Surinam: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Brasílii (Brazílie)

Surinam s 575.991 obyvateli (Světová banka 2018) leží na severu Jižní Ameriky. Je významným producentem bauxitu, těží se i zlato a ropa, pěstují se banány, rýže, citrusy a cukrová třtina. Významným zdrojem příjmu obyvatelstva je finanční pomoc od příbuzných žijících v zahraničí.

 

Je to 123. ekonomika planety a podle hodnocení svobody obchodu (2019 Index of Economic Freedeom) je až na 165. místě na světě.

 

Surinam byl v roce 2019 na 156. místě jakožto příjemce českého exportu a na 154. místě jakožto vývozce do ČR.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Republika Surinam (Republic of Suriname)
  • zkráceně Surinam

Složení vlády:

Složení vlády je aktuální ke dni 20. 7. 2020

 

Prezident (zároveň předseda vlády) – Chandrikapersad Santokhi (VHP)

Viceprezident (zároveň místopředseda vlády) – Ronnie Brunswijk (ABOP)

Ministr zahraničních věcí, mezinárodního obchodu a spolupráce – Albert Ramdin (VHP)

Ministr vnitra – Bronto Somohardjo (PL)

Ministryně obrany – Krishnakoemarie Mathoera (VHP)

Ministr spravedlnosti a policie – Kenneth Amoksi (ABOP)

Ministryně hospodářství, podnikání a technologických inovací – Saskia Walden (VHP)

Ministr financí a plánování – Armand Achaibersing (VHP)

Ministr dopravy, komunikací a cestovního ruchu – Albert Jubithana (ABOP)

Ministr zemědělství, chovu a rybolovu – Parmanand Sewdien (VHP)

Ministryně pozemkové politiky a lesnictví – Gracia Emanuel (ABOP)

Ministr přírodních zdrojů – David Abiamofo (ABOP)

Ministr veřejných prací – Riad Nurmohamed (VHP)

Ministryně práce, zaměstnanosti a mládeže – Rishma Kuldipsingh (VHP)

Ministryně pro místní rozvoj a sport – Diana Pokie (ABOP)

Ministr pro sociální záležitosti a bydlení – Uraiquit Ramsaran (PL)

Ministr zdravotnictví – Amar Ramadhin (VHP)

Ministryně školství, vědy a kultury – Marie Levens (NPS)

Ministr územního plánování a životního prostředí – Sylvano Tjong-Ahin (NPS)

 

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 600 tisíc (2018)
  • Průměrný roční přírůstek: 0,88 % (2017)

Demografické složení:

  • 14 let: 27,7 %
  • 15–59 let: 62,0 %
  • přes 60 let: 10,3 %

Národnostní složení:

  • 37 % Hinduové – potomci Indů
  • 31 % Kreolové
  • 15 % Javánci
  • 10 % Maroonové – potomci Afričanů
  • 2 % Amerindiáni
  • 2 % Číňané
  • 2 % ostatní
  • 1 % bílí

Náboženské složení:

  • křesťané: 48 % (protestanti 25 %, katolíci 23 %)
  • hinduisté: 27 %
  • muslimové: 20 %
  • domorodé víry: 5 %

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

2015

2016

2017

2018

2019

nominální HDP (mld. USD)

4,8

3,3

3,4

3,9

4,3

HDP/obyv. (USD)

8 770

6 167

6 416

6 512

6 310

meziroční růst HDP (%)

-2,6

-5,1

-0,2

1,2

2,1

inflace (%)

4,0

55,5

22,0

7,1

4,3

nezaměstnanost

8,9

11,9

9,1

8,9

7,4

Zdroj: Economist Intelligence Unit, WB, IMF, ECLAC

 

 V roce 2019 zaznamenal Surinam vcelku pozitivní makroekonomické výsledky. HDP vzrostl o 2,1 % (podle některých zdrojů 2,2 %), inflace poklesla na 4,3 % a nezaměstnanost na 7,4 %.

Základem hospodářství zůstává těžba zlata, platiny a drahých kamenů, jejichž vývoz představuje cca 60% veškerého vývozu země. Těžbu zlata ovládají firmy USA a Kanady, největším dovozcem SR zlata jsou nicméně Sjednocené arabské emiráty, následované Švýcarskem a USA. Diamanty vesměs směřují do Belgie. Výrazně poklesl význam bauxitu ve složení exportu oproti dřívějšku, nikoli však z důvodu nedostatku zdrojů, nýbrž poklesu rentability při současných nízkých světových cenách. 

  Ačkoliv nelze hovořit o skutečném ekonomickém zotavení, přesto makroekonomická data za rok 2018 naznačují určitý růst v roce 2018. Nadále však přetrvávají hluboké strukturální surinamské ekonomiky, které ji činí dlouhodobě vratkou a závisející na vývozu komodit.   

Příkladem byl pokles světových cen komodit, v jehož důsledku došlo k propadu HDP o 2,6 % v roce 2015 a o dalších 5,1 % v roce 2016. V roce 2017 došlo ke zmírnění ekonomického propadu, vláda byla nucena obrátit se na MMF, který zemi poskytl půjčku ve výši 481 mil. USD. Vláda však musela škrtnout až 70 % poskytovaných dotací a uvolnit kurs domácí měny, která prudce depreciovala. Negativní hospodářský vývoj se odrazil i na explozi inflace, která dosáhla 55,5 % v roce 2016 a 22,0 % v roce 2017.

Odhaduje se, že až 60% těžby zlata jde na vrub šedé ekonomiky, pololegálních či většinou nelegálních malých firem, které navíc devastují životní prostředí vypouštěním rtuti do řek apod. Největšími viníky jsou údajně Brazilci, kteří do Surinamu za tímto účelem nelegálně migrují, s odstupem za nimi i těžaři z Francouzské Guyany, jejichž vlastní země je přece jen schopna přísnějšího dohledu a jakéhosi dodržování zákonů na ochranu životního prostředí a v sousedním Surinamu mají volnější pole pro nekalou činnost. 

Pokles vývozu bauxitu, ale i zlata v posledních letech vede vládu ke snahám o diversifikaci exportu, hlavními komoditami jsou rýže, banány, zelenina, ryby a krevety.

Perspektivně by země měla snížit závislost na vývozu surovin, a to jak z důvodu volatility světových cen, tak i naprosto dominujícího exportu zboží s nízkou přidanou hodnotou, při téměř úplné absenci vlastního zpracovatelského průmyslu. V zemi, která je z 95 % území pokryta pralesem, představuje dřevo a dřevěné výrobky méně než 1% exportu, přičemž se třikrát více této komodity dováží.

Strategickým cílem vlády je řešit nedostatek elektrické energie a zajistit udržitelný rozvoj vnitrozemí a racionální využívání vodních a přírodních zdrojů. Země nyní provádí komplexní geologický výzkum. Byl obnoven projekt výstavby hydroelektrárny 800 MW v západním Surinamu, který má financovat čínská firma. Realizace projektu je potřebná v perspektivě 10 let, kdy při zachování současných kapacit by se ekonomika Surinamu dostala přirozeným vývojem do energetické nouze. Další menší hydroelektrárna 50 MW se má stavět ve vnitrozemí.

Surinam je údajně 1. na světě v přepočtu objemu kvalitní pitné vody na obyvatele. Vláda má proto zájem o technologie pro racionální a udržitelné využívání vodních i ostatních přírodních zdrojů. 

Rozvoj vnitrozemských regionů je zásadní otázkou hospodářského vývoje země. Jsou rozvíjeny programy rozvoje infrastruktury, přičemž na financování se podílí velkou měrou Čína. Nizozemsko připravuje projekt výstavby železnice v hodnotě 130 mil. eur. Se sousední Brazílií se rozvíjí projekt mapování země, které je spojeno i s geologickým výzkumem a studiemi pro speciální agro-ekologické zóny. Potenciál pro zvýšení příjmů země v budoucnosti má nepochybně i cestovní ruch. 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Navzdory některým zlepšeným makroekonomickým údajům zůstává hospodaření v oblasti veřejných financí defivitní. V roce 2019 tento deficit dosáhl 10,3 % HDP.  

 

 

2015

2016

2017

2018

2019

saldo (v % HDP)

-9,7

-8,9

-7,7

– 7,4

– 10,3

Zdroj: Economist Intelligence Unit

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2015

2016

2017

2018

2019

běžný účet 

– 787

-170

-200

-189

– 411

kapitálový účet

1,3

19,4

N/A

N/A

N/A

finanční účet

781,4

398,8

N/A

N/A

N/A

devizové rezervy (bez zlata)

285

352

385

524

567

zahraniční zadluženost

1150,0

1625,0

1700,0

2300,0

2500,0

Údaje jsou v mil. USD, 
Zdroj: Economist Intelligence Unit, Central Bank of Surinam

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V čele bankovního systému je centrální banka Central Bank of Suriname, která vykonává funkci emisní banky a má regulatorní a kontrolně devizové pravomoci. Surinam má zdravý bankovní systém se striktní kontrolou centrální banky.

Největšími surinamskými bankami jsou: 

  • RBTT BANK (SURINAME) N.V.
  • DE SURINAAMSCHE BANK N.V. 
  • HAKRINBANK N.V. 
  • SURINAAMSE POSTSPAARBANK
  • STICHTING SURINAAMSE VOLKSCREDITELBANK
  • LANDBOUWBANK N.V.
  • FINABANK N.V.
  • SURICHANGE BANK N.V.

Pojišťovací společnosti:

  • ASSURIA LEVENSVERZEKERING N.V.
  • CLICO LIFE AND GENERAL INSURANCE COMPANY (SA) Ltd.
  • CLICO LIFE INSURANCE COMPANY SURINAME N.V.
  • FATUM LEVENSVERZEKERING N.V.
  • ASSURIA SCHADEVERZEKERING N.V.
  • ASSURIA MEDISCHE VERZEKERING N.V. aj.

Záložny a úvěrové unie:

  • COOPERATIEVE CENTRALE VAN KREDIETCOOPERATIES C.A.
  • COOPERATIEVE VERENIGING SPAAR-EN KREDIETCOOPERATIE C-47 G.A.
  • KREDIETCOOPERATIE KERSTEN G.A. aj.

Na trhu dále operují spořitelní fondy a investiční a finanční společnosti.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V Surinamu je uplatňována daňová soustava, která se skládá z těchto základních daní:

  • korporátní daň z příjmu: sazba 36 %
  • daň z nemovitostí: různé sazby podle lokality a bonity půdy
  • daň z příjmu fyzických osob (podle výše příjmu): sazby 0 %, 8 %, 18 %, 28 %, 38 %
  • příspěvek na sociální zabezpečení placený zaměstnancem: 4 %

Dále existuje daň z obratu ve výši 10 %, která by měla být v průběhu roku 2018 nahrazena DPH ve stejné výši.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Brasílii (Brazílie) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem