Súdán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
© Zastupitelský úřad ČR v Káhiře (Egypt)
Dlouholetou občanskou válku mezi arabským, islámským severním Súdánem a africkým jižním Súdánem ukončil v lednu 2005 podpis Všeobecné mírové smlouvy (CPA). Trvalo ještě dalších šest let, než v souladu s CPA proběhlo v lednu 2011 očekávané referendum o sebeurčení jižní části Súdánu. Pro nezávislost v referendu hlasovalo 98.83 % jižních Súdánců, ale i na severu tvořili příznivci rozdělení země 58% voličů. CPA ponechala nevyřešené některé zásadní otázky vztahů mezi oběma budoucími státy, zejména sdílení ropných výnosů, status sporné a na ropu bohaté oblasti Abyei a konečně demarkaci společné hranice. Pod záštitou Africké unie nadále probíhající jednání vedla dne 9. 7. 2011 ke slavnostnímu vyhlášení 54. afrického státu – Jihosúdánské republiky. Súdán přišel rozdělením země o čtvrtinu svého obyvatelstva, o třetinu svého území, o 70 – 80 % zásob ropy a cca 75 % příjmových zdrojů rozpočtu.
Po rozdělení země se vláda prezidenta Umara Bašíra pokusila podniknout vstřícné kroky vůči politické opozici a přesvědčit ji, aby se podílela na nově vzniklé vládě národní jednoty. Toto úsilí bylo úspěšné jen částečně, řada stran a hnutí zůstala v opozici. Politická opozice odmítá násilné formy politického boje a svržení stávajícího režimu chce dosáhnout politickými prostředky. Přestože prezident Bašír oznámil, že již nehodlal kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách, opak byl pravdou. V dubnu 2015 byl opětovně zvolen do čela státu.
Pozice prezidenta O. Bašíra na mezinárodním poli byla oslabena rozšířením obvinění ze strany Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) za zločin genocidy spáchaný v Dárfúru. V pořadí druhý zatýkací rozkaz ICC v Haagu k zatčení prezidenta O. Bašíra byl vydán dne 12. července 2010. Mezinárodní zatykač ICC byl rovněž vydán na súdánského ministra obrany. V roce 2017 došlo k velkým protestům proti prezidentovi Bašírovi kvůli nuceným spořícím opatřením, neboť byla země v těžké ekonomické krizi. V roce 2019 vyhlásil národní stav nouze, propustil federální vládu a nahradil guvernéry členy bezpečnostních sil. V dubnu 2019 se začali shromažďovat tisícovky demonstrantů u prezidentského paláce. Protesty vyústili ve svržení prezidenta Bašíra armádou 11. dubna 2019.
Ekonomická situace země zůstává špatná a nejeví výrazné známky zlepšování. Ztráta 75 % příjmových zdrojů státního rozpočtu po rozdělení země těžce zasáhla súdánskou ekonomiku. Přerušení tranzitu jihosúdánské ropy přes severosúdánské území bylo další ranou pro súdánský rozpočet. V zemi se nachází přibližně 763 tisíc uprchlíků z Jižního Súdánu a 159 000 uprchlíků a žadatelů o azyl z Eritrei, Sýrie, Jemenu a Čadu. Vláda v Chartúmu se snaží hledat alternativní zdroje příjmů, podporuje např. rozvoj těžby zlata i jiných surovin, které má země k depozici, nahrazení tak značného příjmového výpadku je ale během na dlouhou tra. V důsledku nedostatku konvertibilních měn v posledních dvou letech prudce devalvovala súdánská libra a ani uvolnění jejího kurzu centrální bankou nepřineslo vyrovnání oficiálního a černého kursu súdánské měny.
Americké sankce vůči Súdánu uvalené v roce 1997 a rozšířené v roce 2006 byly zrušeny v říjnu 2017. To vyvolalo počáteční optimismus, ale zahraniční investoři a komerční banky se zdráhají vstoupit na súdánský trh. Obchodní a finanční transakce mezi Súdánem a světovou ekonomikou zůstávají velmi omezené, protože Súdán je USA nadále označován za státního sponzora terorismu, což brání plné normalizaci vztahů s USA.
- 1.1. Oficiální název státu, složení vlády
- 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
- 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
- 1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 1.7. Daňový systém
1.1. Oficiální název státu, složení vlády
Název státu:
- Súdánská republika
- Džumhúrijat as-Súdan
- The Republic of Sudan
Právní systém: šaría (islámské právo), aplikované na obchodní i trestní právo.
Složení přechodné kabinetní vlády 2019-2022
Asma Mohamed Abdalla |
Min. obrany |
Po smrti min. obrany v roce 2020 není k dispozici nový údaj |
|
Min. financí |
Ibrahim Elbadawi |
Min. vnitra |
Idriss al-Traifi |
Min. zdravotnictví |
Akram Ali Altom |
Min. mládeže a sportu |
Wala’a Essam al-Boushi |
Min. školství |
Mohammed el-Amin el-Tom |
Min. pro kabinetní otázky |
Omar Munis |
Min. průmyslu a obchodu |
Madani Abbas Madani |
Min. federální vlády |
Youssef Adam Aldai |
Min. energie a důlního sektoru |
Adel Ibrahim |
Min. kultury a informací |
Faisal Mohamed Saleh |
Min. zavlažování |
Yasser Abbas Mohamed Ali |
Min. vyššího vzdělávání |
Intisar el-Zein Soughayroun |
Min. zemědělství a přírodních zdrojů |
Issa Osman Sharif[ |
Min. pro náboženské otázky |
Nasr al-Din Mufreh |
Min. hospodářských zvířat a rybolovu |
Alam al-Din Abdallah Abashar |
Min. práce a sociálních věcí |
Lena el-Sheikh Mahjoub |
Min. infrastruktury a dopravy |
Hashim Tahir Sheikh Taha |
Min. spravedlnosti |
Nasreldin Abdelbari |
1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
Počet obyvatel: 43,8 mil.
Počet obyvatel řadí Súdán na 35. místo na světě. Je trvale proměnlivý v důsledku dlouhodobé občanské války, hladomoru a emigrace do Čadu a Ugandy na jedné straně a přílivu uprchlíků z Etiopie a Eritree na straně druhé.
Venkovská populace je stále velmi mobilní, existuje přibližně 2 mil. kočovných nomádů, kromě toho asi 500.000 sezónních dělníků, kteří se pohybují mezi přírodně a uměle zavlažovanými oblastmi.
V produktivním věku se nachází 57 % obyvatelstva. V zemědělství působí 80 %, v průmyslu 7 %, ve státních službách 13 %.
Roční přírůstek byl v roce 2020 odhadován na 2,69 %.
Věk |
0-14 |
15-64 |
65 + |
Celkem (%) |
42% |
54,9% |
3,1% |
Délka dožití a vzdělanost |
|
Průměrná délka života: |
M – 64 let; Ž – 68 let |
Vzdělanost (starší než 15 let, kteří umějí číst a psát): |
60,7% |
Míra vzdělanosti je podobná jako v sousedních zemích, ale znatelně horší v porovnání s jinými arabskými zeměmi. Velké rozdíly jsou patrné mezi městskou a venkovskou populací.
Národnostní složení
Dominantní etnickou skupinou jsou súdánští Arabové (70 %), dále pak Furové, Bejaové, kmeny Nuba a Fallata.
Náboženské složení
Po rozdělení země se až 97 % obyvatel hlásí k islámu (sunitští muslimové). Zbývající část vyznává kmenová náboženství a křesťanství.
1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
Hrubý domácí produkt (HDP) |
||||||
HDP |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Reálný nárůst v % |
2,6 |
4,9 |
4,7 |
4,83 |
-2,32 |
-2.521 |
HDP v mld. USD |
82,15 |
96,74 |
95,5 |
123,05 |
40,85 |
– |
Zdroj: Světová banka
HDP dle sektoru (%) |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
zemědělství |
28,9 |
27,5 |
39,6 |
32 |
průmysl |
20,4 |
20,7 |
2,6 |
2,4 |
služby |
50,7 |
51,8 |
57,8 |
65,6 |
Nezaměstnanost je udávána ve výši 13% (2019)
Míra inflace |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
% |
36,9 |
16,91 |
17,75 |
32,4 |
63,3 |
50,6% |
Zdroj: Mezinárodní měnový fond
1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Státní rozpočet (mld. USD) |
2013 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
Celkové příjmy |
4,51 |
6,51 |
7,3 |
8,19 |
6.91% HDP |
Celkové výdaje |
6,84 |
9,75 |
11,28 |
13,40 |
15,43% HDP |
Deficit |
-2,33 |
-3,24 |
-3,98 |
-5,21 |
– |
Zdroj: Bank of Sudan, Ministry of Finance and Economy, The Economist Inteligence Unit.
* 2018 uvedeno v procentech HDP, Bank of Sudan
1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
% HDP |
2017 |
2018 |
2019 |
2020* |
Příjmy (včetně dotací) |
7,2 |
8,9 |
7,8 |
6,4 |
Výdaje |
13,7 |
16,7 |
18,7 |
21,4 |
Bilance běžného účtu |
-6,0 |
-7,6 |
-10,6 |
-14,7 |
Zdroj: Mezinárodní měnový fond
*odhad MMF
Devizové rezervy |
|
|
|||
Rezervy (mld. USD) |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 (říjen) |
rezervy |
0,17 |
0,17 |
0,18 |
1,44 |
1,4 |
Zdroj: Bank of Sudan
Výpadek příjmů z prodeje ropy byl další citelnou ránou, kterou utrpěly súdánské měnové rezervy. Pokrytí dovozu rezervami se dále významně snížilo a nedá se očekávat, že by se v nejbližší době tento trend podařilo změnit. Jedinou nadějí tak pro súdánskou ekonomiku zůstávají zahraniční investice a následný vývoz nerostných surovin.
Zahraniční zadluženost, dluhová služba
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
vnější dluh jako % z HDP |
85,5 |
122,8 |
155,8 |
181,89 |
198,8 |
veřejný dluh jako % z HDP |
68,9 |
68,8 |
47,9 |
62 |
211,7 |
Zdroj: Mezinárodní měnový fond
Celková struktura zahraniční zadluženosti:
- Mezinárodním finančním institucím: 11 % (např. Islámská rozvojová banka, Arabský fond pro ekon. a soc. rozvoj, Evropská investiční banka, Africký rozvojový fond, OPEC)
- Pařížskému klubu: 37 % (např. USA, Francie, Japonsko, Itálie, Rakousko, Norsko)
- Dalším zemím: 38 % (např. Kuvajt, Čína, Irán, Malajsie, Rumunsko)
- Mezinárodním komerčním bankám: 14 %
Pozn.: údaje z roku 2015, aktuálnější nejsou k dispozici; zdroj: Mezinárodní měnový fond
Zahraniční zadluženost se v absolutních číslech každoročně zvyšuje. Přesto se Súdán snaží hradit své závazky k MMF a dalším mezinárodním institucím. Nemalé úsilí je věnováno Pařížskému klubu – ve smyslu odpouštění dluhů.
1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Od ledna 2007, dle nařízení Bank of Sudan, bylo zavedeno euro jako hlavní zahraniční měna bankovních převodů namísto amerického dolaru, který byl dříve upřednostňován. Hlavními zúčtovacími měnami jsou nyní euro, saúdský rijál a dirham (SAE). Súdánské banky jsou žádány, aby své devizové rezervy v centrální bance držely v EUR. Tento krok je do značné míry odpovědí na sankce USA vůči Súdánu, které způsobily bankovnímu sektoru značné potíže.
Centrální súdánskou bankou je Bank of Sudan, s pobočkami v různých částech země. Dále na trhu působí 30 komerčních bank, z nichž asi polovina je z větší či menší části soukromých. Hlavní náplní banky je rozvoj bankovních institucí v zemi, měnová a finanční politika a využívání finančních zdrojů k dosažení plánovaných makroekonomických ukazatelů. I ve snaze přilákat investory z arabského poloostrova je bankovní systém koncipován jako duální a měl by zaručovat aplikaci bankovnictví podle islámských (bezúročných) i konvenčních principů.
Jedna z největších státních bank – Khartoum Bank byla privatizována již v roce 2005.
Další banky:
- Baraka Bank
- Faisal Islamic Bank
- Islamic Cooperative Development bank
- El Neelain Bank
- El Nilein Industrial Development Bank
- Bank of Khartoum Group
- Agricultural Bank of Sudan
- Sudanese Industrial Bank
- Sudanese French Bank
- National Bank of Sudan
- Sudanese Savings Bank
- Social Development Bank
- Saudi Sudanese Bank
- El Tadamen Islamic Bank
- Workers National Bank
- Animal Resources Bank
- Omdurman National Bank
- The Blue Nile Bank Ltd.
- National Bank of Abu Dhabi
- Bank of Real Estate
- Commercial Bank
- Bank of El Moghtarib
- Habib Bank
- Islamic Bank of The North
- Ivory Bank
- Qatar national Bank (QNB) – nejrychleji se rozvíjející zahraniční banka v zemi
ČSOB má korespondenční vztahy s následujícími bankami:
- Bank of Khartoum
- El Nilein Industrial Development Bank
- National Bank of Sudan
ČSOB nepotvrzuje akreditivy, akceptuje pouze akreditivy potvrzené zahraničními bankami. Z hlediska rizik řadí Súdán mezi země s nejvyšším rizikem. EGAP řadí Súdán do kategorie “7” (nepojistitelné).
Jako platební instrument lze doporučit akreditiv potvrzený některou z renomovaných zahraničních bank nebo platbu předem. Soukromý sektor často disponuje devizovými depozity v zahraničí.
Pojišťovnictví:
Pojišťovnictví hraje významnou roli v národní ekonomice, zisky z činnosti jsou využívané k investičním účelům.
Hlavní pojišťovny:
- Alssalama Company for Insurance Sudan
- Blue Nile Insurance Company Sudan
- Federation of Islamic Insurance & Takaful Companies
- Khartoum Medical Insurance Services
- Shiekan Insurance & Reinsurance Company Ltd.
- Islamic Insurance Company Sudan
- Middle East Insurance Company
- RedSea Insurance
- Sudan Insurance Supervisory Authority
- Sudan National Health Insurance Fund
- Sudan Travel Insurance from Atlas Direct
- United Insurance Sudan
1.7. Daňový systém
Systém daní a dotací je v Súdánské republice značně komplikovaný a nepřehledný. Pro jednotlivé obchodní případy je proto nezbytné zjišťovat konkrétní informace ve vazbě k danému odběrateli/obchodnímu partnerovi.
Základní sazby jednotlivých kategorií daní:
Daň z příjmů právnických osob (tzv. korporátní) – sazby se liší v závislosti na oboru podnikání společnosti:
- 0 % zemědělství
- 10 % průmysl
- 15 % finanční, obchodní, realitní apod. služby, důlní průmysl
- 30 % telekomunikace
- 35 % prospekce, těžba a distribuce ropy a plynu
Odvod na sociální zabezpečení má také charakter korporátní daně, odvádí se ve výši
- 17 %
Daň z příjmů fyzických osob 15%
- 8 % příspěvek na sociální zabezpečení
- 5 % majetková daň
- 2 % daň z kapitálových příjmů
Daň z přidané hodnoty (VAT)
- 17 % (30% pro telekomunikační služby)
Položky oproštěny od daně z přidané hodnoty
- všechny typy místních zemědělských produktů, které se prodávají v jejich přirozené formě
- dobytek, drůbež a produkty živočišného původu, ryby, mléko a výrobky z něj
- hnojiva
- zemědělská semena
- léky pro humánní a zvířecí použití
- lokálně vyráběná pšeničná mouka
- chléb
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Káhiře (Egypt) ke dni 15. 5. 2020
Souhrnná teritoriální informace
- Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
- Zahraniční obchod a investice
- Vztahy země s EU
- Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR