Slovensko: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

Slovensko je velmi otevřená ekonomika. Významná část celkového exportu (85 %) směřuje do zemí EU. Ve vývozu dominuje automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, hutnictví, petrochemický a chemický průmysl. V dovozu dominují elektrotechnický průmysl, automobillový průmysl, energetické suroviny a farmaceutický průmysl. 

Zahraniční přímí investoři si oblíbili Slovensko. Mezi hlavní důvody patří: strategická poloha v Evropě s velkým exportním potenciálem, politická a ekonomická stabilita, společná měna euro, produktivita práce, kvalifikovaná a nákladově efektivní pracovní síla, jazyková vybavenost, edna z nejvíce otevřených ekonomik, velký potenciál pro výzkum, vývoj a inovace, rozvinutá infrastruktura, atraktivní investiční pobídky.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 Vývoj obchodní bilance (mld. eur)

 Rok

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz

67,680

70,032

74,813

79,786

80,460

Dovoz

64,361

66,386

71,817

77,326

79,362

Saldo

3,319

3,646

2,996

2,460

1,097

Zdroj: Statistický úřad SR

Vývoz Slovenské republiky v roce 2019 dosáhl hodnoty 80,460 mld. eur a meziročně se zvýšil o 1,7 %. Dovoz vykázal hodnotu 79,515 mld. eur a meziročně se zvýšil o 3,3 %. Saldo zahraničního obchodu bylo kladné ve výši 1,097 mld. eur. Přebytek obchodní bilance se snižuje od roku 2016.

Nejvyšší kladné saldo obchodní bilance v roce 2019 vykázalo Slovensko s následujícími zeměmi: Německo (+5,12 mld. eur), Francie (+2,88 mld. eur), Spojené království (+2,74 mld. eur), Rakousko (+1,96 mld. eur), USA (+1,58 mld. eur), Polsko (+1,49 mld. eur), Španělsko (1,06 mld. eur), Itálie (1,05 mld. eur), Maďarsko (+959 mil. eur), ČR (+868 mil. eur) a Rumunsko (+782 mil. eur). 

Největší záporné saldo obchodní bilance v roce 2019 vykázalo Slovensko s následujícími zeměmi: Vietnam (-4,02 mld. eur), Jižní Korea (-3,92 mld. eur), Čína (-3,32 mld. eur), Rusko (-3,03 mld. eur), Malajsie (-474 mil. eur), Tchajwan (-377 mil. eur) a Japonsko (-377 mil. eur).

U nejvýznamnějších obchodních partnerů vzrostl meziročně vývoz následovně: Německo (+2,3 %), Francie (+13,4 %), Velká Británie (+12,1 %), Rumunsko (+3,4 %) a Čína (+24,1 %). Naopak vývoz klesl meziročně následovně: ČR (-4,8 %), Polsko (-0,7 %), Rakousko (-1,4 %), Itálie (-18,0 %), USA (-4,1 %), Španělsko (-0,4 %), Nizozemsko (-3,6 %) a Rusko (-5,7 %).

U nejvýznamnějších obchodních partnerů vzrostl meziročně dovoz následovně: ČR (+1,6 %), Čína (+9,5 %), Polsko (+5,5 %), Maďarsko (+15,2 %), Francie (+16,6 %), Itálie (+1,1 %), Rakousko (+6,0 %). Naopak dovoz klesl meziročně následovně: Německo (-6,4 %), Rusko (-2,3 %), Jižní Korea (-4,8 %), Vietnam (-9,6 %).

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největší vývozní trhy Slovenska v roce 2019:

Pořadí

Vývoz (mld. eur)

Podíl na celkovém

vývozu (%)

1. Německo17,94622,3
2. ČR8,852 11,0
3. Polsko6,0167,5
4. Francie5,6597,0
5. Maďarsko5,0946,3
6. Rakousko4,4975,6
7. Spojené království3,9634,9
8. Itálie3,7394,6
9. USA2,5193,1
10. Španělsko2,2622,8
Celkem80,460100

Zdroj: Statistický úřad SR

Vývoz Slovenska do členských států EU v roce 2019 dosáhl hodnoty 67,856 mld. eur. Meziročně vzrostl o 1,2 % a na celkovém vývozu se podílel 84,4 %.

Největší dovozní trhy Slovenska v roce 2019:

Pořadí

Dovoz (mld. eur)

Podíl na celkovém

dovozu (%)

1. Německo12,82616,2
2. ČR7,98310,1
3. Čína5,0186,3
4. Polsko4,5265,7
5. Rusko4,4555,6
6. Jižní Korea4,2745,4
7. Maďarsko4,1355,2
8. Vietnam4,0555,1
9. Francie2,7763,5
10. Itálie2,6913,4
Celkem79,362100

Zdroj: Statistický úřad SR

Dovoz Slovenska z členských států EU v roce 2019 dosáhl hodnoty 53,286 mld. eur. Meziročně vzrostl o 4,8 % a na celkovém dovozu se podílel 67,3 %.

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní vývozní komodity Slovenska v roce 2019

Komodita

Hodnota

(mld. eur)

HS – 4
1. osobní automobily21,1068703
2. monitory a projektory, televizní přijímače4,5598528
3. části, součásti a příslušenství motorových vozidel4,3498708
4. telefony pro mobilní sítě3,8638517
5. nové pneumatiky z kaučuku1,6034011
6. ropné oleje1,4442710
7. dráty, kabely1,3278544
8. elektrické přístroje osvětlovací a signalizační1,1358512
9. vzduchová čerpadla, kompresory1,0988414
10. stroje na automatizované zpracování dat0,9738471

 Zdroj: Statistický úřad SR

Hlavní dovozní komodity Slovenska v roce 2019

Komodita

Hodnota

(mld. eur)

HS – 4

1. části, součásti a příslušenství motorových vozidel10,0348708
2. telefony pro mobilní sítě4,9298517
3. osobní automobily2,5358703
4. ropné oleje2,0652709
5. dráty, kabely1,9768544
6. ropné plyny a jiné plynné uhlovodíky1,8012711
7. části a součásti pro přístroje HS 8525 – 85281,7878529
8. sedadla a jejich části a součásti1,5519401
9. léky1,4043004
10. vratné nebo rotační zážehové spalovací pístové motory1,2428407

 Zdroj: Statistický úřad SR

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

VT parky – na Slovensku vznikají v posledních letech vědecké parky a výzkumná centra především díky finančním prostředkům ze strukturálních fondů EU v rámci operačních programů Výzkum a vývoj (2007-13) a Výzkum a inovace (2014-20). V současné době jsou v provozu následující univerzitní vědecké parky a výzkumná centra.

Univerzitní vědecké parky:
Vědecký park Univerzity Komenského Bratislava 
Univerzitní vědecký park pro biomedicínu Bratislava  
Univerzitní vědecký park Slovenské technické univerzity v Trnavě
Univerzitní vědecký park Žilinské univerzity v Žilině  
Univerzitní vědecký park Technicom Košice  

Významná výzkumná centra:
BioMed Martin 
Agrobiotech Nitra  


Investiční zóny
– na Slovensku existuje v současné době zhruba 40 investičních zón (průmyslové parky či zóny). K největším podle rozlohy patří:
– Kechnec v okrese Košice (332 ha)
– Sereď Jih v okrese Trnava (256 ha)
– Nitra sever – Mlynárce (220 ha)
– Senica (161 ha)
– Kostolné Kračany v okrese Dunajská Streda (150 ha)
– Voderady v okrese Trnava (130 ha)
– Trenčín (120 ha) – vlastníkem je česká společnost Redside
– Košice Immopark (97,5 ha)
– Levice (95,7 ha)
– Sládkovičovo – Západ v okrese Galanta (77,8 ha)

Rozhodnutím slovenské vlády z roku 2006 byla založena společnost MH Invest, s.r.o. jako dceřiná společnost Ministerstva hospodářství Slovenské republiky (MH SR). MH Invest, s.r.o. byla vytvořena jako společnost pro stavební a inženýrskou činnost spojenou s výstavbou průmyslových zón za účelem podpory, rozvoje a konkurenceschopnosti regionů Slovenska, k napomáhání zlepšení podnikatelského prostředí a zvyšování zaměstnanosti. MH Invest, s.r.o. kontroluje činnost vybudovaných průmyslových parků a zón, kterým byla udělena dotace z MH SR a finančních prostředků EU. Monitoruje a fyzicky dohlíží nad existujícími objekty průmyslových parků a zón na Slovensku. Podrobně prověřuje velikost parků, jejich dostupnost, připravenost veškerých inženýrských sítí podle kategorizace míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Odvětvová struktura
Podle dostupných údajů Národní banky Slovenska (NBS) dosáhly přímé zahraniční investice (PZI) ve Slovenské republice (SR) na konci roku 2018 hodnotu 51,04 mld. eur. Údaje za rok 2019 ještě nejsou k dispozici. PZI směřují v SR především do průmyslové výroby, finančnictví a pojišťovnictví, logistických center a skladových prostor, administrativních budov, podpory služeb, ICT.

PZI směřují především do těchto sektorů:
– automobilový průmysl (Volkwagen, PSA Peugeot Citroen, Kia Motors, Jaguar Land Rover, Adient, Continental)
– strojírenství (Embraco, Iljin, Inteva Products, MAHLE Behr, Protherm Production, Schaeffler
– elektrotechnický průmysl (Datalogic, Elster, Foxconn, Osram, Panasonic, Samsung, Whirlpool)
– chemický a farmaceutický průmysl (BASF, Continental, Agrofert, de Miclén)
– hutnictví (U.S. Steel, ArcelorMittal, Bekaert, Cortizo, Nemak)
– energetika (Energetický a průmyslový holding, Enel, E.ON, RWE, ČEZ)
– potravinářství (Heineken, Asahi, Nestlé, Meggle, Fromageries Bel, Bongrain, Agrofert, Kofola).

Teritoriální struktura
Největším přímým zahraničním investorem v SR je Nizozemsko s celkovou hodnotou investic 13,07 mld. eur, což představuje 25 % všech PZI. Významnými nizozemskými investory v SR jsou společnosti Heineken, ING Bank, Nationale-Nederlanden, Shell, AEGON.

Ve SR významně investovali přímí zahraniční investoři z následujících zemí:

ČR (6,56 mld. eur, 12,9 % všech PZI) – Energetický a průmyslový holding (EPH), Agrofert, PPF, Plzeňský Prazdroj, Hamé, Czechoslovak Group, Charvát Group, TTS Třebíč, ČEZ Esco
– Rakousko (5,90 mld. eur) – Erste Group, Billa, Vienna Insurance Group, Glock, MIBA, Michatek, OMV, ZKW
– Německo (3,66 mld. eur) – Volkswagen, RWE, E.ON, Deutsche Telekom, BASF, Continental, Lidl, Kaufland, Meggle, Osram, Bosch, Allianz
– Lucembursko (3,45 mld. eur) – ArcelorMittal Gonvarri SSC
– Jižní Korea (2,96 mld. eur) – Kia Motors, Hyundai Dymos, Mobis, Samsung Electronics, Yura, Hanon Systems
– Belgie (2,69 mld. eur) – KBC, Aspel, Bekaert, Carmeuse, Deltrian, Fremach, Plastiflex
– Maďarsko (2,67 mld. eur) – MOL Group, OTP Banka
– Itálie (2,49 mld. eur) – Enel, UniCredit Bank, Intensa Sanpaolo, Generali, Magneti Marelli, Mevis, Lombardini
– Spojené království (1,57 mld. eur) – Jaguar Land Rover, Tesco, GlaxoSmithKline, KMF
– Kypr (1,51 mld. eur)
– Francie (1,17 mld. eur) – PCA Group, Faurecia, Orange, Plastic Omnium, Fromageries Bel, Bongrain, Veolia

Největší PZI v roce 2019 byla akvizice společnosti CME českou firmou PPF Group za více než 280 mil. eur. CME vlastnila televizi Markíza.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Poskytování investiční pomoci upravuje zákon č. 561/2007 Z.z. o investiční pomoci. Zákon je v platnosti od 1. 1. 2008.

Investiční pomoc se poskytuje na podporu investičního záměru v těchto oblastech:
– průmyslová výroba
– technologické centrum
– centrum strategických služeb
– cestovní ruch.

Investiční pomoc na podporu počáteční investice a vytváření pracovních míst se poskytuje formou:
– dotace na získaný dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý nehmotný majetek
– úlevy na dani z příjmů
– příspěvku na vytvoření nového pracovního místa
– převodu nemovitého majetku nebo výměny nemovitého majetku za cenu nižší než je všeobecná hodnota majetku.

Poskytování investiční pomoci a kontrolu podle tohoto zákona řídí a koordinuje Ministerstvo hospodářství SR.

Příjemcem investiční pomoci může být fyzická nebo právnická osoba zřízená za účelem podnikání, která:
– podá žádost na Ministerstvo hospodářství SR
– má místo podnikání nebo sídlo na území Slovenské republiky
– je zapsaná v živnostenském rejstříku nebo v obchodním rejstříku.

Poskytování regionální investiční pomoci pro nejméně rozvinuté regiony Slovenska upravuje zákon č. 57/2018 Z.z. o regionální investiční pomoci. Zákon je v platnosti od 7. 3. 2018. Investiční pomoc se poskytuje na podporu realizace investičního záměru v těchto oblastech:
– průmyslová výroba
– technologické centrum
– centrum podnikových služeb.

Investiční pomoc se poskytuje formou:
– dotace na dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý nehmotný majetek
– úleva na dani z příjmů
– příspěvek na vytvoření nového pracovního místa
– převod nemovitého majetku nebo nájmu nemovitého majetku za hodnotu nižší než je hodnota stanovená znaleckým posudkem.

Poskytování investiční pomoci a kontrolu podle tohoto zákona řídí a koordinuje Ministerstvo hospodářství SR.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bratislavě (Slovensko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem