logistických center a skladových prostor, administrativních budov, podpory služeb, ICT.

PZI směřují především do těchto sektorů:
– automobilový průmysl (Volkwagen, PSA Peugeot Citroen, Kia Motors, Jaguar Land Rover, Adient, Continental)
– strojírenství (Embraco, Iljin, Inteva Products, MAHLE Behr, Protherm Production, Schaeffler
– elektrotechnický průmysl (Datalogic, Elster, Foxconn, Osram, Panasonic, Samsung, Whirlpool)
– chemický a farmaceutický průmysl (BASF, Continental, Agrofert, de Miclén)
– hutnictví (U.S. Steel, ArcelorMittal, Bekaert, Cortizo, Nemak)
– energetika (Energetický a průmyslový holding, Enel, E.ON, RWE, ČEZ)
– potravinářství (Heineken, Asahi, Nestlé, Meggle, Fromageries Bel, Bongrain, Agrofert, Kofola).

Teritoriální struktura
Největším přímým zahraničním investorem v SR je Nizozemsko s celkovou hodnotou investic 13,07 mld. eur, což představuje 25 % všech PZI. Významnými nizozemskými investory v SR jsou společnosti Heineken, ING Bank, Nationale-Nederlanden, Shell, AEGON.

Ve SR významně investovali přímí zahraniční investoři z následujících zemí:

– ČR (6,56 mld. eur, 12,9 % všech PZI) – Energetický a průmyslový holding (EPH), Agrofert, PPF, Plzeňský Prazdroj, Hamé, Czechoslovak Group, Charvát Group, TTS Třebíč, ČEZ Esco
– Rakousko (5,90 mld. eur) – Erste Group, Billa, Vienna Insurance Group, Glock, MIBA, Michatek, OMV, ZKW
– Německo (3,66 mld. eur) – Volkswagen, RWE, E.ON, Deutsche Telekom, BASF, Continental, Lidl, Kaufland, Meggle, Osram, Bosch, Allianz
– Lucembursko (3,45 mld. eur) – ArcelorMittal Gonvarri SSC
– Jižní Korea (2,96 mld. eur) – Kia Motors, Hyundai Dymos, Mobis, Samsung Electronics, Yura, Hanon Systems
– Belgie (2,69 mld. eur) – KBC, Aspel, Bekaert, Carmeuse, Deltrian, Fremach, Plastiflex
– Maďarsko (2,67 mld. eur) – MOL Group, OTP Banka
– Itálie (2,49 mld. eur) – Enel, UniCredit Bank, Intensa Sanpaolo, Generali, Magneti Marelli, Mevis, Lombardini
– Spojené království (1,57 mld. eur) – Jaguar Land Rover, Tesco, GlaxoSmithKline, KMF
– Kypr (1,51 mld. eur)
– Francie (1,17 mld. eur) – PCA Group, Faurecia, Orange, Plastic Omnium, Fromageries Bel, Bongrain, Veolia

Největší PZI v roce 2019 byla akvizice společnosti CME českou firmou PPF Group za více než 280 mil. eur. CME vlastnila televizi Markíza.

Poskytování investiční pomoci upravuje zákon č. 561/2007 Z.z. o investiční pomoci. Zákon je v platnosti od 1. 1. 2008.

Investiční pomoc se poskytuje na podporu investičního záměru v těchto oblastech:
– průmyslová výroba
– technologické centrum
– centrum strategických služeb
– cestovní ruch.

Investiční pomoc na podporu počáteční investice a vytváření pracovních míst se poskytuje formou:
– dotace na získaný dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý nehmotný majetek
– úlevy na dani z příjmů
– příspěvku na vytvoření nového pracovního místa
– převodu nemovitého majetku nebo výměny nemovitého majetku za cenu nižší než je všeobecná hodnota majetku.

Poskytování investiční pomoci a kontrolu podle tohoto zákona řídí a koordinuje Ministerstvo hospodářství SR.

Příjemcem investiční pomoci může být fyzická nebo právnická osoba zřízená za účelem podnikání, která:
– podá žádost na Ministerstvo hospodářství SR
– má místo podnikání nebo sídlo na území Slovenské republiky
– je zapsaná v živnostenském rejstříku nebo v obchodním rejstříku.

Poskytování regionální investiční pomoci pro nejméně rozvinuté regiony Slovenska upravuje zákon č. 57/2018 Z.z. o regionální investiční pomoci. Zákon je v platnosti od 7. 3. 2018. Investiční pomoc se poskytuje na podporu realizace investičního záměru v těchto oblastech:
– průmyslová výroba
– technologické centrum
– centrum podnikových služeb.

Investiční pomoc se poskytuje formou:
– dotace na dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý nehmotný majetek
– úleva na dani z příjmů
– příspěvek na vytvoření nového pracovního místa
– převod nemovitého majetku nebo nájmu nemovitého majetku za hodnotu nižší než je hodnota stanovená znaleckým posudkem.

Poskytování investiční pomoci a kontrolu podle tohoto zákona řídí a koordinuje Ministerstvo hospodářství SR.