Slovinsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Ljubljani (Slovinsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název:

  • Slovinská republika (česky)
  • Republika Slovenija (slovinsky)
  • Republic of Slovenia (anglicky)

Složení vlády:

  • Předseda vlády: Janez Janša, SDS
  • Místopředseda vlády, ministr pro hospodářský rozvoj a technologie: Zdravko Počivalšek, SMC
  • Místopředseda vlády, ministr obrany: Matej Tonin, NSi
  • Místopředsedkyně vlády, ministryně zemědělství, lesnictví a potravinářství: Aleksandra Pivec, DeSUS
  • Ministr zahraničních věcí: Anže Logar, SDS 
  • Ministr práce, sociálních věcí, rodiny a rovných příležitostí: Janez Cigler Kralj, NSi
  • Ministr infrastruktury: Jernej Vrtovec, NSi
  • Ministr vnitra: Aleš Hojs, SDS
  • Ministr životního prostředí a územního plánování: Andrej Vizjak, SDS
  • Ministr financí: Andrej Šircelj, SDS
  • Ministr kultury: Vasko Simoniti, SDS
  • Ministr zdravotnictví: Tomaž Gantar, DeSUS
  • Ministr pro veřejnou správu: Boštjan Koritnik, SMC
  • Ministryně školství, vědy a sportu: Simona Kustec Lipicer, SMC
  • Ministryně spravedlnosti: Lilijana Kozlovič, SMC
  • Ministr bez portfeje pro rozvoj a evropskou politiku soudržnosti: Zvone Černač, SDS
  • Ministryně bez portfeje vedoucí Úřad vlády pro Slovince žijící v zahraničí: Helena Jaklitsch, SDS

Vysvětlivky:

  • DeSUS: Demokratická strana důchodců Slovinska
  • NSi: Nové Slovinsko – křesťanští demokraté
  • SDS: Slovinská demokratická strana
  • SMC: Strana moderního středu

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel
Počet obyvatel k 1. lednu 2020 činil 2 095 861 osob, z toho bylo 50,15 % mužů a 49,85 % žen. Hustota populace činí 103 obyvatel/km2.

Průměrný roční přírůstek
Celkový přírůstek obyvatel činí 0.03 % obyv./rok.

Demografické složení populace

  • Počet cizinců v populaci činí 6.6%.
  • Počet obyvatel ve věku 15 – 64 let činí 65.5%.
  • Počet obyvatel ve věku vyšším než 65 let činí 19.8%.
  • Počet domácností činí 824 618.
  • Porodnost činí 1.64 dětí na jednu matku.
  • Očekávaná délka dožití je 78 let u mužů a 84 let u žen.

Během posledního sčítání lidu v roce 2002 se ke slovinské národnosti přihlásilo 1 631 363 obyvatel (83,06%), druhým nejpočetnějším etnikem jsou Srbové – 38 964 (1,98%), následují:

  • Chorvaté: 35 642 (1,81%),
  • Bosňané: 21 542 (1,1%),
  • Muslimové:10 467 (0,53%),
  • Maďaři: 6 243 (0,32%),
  • Albánci: 6 186 (0,31%),
  • Makedonci: 3 972 (0,2%),
  • Romové: 3 246 (0,17%),
  • Černohorci: 2 667 (0,14%),
  • Italové: 2 258 (0,11%).
  • K české národnosti se hlásilo 273 a ke slovenské 216 osob.

Náboženství
Římskokatolickou konfesi vyznávalo (2002) 1 135 626 osob, tj. 57,8 %, dále je v zemi 14 736 evangelíků (0,8%), 47 488 stoupenců islámu (2,4%) a 45 908 ortodoxních/pravoslavných křesťanů (2,3 %). Celkem 199 264 (10,1 %) obyvatel uvedlo, že jsou ateisty, 307 973 (15,7%) odmítlo na otázku víry odpovědět a 68 714 osob (3,5%) uvedlo, že jsou věřící, ale nehlásí se k žádné církvi ani k náboženské skupině. Židovskou národnost uvedlo 28 osob a k judaismu se jich přihlásilo 99.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Slovinsko bylo ještě v roce 2013 silně zasaženo ekonomickou a finanční krizí (negativní růst HDP -1,0 %), která zastihla zemi naprosto nepřipravenou. Vlády Slovinska proto pracovaly na odpovídající dlouhodobé strategii, která by zemi z krize postupně vyvedla, celkově stabilizovala ekonomiku a s jejíž pomocí by byla dosažena úroveň z doby před začátkem krize. Zotavovaní klíčových partnerských trhů (především v EU) a dopady některých strukturních reforem (kapitalizace bankovního sektoru, privatizace, stabilizace veřejných financí – postupné snižování rozpočtového deficitu a konsolidace státního dluhu) se projevily na růstu slovinské ekonomiky, která rostla tempem 4,9% v roce 2017, 4,4% v roce 2018 a zpomaleným růstem 2,4% v roce 2019. Nečekané události v souvislosti s ekonomickými dopady nákazy COVID-19 ovšem podle dostupných makroekonomických analýz (slovinské vládní ekonomické centrum UMAR, Evropská komise) povedou k propadu HDP o 6 – 8% v roce 2020.

Slovinské vlády v letech 2017 a 2018 hospodařily s přebytky 0,1% HDP, resp. 0,8% HDP. Na základě těchto výsledků se podařilo snížit slovinský veřejný dluh na 66,1% HDP. V důsledku vládních intervenčních opatření pro podporu ekonomiky zasažené pandemií koronaviru se předpokládá nárůst veřejného dluhu na 82,4% HDP.

Hlavní složkou růst slovinské ekonomiky zůstává export zboží a služeb, zvýšil se rovněž podíl spotřeby domácností a soukromých investic. Slovinské veřejné i soukromé investice se zaměřují na oblast infrastruktury, ekologie, energetiky a vědy a výzkumu. Slovinsko chápe samo sebe jako „zelenou“ zemi z hlediska přístupu k ochraně životního prostředí a udržitelného rozvoje, investuje do „zelených technologií“ a projektů cirkulární ekonomiky. Výraznou roli hraje turismus, který tvoří více než 40 % vývozu služeb a 12 % HDP země, nicméně byl zároveň nejvíce postižen restriktivními opatřeními Slovinska a dalších zemí v souvislosti s pandemií koronaviru. Vláda schválila celou řadu opatření na podporu turistického ruchu, nicméně i tak je očekáván propad o 60-70 % v průběhu roku 2020.

Evropská komise kladně hodnotí proces privatizace bankovního sektoru, včetně prodeje 65 % největší slovinské banky NLB a privatizaci Abanky. Navzdory tomu zůstává slovinský obchodní sektor nadále značně provázaný se státním bankovnictvím. Malé a střední slovinské soukromé firmy jsou obvykle závislé na půjčkách slovinských bank a čerpání evropských dotací. Provázanost ekonomiky se státem se poté logicky zvýšila v době koronavirové krize, kdy byl přijat zákon o státních garancích půjček pro firmy a OSVČ. Evropská komise dále kritizuje dlouhodobě neudržitelný penzijní systém v kontextu rychlého stárnutí slovinské populace. Náklady spojené se stárnutím populace rostou každý rok o cca 6%. Ekonomická aktivita lidí ve věku 55 – 64 let je nadále nízká a míra jejich nezaměstnanosti představuje výrazný podíl na celkově nezaměstnanosti v zemi. Jako problematickou hodnotí oblast přetrvávající chudobu starších lidí. Navzdory rostoucím nákladům na penzijní systém zůstává řada osob pobírajících starobní důchod pod hranicí chudoby. Se stárnutím populace souvisí rovněž potřeba zahájit zdravotní a sociální reformy.

Slovinsko je pozitivně hodnoceno ratingovými agenturami, které s výjimkou Moody’s (zůstává stejná známka) všechny zlepšily svá hodnocení oproti předchozím létům: Moody’s – Aa2 (stabilní), Fitch – AA (stabilní), Standard & Poor’s – AA-, DBRS – A (vysoké).

Nezaměstnanost se v posledních letech dařilo vládě snižovat, mj. kvůli zahraničním investicím ve Slovinsku, zvyšování počtu zaměstnanců ve školství, vědě a výzkumu a posilování exportu slovinských firem. V 1. kvartálu 2020 stoupla v souvislosti s COVID-19 nezaměstnanost o téměř 18 % ze 75 292 osob v roce 2019 na 88 648 v dubnu 2020. Lze očekávat, že část nezaměstnaných se vrátí do práce v případě ukončení restriktivních opatření slovinské vlády.

Vývoj HDP, nezaměstnanosti a inflace v letech 2014 – 2019

Rok/Ukazatel 2014 2015 2016 2017 2018 2019
HDP (mld. EUR) 37,1 38,5 40,0 43,2 48,4 49,8
HDP per capita (EUR) 18 093 18 682 19 576 20 951 22 182 23 943
Růst HDP (%) 3,0 2,3 3,1 5,0 4,5 2,4
Registrovaná míra nezaměstnanosti (%) 13,1 12,3 8,0  5,8 4,3 4,0
Míra inflace (%) 0,2 -0,5 -0,1 1,5 2,0 1,8

Zdroj: Slovinský statistický úřad 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Národní shromáždění Slovinské republiky na zasedání v září 2019 schválilo revidovaný státní rozpočet na léta 2020 a 2021 v souladu se zákonem o fiskálních pravidlech, jehož cílem je dosažení vyrovnaného rozpočtu do roku 2020. Slovinská vláda v lednu 2019 jednohlasně schválila návrh revidovaného státního rozpočtu na rok 2019 s příjmy 10.35 mld. EUR a výdaji 10.16 mld. EUR. Rozpočet na rok  V květnu 2020 byl přijat návrh na revizi tohoto rozpočtu v souvislosti s ekonomickými dopady pandemie koronaviru a výdaje byly navýšeny na 12.53 mld. EUR.

Slovinsko hospodařilo v letech 2018 a 2019 s přebytkovými rozpočty a s výhledem na navyšování pozitivní rozpočtové bilance s cílem snižování státního dluhu. V 1. kvartálu 2020 ovšem byla z důvodu stavu epidemie přijata opatření na podporu slovinských firem, OSVČ, zaměstnanců, domácností, důchodců a studentů, které vedly k nárůstu výdajů.


Struktura výdajů slovinského státního rozpočtu
:

  • vzdělávání a sport: 1 860 mil. EUR
  • obranná politika a vnitrostátní bezpečnost: 1 300 mil. EUR
  • sociální zabezpečení: 1 220 mil. EUR
  • penzijní zabezpečení: 940 mil. EUR
  • doprava: 827 mil. EUR
  • obsluha státního dluhu: 770 mil. EUR
  • veřejná správa a zahraniční politika: 719 mil. EUR
  • platby a příspěvky do EU: 501 mil. EUR
  • zemědělství: 467 mil. EUR
  • životní prostředí a energetika: 398 mil. EUR
  • věda výzkum: 393 mil. EUR
  • trh práce: 304 mil. EUR
  • kultur: 224 mil. EUR
  • zdravotnictví: 198 mil. EUR
  • podpora podnikání a konkurenceschopnosti: 193 mil. EUR

Vzhledem k relativně nízkému veřejnému dluhu v rámci eurozóny je Slovinsko připraveno dále zvyšovat státní výdaje prostřednictvím garancí půjček, podpory zranitelným skupinám obyvatel i investic do různých odvětví, zejména dopravy (infrastruktury), bezpečnosti a obrany, vědy a výzkumu a energetiky.
 
Vývoj státního rozpočtu v letech 2014 – 2020 (v mil. EUR)

Rok/Ukazatel

2014

2015

2016

 2017

2018

2019 2020*

Příjmy

8 459

8 520

8 700

8 830

10 001

10 350 10 773

Výdaje

9 654

9 797

9 540

9 156

9 463 10 160 12 530

Saldo

-1 195

-1 277

-840

-326

538 190 -1757

*Plánovaný rozpočet.
Zdroj: Ministerstvo financí Slovinska

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance – BMP6 (v mil. EUR)

Rok/Ukazatel 2015 2016 2017 2018 2019
Běžný účet 1 760,1 2 223,7 3 077,3 3 203,1 3150,7
Export zboží 2 4039,0 24 990,5 28 462,0 31 147,1 31 983,8
Import zboží 22 562,8 23 454,0 26 901,0 29 997,6 30 656,5
Export služeb
5 936,1 6 487,1 7 274,9 8 023,8 8 558,8
Import služeb 4 006,6 4 236,3 4 556,2 4 876,8 5 528,8
Kapitálový účet 411,9 -302,8 -323,7 -209,8 -168,7
Finanční účet 1 710,3 1 153,4 1 754,2 2 108,1 2 282,0

 Zdroj: Centrální Banka Slovinska

Devizové rezervy (v mil. EUR)

Rok/Ukazatel 2015 2016 2017 2018 2019
Devizové rezervy 787 705 743 816 905
Rezervy ve zlatě 100 112 111 115 138

Zdroj: Centrální Banka Slovinska

Veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost (v %, mil. EUR)

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Veřejný dluh vůči HDP v %
71,0 % 80,9 % 83,1 % 79,7 % 73,6 % 70,1 % 66,1%
Zahraniční zadluženost v mil. €
25 504 30 199 32 070 31 677 31 860 32 232 31 744

Zdroj: Slovinský statistický úřad

Dluhová služba (v mld. EUR)

Rok/Ukazatel 2016 2017 2018 2019
Dluhová služba 7,0 6,2 6,0 6,0

Zdroj: Evropská centrální banka

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovnictví

Centrální slovinská banka, Banka Slovenije (BS), byla založena zákonem o centrální bance v roce 1991. BS je veřejnoprávním subjektem, nezávisle disponujícím svými aktivy. V souvislosti se zavedením EUR se BS řídí ustanoveními Evropské centrální banky (ECB) a Evropského systému centrálních bank (ESCB). Zavedením EUR byly z BS na ECB a ESCB převedeny tyto činnosti:

  • činnost spojená s implementací monetární politiky,
  • řízení devizových operací,
  • vlastnictví a řízení oficiálních devizových rezerv,
  • působení na hladkou implementaci platebních systémů.

V současnosti ve Slovinsku působí 16 bank a spořitelen. Bankovní sektor je relativně koncentrovaný, dominují v něm dva bankovní domy: Nová lublaňská banka (NLB) a Nová kreditní banka Maribor (NKBM), které společně obhospodařují přes 41 % veškerých bankovních aktiv v zemi.

Největší banka ve Slovinsku, Nová lublaňská banka (NLB), byla až do roku 2018 z velké části ve vlastnictví státu, jako důsledek omezené privatizace v 90. letech. Evropská komise pravidelně doporučovala Slovinsku prodej svého podílu v NLB. V listopadu roku 2018 rozhodl slovinský stát o prodeji 59,1 % NLB za 609 milionů EUR, 51,5 EUR za akcii. Prodej přivítala Evropská komise a naopak byl kritizován ze strany levice, především krajně-levicové strany „Levica“. Největší podíl v NLB tak má od roku 2019, kdy byla dokončena transakce, Bank of New York Mellon, která spravuje mj. podíly EBRD a Brandes Investment Partners. Stát si ponechal v NLB pouze kontrolní podíl 25 % + 1 akcie.

Druhou největší banku NKBM vlastní z 80 % americký investiční fond Apollo Global Management, LLC., zbylých 20 % poté EBRD. Skupina NKBM vlastní rovněž slovinský bankovní dům Abanka. V roce 2019 vykázala NKBM čistý profit 67.4 mil. EUR. Třetí největší slovinská banka Abanka byla jako pozůstatek neúplné privatizace po roce 1991 až do roku 2019 ve 100% vlastnictví státu. Abanka dosahuje pravidelně zisku a v roce 2018 vyplatila svému jedinému akcionáři, státu, 66 mil. EUR v dividendách. V únoru 2020 byla dokončena její privatizace a Abanku koupila NKBM za 444 mil. EUR.

Menší banky již byly alespoň částečně privatizovány. Přibližně polovinu z nich koupili domácí akcionáři a další čtvrtina je buď vlastněna, nebo kontrolována zahraničním kapitálem. Francouzská společnost Societé Genérale koupila v minulosti banku SKB a Banka Koper byla koupena italskou Intesa San Paolo aj. V r. 2019 prodala skupina Societe Generale pátou největší banku na SI trhu SKB maďarské bankovní skupině OTP. Akvizice SKB se odehrála v souladu se strategií OTP v regionu JV Evropy a zajímá se o další investice.

Specifické postavení má SID banka, která je ve 100% vlastnictví státu, zaměřující se na podporu vývozu a s tím spojených pojišťovacích operacích.

Bankovní sektor hraje ve Slovinsku klíčovou roli, protože je na něm závislá značná část slovinských menších a středních podnikatelů, kteří mají půjčky především z bank NLB, NKBM a Abanky.


Největší komerční banky
:


Další informace
:

Pojišťovnictví

V pojišťovnictví působí celkem 20 pojišťoven, mezi nejvýznamnější lze řadit tyto pojišťovny:

Podle údajů Asociace slovinských pojišťoven není slovinský pojišťovací trh zcela saturován v oblastech pojištění majetku (letadla a plavidla), pojištění ručitelů  a pojištění výloh právní ochrany. Česká dceřinná společnost skupiny Triglav (Pojišťovna Triglav) byla v roce 2014 se všemi pobočkami na území ČR prodána společnosti VIGO Investments.

Další informace
:

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Výběr daní je ve Slovinsku v kompetenci Finanční správy (Finančna uprava Republike Slovenije), která podléhá ministerstvu financí.  

Přímé daně

  • Daň z příjmu právnických osob  je vybírána ze zdanitelného zisku soukromých společností ve výši 19 %, sazba pro výpočet srážkové daně činí 15 %, v souladu se Zákonem o dani z příjmů právnických osob (Zakon o davku od dohodkov pravnih oseb ZDDPO-2). Více o této problematice je k dispozici na portálu Slovenia Business Point.
  • Daň z příjmu fyzických osob je progresivní dle výše příjmu v souladu se Zákonem o dani z příjmu (Zakon o dohodnini) a vypočítá se následujícím způsobem:

Základ pro výpočet daně

Zdanění

Roční příjem nad

Roční příjem do

 

8 021.34

16%

8 021.34

20 400.00

1,283.41

+

27% příjmu nad 8,021.34

20 400.00

48 000.00

4,625.65

+

34% příjmu nad 20,400.00

48 000.00

70 907.20

14,009.65

+

39% příjmu nad 48,000.00

70 907.20

 

22,943.46

+

50% příjmu nad 70,907.20

Zdroj: Ministerstvo financí Slovinska

Více informací na portále Slovenia Business Point. Zaměstnavatel musí počítat s dalšími taxami za zaměstnance, vč. sociálního a zdravotního pojištění ve výši 16,10 % příjmu zaměstnance. Zaměstnancům rovněž podle slovinských zákonů náleží celá řada dalších benefitů a bonusů jdoucích k tíži zaměstnavatele.


Přímé daně z majetku:

  • Daň dědická a darovací
  • Dani z nemovitosti
  • Daňové z vodního plavidla
  • Daň silniční
  • Daň z bankovních aktiv

Další přímé daně:

  • Daň z dividend
  • Daň z úroků a licenčních poplatků
  • Dan z tonáže
  • Daň z derivátů
  • Daň z práce o dílo
  • Příspěvky na sociální zabezpečení
  • Daň z výher v loteriích
  • Daň ze zisku v hazardních hrách


Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty

Všeobecná sazba DPH je 22 %, redukovaná sazba činí 9,5 % a vztahuje se na potraviny (kromě nápojů), zdravotnické materiály a léky, prodej knih, čištění oken, hlídání dětí, kadeřnické služby, malé opravy kol, obuvi, kožených výrobků a oděvů. Práh obratu pro plátce DPH činí 50 000 EUR/rok. Více informací na portále Slovenia Business Point.


Další nepřímé daně:

  • Daň spotřební
  • Daň z pojistné smlouvy
  • Daň z převodu nemovitého majetku
  • Daň z motorového vozidla
  • Daň z finančních služeb
  • Daň z výherních losů

Další informace:

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Ljubljani (Slovinsko) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem