Súdán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Káhiře (Egypt)

Dlouholetou občanskou válku mezi arabským, islámským severním Súdánem a africkým jižním Súdánem ukončil v lednu 2005 podpis Všeobecné mírové smlouvy (CPA). Trvalo ještě dalších šest let, než v souladu s CPA proběhlo v lednu 2011 očekávané referendum o sebeurčení jižní části Súdánu. Pro nezávislost v referendu hlasovalo 98.83 % jižních Súdánců, ale i na severu tvořili příznivci rozdělení země 58% voličů. CPA ponechala nevyřešené některé zásadní otázky vztahů mezi oběma budoucími státy, zejména sdílení ropných výnosů, status sporné a na ropu bohaté oblasti Abyei a konečně demarkaci společné hranice. Pod záštitou Africké unie nadále probíhající jednání vedla dne 9. 7. 2011 ke slavnostnímu vyhlášení 54. afrického státu – Jihosúdánské republiky. Súdán přišel rozdělením země o čtvrtinu svého obyvatelstva, o třetinu svého území, o  70 – 80 % zásob ropy a cca 75 % příjmových zdrojů rozpočtu.

Po rozdělení země se vláda prezidenta Umara Bašíra pokusila podniknout vstřícné kroky vůči politické opozici a přesvědčit ji, aby se podílela na nově vzniklé vládě národní jednoty. Toto úsilí bylo úspěšné jen částečně, řada stran a hnutí zůstala v opozici. Politická opozice odmítá násilné formy politického boje a svržení stávajícího režimu chce dosáhnout politickými prostředky. Přestože prezident Bašír oznámil, že již nehodlal kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách, opak byl pravdou. V dubnu 2015 byl opětovně zvolen do čela státu.

Pozice prezidenta O. Bašíra na mezinárodním poli byla oslabena rozšířením obvinění ze strany Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) za zločin genocidy spáchaný v Dárfúru. V pořadí druhý zatýkací rozkaz ICC v Haagu k zatčení prezidenta O. Bašíra byl vydán dne 12. července 2010. Mezinárodní zatykač ICC byl rovněž vydán na súdánského ministra obrany. V roce 2017 došlo k velkým protestům proti prezidentovi Bašírovi kvůli nuceným spořícím opatřením, neboť byla země v těžké ekonomické krizi. V roce 2019 vyhlásil národní stav nouze, propustil federální vládu a nahradil guvernéry členy bezpečnostních sil. V dubnu 2019 se začali shromažďovat tisícovky demonstrantů u prezidentského paláce. Protesty vyústili ve svržení prezidenta Bašíra armádou 11. dubna 2019.

Ekonomická situace země zůstává špatná a nejeví výrazné známky zlepšování. Ztráta 75 % příjmových zdrojů státního rozpočtu po rozdělení země těžce zasáhla súdánskou ekonomiku. Přerušení tranzitu jihosúdánské ropy přes severosúdánské území bylo další ranou pro súdánský rozpočet. V zemi se nachází přibližně 763 tisíc uprchlíků z Jižního Súdánu a 159 000 uprchlíků a žadatelů o azyl z Eritrei, Sýrie, Jemenu a Čadu. Vláda v Chartúmu se snaží hledat alternativní zdroje příjmů, podporuje např. rozvoj těžby zlata i jiných surovin, které má země k depozici, nahrazení tak značného příjmového výpadku je ale během na dlouhou tra. V důsledku nedostatku konvertibilních měn v posledních dvou letech prudce devalvovala súdánská libra a ani uvolnění jejího kurzu centrální bankou nepřineslo vyrovnání oficiálního a černého kursu súdánské měny.

Americké sankce vůči Súdánu uvalené v roce 1997 a rozšířené v roce 2006 byly zrušeny v říjnu 2017. To vyvolalo počáteční optimismus, ale zahraniční investoři a komerční banky se zdráhají vstoupit na súdánský trh. Obchodní a finanční transakce mezi Súdánem a světovou ekonomikou zůstávají velmi omezené, protože Súdán je USA nadále označován za státního sponzora terorismu, což brání plné normalizaci vztahů s USA.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Súdánská republika
  • Džumhúrijat as-Súdan
  • The Republic of Sudan

Právní systém: šaría (islámské právo), aplikované na obchodní i trestní právo.

Složení přechodné kabinetní vlády 2019-2022

Premiér

Abdalla Hamdok

Min. zahraničních věcí

Asma Mohamed Abdalla

Min. obrany

Po smrti min. obrany v roce 2020 není k dispozici nový údaj

Min. financí

Ibrahim Elbadawi

Min. vnitra

Idriss al-Traifi

Min. zdravotnictví

Akram Ali Altom

Min. mládeže a sportu

Wala’a Essam al-Boushi

Min. školství

Mohammed el-Amin el-Tom

Min. pro kabinetní otázky

Omar Munis

Min. průmyslu a obchodu

Madani Abbas Madani

Min. federální vlády

Youssef Adam Aldai

Min. energie a důlního sektoru

Adel Ibrahim

Min. kultury a informací

Faisal Mohamed Saleh

Min. zavlažování

Yasser Abbas Mohamed Ali

Min. vyššího vzdělávání

Intisar el-Zein Soughayroun

Min. zemědělství a přírodních zdrojů

Issa Osman Sharif[

Min. pro náboženské otázky

Nasr al-Din Mufreh

Min. hospodářských zvířat a rybolovu

Alam al-Din Abdallah Abashar

Min. práce a sociálních věcí

Lena el-Sheikh Mahjoub

Min. infrastruktury a dopravy

Hashim Tahir Sheikh Taha

Min. spravedlnosti

Nasreldin Abdelbari

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 43,8 mil.

Počet obyvatel řadí Súdán na 35. místo na světě. Je trvale proměnlivý v důsledku dlouhodobé občanské války, hladomoru a emigrace do Čadu a Ugandy na jedné straně a přílivu uprchlíků z Etiopie a Eritree na straně druhé.

Venkovská populace je stále velmi mobilní, existuje přibližně 2 mil. kočovných nomádů, kromě toho asi 500.000 sezónních dělníků, kteří se pohybují mezi přírodně a uměle zavlažovanými oblastmi.

V produktivním věku se nachází 57 % obyvatelstva. V zemědělství působí 80 %, v průmyslu 7 %, ve státních službách 13 %.

Roční přírůstek byl v roce 2020 odhadován na 2,69 %.  

Věk

0-14

15-64

65 +

Celkem (%)

42%

54,9%

3,1%

Délka dožití a vzdělanost

Průměrná délka života:

M – 64 let; Ž – 68 let

Vzdělanost (starší než 15 let,   kteří umějí číst a psát):

60,7%

Míra vzdělanosti je podobná jako v sousedních zemích, ale znatelně horší v porovnání s jinými arabskými zeměmi. Velké rozdíly jsou patrné mezi městskou a venkovskou populací.  

Národnostní složení

Dominantní etnickou skupinou jsou súdánští Arabové (70 %), dále pak Furové, Bejaové, kmeny Nuba a Fallata.

Náboženské složení

Po rozdělení země se až 97 % obyvatel hlásí k islámu (sunitští muslimové). Zbývající část vyznává kmenová náboženství a křesťanství.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Hrubý domácí produkt (HDP)

HDP

2014

2015

2016

 2017

2018

2019

Reálný nárůst v %

2,6

4,9

4,7

 4,83

-2,32

-2.521

HDP v mld. USD

82,15

96,74

95,5

123,05

40,85

 –

Zdroj: Světová banka

HDP dle sektoru (%)

2015

2016

2017 

2018

zemědělství

28,9

27,5

 39,6

32

průmysl

20,4

20,7

 2,6

2,4

služby

50,7

51,8

57,8

65,6

Nezaměstnanost je udávána ve výši 13% (2019)

Míra inflace

 2014

2015

2016

 2017

2018

2019

%

36,9

16,91

17,75

 32,4

63,3

50,6%

Zdroj: Mezinárodní měnový fond

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (mld. USD)

2013

2015

2016

 2017

2018 

Celkové příjmy

4,51

6,51

7,3

 8,19

 6.91% HDP

Celkové výdaje

6,84

9,75

11,28

 13,40

 15,43% HDP

Deficit 

-2,33

-3,24

-3,98

 -5,21

 –

Zdroj: Bank of Sudan, Ministry of Finance and Economy, The Economist Inteligence Unit.

* 2018 uvedeno v procentech HDP, Bank of Sudan

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 % HDP

2017

2018

2019

2020*

Příjmy (včetně dotací)

7,2

8,9

7,8

6,4

Výdaje

13,7

16,7

18,7

21,4

Bilance běžného účtu

-6,0

-7,6

-10,6

-14,7

Zdroj: Mezinárodní měnový fond

*odhad MMF

Devizové rezervy

 

 

 Rezervy (mld. USD)

2015

2016

2017 

2018

2019 (říjen)

rezervy

0,17

0,17

0,18

1,44

1,4

Zdroj: Bank of Sudan

Výpadek příjmů z prodeje ropy byl další citelnou ránou, kterou utrpěly súdánské měnové rezervy. Pokrytí dovozu rezervami se dále významně snížilo a nedá se očekávat, že by se v nejbližší době tento trend podařilo změnit. Jedinou nadějí tak pro súdánskou ekonomiku zůstávají zahraniční investice a následný vývoz nerostných surovin.

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2015

2016

2017 

2018

2019

vnější dluh jako % z HDP

85,5

122,8

155,8

181,89

198,8

veřejný dluh jako % z HDP

68,9

68,8

47,9

62

211,7

Zdroj: Mezinárodní měnový fond

Celková struktura zahraniční zadluženosti:

  • Mezinárodním finančním institucím: 11 % (např. Islámská rozvojová banka, Arabský fond pro ekon. a soc. rozvoj, Evropská investiční banka,  Africký rozvojový fond, OPEC)
  • Pařížskému klubu: 37 % (např. USA, Francie, Japonsko, Itálie, Rakousko, Norsko)
  • Dalším zemím: 38 %  (např. Kuvajt, Čína, Irán, Malajsie, Rumunsko)
  • Mezinárodním komerčním bankám: 14 %

Pozn.: údaje z roku 2015, aktuálnější nejsou k dispozici; zdroj: Mezinárodní měnový fond

Zahraniční zadluženost se v absolutních číslech každoročně zvyšuje. Přesto se Súdán snaží hradit své závazky k MMF a dalším mezinárodním institucím. Nemalé úsilí je věnováno Pařížskému klubu – ve smyslu odpouštění dluhů.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Od ledna 2007, dle nařízení Bank of Sudan, bylo zavedeno euro jako hlavní zahraniční měna bankovních převodů namísto amerického dolaru, který byl dříve upřednostňován. Hlavními zúčtovacími měnami jsou nyní euro, saúdský rijál a dirham (SAE). Súdánské banky jsou žádány, aby své devizové rezervy v centrální bance držely v EUR. Tento krok je do značné míry odpovědí na sankce USA vůči Súdánu, které způsobily bankovnímu sektoru značné potíže.

Centrální súdánskou bankou je Bank of Sudan, s pobočkami v různých částech země. Dále na trhu působí 30 komerčních bank, z nichž asi polovina je z větší či menší části soukromých. Hlavní náplní banky je rozvoj bankovních institucí v zemi, měnová a finanční politika a využívání finančních zdrojů k dosažení plánovaných makroekonomických ukazatelů. I ve snaze přilákat investory z arabského poloostrova je bankovní systém koncipován jako duální a měl by zaručovat aplikaci bankovnictví podle islámských (bezúročných) i konvenčních principů.

Jedna z největších státních bank – Khartoum Bank byla privatizována již v roce 2005.

 Další banky:

  • Baraka Bank
  • Faisal Islamic Bank
  • Islamic Cooperative Development bank
  • El Neelain Bank
  • El Nilein Industrial Development Bank
  • Bank of Khartoum Group
  • Agricultural Bank of Sudan
  • Sudanese Industrial Bank
  • Sudanese French Bank
  • National Bank of Sudan
  • Sudanese Savings Bank
  • Social Development Bank
  • Saudi Sudanese Bank
  • El Tadamen Islamic Bank
  • Workers National Bank
  • Animal Resources Bank
  • Omdurman National Bank
  • The Blue Nile Bank Ltd.
  • National Bank of Abu Dhabi
  • Bank of Real Estate
  • Commercial Bank
  • Bank of El Moghtarib
  • Habib Bank
  • Islamic Bank of The North
  • Ivory Bank
  • Qatar national Bank (QNB) – nejrychleji se rozvíjející zahraniční banka v zemi

ČSOB má korespondenční vztahy s následujícími bankami:

  • Bank of Khartoum
  • El Nilein Industrial Development Bank
  • National Bank of Sudan

ČSOB nepotvrzuje akreditivy, akceptuje pouze akreditivy potvrzené zahraničními bankami. Z hlediska rizik řadí Súdán mezi země s nejvyšším rizikem. EGAP řadí Súdán do kategorie “7” (nepojistitelné).

Jako platební instrument lze doporučit akreditiv potvrzený některou z renomovaných zahraničních bank nebo platbu předem. Soukromý sektor často disponuje devizovými depozity v zahraničí.

 

Pojišťovnictví:

Pojišťovnictví hraje významnou roli v národní ekonomice, zisky z činnosti jsou využívané k investičním účelům.

 

Hlavní pojišťovny:

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Systém daní a dotací je v Súdánské republice značně komplikovaný a nepřehledný. Pro jednotlivé obchodní případy je proto nezbytné zjišťovat konkrétní informace ve vazbě k danému odběrateli/obchodnímu partnerovi.

Základní sazby jednotlivých kategorií daní:

Daň z příjmů právnických osob (tzv. korporátní) – sazby se liší v závislosti na oboru podnikání společnosti:

  •      0 %  zemědělství
  •    10 %  průmysl
  •    15 %  finanční, obchodní, realitní apod. služby, důlní průmysl
  •    30 %  telekomunikace
  •    35 %  prospekce, těžba a distribuce ropy a plynu

Odvod na sociální zabezpečení má také charakter korporátní daně, odvádí se ve výši

  •    17 % 

Daň z příjmů fyzických osob 15%

  •      8 %  příspěvek na sociální zabezpečení
  •      5 %  majetková daň
  •      2 %  daň z kapitálových příjmů

Daň z přidané hodnoty (VAT)

  •    17 % (30% pro telekomunikační služby)

Položky oproštěny od daně z přidané hodnoty

  • všechny typy místních zemědělských produktů, které se prodávají v jejich přirozené formě
  • dobytek, drůbež a produkty živočišného původu, ryby, mléko a výrobky z něj
  • hnojiva
  • zemědělská semena
  • léky pro humánní a zvířecí použití
  • lokálně vyráběná pšeničná mouka
  • chléb

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Káhiře (Egypt) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem