Srbsko: Zahraniční obchod a investice

Zdroj: Statistický úřad Srbska

Zdroj: Statistický úřad Srbska

Z podskupin SITC jsou nejvýznamnějšími položkami vývozu 78 Silniční vozidla, 77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče a 05 Zelenina a ovoce. Největší podíl na dovozu mají 99 Nezařazené zboží (Vojenské vybavení, zboží v celním skladu a bezcelní zóně, části motorových vozidel a letadel dovezené/vyvezené za účelem přepravy), 78 Silniční vozidla a 33 Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály.

 Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska

 Nejdůležitějšími vývozci jsou v současnosti – HBIS Group (železárny), FIAT Chrysler Automobiles Serbia v Kragujevci, Naftna Industrija Srbije NIS,Tigar Tyres Pirot, Robert Bosh, HIP Petrohemija, Tetra Pak a Grundfos Serbia.

V současnosti je v Srbsku celkem 15 bezcelních zón, které celkem představují 20 % srbského exportu. Základní výhody, plynoucí z působení firmy v některé z bezcelních zón jsou víceméně standardní – vývoz a dovoz do/z těchto zón je osvobozen od placení DPH; suroviny pro výrobu, určenou na export, se mohou dovážet bezcelně; stroje a materiály se mohou dovážet bez cla, které je vyměřeno až po přesunu zboží na vnitřní trh Srbska. Pokud je zboží v bezcelní zóně vyrobeno alespoň z 50 % ze srbských komponent, považuje se za srbský výrobek a uplatňují se na něj všechny výhody plynoucí z dohod o volném obchodu. Dvě bezcelní zóny se nachází přímo u hranic s EU (Subotica, Apatin).

Působení bezcelních zón se v Srbsku nijak neliší od působení těchto zón v jiných standardních zemích, jejich využití je v posledních letech čím dál tím častější (97% nárůst od roku 2012). U domácích firem jsou nicméně stále častou bariérou využití zón nedostatečné znalosti možností, které zóny nabízejí; u zahraničních firem pak jde především o to, že jen málo firem zatím přišlo do Srbska z jiných důvodů, než koupit stávající podniky.

Bezcelní zóny:

• Subotica (na hranicích s Maďarskem) szsu.co.rs
• Pirot freezonepirot.com
• Zrenjanin
• FAS Kragujevac
• Šabac
• Novi Sad
• Užice
• Smederevo
• Svilajnac
• Kruševac
• Apatin (na hranicích s Chorvatskem)
• Vranje
• Priboj
• Bělehrad

Další zdroje informací:

• Rozvojová agentura Srbska
• Správa bezcelních zón

Zdroj: Národní banka Srbska

 Zdroj: Národní banka Srbska

Srbsko v posledních několika letech registruje masivní vstup zahraničních investorů. Tato významná země západního Balkánu se stala atraktivní i pro české společnosti, a to nejen z důvodu mimořádně pozitivních výsledků národní ekonomiky s nárůstem HDP přes 4 %, ale i zásluhou vládní podpory a současných investičních pobídek. Podle nedávno zveřejněné analýzy „IBM Global Location Trends 2019“ bylo dokonce Srbsko vyhodnoceno na prvním místě ve světě z hlediska objemu přímých zahraničních investic (FDI – Foreign Direct Investment) na milion obyvatel.

Progresivní trend vstupu zahraničních investic potvrdil i loňský rok, kde celkové investice FDI dosáhly částky cca 4 mld. EUR (tj. 100 mld. CZK), což znamená nárůst za posledních pět let o více než 300 %. Dominantními hospodářskými sektory jsou přitom automobilový průmysl (15,9 %), zemědělství a potravinářství (11,6 %), textilní průmysl (9,1 %), elektrotechnický průmysl (5,6 %), strojírenství (5,2 %) a finanční a bankovní služby (4,1 %).

Za období 2014 – 2018 poskytlo Srbsko ze státních financí pobídky již v objemu přes 4 mld. EUR. Systém investičních pobídek je v Srbsku přitom řešen národní legislativou s rozlišením pro oblasti přímých investic, daní, cel, zaměstnanosti, svobodných zón, stavebních pozemků, atd. Speciální pobídky byly vytvořeny rovněž pro filmový průmysl.

V oblasti přímých investic jsou pro státní podporu rozhodující tři faktory – průmyslový sektor, umístění investice a velikost společnosti. Tyto pobídky jsou určeny pro zpracovatelský průmysl, potravinářství a hoteliérství. Příjemcem podpory musí být místní právnický subjekt, objem kapitálové investice v rozmezí 100.000 – 2,000.000 EUR, vytvoření 10 – 70 nových pracovních míst. Kompenzace může dosáhnout 50 % pro velké společnosti a až 60 % pro střední a malé podniky.

V rámci daňových pobídek nabízí Srbsko firmám až 10 let daňových prázdnin (při objemu dlouhodobého hmotného majetku min. 8,5 mil. EUR a vzniku min. 100 pracovních míst). Speciální daňové podmínky jsou stanoveny pro startupy, vědu a výzkum, duševní vlastnictví, atd. Srbsko má celkem uzavřeno 59 platných smluv o zamezení dvojímu zdanění včetně České republiky, se kterou má podepsanou rovněž Dohodu o podpoře a ochraně investic a Smlouvu o sociálním zabezpečení.

Podpora při vytváření nových pracovních míst patří mezi klíčové segmenty investičních pobídek v Srbsku. Dle rozsahu může dosáhnout až 75 % nákladů na daň ze mzdy (pro 100 a více nových pracovních sil). V menším rozsahu pak 70 % (10 – 99 nových zaměstnanců), 65 % (méně než 10 nových zaměstnanců). Pracovníci v rámci FDI musí být minimálně 6 měsíců předtím registrováni v Srbsku jako nezaměstnaní.

Zajímavé příležitosti nabízí v Srbsku rovněž svobodné zóny, kterých je v současné době 15, a to většinou v blízkosti největších srbských měst. Tyto zóny jsou určeny pro zahraniční investice v objemu více než 3 mil. EUR, minimálně 100 zaměstnanců v průběhu prvních 2 let a rovněž podmínkou je, aby z investice plynul pozitivní efekt na zahraničně obchodní bilanci Srbska. V současné době v nich operuje přes 200 významných zahraničních společností mj. Fiat, Siemens, Tigar Tyres, NIS Gazprom Neft, Swarovski, Magneti Marelli, Yazaki, atd.

Ze zveřejněných statistik vyplývá, že Česká republika se v posledních letech řadí mezi významné zahraniční investory v Srbsku. Tento zájem bude bezesporu pokračovat rovněž v dalších letech, přičemž právě podmínky a možné využívání veřejné podpory FDI může sehrát při rozhodování českých společností zásadní roli.