Sýrie: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Damašku (Sýrie)

Obchodní bilance zaznamenala v prosinci 2019 schodek ve výši 7,4 mld. USD ve srovnání se schodkem 6,8 mld. USD v předchozím roce 2018. Poslední informace uvádějí, že celkový vývoz dosáhl v lednu 2020 66,0 mil. USD, což představuje meziroční nárůst o 69,4%. Celkový dovoz v lednu 2020 zaznamenal 439,8 mil. USD, což představuje meziroční pokles o 27,7%.
Ačkoli Sýrie není významným vývozcem ropy a zemního plynu v kontextu objemu těžby těchto komodit v zemích Blízkého a Středního východu, představuje ropa a zemní plyn hlavní pilíř domácí ekonomiky. Ropný průmysl je však nadále ve velmi špatné kondici a dosud se nevzpamatoval z válečných událostí.  V roce 2019 se těžba ropy realizovala v objemu přibližně 24 tis. barelů/den. Syrské Ministerstvo ropy a nerostných surovin v květnu roku 2017 oznámilo, že Sýrie plánuje do roku 2022 zvýšit produkci ropy na 310 tis. barelů/den. Pro srovnání, v roce 2011 před konfliktem dosahovala těžba ropy 385 tis. barelů/den. Pokračuje se nadále v obnovené těžbě ropy v oblasti Tanak v provincii Deir ez‑Zaur (5 tis. barelů/den) a na rok 2020 byl oznámen plán navýšit spotřebu na 90 tis. barelů/den.

V plynárenském odvětví nadále dochází k postupné obnově těžby zemního plynu. Těžba byla obnovena na mnoha polích v provincii Homs (Sadad, Abu Rabah, North Fayd a Qamqam), dále byly obnoveny vrty na severu a jihu Damašku (Qara-1, Qara-3, Breij-1 a Deir Attiyeh, celková těžební kapacita 1,1 mil. m3/den). Státní firma Syrská plynárenská společnost (Syrian Gas Company) dále oznámila, že se podařilo obnovit těžbu plynu na poli Debesian-1 (250 tis. m3/den) nacházející se v západní části v provincie Raqqa. Celková denní produkce plynu v roce 2019 dosahovala zhruba 15 mil. m3/den, což bylo pod cílem pro rok 2019, který vyhlásilo Ministerstvo ropy a nerostných surovin SAR (19 mil. m3/den). Finanční ztráty, které vznikly v letech 2011 až 2018 z důvodu zničených vrtů či odcizením, byly nedávno vyčísleny syrskou společností SGC na přibližně 12 mld. USD při průměrné ceně 50 USD/barel.
Největším exportním odbytištěm byly v roce 2019:

  1. Libanon (25,3%)
  2. Saúdská Arábie (11,0%)
  3. EU (9,4%)
  4. Irák (8,8%)
  5. Spojené Arabské Emiráty (7,8%)
  6. Egypt (4,6%)
  7. Jordánsko (3,9%)
  8. Kuvajt (2,6%)
  9. Írán (7%),
  10. Indie (1,3%)

Nejdůležitějším partnerem na straně importu byly v roce 2019:

  1. EU (8,6%)
  2. Čína (8,6%)
  3. Ukrajina (6,8%)
  4. Rusko (5,4%)
  5. Argentina (3,0%)
  6. Egypt (2,8%)
  7. Spojené Arabské Emiráty (2,4%)
  8. Libanon (2,0%)
  9. Jižní Korea (2,0%),
  10. Indie (1,9%)

    Hlavní položky exportu (% podíl)

     

     

     

     

     

     

     

    Surová ropa

    0.9

    0.9

    1.1

    1.0

    1.0

    1.8

    3.3

    Textilie

    14.1

    13.6

    13.9

    13.6

    13.6

    11.6

    11.8

    Bavlna

    7.4

    7.0

    6.9

    6.5

    6.3

    5.4

    5.3

    Ovoce a zelenina

    14.2

    13.6

    13.7

    13.9

    13.4

    11.5

    11.3

    Hlavní položky importu (% podíl)

     

     

     

     

     

     

    Paliva

    22.8

    22.2

    22.4

    25.5

    22.8

    13.2

    14.5

    Kovy a kovové výrobky

    18.0

    20.8

    18.4

    17.4

    17.3

    19.3

    18.8

    Stroje a zařízení

    8.4

    9.6

    8.2

    7.9

    8.1

    9.4

    9.2

    Potraviny

    10.7

    12.1

    10.8

    10.0

    9.6

    10.2

    9.8

Zdroj: Economist Intelligence Unit a dopočty ZÚ Damašek

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

 

Vývoj zahraničního obchodu v letech 2015 až 2019 (mil. USD)

 

 

2015 2016 2017 2018 2019

Obchodní bilance

-4,489

-3,791

-4,576

-5,083 -5,274

Zboží: vývoz

1,587

1,705

1,786

 1,988  1,999

Zboží: dovoz

-6,076

-5,496

-6,362

 -7,071  -7,273
Bilance služeb -211

-3

10

 -3  -22

Saldo primárních příjmů

-40

-26

-20 -25 -37

Zdroj: Economist Intelligence Unit, Syria-report.com, dopočty ZÚ Damašek, pozn. vzhledem k neúplným statistickým údajům a někdy nepřesným odhadům syrských úřadů se některá data mohou výrazně rozcházet s odhady mezinárodních organizací.

 

 

 

 

 

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Objem zahraničního obchodu zemí EU a Sýrie se od začátku konfliktu v roce 2011 snižuje. V loňském roce 2019 směřovalo zboží ze Sýrie do Evropské unie v hodnotě 59 mil. EUR. Naopak dovoz evropského zboží na syrský trh byl realizován v hodnotě cca 598 mil. EUR. Celkový objem zahraničního obchodu mezi Sýrii a evropskou osmadvacítkou činil cca 657 mil EUR. Ve srovnání s obdobím před krizí v roce 2010 se jedná o propad o cca 6,5 mld. EUR.

V roce 2019 byla však EU spolu s Čínou největším obchodním partnerem pro Sýrii.

Vzájemný obchod Sýrie a EU v letech 20010-2019 (mil. EUR)

   Rok

Export

Import

Saldo

Obrat

2010

3 600

3 731

 3

7 155

2011

3 216

3 039

-254

6 145

2012

274

1 184

889

1 416

2013

128

760

621

861

2014

89

683

584

756

2015

87

504

414

579

2016

68

433

364

492

2017

96

537

436

619

2018

103

642

540

745

2019 59 598 540 657

Zdroj: European Commission / Directorate General for Trade

 

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Struktura dovozu do Sýrie zůstala zhruba stejná, i když s mnohem nižšími objemy. V loňském roce 2019 byla struktura zboží, které směřovalo z EU do Sýrie, téměř shodná s předchozím odbobím – import zemědělských produktů se realizoval v hodnotě cca 176 mil. EUR, chemických látek v hodnotě 120 mil. EUR a strojů a průmyslového zboží v hodnotě 227 mil. EUR.
Struktura vývozu syrského zboží do EU se však dramaticky změnila: v roce 2013 se ze Sýrie vyvážely především palivové a těžební výrobky, zemědělské produkty a lokálně vyráběné chemické látky. V roce 2019 se vývoz ze Sýrie do EU skládá zejména ze zemědělských produktů (48 mil. EUR), kdy však ve srovnání s rokem 2018 došlo i v této komoditě k značnému poklesu (89 mil. EUR v roce 2018).
Z níže uvedených statistických údajů vyplývá, že ve srovnání s lety 2017 a 2018, kdo docházelo v bilaterálním obchodu mezi Sýrii a zeměmi EU k mírnému oživení obchodních aktivit a to na obou stranách, tj. vývozu i dovozu, tak v roce 2019 došlo k jisté regresi a určitému poklesu a to především ze strany exportu syrských komodit do zemí EU.
Hlavní importní položky Sýrie z EU v letech 2012 až 2019: (v mil. EUR)

 

  


2012

    

 

2013

  

 

2014

          

 

2015

      

 

2016

 

 

2017

 

 

2018

 

 

2019

Live animals; animal products

30

17

25

22

21

37

47

32

Vegetable products

89

304

115

60

59

61

49

95

Animal or vegetable fats and oils

6

4

4

4

6

5

13

3

Foodstuffs, beverages, tobacco

169

46

83

49

41

70

87

43

Mineral products

11

3

6

3

4

10

9

7

Products of the chemical or allied industries

214

119

121

112

90

106

118

120

Plastics, rubber and articles thereof

59

25

24

23

20

26

27

23

Raw hides and skins, and saddlery

1

0

0

0

0

0

0

0

Wood, charcoal and cork and articles thereof

23

10

11

10

5

5

9

6

Pulp of wood, paper and paperboard

50

24

31

25

29

41

52

60

Textiles and textile articles

40

8

9

6

4

5

7

5

Footwear, hats and other headgear

1

0

0

0

0

0

0

0

Articles of stone, glass and ceramics

12

5

5

5

4

7

13

10

Pearls, precious metals and articles thereof

1

0

0

0

0

0

0

0

Base metals and articles thereof

87

22

30

18

13

19

30

26

Machinery and appliances

257

95

147

120

69

78

122

117

Transport equipment

87

45

33

14

32

17

12

8

Optical and photographic instruments, etc.

36

23

27

21

20

21

30

32

Arms and ammunition

 

Miscellaneous manufactured articles

4

4

5

3

3

6

13

5

Works of art and antiques

 

Other

9

6

8

9

13

13

8

5

Total

1,184

760

683

507

433

527

642

598

 Zdroj: The Syria Report, European Commission /Directorate General for Trade

Hlavní exportní položky Sýrie do EU v 2012 až 2019 ( v mil. EUR)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Live animals; animal products

7

4

4

2

2

2

2

Vegetable products

22

23

14

29

25

27

25

23

Animal or vegetable fats and oils

0

5

0

5

18

43

55

15

Foodstuffs, beverages, tobacco

4

2

1

1

4

6

6

8

Mineral products

62

38

36

17

0

0

3

0

Products of the chemical or allied industries

6

4

9

10

2

3

2

3

Plastics, rubber and articles thereof

7

3

2

1

0

0

0

0

Raw hides and skins, and saddlery

20

10

10

6

4

3

2

2

Wood, charcoal and cork and articles thereof

1

0

0

0

0

0

0

0

Pulp of wood, paper and paperboard

1

0

0

0

0

0

0

0

Textiles and textile articles

64

16

5

8

7

7

3

4

Footwear, hats and other headgear

1

0

0

0

0

0

0

0

Articles of stone, glass and ceramics

2

1

1

1

1

1

0

1

Pearls, precious metals and articles thereof

0

0

0

0

0

0

0

0

Base metals and articles thereof

31

9

1

0

2

0

0

0

Machinery and appliances

14

5

3

3

1

2

2

0

Transport equipment

0

0

0

0

0

0

0

0

Optical and photographic instruments, etc.

1

0

0

0

0

0

0

0

Arms and ammunition

 

Miscellaneous manufactured articles

2

0

0

0

0

0

0

0

Works of art and antiques

1

0

0

0

0

1

0

0

Not classified

8

3

2

0

0

0

0

0

Total

274

128

89

87

68

96

103

59

Zdroj: The Syria Report, European Commission /Directorate General for Trade

 

 

 

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Sýrii bylo vytvořeno dohromady 8 zón volného obchodu. Jedná se o tyto zóny:

  • Damašek-Adra
  • Damašek-město
  • Damašek- mezinárodní letiště
  • Allepo (v současnosti mimo provoz)
  • Dar´a – společná syrsko-jordánská zóna volného obchodu
  • Al-Qajm (v současnosti mimo provoz)
  • Latákia – přístav (pouze pro dovážené/vyvážené zboží)
  • Tartús – přístav (pouze pro dovážené/vyvážené zboží)

 

Objem obchodu v zónách volného obchodu od vypuknutí syrského konfliktu setrvale klesá. Jeho odhadovaná hodnota ve třech čtvrtletích roku 2016 dosahovala přibližně 100 mil. USD. V roce 2015 činil obchod realizovaný prostřednictvím zón volného obchodu cca 270 mil. USD (pozn. ZÚ: novější data nebyla doposud uveřejněna).
Syrská vláda poskytuje firmám, které v zónách působí, určité benefity:

  • dovozní licence nejsou vyžadovány, pouze deklarace pro evidenční a inspekční účely,
  • reexportní omezení neexistují (s výjimkou vojenských materiálů),
  • importované a skladované zboží nepodléhá daním a clu,
  • devizové operace nepodléhají devizovému režimu a restrikcím,
  • zboží z výrobních kapacit v zóně může být vyvezeno do Sýrie pouze na základě řádné dovozní licence.
  • firmy a jejich zaměstnanci nemusejí platit daň z příjmu, jsou však povinni platit sociální pojištění.V březnu 2003 byl vydán zákon č. 40/2003, podle kterého došlo k rozšíření možných aktivit ve free zónách na oblasti služeb: bankovnictví, pojišťovnictví, elektronického obchodu, medií, zdravotnictví a turistiky.

V březnu 2003 byl vydán zákon č. 40/2003, podle kterého došlo k rozšíření možných aktivit ve free zónách na oblasti služeb: bankovnictví, pojišťovnictví, elektronického obchodu, medií, zdravotnictví a turistiky.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Stále probíhající ozbrojený konflikt v Sýrii prohlubuje propad objemu zahraničních investic. Syrská vláda hodlá tento negativní trend zvrátit. S ohledem na nové územní zisky v poslední době a snahou v těchto regionech co nejdříve obnovit průmyslovou výrobu vyvíjí vládní kabinet enormní úsilí na zatraktivnění investičního prostředí v zemi, neboť zahraniční investice budou hrát klíčovou roli při jeho obnově. Bez zahraničního kapitálu v řádech desítek miliard USD nebude obnova syrského hospodářství možná.

Mezinárodní sankce a válečný konflikt způsobily masivní odliv kapitálu ze země a současně se výrazně propadly kapitálové příjmy. Lze předpokládat, že do Sýrie neproudily v období od vypuknutí ozbrojeného konfliktu v roce 2011 žádné soukromé finanční a kapitálové toky, ani žádné investice. Jediné finanční toky lze vytušit na základě oficiálně oznámené finanční půjčky proudící z Íránu ve výši 1,98 mld. USD (v roce 2013), 3 mld. USD (2014), 0,97 mld. USD (2015). Ve stejném období avšak v opačném směru pravděpodobně relokovali syrští obchodníci své finanční prostředky do bezpečnějších aktiv mimo Sýrii, také proto, aby se vyhnuli kapitálové kontrole a následnému zdanění.
Vedle mezinárodních půjček jsou aktuálně nezanedbatelným zdrojem přílivu financí ze zahraničí transfery od syrských migrantů. Poslední odhady hovoří o tom, že do domácí ekonomiky proudily v roce 2016 finanční prostředky v objemu cca 4,5 mil. USD/den, což v ročním vyjádření představuje přibližně 1,6 mld. USD.
Příklady zahraničních investic v Sýrii:

Největším případem evropské přímé investice podle zákona č. 10 byla joint-venture švýcarské firmy Nestlé (61%) a syrské soukromé skupiny (39 %) na zpracování potravin. Dalším, avšak hodnotově menším projektem, byl joint-venture Mobil/USA (49%) a syrského partnera (51%) na výrobu mazadel, který zahájil výrobu v květnu 1997. Mezi ostatní investory patřili např. Samsung, Mitsubishi, Dupont, Gray-Mackenzie a princ Walíd bin Talál ze Saudské Arábie s hotely Four Seasons.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční prostředí

Investiční klima v zemi je významně ovlivňováno probíhajícím konfliktem a sankcemi uvalenými na syrský režim ze strany US a EU. Syrská vláda má pod kontrolou většinu tzv. „užitečné Sýrie“ (linie Damašek-Homs-středomořské pobřeží a klíčovou průmyslovou zónu Allepo), kde se s postupnou stabilizací frontových linií zlepšuje bezpečnostní situace a podmínky pro podnikání. Investičně však Sýrie představuje značné riziko, mj. s ohledem na obtížnou pojistitelnost investic. Vládní kabinet připravil v loňském roce soubor pobídek pro zahraniční investory, jež mají směřovat do rekonstrukce výrobních kapacit na režimem kontrolovaných územích. Navzdory tomu však vychází úsilí syrské administrativy přilákat na domácí trh zahraniční investory naprázdno. O investice do syrského průmyslu neprojevují zahraniční subjekty zatím přílišný zájem. Výjimkou jsou ropný, plynárenský, energetický průmysl a nemovitosti. Rovněž se nedaří přilákat ruské investory i přes podporu ruské vlády. Syrské ekonomické zájmy a  obchodní zájmy ruských subjektů v dalších výrobních sektorech se stále rozcházejí. Rusové, ostatně jako většina ostatních zahraničních entit, upřednostňuje v této chvíli participaci na obnově syrského hospodářství ve formě kontraktů na dodávku zboží či služeb bez přímé investice.
Dohody o podpoře a ochraně investic

Sýrie má uzavřeny dohody o podpoře a ochraně investic s následujícími státy: USA, Německo, Francie, Itálie, Belgie, Švýcarsko, Řecko, Rusko, Bělorusko, Bulharsko, Ukrajina, Pákistán, Čína, Indonésie, Írán, Kuvajt, SAE, Maroko, Súdán, Jemen, Egypt, Libanon, Jordánsko, Tunis, Alžírsko, Bahrajn, Libye. Dohoda o podpoře a ochraně investic s ČR podepsaná v roce 2008 je již účinná.
Investice spadající do působnosti zákona o investičních pobídkách

Systém investičních pobídek je řízen zákonem č. 10 z r. 1991 a jeho novely č. 7/2000, který má podpořit investice do všech oblastí a sektorů hospodářství a jeho podmínky jsou shodně platné pro všechny investory. Zákon tedy nerozlišuje mezi tuzemskými, zahraničními – případně arabskými a nearabskými subjekty. Vláda sice striktně nepublikovala závazná kritéria pro schválení investičního projektu, avšak Nejvyšší rada pro investice (dále jen Rada), tj. předseda vlády a jeho dva zástupci, ministři hospodářství, zemědělství, dopravy, zásobování, průmyslu, plánování a financí a ředitel Investiční kanceláře, s největší pravděpodobností schválí investici, pokud bude splňovat některé z následujících podmínek: maximální využití místních zdrojů, aplikace pokrokových technologií, zvýšení exportu, tvorba pracovních příležitostí, koherence s vládními rozvojovými plány.
Pobídky pro investory

Syrská agentura pro investice (Syrian Investment Agency) připravila soubor pobídek pro investiční projekty, u nichž se počítá dynamickým daňovým odpočtem v souladu se zákonem č. 51 /2006 o dani z příjmu takto:

  •  Maximální sazba daně u investičních projektů činí 28% z čistého zisku,
  • 14% daňová sazba pro akciovou společnost, která upíše na burzu cenných papírů minimálně 50% akcií,
  • pokud jde o projekty realizované podle zákona o podpoře investic, základní sazba daně je 22% – sazba se bude snižovat dle následujících parametrů:
  • jedná-li se o průmyslové podniky ve správních obvodech Raqqa, Dajr al-Zaur, Hasaka, Idlib, Sveida, Dara´a a Kunajtra) se snižuje daňové zatížení o 2%,
  • jedná-li se o pro průmyslové podniky, které zaměstnávají 25 pracovníků nebo více, řádně registrované systému sociálního pojištění – sazba se snižuje o 1%,
  • jedná-li se o průmyslové podniky, které zaměstnávají více než 75 zaměstnanců, řádně registrované systému sociálního pojištění – sazba se snižuje o 2%,
  • jedná-li se o pro průmyslové podniky, které zaměstnávají více než 150 zaměstnanců, řádně registrované systému sociálního pojištění – sazba se snižuje o 3%,
  • jedná-li se o průmyslové podniky v průmyslových zónách – sazba se snižuje o 1%,
  • jedná-li se o investiční projekty licencované podle vyhlášky č. 8/2007 v průmyslových městech Hisíja a Dajr al-Zaur, nebo v regionech Rakka, Dajr al-Zaur a Hasaka – sazba se snižuje o 2%,
  • jedná-li se projekty elektráren, projekty využívající alternativní energie a projekty na výrobu hnojiv – sazba se snižuje 2%,
  • u projektů, které šetří elektrickou energii a životní prostředí – sazba se snižuje o 2%,
  • u projektů, které exportují alespoň 50% své produkce – sazba se snižuje o 2%.

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Damašku (Sýrie) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem