Španělsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

© Zastupitelský úřad ČR v Madridu (Španělsko)

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

 
Bilance obchodní výměny (v mil. EUR)  
 201420152016  2017 2018

Vývoz

3 1363 7384 1324 6285 386

Dovoz

1 9872 2252 3882 5572 656

Obrat

5 1235 963 6 5217 1858 043

Saldo 

1 1491 5141 7442 0712 730

Zdroj: ČSÚ
Pozn.: Španělská metodologie výpočtu obchodní bilance se liší, proto výsledky ve šp. bilancích nemusí být identické.

V posledních letech (i přes negativní kontext krize) zůstává vzájemný vývoz a dovoz na standardní úrovni bez zásadních změn, ovšem s trvalým meziročním nárůstem. ČR tradičně ukončuje roky s pozitivním saldem, přičemž v roce 2018 se hodnoty vývozu opět navýšily (meziročně +16 %), dovozu o něco mírněji (meziročně +3 %). 

Vedle zavedených komodit z minulých let (automobily Škoda, včetně velkého množství subdodavatelů komponentů pro automobilový průmysl, elektronické a optické přístroje a jejich komponenty, obráběcí a kovací stroje, chemické výrobky, sklo, jablonecká bižuterie, pivo apod.), si získávají trh prostřednictvím vlastního zastoupení i výrobci koupelnových systémů Ravak či kuchyňských potřebTescoma. Z hutních výrobků převažuje válcovaný materiál z Vítkovic a Ostravy.

17x stručná charakteristika jednotlivých autonomií, zahraniční obchod a obchod s ČR

Zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Komoditní struktura vývozu v r. 2017 (v tis. CZK) 

Kód zboží

Název zboží 

Stat. hodnota

87

Motorová vozidla

42 900 714

84

Reaktory, kotle, mechanické přístroje

33 368 129

85

Přístroje pro el. záznam, reprodukce zvuku, TV

18 801 505

40

Kaučuk a výrobky z kaučuku

3 064 983

73

Výrobky ze železa a oceli

2 140 019

39

Výrobky z plastů

2 100 392

95

Hračky, sportovní potřeby

1 527 703

94

Nábytek, lůžkoviny, svítidla, stavby montované

1 428 465

72

Železo a ocel

1 232 279

90

Chirurgické a optické přístroje1 205 038
Komoditní struktura vývozu v r. 2018 (v tis. CZK) 
Kód zbožíNázev zbožíStat. hodnota
87Vozidla motorová57 599 965
84Reaktory, kotle, mechanické přístroje 31 855 092
85Přístroje pro el. záznam, reprodukce zvuku, TV20 398 027
40Kaučuk a výrobky z kaučuku3 023 754
73Výrobky ze železa nebo oceli2 281 608
39Plastové výrobky2 187 096
95Hračky, potřeby sportovní1 702 772
94Nábytek, lůžkoviny, svítidla, stavby montované1 562 350
90Chirurgické a optické přístroje1 297 583
48 Karton a papírové výrobky1 082 976

Zdroj : ČSÚ – Statistiky zahraničního obchodu

 

 Komoditní struktura dovozu v r. 2017 (v tis. CZK) 

Kód zboží

Název zboží

Stat. hodnota

87

Motorová vozidla

21 703 759

85

Přístroje pro el. záznam, reprodukce zvuku, TV

5 746 265

84

Reaktory, akumulátory, mechanické přístroje

5 119 987

39

Výrobky z plastů 

4 532 501

02

Maso

3 687 103

40

Kaučuk a výrobky z kaučuku

3 000 945

07

Zelenina 

2 828 248

08

Ovoce, citrusy, ořechy

2 613 228

30

Farmaceutické výrobky 

2 371 188

73

Výrobky ze železa a oceli

2 234 865

Komoditní struktura dovozu v r. 2018 (v tis. CZK) 
Kód zbožíNázev zbožíStat. hodnota
87Vozidla motorová16 884 443
84Přístroje el. záznamu, reprodukce zvuku, TV6 255 618
85Reaktory, akumulátory, mechanické přístroje6 027 737
39Plastové výrobky4 749 626
02Maso3 828 704
40Ovoce, citrusy, ořechy3 111 501
07Výrobky farmaceutické2 972 089
08Zelenina2 450 276
30Kaučuk a výrobky z kaučuku2 344 027
73Výrobky ze železa nebo oceli2 616 626

Zdroj : ČSÚ – Statistiky zahraničního obchodu

Mezi jednotlivými položkami se opět nejvýrazněji prosadil automobilový průmysl, který představuje více než 25 % českého dovozu ze Španělska, elektronické a telekomunikační přístroje, již tradičně dovážíme ovoce a zeleninu. S nevelkým podílem, zato však každoročně, se ve statistice objevují farmaceutické výrobky, plasty či kaučukové produkty.

Zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

 

    Platební bilance vzájemné výměny za 2018 (v mil. Kč)
 Název službyPříjmy Výdaje Saldo 
 Výrobní služby u cizích fyzických vstupů 86,8 51,7 35,1
 Opravy a údržba 226,4 212,1 14,3
 Doprava 6 574,9 3 145,1 3 429,8
 Cestovní ruch 3 698,8 3 478,3 220,5
 Stavební práce 8,3 0,6 7,7
 Pojišťovací služby 257,1 153,2103,9
 Finanční služby 18,9 1,1 17,8
 Poplatky za využívání duš. vlastnictví 2,4 54,6 -52,1
 Telekomunikační služby405,3 373,132,1
 Ostatní podnikatelské služby769,9 2 697,8 -1 900,9
 Osobní, kulturní, rekreační služby13,461,3-47,9
 Celkem12 089,210 229,01 860,2

Zdroj: ČNB

 

České firmy působící v oblasti služeb

Mezi největší české poskytovatele služeb patří ČSA a v nákladní dopravě celá řada provozovatelů kamionové dopravy.

Překážky a bariéry bránící proniknout na trh

S překážkami zásadního charakteru se český poskytovatel služeb pravděpodobně nesetkává. Podle dostupných informací je možno specifikovat skutečnosti, které mohou komplikovat vstup na trh následovně:

překážky administrativního rázu: každá autonomní oblast může mít odlišné požadavky k umožnění poskytování služeb. Nicméně jakmile je poskytovatel zaregistrován, platí registrace pro celém Španělsku.

obchodní bariéry:

  • monopoly, výhradní dodavatelé – mohou se vyskytnout zejména v oblasti energie a telekomunikací, závisí to na konkrétním případě
  • cenové – španělské firmy od dodavatele z ČR většinou očekávají výrazně nižší cenu, neboť nás stále považují za východní blok, kde se vyrábí levně
  • bariéry při průniku na trh – nedostatečná znalost trhu, nedostatečné kapacity pro marketingovou činnost (zejména z důvodu decentralizovaného správního členění Španělska do 17 autonomních oblastí + 2 autonomní enklávy)
  • bariéry nedostatečné podnikatelské výkonnosti – nedostatečná finanční síla event. kvalitativně a cenově nekonkurenční produkt, další všeobecnou potíží je podcenění marketingu a jeho zjednodušené chápání jako průzkum trhu a ne jako dialog s trhem
  • problémy související s kvalitou lidských zdrojů – jazykové vybavení je nejčastější handicap. Španělé dokáží při jednání ocenit partnera s perfektní angličtinou nebo francouzštinou, i když vždy dávají přednost španělštině. Pro rozvoj další spolupráce preferují svůj rodný jazyk a jsou pro to ochotni upřednostnit i méně výhodnějšího partnera
  • manažerské dovednosti – to je rovněž všeobecné a platné na všech trzích. Pokud manažer není schopen řídit a koordinovat chod společnosti, partner jej snadno odhalí a ve spolupráci nepokračuje

Perspektivy českých firem v oblasti služeb

Jako jedno z opět postupně se zotavujících odvětví lze vnímat stavebnictví – ovšem ne již plošně, nýbrž spíše formou specifických zakázek: systémy protipožární ochrany (systémy pro kontrolu kouře, zdokonalení únikových systémů, speciální regulace pro fasády a střechy s cílem omezit rozšíření požáru atd.), zdravotní bezpečnosti budov (boj proti vlhkosti, podpora recyklace, zvýšení kvality vzduchu v budovách, šetření s vodou atd.), bezpečnostní systémy, systémy ochrany proti hluku (zvýšení požadavků na protihlukovou izolaci) a na úsporu energií. V posledně jmenované oblasti je velmi důležité zavedení povinnosti instalace solárního zařízení pro ohřev vody ve všech nově stavěných budovách a v případě budov s vysokou spotřebou energie instalace fotovoltaických panelů pro výrobu elektrické energie.

 

Další perspektivní obory

  • logistika – autonomní oblasti kladou důraz na poskytování logistických služeb a podporují budování nových logistických center
  • pohostinství, zábavní průmysl, wellness centra – vzestup životní úrovně Španělů podporuje vnitřní poptávku
  • doprava – španělský strategický plán pro infrastrukturu počítá s významnými investicemi do železnic. Část je určena na modernizaci železničních stanic a stávajících železničních tratí a na telekomunikační síť založenou na optickém vláknu. Po železnicích následuje infrastruktura silnic, kde se chtějí zaměřit zejména na zlepšení a zvýšení bezpečnosti dálnic. V letecké infrastruktuře jde také o investice do terminálů a na bezpečnost a navigaci
  • životní prostředí – potřeba zejména v oblasti analytiky vod, půd a odpadů, dále geofyzika a geotechnologie, konzultační služby

V kapitole 4.1. je uvedena stručná charakteristika jednotlivých autonomií včetně vývoje jejich celkového zahraničního obchodu a obchodu s ČR.

Zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Nejvýznamnější investice směřovaly v minulých letech tradičně do zemědělské výroby, zejména ovocnářství, v současné době se však investoři spíše orientují na sektor energetiky a také opět do nákupu realit. Pokračuje příliv investic do sektoru služeb, zvláště v cestovním ruchu (cestovní kanceláře, hotelová, ubytovací a stravovací zařízení, mezinárodní doprava a spedice, částečně obchodní zprostředkovatelské služby) ve středomořské oblasti a na Kanárských ostrovech.

Bližší informace o investičním prostředí ve Španělsku včetně investičních trendů, příležitostí a incentiv lze dohledat na webových stránkách Invest in Spain

Pro české investory nevyplývají výslovně jiná investiční rizika než pro investory z jiných států (viz kapitola 2.6.). 

 Oblastní a sektorová skladba českých investic ve Španělsku

Sektor

Oblasti

Energetika

Katalánsko

Zemědělská výroba, ovocnářství

Andalusie

Stavebnictví

Baleárské ostrovy

Nemovitosti

Katalánsko, Madrid, Valencie, Andalusie, Kanárské ostrovy

Cestovní ruch

Kanárské ostrovy

Velkoobchod

Katalánsko, Madrid, Valencie

Pohostinství

Katalánsko

Doprava

Madrid

Vědecký a technický sektor

Katalánsko

Zdroj: Data Invex
Seznam hlavních českých firem podnikajících ve Španělsku:

Czech Airlines
Select Aviation GSA
C/ Princesa, 2 pl.2 ofic. 1
28008 Madrid
tel.: 902.091.228
e-mail: mad@selectaviation.es
www.selectaviation.es

ŠKODA AUTO IBÉRICA
C/ de la Selva, 22
Parque Negocios Mas Blau II
08820 El Prat de Llobregat
www.skoda-auto.com

ŠMERAL IBÉRICA
C/ Méjico, 2, local 3
08320 El Masnou – Barcelona
tel.: 93.540.32.92
www.smeral.es

TESCOMA ESPAŇA
C/ Molí Nou, Parcela E-4 
Pol. Ind. Riodel, Apdo. Correos 310
03110 Mutxamel – Alicante
tel.: 902.678.999
www.tescoma.es

ENIGMA BOHEMIA
Avda. Manoteras 22, 3, L-100
28050 Madrid
tel.: 91.376.82.03
www.enigmabohemia.com

EMERSA
Avda. de Tenerife 24
Polígono Industrial del Norte
28709 San Sebastián de los Reyes
tel.: 91.65.39.188
www.emersa.es

PILSNER URQUELL
ASAHI
C/ Nuria, 59 planta 2, local C
28034 Madrid
tel.: 91.734.69.46
www.sabmiller.com

BUDĚJOVICKÝ BUDVAR 
COMERCIAL MASOLIVER
C/ Puntia, 18
17857 Beguda-Girona
tel.: 972.290.119
www.masolivergrup.com

MECTRA
Andrés Mancebo, 32, 1°
46023 Valencia
tel.: 963.374.919
www.mectra.net

mmcité 5
Pol. Industrial Masía del Juez
C/ Perelló 29
46900 Torrent
tel.: 963.169.111
www.mmcite.com

STAROPRAMEN 
FRUTAPAC
C/ Muntaner, 374, 5°
08006 Barcelona
tel.: 93.240.56.30
www.frutapac.com

Compaňía hispano checa de cerveza
Polígono Ind. Camí del Frares s/n
25001 Lleida
e-mail: carlos@cervezabernard.es

RAVAK ESPAÑA
Av. de Barcelona, 238
Polígono Industrial “El Pla”
08750 Molins de Rei-Barcelona
tel.: +34 627 123 262 
www.ravak.es

USSPA HISPANIA
C/ Miguel Servet, 24
Pol. Industrial de Elche
03203 Elche – Alicante
tel.: 966.446.052
www.usspa.es

Maquinaria Márquez

C/D, Pol. Industrial Malpica, nave 166

50016 Zaragoza
www.maquinariamarquez.com

LINET IBERIA
C/ Bruselas Servet, 24
Pol. Industrial de Elche

28232 Las Rozas-Madrid

www.linet.es

Crocodille Spain

C/ Príncipe Vergara, 57-59

28006 Madrid

www.crocodille.com

Wag Mobility Solutions Iberia

Pol. Industrial Asparrena

50016 San Román de San Millán-Álava

Terezia Company

C/ La coruja 2, B

38111 Tenerife – Kanárské ostrovy

www.terezia.eu

Španělské investice v ČR

Nejvýznamnější španělskou investicí byl nákup majoritního podílu 51,1 % Českého Telecomu španělskou Telefónicou v roce 2005. Počáteční investice ve výši Kč 82,6 mld. byla postupně navýšena odkupem dalších akcií až na celkových Kč 112 mld., což představoval 69,4% podíl v Českém Telecomu. Telefónica S.A., která vlastnila (včetně vlastních akcií) 70,8% společnosti Telefónica Czech Republic prodala koncem roku 2013 65,9% podíl investiční skupině PPF.

V roce 2006 koupila španělská společnost Aqualia (součást skupiny FCC) 100% podíl v Ostravských vodárnách a kanalizacích.

Za významnou česko-španělskou fúzi lze v minulých letech rovněž považovat kapitálový vstup renomované španělské stavební společnosti OHL Madrid (Obrascón-Huarte-Laín) do skupiny firem ovládaných konsorciem ŽS Brno – Uherský Ostroh. V oblasti služeb a cestovního ruchu zde působí mezinárodní síť hotelů Barceló, Hotusa, NH Hoteles a skupina Meliá. Automobilový průmysl zaznamenává razantní nárůst investic zejména ze skupiny Grupo Antolin, která i v roce 2017 rozšířila počet svých provozoven na území ČR.

Většina podniků zakládaných španělskými partnery v ČR jsou buď 100% španělské přímé investice, nebo investice do portfolia. Řada investic je zaznamenána do nemovitostí, z nichž u některých nelze vyloučit spekulativní záměr.

V následujícím odkaze lze nalézt seznam veškerých španělských společností působících na českém trhu:

Španělské firmy v České republice

 

Zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

  • Smírčí a rozhodčí smlouva mezi Československou republikou a Královstvím španělským (č. 18/1930 Sb.)
  • Ujednání mezi ČSSR a Španělskem o vzájemném zřízení konzulárních a obchodních zastupitelství (č. 28/1971 Sb.)
  • Dlouhodobá dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Španělska o obchodních stycích (č. 31/1973 Sb.)
  • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Španělska o letecké dopravě (č. 89/1974 Sb.)
  • Dlouhodobá dohoda mezi ČSSR a Španělským královstvím o obchodní výměně a rozvoji hospodářské a průmyslové kooperace (č. 107/1978 Sb.)
  • Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Španělska (č. 5/1980 Sb.)
  • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Španělského království o mezinárodní silniční dopravě a Protokol vypracovaný na základě článku 19 této dohody (č. 155/1979 Sb.)
  • Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Španělskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu z majetku (č. 23/1982)
  • Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Španělskem o právní pomoci, uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských (č. 6/1989 Sb.)
  • Ujednání o zrušení vízové povinnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Španělským královstvím (č. 335/1992 Sb.)
  • Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Španělským královstvím (č. 578/1992 Sb.)
  • Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Španělským královstvím (č. 647/1992 Sb.)
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Španělského království o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná výměnou dopisů (r. 1995)
  • Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvem školství, kultury a sportu Španělska o zřízení a činnosti česko-španělských tříd na gymnáziích v ČR (č. 35/2001 Sb.)
  • Smlouva o sociálním zabezpečení mezi ČR a Španělským královstvím (č. 52/2004 Sb.)
  • Správní ujednání k provádění Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi ČR a Španělským královstvím (č. 53/2004 Sb.)

Zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

ČR neposkytuje Španělsku rozvojovou pomoc.

K doplnění aspektů rozvojové pomoci je třeba uvést, že španělská administrativa zahrnuje do oficiální rozvojové pomoci i položky, které jinak zůstávají součástí bilaterální zahraničně – obchodní politiky. Jde především o tzv. konverzi pohledávek v rozvojových zemích ve prospěch španělské firemní sféry v oblasti investic. Španělsko se snaží respektovat v této oblasti závazky přijaté v rámci EU na Konferenci o financování v rozvojových zemích v Monterrey.

Španělská rozvojová pomoc zahrnuje přímou nevratnou pomoc, prostředky pro NGO, kulturní a školskou spolupráci, částečné prominutí dluhů a kreditní linky. Prioritními příjemci jsou Latinská Amerika (Bolívie, Ekvádor, Paraguay, Kolumbie, Peru), v rámci Středomoří severní Afrika (Maroko, Tunisko, Alžírsko) a palestinská území. V Africe se Španělsko zaměřuje na regiony s historickými vazbami – Senegal, Kapverdy, Rovníkovou Guineu, atd. V Asii zůstaly prioritou Filipíny, v Evropě Albánie, Bosna a Hercegovina a FYROM.

K finálnímu rozdělování pomoci Španělsko využívá jak NGO, tak mezinárodní organizace (především EU a OSN – UNHCR, FAO, OMS, UNICEF a UNRWA) a mezinárodní specializované organizace (především Mezinárodní červený kříž a Mezinárodní federace červeného kříže a červeného půlměsíce). Vnitropoliticky rozvojovou pomoc řídí Ministerstvo zahraničních věcí a rozvojové spolpuráce a jeho podřízená složka, AECID (Španělská agentura pro mezinárodní spolupráci a rozvoj).

Od roku 2011 disponuje Španělsko novou národní metodou na distribuci rozvojové pomoci, tzv. Řídícím plánem španělské spolupráce, který (ve své aktuální, čtvrté fázi) zahrnuje roky 2013-2016. Geograficky se země dělí následovně:

  • Prioritní země, na které se soustřeďuje většina zdrojů (70% bilaterální pomoci), v jejichž případě se pro každou pravidelně vypracovává rámcový strategický plán, vycházející z jednání s každou zemí a z principu propojení politik. Konkrétně se jedná o 23 zemí – v Latinské Americe o Honduras, Nikaraguu, Salvador, Guatemalu, Haiti, Dominikánskou republiku, Paraguay, Bolívii, Peru a Ekvádor, v Maghrebu a na BV o Alžírsko, Maroko, Mauretánii, Tunisko, Západní Saharu a palestinská území, v subsaharské Africe o Mosambik, Angolu, Namibii, Senegal a Kapverdy a v Asii a Tichomoří o Vietnam a Filipíny.
  • Země, kterým je věnována zvláštní pozornost – jde o státy nacházející se ve zvláštní situaci z důvodu potřeby prevence konfliktů, nastolení míru, nedostatečného dodržování LP, málo demokratických systémů nebo přírodních katastrof. Konkrétně se jedná v LA o Kubu a Kolumbii, v Maghrebu a na BV o Irák, Libanon a Sýrii, v subsaharské Africe o Etiopii, Súdán, Kongo (DRC), Rovníkovou Guineu a Guineu Bissau, v Asii o Východní Timor, Afghánistán, Kambodžu a země postižené tsunami a v JVE o Bosnu a Hercegovinu a Albánii.
  • Preferované země – jde o země v upřednostněných geografických oblastech, které nejsou uvedeny v předchozích kategoriích, a země, které jsou závislé na pomoci a v nichž existují části populace žijící v nedostatečných ekonomických a sociálních podmínkách. Těmto zemím je poskytována přesně mířená pomoc. V LA jde o Kostariku, Mexiko, Brazílii, Chile, Venezuelu, Panamu, Argentinu a Uruguay a dále o Egypt, Jordánsko, JAR, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Bangladéš, ČLR a v SVE o země s nízkými průměrnými příjmy, kandidátské země a země, které by mohly potřebovat konkrétní pomoc v rámci Paktu stability pro JVE.

Sektorově je španělská pomoc prioritně zaměřena na sektory a veřejné politiky, které sami příjemci označí za prioritní pro snížení chudoby. Základním kritériem přitom je, že okolo 20 % španělské oficiální rozvojové pomoci bude určeno na základní sociální služby, jako jsou zdravotnictví a školství. Obecně jsou sektorové priority definovány následovně: posílení institucionálního a sociálního systému, zvýšení lidských schopností, ekonomických schopností, schopností udržet životní prostředí, zvýšení kulturních schopností a svobod, zvýšení autonomie žen a schopnosti předcházet konfliktům.

Bližší informace o španělské rozvojové spolupráci.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Madridu (Španělsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem