Srbsko: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě (Srbsko)

.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance Srbska za období 2015-2019 (mil. USD)

 

2015

2016

2017

2018 2019

Vývoz celkem

13 376

14 883

16 997

19 230 19 630

Dovoz celkem

17 875

18 899

21 921

25 883 26 730

Saldo

-4 499

-4 016

-4 923

-6 652 -7 100

Zdroj: Statistický úřad Srbska

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Vývoz a dovoz zboží z/do Srbska za rok 2019 /vybrané země/

 

Vývoz (mil. USD)

Vývoz (podíl v %)

Dovoz (mil. USD)

Dovoz (podíl v %)

Německo

2 478

12,6

3 448

12,9

Itálie

1 982

10,1

2 322

8,7

Rusko

977

5,0

2 584

9,7

Bosna a Hercegovina

1 513

7,7

681

2,5

Čína

329

1,7

2 508

9,4

Rumunsko

1 149

5,9

817

3,1

Maďarsko

830

4,2

1 142

4,3

Zdroj: Statistický úřad Srbska

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Z podskupin SITC jsou nejvýznamnějšími položkami vývozu 78 Silniční vozidla, 77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče a 05 Zelenina a ovoce. Největší podíl na dovozu mají 99 Nezařazené zboží (Vojenské vybavení, zboží v celním skladu a bezcelní zóně, části motorových vozidel a letadel dovezené/vyvezené za účelem přepravy), 78 Silniční vozidla a 33 Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály.

Vývoz a dovoz zboží z/do Srbska za rok 2019 dle klasifikace SITC

 

Vývoz
(mil. USD)

Vývoz
(podíl v %)

Dovoz
(mil. USD)

Dovoz
(podíl v %)

0 Potraviny a živá zvířata

2 581

13,2

1 542

5,8

1 Nápoje a tabák

582

2,9

382

1,4

2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv

625

3,2

1 262

4,7

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

525

2,7

2 874

10,8

4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

222

1,1

48

0,2

5 Chemikálie a příbuzné výrobky

1 807

9,2

3 677

13,8

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

4 780

24,3

5 006

18,7

7 Stroje a dopravní prostředky

5 575

28,4

6 948

26,0

8 Průmyslové spotřební zboží

2 571

13,1

2 032

7,6

9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

361

1,8

2 960

11,1

 Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska

 Nejdůležitějšími vývozci jsou v současnosti – HBIS Group (železárny), FIAT Chrysler Automobiles Serbia v Kragujevci, Naftna Industrija Srbije NIS,Tigar Tyres Pirot, Robert Bosh, HIP Petrohemija, Tetra Pak a Grundfos Serbia.

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V současnosti je v Srbsku celkem 15 bezcelních zón, které celkem představují 20 % srbského exportu. Základní výhody, plynoucí z působení firmy v některé z bezcelních zón jsou víceméně standardní – vývoz a dovoz do/z těchto zón je osvobozen od placení DPH; suroviny pro výrobu, určenou na export, se mohou dovážet bezcelně; stroje a materiály se mohou dovážet bez cla, které je vyměřeno až po přesunu zboží na vnitřní trh Srbska. Pokud je zboží v bezcelní zóně vyrobeno alespoň z 50 % ze srbských komponent, považuje se za srbský výrobek a uplatňují se na něj všechny výhody plynoucí z dohod o volném obchodu. Dvě bezcelní zóny se nachází přímo u hranic s EU (Subotica, Apatin).

Působení bezcelních zón se v Srbsku nijak neliší od působení těchto zón v jiných standardních zemích, jejich využití je v posledních letech čím dál tím častější (97% nárůst od roku 2012). U domácích firem jsou nicméně stále častou bariérou využití zón nedostatečné znalosti možností, které zóny nabízejí; u zahraničních firem pak jde především o to, že jen málo firem zatím přišlo do Srbska z jiných důvodů, než koupit stávající podniky.

Bezcelní zóny:

  • Subotica (na hranicích s Maďarskem) szsu.co.rs
  • Pirot freezonepirot.com
  • Zrenjanin
  • FAS Kragujevac
  • Šabac
  • Novi Sad
  • Užice
  • Smederevo
  • Svilajnac
  • Kruševac
  • Apatin (na hranicích s Chorvatskem)
  • Vranje
  • Priboj
  • Bělehrad

Další zdroje informací:

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Stav PZI v Srbsku v období 2015-2019 (mil. EUR)

 

2015

 2016

 2017

2018

2019

Stav investic ke konci roku

2 656

2 876

3 014

3 495

3 825

 

Teritoriální struktura PZI Srbska za rok 2019 (mil. EUR)
Země Odliv srbských PZI Příliv PZI do Srbska  Saldo přílivu a odlivu 
TOTAL 241,9 3 825,0
-3 583,1
EUROPE 253,1 3 214,6
-2 961,5
European Union (EU-28) 106,1 1 976,1
-1 870,0
Czech Republic 2,6 21,0 -18,4
Germany -3,9 275,8 -279,7
Greece 8,6 10,9 -2,3
France -3,6 -2,9 -276,3
Italy 15,8 172,1 -156,3
Luxembourg -0,1 114,8 -114,9
Hungary 8,4 472,3 -463,9
Netherlands 2,5 707,0 -704,5
Austria 5,5 284,4 -278,9
United Kingdom 0,1 -162,1 162,2
Other european countries 147,0 1 238,5 -1 091,5
Russian Federation 26,9 685,6 -658,7
Switzerland 69,7 448,4 -378,7
Turkey 0,0 14,5 -14,5
AFRICA 2,8 0,2 2,6
AMERICA -0,1 216,1 -216,2
North American countries -0,7 198,3 -199,0
Canada 0,4 11,4 -11,0
United States -1,1 187,0 -188,1
ASIA -7,2 389,7 -397,0
Near and Middle East countries -1,3 59,6 -60,9
Gulf Arabian countries -0,4 51,9 -52,3
United Arab Emirates -0,1 50,4 -50,5
Other Asian countries -0,9 7,7 -8,6
China 3,8 210,1 -206,3
Hong Kong 1,7 68,3 -66,6
South Korea 0 ,8 -5,8
Taiwan 0 43,4 -43,4
OCEANIA & POLAR REGIONS -2,4 0,7 -3,1

Zdroj: Národní banka Srbska

Odvětvová struktura přílivu PZI do Srbska za rok 2019 dle klasifikace NACE (mil. EUR)

A – Zemědělství

56,1

C – Zpracovatelský průmysl

996,9

F – Stavebnictví

945,0

G – Velkoobchod a maloobchod

315,5

H – Doprava a skladování

594,4

J – Informační a komunikační činnost

201,9

K – Peněžnictví a pojišťovnictví

155,6

L – Činnosti v oblasti nemovitostí

122,6

M – Profesní, vědecké a technické činnosti

93,6

 Zdroj: Národní banka Srbska

 

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Srbsko v posledních několika letech registruje masivní vstup zahraničních investorů. Tato významná země západního Balkánu se stala atraktivní i pro české společnosti, a to nejen z důvodu mimořádně pozitivních výsledků národní ekonomiky s nárůstem HDP přes 4 %, ale i zásluhou vládní podpory a současných investičních pobídek. Podle nedávno zveřejněné analýzy „IBM Global Location Trends 2019“ bylo dokonce Srbsko vyhodnoceno na prvním místě ve světě z hlediska objemu přímých zahraničních investic (FDI – Foreign Direct Investment) na milion obyvatel.

Progresivní trend vstupu zahraničních investic potvrdil i loňský rok, kde celkové investice FDI dosáhly částky cca 4 mld. EUR (tj. 100 mld. CZK), což znamená nárůst za posledních pět let o více než 300 %. Dominantními hospodářskými sektory jsou přitom automobilový průmysl (15,9 %), zemědělství a potravinářství (11,6 %), textilní průmysl (9,1 %), elektrotechnický průmysl (5,6 %), strojírenství (5,2 %) a finanční a bankovní služby (4,1 %).

Za období 2014 – 2018 poskytlo Srbsko ze státních financí pobídky již v objemu přes 4 mld. EUR. Systém investičních pobídek je v Srbsku přitom řešen národní legislativou s rozlišením pro oblasti přímých investic, daní, cel, zaměstnanosti, svobodných zón, stavebních pozemků, atd. Speciální pobídky byly vytvořeny rovněž pro filmový průmysl.

V oblasti přímých investic jsou pro státní podporu rozhodující tři faktory – průmyslový sektor, umístění investice a velikost společnosti. Tyto pobídky jsou určeny pro zpracovatelský průmysl, potravinářství a hoteliérství. Příjemcem podpory musí být místní právnický subjekt, objem kapitálové investice v rozmezí 100.000 – 2,000.000 EUR, vytvoření 10 – 70 nových pracovních míst. Kompenzace může dosáhnout 50 % pro velké společnosti a až 60 % pro střední a malé podniky.

V rámci daňových pobídek nabízí Srbsko firmám až 10 let daňových prázdnin (při objemu dlouhodobého hmotného majetku min. 8,5 mil. EUR a vzniku min. 100 pracovních míst). Speciální daňové podmínky jsou stanoveny pro startupy, vědu a výzkum, duševní vlastnictví, atd. Srbsko má celkem uzavřeno 59 platných smluv o zamezení dvojímu zdanění včetně České republiky, se kterou má podepsanou rovněž Dohodu o podpoře a ochraně investic a Smlouvu o sociálním zabezpečení.

Podpora při vytváření nových pracovních míst patří mezi klíčové segmenty investičních pobídek v Srbsku. Dle rozsahu může dosáhnout až 75 % nákladů na daň ze mzdy (pro 100 a více nových pracovních sil). V menším rozsahu pak 70 % (10 – 99 nových zaměstnanců), 65 % (méně než 10 nových zaměstnanců). Pracovníci v rámci FDI musí být minimálně 6 měsíců předtím registrováni v Srbsku jako nezaměstnaní.

Zajímavé příležitosti nabízí v Srbsku rovněž svobodné zóny, kterých je v současné době 15, a to většinou v blízkosti největších srbských měst. Tyto zóny jsou určeny pro zahraniční investice v objemu více než 3 mil. EUR, minimálně 100 zaměstnanců v průběhu prvních 2 let a rovněž podmínkou je, aby z investice plynul pozitivní efekt na zahraničně obchodní bilanci Srbska. V současné době v nich operuje přes 200 významných zahraničních společností mj. Fiat, Siemens, Tigar Tyres, NIS Gazprom Neft, Swarovski, Magneti Marelli, Yazaki, atd.

Ze zveřejněných statistik vyplývá, že Česká republika se v posledních letech řadí mezi významné zahraniční investory v Srbsku. Tento zájem bude bezesporu pokračovat rovněž v dalších letech, přičemž právě podmínky a možné využívání veřejné podpory FDI může sehrát při rozhodování českých společností zásadní roli.

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bělehradě (Srbsko) ke dni 10. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem