Súdán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Název státu:

• Súdánská republika
• Džumhúrijat as-Súdan
• The Republic of Sudan

Právní systém: šaría (islámské právo), aplikované na obchodní i trestní právo.

Složení přechodné kabinetní vlády 2019-2022

Počet obyvatel: 43,8 mil.

Počet obyvatel řadí Súdán na 35. místo na světě. Je trvale proměnlivý v důsledku dlouhodobé občanské války, hladomoru a emigrace do Čadu a Ugandy na jedné straně a přílivu uprchlíků z Etiopie a Eritree na straně druhé.

Venkovská populace je stále velmi mobilní, existuje přibližně 2 mil. kočovných nomádů, kromě toho asi 500.000 sezónních dělníků, kteří se pohybují mezi přírodně a uměle zavlažovanými oblastmi.

V produktivním věku se nachází 57 % obyvatelstva. V zemědělství působí 80 %, v průmyslu 7 %, ve státních službách 13 %.

Roční přírůstek byl v roce 2020 odhadován na 2,69 %.  

Míra vzdělanosti je podobná jako v sousedních zemích, ale znatelně horší v porovnání s jinými arabskými zeměmi. Velké rozdíly jsou patrné mezi městskou a venkovskou populací.  

Národnostní složení

Dominantní etnickou skupinou jsou súdánští Arabové (70 %), dále pak Furové, Bejaové, kmeny Nuba a Fallata.

Náboženské složení

Po rozdělení země se až 97 % obyvatel hlásí k islámu (sunitští muslimové). Zbývající část vyznává kmenová náboženství a křesťanství.

Zdroj: Světová banka

Nezaměstnanost je udávána ve výši 13% (2019)

Zdroj: Mezinárodní měnový fond

Zdroj: Bank of Sudan, Ministry of Finance and Economy, The Economist Inteligence Unit.

* 2018 uvedeno v procentech HDP, Bank of Sudan

Zdroj: Mezinárodní měnový fond

*odhad MMF

Zdroj: Bank of Sudan

Výpadek příjmů z prodeje ropy byl další citelnou ránou, kterou utrpěly súdánské měnové rezervy. Pokrytí dovozu rezervami se dále významně snížilo a nedá se očekávat, že by se v nejbližší době tento trend podařilo změnit. Jedinou nadějí tak pro súdánskou ekonomiku zůstávají zahraniční investice a následný vývoz nerostných surovin.

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zdroj: Mezinárodní měnový fond

Celková struktura zahraniční zadluženosti:

• Mezinárodním finančním institucím: 11 % (např. Islámská rozvojová banka, Arabský fond pro ekon. a soc. rozvoj, Evropská investiční banka,  Africký rozvojový fond, OPEC)
• Pařížskému klubu: 37 % (např. USA, Francie, Japonsko, Itálie, Rakousko, Norsko)
• Dalším zemím: 38 %  (např. Kuvajt, Čína, Irán, Malajsie, Rumunsko)
• Mezinárodním komerčním bankám: 14 %

Pozn.: údaje z roku 2015, aktuálnější nejsou k dispozici; zdroj: Mezinárodní měnový fond

Zahraniční zadluženost se v absolutních číslech každoročně zvyšuje. Přesto se Súdán snaží hradit své závazky k MMF a dalším mezinárodním institucím. Nemalé úsilí je věnováno Pařížskému klubu – ve smyslu odpouštění dluhů.

Od ledna 2007, dle nařízení Bank of Sudan, bylo zavedeno euro jako hlavní zahraniční měna bankovních převodů namísto amerického dolaru, který byl dříve upřednostňován. Hlavními zúčtovacími měnami jsou nyní euro, saúdský rijál a dirham (SAE). Súdánské banky jsou žádány, aby své devizové rezervy v centrální bance držely v EUR. Tento krok je do značné míry odpovědí na sankce USA vůči Súdánu, které způsobily bankovnímu sektoru značné potíže.

Centrální súdánskou bankou je Bank of Sudan, s pobočkami v různých částech země. Dále na trhu působí 30 komerčních bank, z nichž asi polovina je z větší či menší části soukromých. Hlavní náplní banky je rozvoj bankovních institucí v zemi, měnová a finanční politika a využívání finančních zdrojů k dosažení plánovaných makroekonomických ukazatelů. I ve snaze přilákat investory z arabského poloostrova je bankovní systém koncipován jako duální a měl by zaručovat aplikaci bankovnictví podle islámských (bezúročných) i konvenčních principů.

Jedna z největších státních bank – Khartoum Bank byla privatizována již v roce 2005.

 Další banky:

• Baraka Bank
• Faisal Islamic Bank
• Islamic Cooperative Development bank
• El Neelain Bank
• El Nilein Industrial Development Bank
• Bank of Khartoum Group
• Agricultural Bank of Sudan
• Sudanese Industrial Bank
• Sudanese French Bank
• National Bank of Sudan
• Sudanese Savings Bank
• Social Development Bank
• Saudi Sudanese Bank
• El Tadamen Islamic Bank
• Workers National Bank
• Animal Resources Bank
• Omdurman National Bank
• The Blue Nile Bank Ltd.
• National Bank of Abu Dhabi
• Bank of Real Estate
• Commercial Bank
• Bank of El Moghtarib
• Habib Bank
• Islamic Bank of The North
• Ivory Bank
• Qatar national Bank (QNB) – nejrychleji se rozvíjející zahraniční banka v zemi

ČSOB má korespondenční vztahy s následujícími bankami:

• Bank of Khartoum
• El Nilein Industrial Development Bank
• National Bank of Sudan

ČSOB nepotvrzuje akreditivy, akceptuje pouze akreditivy potvrzené zahraničními bankami. Z hlediska rizik řadí Súdán mezi země s nejvyšším rizikem. EGAP řadí Súdán do kategorie “7” (nepojistitelné).

Jako platební instrument lze doporučit akreditiv potvrzený některou z renomovaných zahraničních bank nebo platbu předem. Soukromý sektor často disponuje devizovými depozity v zahraničí.

Pojišťovnictví:

Pojišťovnictví hraje významnou roli v národní ekonomice, zisky z činnosti jsou využívané k investičním účelům.

Hlavní pojišťovny:

• Alssalama Company for Insurance Sudan
• Blue Nile Insurance Company Sudan
• Federation of Islamic Insurance & Takaful Companies
• Khartoum Medical Insurance Services
• Shiekan Insurance & Reinsurance Company Ltd.
• Islamic Insurance Company Sudan
• Middle East Insurance Company
• RedSea Insurance
• Sudan Insurance Supervisory Authority
• Sudan National Health Insurance Fund
• Sudan Travel Insurance from Atlas Direct
• United Insurance Sudan

Systém daní a dotací je v Súdánské republice značně komplikovaný a nepřehledný. Pro jednotlivé obchodní případy je proto nezbytné zjišťovat konkrétní informace ve vazbě k danému odběrateli/obchodnímu partnerovi.

Základní sazby jednotlivých kategorií daní:

Daň z příjmů právnických osob (tzv. korporátní) – sazby se liší v závislosti na oboru podnikání společnosti:

•      0 %  zemědělství
•    10 %  průmysl
•    15 %  finanční, obchodní, realitní apod. služby, důlní průmysl
•    30 %  telekomunikace
•    35 %  prospekce, těžba a distribuce ropy a plynu

Odvod na sociální zabezpečení má také charakter korporátní daně, odvádí se ve výši

•    17 % 

Daň z příjmů fyzických osob 15%

•      8 %  příspěvek na sociální zabezpečení
•      5 %  majetková daň
•      2 %  daň z kapitálových příjmů

Daň z přidané hodnoty (VAT)

•    17 % (30% pro telekomunikační služby)

Položky oproštěny od daně z přidané hodnoty

• všechny typy místních zemědělských produktů, které se prodávají v jejich přirozené formě
• dobytek, drůbež a produkty živočišného původu, ryby, mléko a výrobky z něj
• hnojiva
• zemědělská semena
• léky pro humánní a zvířecí použití
• lokálně vyráběná pšeničná mouka
• chléb