Správní řád

Přezkum správních rozhodnutí

Obnova řízení

Obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem, který umožňuje překonat překážku rei iudicatae a znovu ve věci rozhodnout.

Podmínkou je, že rozhodnutí ve věci samé, jímž bylo ukončeno řízení před správním orgánem, nabylo právní moci. Obnovu řízení je možné konat na návrh účastníka, popř. na základě nařízení obnovy správním orgánem. Současně je nezbytné, aby byl naplněn alespoň jeden ze zákonem daných důvodů obnovy řízení a aby byly zachovány lhůty od právní moci napadaného rozhodnutí.

Řízení ve věci lze obnovit, pokud vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, nebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými (§ 100 odst. 1 písm. a) SpŘ), nebo pokud bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno (§ 100 odst. 1, písm. b) SpŘ) a pokud v případě těchto dvou důvodů nastává zároveň podmínka, že tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem řízení.

Účastník se tedy nemůže domáhat obnovy řízení, pokud mohl danou skutečnost uplatnit v odvolacím řízení, popř. řízení o rozkladu, pokud se uskutečnilo, a skutečnost mu byla v té době známá, popř. byla uplatnitelná, nebo se o ní dozvěděl v okamžiku, kdy mohl odvolání (rozklad) podat (§ 100 odst. 2 SpŘ).

Účastník řízení může podat žádost o obnovu řízení do 3 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu obnovy řízení, nejpozději však do 3 let od právní moci rozhodnutí. Je-li na obnově řízení o rozhodnutí obecný zájem, nařídí správní orgán obnovu z úřední povinnosti. Rozhodnutí o obnově řízení musí být vydáno do 3 let od právní moci rozhodnutí.

Pouze z moci úřední lze obnovu nařídit, pokud bylo rozhodnutí dosaženo trestným činem, v takovém případě je stanoven odlišný počátek shora uvedených lhůt (§ 100 odst. 4 SpŘ).

Věcnou příslušnost k rozhodnutí o povolení obnovy řízení má správní orgán, který rozhodl v poslední instanci. Předmětem řízení je zkoumání, zda jsou dány zákonné podmínky obnovy řízení – rozhodnutí o povolení obnovy řízení (negativní i pozitivní) má prvoinstanční povahu, lze proti němu použít řádný opravný prostředek. Pravomocné rozhodnutí o povolení obnovy řízení má odkladný účinek, pokud původní řízení nebylo ještě vykonáno (§ 100 odst. 6 SpŘ).

K novému řízení není třeba zvláštní podnět nebo návrh, správní orgán musí provést nové řízení na základě právní moci rozhodnutí o povolení obnovy řízení. K novému řízení je příslušný správní orgán, který byl příslušný k původnímu řízení v prvním stupni.

Přezkumné řízení

Institut přezkumného řízení umožňuje zasáhnout do pravomocného rozhodnutí a vést k jeho změně nebo zrušení s cílem napravit nezákonnost. Jedná se o dozorčí nástroj správních orgánů, který je uplatňován z moci úřední podle instanční hierarchie. Účastníci nebo kdokoli jiný mohou upozornit na nezákonná rozhodnutí pouze podnětem k provedení přezkumného řízení (§ 94 odst. 1 SpŘ).

Přezkoumávají se rozhodnutí, která již nabyla právní moci (výjimkou je rozhodnutí, které ještě nenabylo právní moci, ale je předběžně vykonatelné).

Samostatně nelze přezkoumávat pravomocná usnesení, kromě usnesení o odložení věci a zastavení řízení (§ 94 odst. 3 SpŘ).

Stejně tak je nepřípustné přezkoumávání rozhodnutí ve věcech podle § 94 odst. 2 SpŘ – tj. jestliže byl rozhodnutím vydán účastníkovi souhlas k právnímu jednání, povolen vklad práva k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí nebo pokud bylo rozhodnuto ve věci osobního stavu a žadatel nabyl práv v dobré víře. Přezkoumávat nelze ani rozhodnutí, které bylo výsledkem samotného přezkumného řízení.

Správní orgán rozhodnutí zruší nebo změní, bylo-li vydáno v rozporu s právními předpisy. Pokud přezkoumává rozhodnutí druhé instance, může předmět řízení rozšířit i na rozhodnutí prvoinstanční (§ 95 odst. 3 SpŘ). Správní orgán může rozhodnutí zrušit a věc vrátit k projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, ten je v dalším postupu vázán jeho právním názorem (§ 97/3 SpŘ).

Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný orgán dozvěděl o možné nezákonnosti rozhodnutí, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci. Vydat rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni je možné nejpozději do 15 měsíců od právní moci přezkoumávaného rozhodnutí ve věci (§ 97 odst. 2 SpŘ).

Při rozhodování se vychází z právního stavu a skutkových okolností v době vydání přezkoumávaného rozhodnutí. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad přezkoumávaného rozhodnutí s právními předpisy, popř. jeho správnost, se nepřihlíží. Při zrušení nebo změně rozhodnutí dbá správní orgán na to, aby práva nabytá v dobré víře byla co nejméně dotčena (§ 94/5 SpŘ).

Pokud správní orgán dojde k tomu, že rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, ale újma, která by zrušením nebo změnou vznikla některému z účastníků, který nabyl práv z rozhodnutí v dobré víře, byla ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu, je povinen řízení zastavit (§ 94/4 SpŘ).

Orgánem příslušným k přezkoumání je zpravidla správní orgán nadřízený tomu, který rozhodnutí vydal, popř. ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, jde-li o rozhodnutí ústředního správního úřadu (§ 95 odst. 1 a 6 SpŘ, § 178 SpŘ). Příslušný orgán řízení zahájí podle § 46 SpŘ, a pokud je porušení zákona zcela zjevné ze spisového materiálu a jsou naplněny další podmínky, je možné, aby prvním úkonem správního orgánu v přezkumném řízení bylo přímo vydání rozhodnutí bez provedení dokazování (odpovídá zkrácenému přezkumnému řízení § 98 SpŘ).

Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení mohou nastat zpětně ke dni právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí – typicky v případě zrušení nebo změny rozhodnutí, jímž byla uložena účastníku řízení povinnost, nebo mohou nastat ke dni právní moci nebo předběžné vykonatelnosti rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení – typicky v případě zrušení nebo změny rozhodnutí, jímž bylo účastníkovi přiznáno právo.

Ústavní stížnost

Osoba, která tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, může podat stížnost k Ústavnímu soudu ČR.

Základním předpokladem ústavní stížnosti ale je, že účastník vyčerpal všechny opravné prostředky (jak řádné tak i mimořádné) a podal tuto žádost ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli pro ochranu jeho práva poskytuje.

Stěžovatel musí v ústavní stížnosti uvést:

  • jaké základní právo zaručené ústavním pořádkem bylo v jeho případě porušeno,
  • který orgán veřejné moci a jakým rozhodnutím nebo zásahem tak učinil,
  • v čem konkrétně ono porušení základního práva nebo svobody spočívalo,
  • čeho se navrhovatel domáhá.

Stěžovatel musí být v řízení před soudem zastoupen advokátem. Pokud Ústavní soud shledá ústavní stížnost důvodnou, tj. pokud zjistí, že bylo porušeno základní právo nebo svoboda navrhovatele zaručené ústavním pořádkem, může napadené rozhodnutí zrušit a v případě stížnosti proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, zakázat příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikázat mu, aby pokud je to možné, obnovil stav před porušením.

Správní poplatky

Pokud není správní poplatek uhrazen, správní orgán neprovede požadovaný úkon nebo zastaví zahájené řízení.

Výši a postup při vybírání správních poplatků správními orgány upravuje zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zpoplatněny jsou úkony spojené s činností správních orgánů, které jsou také vymezeny v sazebníku správních poplatků, který tvoří přílohu tohoto zákona. Úkony zahájené správním úřadem z moci úřední, s výjimkou místního šetření, a úkony související s přestupkovým a s trestním řízením nejsou předmětem poplatku, nestanoví-li sazebník jinak.

Sazby poplatků jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem ze základu poplatku. Poplatky stanovené v sazebníku pevnou částkou se platí bez vyměření a jsou splatné před provedením předmětného úkonu. Procentní poplatky se vyměřují a jsou splatné do 15 dnů od doručení platebního výměru.

Není-li zaplacen poplatek v této době, vyzve poplatníka správní orgán, aby tak učinil do 15 dnů ode dne, který následuje po doručení výzvy a současně ho poučí, že pokud výzvu nesplní, řízení zastaví. Proti výzvě k zaplacení poplatku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne, který následuje po doručení výzvy.

Zaplatí-li poplatník poplatek po lhůtách uvedených shora, postupuje správní úřad v řízení tak, jako by byl poplatek zaplacen včas, pokud již nerozhodl o zastavení řízení. Je-li však poplatek zaplacen nejpozději do konce běhu odvolací lhůty proti tomuto rozhodnutí, pozbývá rozhodnutí platnosti a správní úřad tuto skutečnost vyznačí formou úředního záznamu ve spise.

• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby