Srbsko: Zahraniční obchod a investice
© Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě (Srbsko)
.
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 | 2019 |
Vývoz celkem |
13 376 |
14 883 |
16 997 |
19 230 | 19 630 |
Dovoz celkem |
17 875 |
18 899 |
21 921 |
25 883 | 26 730 |
Saldo |
-4 499 |
-4 016 |
-4 923 |
-6 652 | -7 100 |
Zdroj: Statistický úřad Srbska
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
|
Vývoz (mil. USD) |
Vývoz (podíl v %) |
Dovoz (mil. USD) |
Dovoz (podíl v %) |
Německo |
2 478 |
12,6 |
3 448 |
12,9 |
Itálie |
1 982 |
10,1 |
2 322 |
8,7 |
Rusko |
977 |
5,0 |
2 584 |
9,7 |
Bosna a Hercegovina |
1 513 |
7,7 |
681 |
2,5 |
Čína |
329 |
1,7 |
2 508 |
9,4 |
Rumunsko |
1 149 |
5,9 |
817 |
3,1 |
Maďarsko |
830 |
4,2 |
1 142 |
4,3 |
Zdroj: Statistický úřad Srbska
2.3. Komoditní struktura
Z podskupin SITC jsou nejvýznamnějšími položkami vývozu 78 Silniční vozidla, 77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče a 05 Zelenina a ovoce. Největší podíl na dovozu mají 99 Nezařazené zboží (Vojenské vybavení, zboží v celním skladu a bezcelní zóně, části motorových vozidel a letadel dovezené/vyvezené za účelem přepravy), 78 Silniční vozidla a 33 Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály.
|
Vývoz |
Vývoz |
Dovoz |
Dovoz |
0 Potraviny a živá zvířata |
2 581 |
13,2 |
1 542 |
5,8 |
1 Nápoje a tabák |
582 |
2,9 |
382 |
1,4 |
2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv |
625 |
3,2 |
1 262 |
4,7 |
3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály |
525 |
2,7 |
2 874 |
10,8 |
4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky |
222 |
1,1 |
48 |
0,2 |
5 Chemikálie a příbuzné výrobky |
1 807 |
9,2 |
3 677 |
13,8 |
6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu |
4 780 |
24,3 |
5 006 |
18,7 |
7 Stroje a dopravní prostředky |
5 575 |
28,4 |
6 948 |
26,0 |
8 Průmyslové spotřební zboží |
2 571 |
13,1 |
2 032 |
7,6 |
9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné |
361 |
1,8 |
2 960 |
11,1 |
Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska
Nejdůležitějšími vývozci jsou v současnosti – HBIS Group (železárny), FIAT Chrysler Automobiles Serbia v Kragujevci, Naftna Industrija Srbije NIS,Tigar Tyres Pirot, Robert Bosh, HIP Petrohemija, Tetra Pak a Grundfos Serbia.
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
V současnosti je v Srbsku celkem 15 bezcelních zón, které celkem představují 20 % srbského exportu. Základní výhody, plynoucí z působení firmy v některé z bezcelních zón jsou víceméně standardní – vývoz a dovoz do/z těchto zón je osvobozen od placení DPH; suroviny pro výrobu, určenou na export, se mohou dovážet bezcelně; stroje a materiály se mohou dovážet bez cla, které je vyměřeno až po přesunu zboží na vnitřní trh Srbska. Pokud je zboží v bezcelní zóně vyrobeno alespoň z 50 % ze srbských komponent, považuje se za srbský výrobek a uplatňují se na něj všechny výhody plynoucí z dohod o volném obchodu. Dvě bezcelní zóny se nachází přímo u hranic s EU (Subotica, Apatin).
Působení bezcelních zón se v Srbsku nijak neliší od působení těchto zón v jiných standardních zemích, jejich využití je v posledních letech čím dál tím častější (97% nárůst od roku 2012). U domácích firem jsou nicméně stále častou bariérou využití zón nedostatečné znalosti možností, které zóny nabízejí; u zahraničních firem pak jde především o to, že jen málo firem zatím přišlo do Srbska z jiných důvodů, než koupit stávající podniky.
Bezcelní zóny:
- Subotica (na hranicích s Maďarskem) szsu.co.rs
- Pirot freezonepirot.com
- Zrenjanin
- FAS Kragujevac
- Šabac
- Novi Sad
- Užice
- Smederevo
- Svilajnac
- Kruševac
- Apatin (na hranicích s Chorvatskem)
- Vranje
- Priboj
- Bělehrad
Další zdroje informací:
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Stav investic ke konci roku |
2 656 |
2 876 |
3 014 |
3 495 |
3 825 |
Země | Odliv srbských PZI | Příliv PZI do Srbska | Saldo přílivu a odlivu |
TOTAL | 241,9 | 3 825,0 |
-3 583,1 |
EUROPE | 253,1 | 3 214,6 |
-2 961,5 |
European Union (EU-28) | 106,1 | 1 976,1 |
-1 870,0 |
Czech Republic | 2,6 | 21,0 | -18,4 |
Germany | -3,9 | 275,8 | -279,7 |
Greece | 8,6 | 10,9 | -2,3 |
France | -3,6 | -2,9 | -276,3 |
Italy | 15,8 | 172,1 | -156,3 |
Luxembourg | -0,1 | 114,8 | -114,9 |
Hungary | 8,4 | 472,3 | -463,9 |
Netherlands | 2,5 | 707,0 | -704,5 |
Austria | 5,5 | 284,4 | -278,9 |
United Kingdom | 0,1 | -162,1 | 162,2 |
Other european countries | 147,0 | 1 238,5 | -1 091,5 |
Russian Federation | 26,9 | 685,6 | -658,7 |
Switzerland | 69,7 | 448,4 | -378,7 |
Turkey | 0,0 | 14,5 | -14,5 |
AFRICA | 2,8 | 0,2 | 2,6 |
AMERICA | -0,1 | 216,1 | -216,2 |
North American countries | -0,7 | 198,3 | -199,0 |
Canada | 0,4 | 11,4 | -11,0 |
United States | -1,1 | 187,0 | -188,1 |
ASIA | -7,2 | 389,7 | -397,0 |
Near and Middle East countries | -1,3 | 59,6 | -60,9 |
Gulf Arabian countries | -0,4 | 51,9 | -52,3 |
United Arab Emirates | -0,1 | 50,4 | -50,5 |
Other Asian countries | -0,9 | 7,7 | -8,6 |
China | 3,8 | 210,1 | -206,3 |
Hong Kong | 1,7 | 68,3 | -66,6 |
South Korea | 0 | ,8 | -5,8 |
Taiwan | 0 | 43,4 | -43,4 |
OCEANIA & POLAR REGIONS | -2,4 | 0,7 | -3,1 |
Zdroj: Národní banka Srbska
A – Zemědělství |
56,1 |
C – Zpracovatelský průmysl |
996,9 |
F – Stavebnictví |
945,0 |
G – Velkoobchod a maloobchod |
315,5 |
H – Doprava a skladování |
594,4 |
J – Informační a komunikační činnost |
201,9 |
K – Peněžnictví a pojišťovnictví |
155,6 |
L – Činnosti v oblasti nemovitostí |
122,6 |
M – Profesní, vědecké a technické činnosti |
93,6 |
Zdroj: Národní banka Srbska
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Srbsko v posledních několika letech registruje masivní vstup zahraničních investorů. Tato významná země západního Balkánu se stala atraktivní i pro české společnosti, a to nejen z důvodu mimořádně pozitivních výsledků národní ekonomiky s nárůstem HDP přes 4 %, ale i zásluhou vládní podpory a současných investičních pobídek. Podle nedávno zveřejněné analýzy „IBM Global Location Trends 2019“ bylo dokonce Srbsko vyhodnoceno na prvním místě ve světě z hlediska objemu přímých zahraničních investic (FDI – Foreign Direct Investment) na milion obyvatel.
Progresivní trend vstupu zahraničních investic potvrdil i loňský rok, kde celkové investice FDI dosáhly částky cca 4 mld. EUR (tj. 100 mld. CZK), což znamená nárůst za posledních pět let o více než 300 %. Dominantními hospodářskými sektory jsou přitom automobilový průmysl (15,9 %), zemědělství a potravinářství (11,6 %), textilní průmysl (9,1 %), elektrotechnický průmysl (5,6 %), strojírenství (5,2 %) a finanční a bankovní služby (4,1 %).
Za období 2014 – 2018 poskytlo Srbsko ze státních financí pobídky již v objemu přes 4 mld. EUR. Systém investičních pobídek je v Srbsku přitom řešen národní legislativou s rozlišením pro oblasti přímých investic, daní, cel, zaměstnanosti, svobodných zón, stavebních pozemků, atd. Speciální pobídky byly vytvořeny rovněž pro filmový průmysl.
V oblasti přímých investic jsou pro státní podporu rozhodující tři faktory – průmyslový sektor, umístění investice a velikost společnosti. Tyto pobídky jsou určeny pro zpracovatelský průmysl, potravinářství a hoteliérství. Příjemcem podpory musí být místní právnický subjekt, objem kapitálové investice v rozmezí 100.000 – 2,000.000 EUR, vytvoření 10 – 70 nových pracovních míst. Kompenzace může dosáhnout 50 % pro velké společnosti a až 60 % pro střední a malé podniky.
V rámci daňových pobídek nabízí Srbsko firmám až 10 let daňových prázdnin (při objemu dlouhodobého hmotného majetku min. 8,5 mil. EUR a vzniku min. 100 pracovních míst). Speciální daňové podmínky jsou stanoveny pro startupy, vědu a výzkum, duševní vlastnictví, atd. Srbsko má celkem uzavřeno 59 platných smluv o zamezení dvojímu zdanění včetně České republiky, se kterou má podepsanou rovněž Dohodu o podpoře a ochraně investic a Smlouvu o sociálním zabezpečení.
Podpora při vytváření nových pracovních míst patří mezi klíčové segmenty investičních pobídek v Srbsku. Dle rozsahu může dosáhnout až 75 % nákladů na daň ze mzdy (pro 100 a více nových pracovních sil). V menším rozsahu pak 70 % (10 – 99 nových zaměstnanců), 65 % (méně než 10 nových zaměstnanců). Pracovníci v rámci FDI musí být minimálně 6 měsíců předtím registrováni v Srbsku jako nezaměstnaní.
Zajímavé příležitosti nabízí v Srbsku rovněž svobodné zóny, kterých je v současné době 15, a to většinou v blízkosti největších srbských měst. Tyto zóny jsou určeny pro zahraniční investice v objemu více než 3 mil. EUR, minimálně 100 zaměstnanců v průběhu prvních 2 let a rovněž podmínkou je, aby z investice plynul pozitivní efekt na zahraničně obchodní bilanci Srbska. V současné době v nich operuje přes 200 významných zahraničních společností mj. Fiat, Siemens, Tigar Tyres, NIS Gazprom Neft, Swarovski, Magneti Marelli, Yazaki, atd.
Ze zveřejněných statistik vyplývá, že Česká republika se v posledních letech řadí mezi významné zahraniční investory v Srbsku. Tento zájem bude bezesporu pokračovat rovněž v dalších letech, přičemž právě podmínky a možné využívání veřejné podpory FDI může sehrát při rozhodování českých společností zásadní roli.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bělehradě (Srbsko) ke dni 10. 5. 2020