Srbsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě (Srbsko)

Srbská republika vznikla jako následnický stát někdejšího soustátí Srbska a Černé Hory po vyhlášení nezávislosti Černé Hory v červnu 2006. Politickým systémem Srbské republiky je parlamentní demokracie. Srbský parlament je jednokomorový.

Vlajka:

vlajka Srbska

Státní znak:

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • v češtině – Srbská republika
  • v srbštině – Republika Srbija, Република Србија
  • v angličtině – Republic of Serbia
  • zkratka – RS 

Složení vlády:

Dne 29. června 2017 byla srbským parlamentem schválena nová vláda.

V současné době má srbská vláda 18 resortů a 22 členů, z nichž čtyři mají funkci místopředsedy a tři zastávají ministerskou funkci bez portfeje:

  • Předseda vlády – Ana Brnabić (SNS)
  • První místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí – Ivica Dačić (SPS)
  • Místopředseda vlády a ministr vnitra – Nebojša Stefanović (SNS)
  • Místopředseda vlády a ministr obchodu, cestovního ruchu a telekomunikací – Rasim Ljajić (SDPS)
  • Místopředsedkyně vlády a ministryně výstavby, dopravy a infrastruktury – Zorana Mihajlović (SNS)
  • Ministr financí – Siniša Mali (SNS)
  • Ministr hospodářství – Goran Knežević (SNS)
  • Ministr zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství – Branislav Nedimović (SNS)
  • Ministr životního prostředí – Goran Trivan (SPS)
  • Ministr hornictví a energetiky – Aleksandar Antić (SPS)
  • Ministryně spravedlnosti – Nela Kuburović (SNS)
  • Ministr pro veřejnou správu a místní samosprávu – Branko Ružić (SPS)
  • Ministr obrany – Aleksandar Vulin (Hnutí socialistů)
  • Ministryně pro evropskou integraci- Jadranka Joksimović (SNS)
  • Ministr školství, vědy a technologického rozvoje – Mladen Šarčević (nestraník)
  • Ministr zdravotnictví – Zlatibor Lončar (SNS)
  • Ministr práce, zaměstnanosti a pro veterány a sociální otázky – Zoran Djordjević (SNS)
  • Ministr mládeže a sportu – Vanja Udovičić (SNS)
  • Ministr kultury a informací – Vladan Vukosavljević (nestraník)
  • Ministryně bez portfeje, odpovědná za demografii a populační politiku – Slavica Djukić-Dejanović (SPS)
  • Ministr bez portfeje, odpovědný za regionální rozvoj a koordinaci činnosti veřejných podniků – Milan Krkobabić (PUPS)
  • Ministr bez portfeje, odpovědný za inovace a technologický rozvoj – Nenad Popović (Srbská lidová strana)

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Podle posledního oficiálního sčítání lidu v RS z roku 2011 činí celkový počet obyvatel 7 186 862. Do tohoto sčítání ale nebylo zahrnuto Kosovo. Průměrná hustota osídlení v RS činila cca 91,9 obyvatel na km².

Průměrný roční přírůstek obyvatel byl v posledním období záporný a dosahoval hodnoty -4,7 promile, v samotném roce sčítání (2011) to však bylo 25,2 promile. Průměrný dožitý věk obyvatel Srbska dosáhl 75,3 roku – 77,1 roku u žen a 71,3 roku u mužů.

Demografická křivka

věk

podíl v populaci

0-14 let

 14.8% (mužů 549,469/žen 515,988)

15-24 let

 11.6% (mužů 432,471/žen 407,367)

25-54 let

 41.6% (mužů 1,512,888/žen 1,488,099)

55-64 let

 14.7% (mužů 511,516/žen 551,117)

65 let a více

 17.2% (mužů 508,751/žen 732,098)

 

Národnostní složení

národnost

podíl (%)

Srbové

83,3

Maďaři

3,5

Bosňáci a Muslimové

2,0

Romové

2,0

Náboženské složení

náboženství

podíl (%)                               

 pravoslavní

84,5

 katolíci

4,9

 muslimové

3,1

 ateisté

1,1

 protestanti

0,9

 ostatní

5,5

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

Základní makroekonomické údaje 2015–2019

 

2015

2016

 2017 2018 2019

HDP (mil. EUR)

35 716

36 723

 39 183 42 855 45 908

Reálný růst HDP (%)

1,8

3,3

 2,0 4,4 4,2

HDP/obyvatele (EUR)

5 034

5 203

 5 581 6 110 6 545

Inflace – index spotřebitelských cen (%)

1,5

1,6

 3,0 2,0 1,9

Míra nezaměstnanosti (%)

17,7

15,3

 13,5 12,7 10,4

Vývoz (mil. EUR)

15 728

17 385

 19 312 21 166 23 398

   – vývoz (%)

8,8

10,5

11,1 9,6 10,5

Dovoz (mil. EUR)

18 643

19 597

 22 343 25 257 27 966

– dovoz (%)

3,0

5,1

14,0 13,0 10,7

Bilance BÚ (mil. EUR)

-1 234

-1 075

-2 051 -2 076 -3 166

– bilance k HDP (%)

-3,5

-2,9

-5,2 -4,8 -6,9

Veřejný dluh (% HDP)

70,0

67,8

 57,9 53,7 52,0

Saldo státního rozpočtu (% HDP)

-3,5

-1,2

 1,1 0,6 -0,2

Průměrný směnný kurs RSD/EUR

120,73

123,12

 121,34 118,27 117,85

Průměrná mzda (EUR)

367,9

374,5

 383,9 419,7 509,9

Zdroj: Statistický úřad Srbska

 

Srbská makroekonomika vykazovala do vypuknutí pandemie koronaviru Covid-19 značně pozitivní výsledky. Statistická data zveřejněná koncem března 2020 uváděly nárůst HDP za rok 2019 na úrovni 4,2 %, což patří mezi nejlepší hospodářské výsledky v Evropě. Rovněž prognóza na rok 2020 byla značně optimistická (cca 3,5-4,0 %). Výsledky ale samozřejmě nyní výrazně negativně ovlivní očekávané zpomalení růstu evropské i světové ekonomiky.

Kladně hodnotila Srbsko rovněž například zpráva výkonného výboru Mezinárodního měnového fondu (MMF), která na základě evaluační mise ve dnech 24. – 28. února 2020 konstatovala, že úspěšně byl finalizován další přezkum výsledků srbského hospodářského programu. Experti MMF již dříve potvrdili makroekonomickou prognózu indikující hospodářský nárůst v roce 2019 na 4,2 %, což bylo podpořeno údaji za 4. čtvrtletí, které vykazovalo výrazný hospodářský nárůst s dynamikou až k 6,2 %. Pozitivní vývoj vykázal zejména sektor stavebnictví (+35 %), zemědělství, průmyslu a služeb, atd.

Předpověď MMF na rok 2020 byla v únoru ještě na růst HDP o 4,0 %. Tato vize byla v dubnové zprávě v důsledku pandemie přehodnocena a nyní se očekává naopak propad HDP pro letošní rok o -3 %, s tím že v příštím roce by již mohlo dojít opět k výrazné expanzi HDP o +7,5 %.

Rozvoji ekonomiky Srbska bezesporu přispíval program ekonomických reforem pro období 2019 – 2021. Tento strategický dokument, který široce reflektoval i úsilí o budoucí členství v Evropské unii a doporučení Mezinárodního měnového fondu (MMF), byl zaměřen především na zachování finanční stability, podporu vyššího ekonomického růstu, snižování veřejného dluhu, tvorbu pracovních míst a zlepšování životní úrovně. Strukturální a institucionální reformy byly dále cílené srbskou vládou na reformy státem vlastněných společností, na zkvalitnění podmínek na trhu s energií, dopravou, na zlepšení podnikatelského prostředí, atd.

Na tento dokument navazovalzal také další významný ambiciózní plán nazvaný „Serbia 2025“. Pětiletý investiční plán mj. pracoval s předpokladem další expanze srbské ekonomiky. Jednalo se například o investice v objemu 14 mld. EUR, tj. cca 350 mld. CZK, navýšení průměrných platů na 900 EUR/měs. (z dosavadních 460 EUR), stabilní devizový kurz v rozpětí 117 – 120 RSD. Do dopravní infrastruktury a železnic mělo Srbsko investovat více než 9 mld. EUR, tj. 225 mld. CZK.

Významným faktorem posilujícího národního hospodářství bylo především oživení zahraničního obchodu. V porovnání statistických dat za posledních deset let je zřejmé, že podíl exportu na HDP se navýšil téměř dvakrát (z 28,4 % v roce 2008 na 50,9 % v roce 2019). Za 2019 došlo celkovým objemem 41,4 mld. EUR k navýšení o 8,4 %.  Nárůst vývozních aktivit přitom dosáhl 7,7 % a u dovozu o 8,9 %. Klíčovými obchodními partnery pro Srbsko jsou Německo, Itálie a Rusko.  Z přehledu hlavních silových společností vývozu ze Srbska lze uvést ocelárnu HBIS Group Serbia (dříve Železárna Smederevo, čínský konglomerát HBIS), automobilku FCA Serbia (italsko-americká společnost Fiat Chrysler) a pneumatikárnu Tigar Tyres v Pirotu (francouzská firma Michelin).

Posilování ekonomické výkonnosti před vypuknutím pandemie dokládají i další makroekonomické faktory. Například vysoká expanze průmyslové výroby (7,6 % – únor 2020), minimální inflace, a to na úroveň 1,3 %  p.a. (březen 2020). Měnová politika by měla zůstat zachována i nadále. Devizové rezervy Národní banky Srbska (NBS) dosáhly koncem března 2020 hodnoty 13,11 mld. EUR.

Pozitivní změny jsou avizovány též z hlediska oficiálně vykazované nezaměstnanosti, která se nyní pohybuje již v jednociferné hodnotě. Ekonomové prozatím nepředpokládají, že by koronovirová pandemie se výrazněji v odstupu několika měsíců promítla na srbském pracovním trhu.

           

Další statistické údaje:

 

Veřejný dluh Srbska k 31. 12. 2019 činil 23,94 mld. EUR, tj.  52 % HDP. Nejnižší podíl veřejného dluhu byl zaznamenán v r. 2008, kdy dosáhl výše 28,3 % HDP, resp. 8,78 mld. EUR. Nejvyšší podíl byl v r. 2000, kdy dosáhl výše 201,2 % HDP. 

Ekonomové velmi kladně hodnotí kladný rozpočtový přetržek, který za loňský rok dosáhl hodnoty 12,8 mld. RSD. Celkové příjmy dosáhly 1.274,6 mld. RSD, zatímco výdaje činili 1.261,8 mld. RSD.

Rating uváděný společností Standard and Poor (S&P) byl v závěru roku 2019 zvýšen z úrovně „BB“ na „BB+“ (což má např. Chorvatsko) a tento rating byl znovu v březnu 2020 potvrzen. Obdobné hodnocení oznámila rovněž společnost FitchRatings. Mezi hlavními podpůrnými argumenty jsou uváděny udržování fiskální disciplíny a cenové stability, pokračující posilování bankovního sektoru a zlepšování obchodního prostředí.

 

 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet Srbska v období 2015–2019 (mil. RSD)

 

2015

2016

2017

2018

2019

Příjmy

1 694 831,1

1 842 651,8

1 973 402,7

2 105 266,9 2 278 558,4

Výdaje

1 843 965,5

1 896 659,3

1 921 100,1

2 073 041,8 2 289 671,9

Deficit/přebytek

-149 134,3

-54 007,5

+52 302,6

+32 225,1 -11 113,5

Zdroj: Národní banka Srbska

V průběhu posledních pěti let, tzn. 2015 – 2019, je zřetelný velmi silný nárůst konsolidovaných veřejných příjmů, což přispělo k tomu, že v letech 2017 a 2018 vykázalo Srbsko dokonce kladnou fiskální bilanci.

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance za období 2015-2019 (v mil. EUR)

 

2015

2016

2017

2018

2019

BĚŽNÝ ÚČET

-1 234

-1 075

-2 051

-2 076

3 160

Obchodní bilance

-3 645

-3 119

-3 997

-5 085

 -5 616

Bilance služeb

729

907

966

995

 1 049

Bilance prvotních důchodů

-1 658

-2 022

-2 533

-2 182

 -2 477

Bilance druhotných důchodů

3 340

3 159

3 514

4 197

 3 884

KAPITÁLOVÝ ÚČET

-18

-10

5

-7

 -112

FINANČNÍ ÚČET

-920

-535

-1 648

-1 743

 -3 060

PZI

-1 804

-1 899

-2 418

-3 157

 -3 583

Portfoliové investice

289

917

827

913

 -188

Finanční deriváty

2

9

-21

21

 0

Ostatní investice

426

740

-265

-644

 -1 162

Rezervní aktiva

166

-302

228

1 123

 1 873

CHYBY A OPOMENUTÍ

332

549

398

339

 212

Zdroj: Národní banka Srbska

Stav devizových rezerv Srbska ke konci daného období (mil. EUR)

 

2015

2016

2017

2018

2019

Národní banka

10 378

10 205

9 962

11 262 13 378

Komerční banky

1 435

1 557

1 111

1 633 1 511

Celkem

11 813

11 761

11 072

12 895  14 889

Zdroj: Národní banka Srbska

Zahraniční dluh Srbska dle věřitele v období 2015–2019 (mil. EUR)

 

2015

2016

2017

2018

2019

CELKOVÝ DLUH

26 234

26 494

25 736

26 662,2 28 417,9

STŘEDNĚDOBÝ A DLOUHODOBÝ DLUH

25 903

25 789

24 821

25 233,9 26 482,5

KRÁTKODOBÝ DLUH

303

690

889

1 401,4 1 929,0

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém Republiky Srbsko je postaven na standardním modelu. Působí zde jedna státní centrální banka (Národní banka Srbska – NBS) a řada komerčních bank. Komerční banky provádějí svojí činnost samostatně a pod dozorem státního bankovního dozoru.

Největší banky v Srbsku podle celkových aktiv k 31. 12. 2019 (mil. RSD)

Název banky

Celková aktiva

Banca Intesa a.d. Beograd

574 218

Komercijalna banka a.d. Beograd

389 695

Unicredit Bank Srbija a.d. Beograd

417 137

Raiffeisen banka a.d. Beograd

284 249

Société Générale banka Srbija a.d. Beograd

300 960

Agroindustrijsko komercijalna banka AIK banka a.d. Beograd

192 579

Eurobank a.d. Beograd (dříve Eurobank EFG)

163 028

Erste Bank a.d. Novi Sad

192 538

Banka Poštanska štedionica a.d. Beograd

162 545

Vojvođanska banka a.d. Novi Sad

125 353

Sberbank Srbija a.d. Beograd (dříve Volksbank)

113 284

Addiko Bank a.d. Beograd (dříve Hypo Alpe-Adria)

94 473

ProCredit Bank a.d. Beograd

108 864

Crédit Agricole banka Srbija a.d. Novi Sad

94 403

OTP banka

78 401

Zdroj: Národní banka Srbska

Na srbském trhu dále působí tři banky, jejichž aktiva jsou ve výši 30-55 mld. RSD (Direktna Bank, NLB banka a Halkbank), šest bank, které disponují aktivy v rozmezí 10-30 mld. RSD (Expo bank, Telenor banka, Opportunity banka, Srpska banka, ALTA banka, VTB banka), a tři banky s objemem aktiv menším než 10 mld. RSD (MTS banka, MIRABANK a Bank of China).

 

V roce 2017 dokončila česká banka Expobank CZ a.s. akvizici srbské banky Marfin Bank a.d. Beograd, čímž se stala jejím jediným akcionářem a první českou bankou, která vstoupila na srbský trh.  Dalším investičním vstupem je akvizice skupiny PPF do Telenor Bank v roce 2019.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Níže je obsažen stručný popis nejvýznamnějších daní v Srbsku.

Daň z příjmů právnických osob

  • Daň z příjmů právnických osob činí 15 %.

Daň z příjmů fyzických osob

  • Daňová sazba na výplaty činí 10%. Ostatní osobní příjmy se zdaňují 20% sazbou. Nerezidentním fyzickým osobám se zdaňují pouze příjmy na území RS. Daňový plátce má právo na daňový kredit v částce, kterou již zaplatil v zahraničí. Roční daňová sazba na příjmy cizích občanů činí 10 %, pokud jejich příjmy překročují 6 průměrných platů v Srbsku, jinak 15%. Daň z dividend a úroků činí 15%.

Daň z přidané hodnoty

  • DPH se platí na každé úrovni prodeje zboží a služeb a vývozu zboží. Daňovým základem je cena prodaných výrobků a služeb, ve které není započtený DPH. Standardní DPH činí 20 % a účtuje se ve většině případů. Snížená sazba DPH činí 10 % a účtuje se na základní potraviny, denní tisk, komunální služby atd. DPH se neplatí v případě vývozu zboží a v oblasti mezinárodní letecké dopravy.

Daň z nemovitosti

  • Daň z nemovitosti pro daňové plátce, kteří mají obchodní účet, činí 0,40 % a pro ostatní plátce daň kolísá v závislosti na daňovém základu. Daňová sazba ve výši 2,5 % se účtuje v případě převodu vlastnických práv na nemovitostech.

Poplatky za převod některých práv

  • Sazba poplatků (daně) za převod tzv. absolutních práv (směsice různých práv, včetně převodu práv duševního vlastnictví) je proporcionální a pro transfer akcií, dluhopisů a garancí právnických osob činí 0,3 % a pro transfer ostatních absolutních práv činí 2,5 %.

Daňové prázdniny

Obchodní společnosti mohou být osvobozené od placení daní z příjmů právnických osob, pokud přijmou minimálně 100 nových zaměstnanců.

 

Relevantní instituce v tomto sektoru – odkazy:

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bělehradě (Srbsko) ke dni 10. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem