Slovinsko: Zahraniční obchod a investice

Slovinský zahraničně-ekonomický obrat se v roce 2019 v porovnání s rokem 2018 zvýšil, přičemž se vývoz zvýšil o 8,6 %, dovoz pak o 10,9 %. Zahraničně-ekonomická bilance za rok 2019 zaznamenala jen 98,5% krytí dovozu vývozem, po několikaletém generovaném přesahu v letech r. 2014 – 2018 byl v r. 2019 vytvořen schodek ve výši 525 milionů EUR.

Další informace:

• Slovinský statistický úřad (» Podatkovni portal SI-STAT » Ekonomsko področje » Zunanja trgovina), https://www.stat.si/StatWeb/ 

Zdroj: Slovinský statistický úřad

Téměř 73 % celkového dovozu do SI pochází ze zemí EU, ačkoliv se oproti minulým obdobím SI podařilo dovoz více diverzifikovat (pro srovnání: v r. 2016 činil dovoz z EU 81 %). Nejvýznamnějšími dovozními partnery jsou Německo, Itálie, Rakousko a Chorvatsko. Z nečlenských států EU se mezi významné dovozce řadí Švýcarsko (8,5 %) a Čína (3,4 %). Země BRIC mají podíl na celkovém dovozu podíl 6,2 % (2019). ČR je také významným dovozním partnerem SI (11. místo).

Více než 73 % vývozu  SI směřuje do zemí EU, což činí z EU hlavní odbytový trh, ačkoliv se SI podařilo vývoz v posledních letech více diverzifikovat (pro srovnání: v r. 2016 činil dovoz z EU 76,4 %). Nejvýznamnějšími vývozními partnery ze zemí EU jsou dlouhodobě Německo, Itálie, Rakousko, Francie a Chorvatsko. Z nečlenských zemí EU se mezi významná vývozní teritoria řadí Švýcarsko s podílem 6,8 % a Ruská federace s podílem 2,6 %. Vývoz do zemí BRIC činil 3,9 %, tradičními odbytovými trhy jsou pak země bývalé Jugoslávie (15,2 % včetně Chorvatska). ČR je rovněž významným vývozním partnerem SI (12. místo).

Další informace:

• Slovinský statistický úřad (» Podatkovni portal SI-STAT » Ekonomsko področje » Zunanja trgovina), https://www.stat.si/StatWeb/

Zdroj: Slovinský statistický úřad

V podrobnějším členění mezi nejvýznamnější vývozní komodity patří motorová vozidla, zdravotnické a farmaceutické výrobky, elektrické stroje + zařízení a přístroje, průmyslové stroje, kovové výrobky, různé hotové výrobky, ropa a ropné deriváty, železo a ocel, speciální stoje pro specifická průmyslová odvětví, barevné kovy, pohonné stroje a zařízení, vědecké a kontrolní přístroje, papír a lepenka a výrobky z celulózy, výrobky z gumy, nábytek a jeho díly.

Mezi největší slovinské vývozce patří výrobce léčiv Krka, výrobce domácích spotřebičů Gorenje, výrobce léčiv Lek, automobilový výrobce Revoz, energetická společnost Petrol, energetická společnost GEN, energetická společnost HSE, výrobce hliníku Impol, ocelářská společnost SIJ, finanční společnost Belektron,  průmyslový konglomerát Kolektor, výrobce domácích spotřebičů BHS Hišni aparati, výrobce polyamidových granulátů Julon, výrobce klimatizací a automobilových komponent Hidria, výrobce hliníku a hliníkových výrobků Talum, výrobce obytných autodomů a přívěsů Adria Mobil, výrobce odlitků pro automobilový průmysl LTH Castings, výrobce akumulátorů TAB, chemický výrobce Cinkarna Celje, výrobce lepenky Količevo Karton, výrobce kožených produktů Boxmark, výrobce kovových nástrojů Unior, potravinový koncern Droga Kolinska (Atlantic Grupa), výrobce přístrojů pro distribuci el. energie ETI aj.  

Zdroj: Slovinský statistický úřad

Mezi nejvýznamnější dovozní komodity v podrobnějším členění patří motorová vozidla, zdravotnické a farmaceutické výrobky, ropa a ropné deriváty, elektrická zařízení, průmyslové stroje, železo a ocel, barevné kovy, různé hotové výrobky, kovové výrobky, specializované stroje pro vybraná průmyslová odvětví, primární plasty, organické chemické výrobky, papír a lepenka a výrobky z celulózy, telekomunikační zařízení, pohonné stroje.

Mezi největší dovozce SI se řadí společnosti Petrol, Revoz, Gorenje, OMV a Merkur.

Další informace:

• Slovinský statistický úřad (» Podatkovni portal SI-STAT » Ekonomsko področje » Zunanja trgovina): https://www.stat.si/StatWeb/
• Deník  Delo: https://www.delo.si/
• Portál „Izvozniki“ (deník Finance): https://izvozniki.finance.si/

Zóny volného obchodu

Ve Slovinsku se nachází zóna volného obchodu (ZVO) ve slovinském přístavu Koper. Do ZVO lze zboží neomezeně bezcelně dovážet a skladovat. Zařízení určená pro vedení aktivit v ZVO jsou rovněž dovážena bezcelně včetně součástek, nářadí a doplňků, s výjimkou kancelářského nábytku a zařízení. Ze ZVO lze výrobky vyvézt do Slovinska pod podmínkou zaplacení cla.

Další informace:

• Přístav Koper – Luka Koper d.d., https://www.luka-kp.si/

Technologické parky

Technologické parky jsou určeny zejména pro špičkové technologické společnosti, mezi největší patří:

• Ljubljanski tehnološki park d.o.o.
• Štajerski tehnološki park d.o.o.
• Primorski tehnološki park d.o.o.
• Pomurski tehnološki park
• Razvojni center za informacijske in komunikacijske tehnologije d.o.o.

Investiční a podnikatelské zóny

• Kompletní přehled podnikatelských a investičních zón, rozdělený podle regionů, je k dispozici na portálu Invest Slovenia – Locations.
• Mnohé podnikatelské zóny nemají vlastní webovou prezentaci, bližší informace je proto možné získat v jednotlivých regionálních rozvojových agenturách (RRA). Seznam všech RRA je k dispozici na stránkách slovinského Ministerstva pro hospodářský rozvoj a technologie SI (Evidenca regionalnih razvojnih agencij).

Aktuální investiční příležitosti

Portál Invest Slovenia zveřejnil interaktivní on-line katalog aktuálních investičních příležitostí. Jednotlivé projekty lze exportovat do formátu PDF a dále dle potřeb sdílet s ostatními potenciálními partnery. Služba je bezplatná a k dispozici ve slovinském a anglickém jazyce: Investment opportunities in Slovenia

Další informace:

• Investiční portál Invest Slovenia – https://www.investslovenia.org/
• SPIRIT Slovenija – Public Agency of the Republic of Slovenia for Entrepreneurship, Internationalization, Fore­ign Investments and Technology, https://www.spiritslovenia.si/

Přímé zahraniční investice ve Slovinsku

Slovinsko  patří  mezi  země  s  nízkým  přílivem  přímých  zahraničních  investic (FDI), které v přepočtu na obyvatele patří k nejnižším v EU. Celkový příliv FDI koncem roku 2018 činil 15,2 miliardy EUR, což je o 8,6 % více než na konci r. 2017. Firmy s FDI představovaly v celkové slovinské podnikatelské populaci pouze 1,6 %, největší podíl firem s FDI byl ve zpracovatelském průmyslu (25,6 %). Výnos investic ve společnostech s FDI činil 9,1 % (v celkové podnikatelské populaci 8,6 %). V období 1994 – 2018 byl průměrný stupeň růstu FDI 12,0 %. Významnou prioritou zůstává investování do podnikatelských zón, projekty se značným rozvojovým potenciálem a vysokou přidanou hodnotou.

Empirické výzkumy dokazují, že FDI přispívají velkou měrou k restrukturalizaci rozvoje konkurenceschopnosti a vývozní schopnosti slovinského hospodářství. Firmy se zahraniční kapitálovou účastí (měřítkem je alespoň 10% vlastnický podíl) vykazují v průměru nejen vyšší ziskovost kapitálu, ale také větší netto zisk (+2,4 %), vyšší přidanou hodnotu na zaměstnance (+8,8 %) a vyplácejí v průměru vyšší platy  (+9,3 %) než firmy domácí. Tyto firmy jsou většinou většího rozsahu, kapitálově silnější, mají lepší a kvalitnější strukturu vlastních a cizích zdrojů, a jsou také více exportně orientovány.

Největší podíl přímých zahraničních investic v SI (stav na konci r. 2018) pochází z EU s podílem 83,9 %, nejvíce FDI pochází z těchto zemí:

• Rakousko (24,0 %)
• Lucembursko (13,7 %)
• Švýcarsko (10,5 %)
• Německo (9,0 %)
• Itálie (7,9 %)
• Nizozemsko (7,6 %)
• Chorvatsko (6,5 %)
• Francie (3,6 %)
• Velká Británie (2,7 %)
• Švédsko (2,3 %)
• Česká republika (2,0 %)
• Kypr (1,8 %)
• Ruská federace (1,2 %)
• Srbsko (1,1 %)
• Belgie (0,9 %)
• USA (0,5 %)
• Bosna a Hercegovina (0,5 %)
• Malta (0,4 %)
• Dánsko (0,4 %)

Odvětvová struktura FDI za rok 2018 byla následující:

• 35,9 % výrobní sektor
• 60,5 % sektor služeb
• 3,5 % nemovitosti

přičemž v podrobnějším členění převládaly tyto činnosti:

• 35,4 % zpracovatelský průmysl
• 19,3 % finanční a pojišťovací služby
• 17,6 % obchodování, servis a údržba motorových vozidel

Největší zahraniční investoři ve Slovinsku

• Výroba: Adient, Aviat Networks, Belimed, BSH, Brigl&Bergmeister, Carthago, Cecomp, Daihen, Danfoss, E.G.O. Elektro Geräte, Ecolab, Fiskars, Geberit, GKN, Goodyear Dunlop Tires Europe, Grammer Automotive, Gruppo Bonazzi, Hella, Henkel, Hisense, Johnson Controls, Kansai Paint Group, Knauf Insulation, Kofola, Lafarge Perlmooser, LPKF, Magna , Mahle, Meyr Melnhof, Odelo, Palfinger, Poclain Hydraulics, Renault, Raycap, Safilo Group, Sandoz Group, Siemens, Sogefi, Styria, Sumida, Sumitomo Rubber Industries, Unicut, XAL, Weiler Corporation, Wolford, Yaskawa
• Maloobchod: Agrokor, Aldi Süd, E. Leclerc, Eurospin Italia, Harvey Norman, Lidl International, MOL, ÖMV, Rutar, Spar
• Finanční služby: Addiko Bank, Apollo, Intesa SanPaolo, Sberbank, Société Générale, UniCredit Bank
• Ostatní služby: AC Nielsen, Cargo Partner, Comtrade, Debitel, Deloitte, DHL, EY, Fraport, GfK, Grieshaber Logistik, IBM, ISS Servissystem, KPMG, Kühne+Nagel, McDonald’s, Microsoft, Mobilkom, Oracle, PWC, S&T, SAP, Saubermacher, Schenker, Sodexho Alliance, Wiener Städtische

Slovinské investice v zahraničí

Celková výše  slovinských  investic  v  zahraničí  dosáhla  ke  konci  roku  2018  výše 6,1 miliardy EUR, což bylo o 1,6 % více než v roce 2017. V období 1994 – 2018 byl průměrný stupeň růstu slovinských investic v zahraničí 14,1 %.

Slovinské investice směřovaly zejména do zemí bývalé Jugoslávie (63,1 %), z toho do:

• Chorvatska (32,2 %)
• Srbska (15,9 %)
• Bosny a Hercegoviny (8,7 %)
• Makedonie (6,3 %)

Rusko bylo 4. nejvýznamnější zemí pro SI investice s podílem 5,9 %.

48,4 % slovinských investicí směřovalo do zemí EU, mezi nejvýznamnější patří (kromě Chorvatska):

• Nizozemsko (4,1 %)
• Německo (2,5 %)
• Rakousko (1,9 %)
• Itálie (1,7 %)
• Česká republika (1,2 %)
• Polsko (1,2 %)
• Španělsko (0,8 %)
• Maďarsko (0,5 %)

Slovinské investice směřují především do odvětví služeb (48,6 %), výroba zaujímá 32,2 % a investice do nemovitostí 19,3 %. V podrobnějším členění mají největší podíl tato odvětví:

• 18,2 % obchodování, servis a údržba motorových vozidel
• 13,3 % finanční a pojišťovací služby
• 7,9 % odborné, vědecké a technické služby
• 3,0 % informační a komunikační činnosti

Mezi největší slovinské investory v zahraničí patří:

• Výroba: ETI, Gorenje, Helios, Iskraemeco, Iskratel, Kolektor, Krka, Lek, Prevent, Trelleborg Slovenija, Istrabenz Group, BSH Hišni aparati, Trimo, Riko a další
• Služby: Mercator, Petrol, Terme Čatež, HIT Casinos, Intereuropa, Triglav Insurance, NLB, Telekom Slovenije

Další informace:

• Slovinská národní banka (Publikace „Neposredne naložbe„; publikace je dvojjazyčná, slovinsko-anglická), https://www.bsi.si/ 
• Investiční portál Invest Slovenia (Sekce Business Environment » FDI in Slovenia), www.investslovenia.org

Výhody pro potenciální investory:

• lepší přístup na trhy zemí bývalé Jugoslávie;
• kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla;
• kvalitní management;
• zkušenosti s výrobou pro náročné trhy;
• vysoký počet domácích, exportně orientovaných firem.

Nevýhody pro potenciální investory:

• relativně drahá pracovní síla v porovnání s dalšími zeměmi SVE;
• nedostatečné investice do nových výrobních zařízení – greenfields;
• rigidní pracovní trh, nedostatek odborníků v technických profesích;
• legislativa upravující zaměstnanecký poměr (vysoké nemocenské dávky, mateřská dovolená, dovolená);
• vysoký stupeň administrativní zatěže a hyperregulace.

Nabývání nemovitostí cizinci bylo vstupem do EU pro členské státy zcela uvolněno. U třetích zemí se povoluje na základě zkoumání recipročního zacházení při nákupu nemovitostí slovinskými občany v příslušné zemi.

Zákon o zahraničních investicích omezuje samostatné investování cizinců v následujících oblastech: výroba a prodej zbraní a vojenského vybavení, železniční a letecká doprava, telekomunikace a spoje, pojišťovnictví (možno pouze formou joint-ventures), nakladatelská činnost, hromadné sdělovací prostředky (cizinec může mít max. 33 % kapitálovou účast). Další různá omezení přináší zákon o investičních společnostech (max. 20 % podíl cizince), zákon o auditu (podíl 49 %), o bankách a spořitelnách, o trhu cenných papírů.

Rizika v investování formálně neexistují, ve skutečnosti se však řada zahraničních investorů setkává s latentním odporem ze strany slovinského prostředí a řetězením administrativních problémů při svých investicích ve Slovinsku.

Pobídky pro investory jsou většinou daňové či finanční, kompletní přehled pobídek je přehledně zpracován na portálu Invest Slovenia, v sekci „Business Environment“ » „Incentives„

Další informace:

• Investiční portál Invest Slovenia, http://www.investslovenia.org 
• SPIRIT Slovenija – Public Agency of the Republic of Slovenia for Entrepreneurship, Internationalization, Fore­ign Investments and Technology, http://www.spiritslovenia.si/en