Thajsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
© Zastupitelský úřad ČR v Bangkoku (Thajsko)
- 1.1. Oficiální název státu, složení vlády
- 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
- 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
- 1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 1.7. Daňový systém
1.1. Oficiální název státu, složení vlády
Oficiální název státu
- Česky: Thajské království
- Anglicky: Kingdom of Thailand
Hlava státu (král): Maha Vajiralongkorn Bodindradebayavarangkun (Rama X.)
Složení vlády – klíčová ministerstva
(Pozn.: Jako členové vlády jsou navíc jmenováni rovněž někteří náměstci ministrů.)
- Předseda vlády (premiér): Prayut Chan-o-cha (současně ministrem obrany)
- Místopředsedové vlády:
- gen. Prawit Wongsuwan (práce, digitální ekonomika a společnost, vnitro, přírodní zdroje a živ. prostředí)
- Somkid Jatusripitak (finance, ekonomické záležitosti, energetika, zahraničí, vysoké školství)
- Anutin Charnvirakul (zdravotnictví, doprava, cestovní ruch)
- Jurin Laksanawisit (obchod, zemědělství, sociální rozvoj)
- Wissanu Krea-ngam (právní záležitosti, vzdělání, kultura)
- ministerstvo zahraničních věcí – Don Pramudwinai
- ministerstvo vnitra – gen. Anupong Paochinda
- ministerstvo spravedlnosti – Somsak Thepsutin
- ministerstvo financí – Uttama Savanayana
- ministerstvo dopravy – Saksayam Chidchob
- ministerstvo obchodu – Jurin Laksanawisit
- ministerstvo průmyslu – Suriya Juangroongruangkit
- ministerstvo energetiky – Sontirat Sontijirawong
- ministerstvo zemědělství a družstev – Chalermchai Sri-on
- ministerstvo cestovního ruchu a sportu – Phiphat Ratchakitprakarn
- ministerstvo pro digitální ekonomiku a společnost – Buddhipongse Punnakanta
- ministerstvo pro vyšší vzdělávání, vědu, výzkum a inovace – Suvit Maesincee
- ministerstvo školství – Nataphol Teepsuwan
- ministerstvo zdravotnictví – Anutin Charnvirakul
- ministerstvo práce – Chatumongkol Sonakul
- ministerstvo přírodních zdrojů a životního prostředí – Warawut Silpa-archa
1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
Demografické ukazatele:
- Počet obyvatel: 69 mil. (odhad 2020)
- Průměrný roční přírůstek: přibližně 0,25 % (odhad 2020)
Etnické složení:
- 97 % Thajci
- 3 % ostatní (Číňané, Barmánci, Malajci, Khmerové)
Náboženství:
- 94,6 % buddhisté
- 4,3 % muslimové
- 1,0 % křesťané
- 0,1 % ostatní (včetně animistů)
Věkové složení (odhad 2020 – CIA World Factbook):
- 0 – 14 let: 16,45 %
- 15 – 24 let: 13,02 %
- 25 – 54 let: 45,70 %
- 55 – 64 let: 13,01 %
- 65+ let: 11,82 %
1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019* | |
HDP (mld. USD) | 401,2 | 412,5 | 455,4 | 505,2 | 544,5 |
HDP/obyv. (USD, PPP) | 16.200 | 17.000 | 17.900 | 18.900 | 19.800 |
Inflace (%) | -0,9 | 0,2 | 0,7 | 1,1 | 0,7 |
Nezaměstnanost (%) | 0,9 | 1,0 | 1,2 | 1,1 | 0,9 |
Zdroj: Bank of Thailand, IMF, CIA World Factbook
* = odhad
Struktura HDP: (2017 – CIA World Factbook)
- služby: 55,6 %
- průmysl: 36,2 %
- zemědělství: 8,2 %
Z hlediska podílu na HDP se Thajsko podobá struktuře vyspělých zemí (služby představují již více než 50 % podílu na HDP). Úrovní HDP na obyvatele se však stále ještě řadí mezi rozvojové země; v obecné rovině lze Thajsko označit za zemi s vyšším středním příjmem.
Ekonomika je primárně orientovaná na export. Thajsko je přední světový exportér rýže, mořských živočichů, jedná se o významného výrobce a vývozce vozů typu pick-up, počítačové techniky a spotřební elektroniky. Silné zaměření ekonomiky na zahraničí (jak v oblasti výroby zboží, tak poskytování služeb) činí Thajsko relativně zranitelným, zejména v případě výkyvů cen surovin/komodit na světových trzích. Určitá rizika skýtá i oblast investic, na jejichž přílivu je Thajsko také silně závislé. Thajsko se výkyvům snaží předcházet a aktivně se zapojuje do celosvětových i regionálních ekonomických uskupení (WTO, IMF, WB, APEC, ADB, ASEAN), zároven buduje a udržuje zásobu devizových rezerv a je konzervativní v oblasti měnové politiky. Jako důsledek globální recese z důvodu pandemie COVID-19 (snížení poptávky a narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců) lze předpokládat silný ekonomický propad země (zatím odhady kolem -6 % HDP v roce 2020).
Z hlediska domácí ekonomiky je stěžejním zdrojem příjmů cestovní ruch. Přímý příspěvek cestovního ruchu k HDP činí přibližně 10 %, pokud se však započítají nepřímé efekty je nutné hovořit spíše o číslu přesahujícím 20 % HDP. Cestovní ruch je v Thajsku aktuálně mimořádně silně postižen (hotely, letecké společnosti,…) – viz výše.
Ačkoli je Thajsko atraktivní destinací pro zahraniční investice (zejm. z Japonsko a Číny), opakující se nestabilita na vnitropolitické scéně v posledních letech částečně podvazovala potenciál země v této oblasti. Země těží z dobré strategické polohy mezí Čínou a Indií se snadným přístupem na rychle se rozvíjející trhy zemí Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN). Disponuje dostatkem přírodních zdrojů, pracovní silou a může se pyšnit dobrou infrastrukturou a moderními dopravními kapacitami. Velmi dynamický rozvoj zaznamenává oblast bankovnictví a telekomunikací.
Nezaměstnanost se pohybuje na velmi nízké úrovni maximálně kolem 1 %. Thajsko v roce 2015 zažívalo deflaci dosahující cca 1 %, k inflačním tendencím se podle statistik vrátilo až v dubnu 2016. Thajský trh je potenciálně zajímavým odbytištěm, především pro spotřební zboží, je však zapotřebí brát v úvahu relativně vysoké zadlužení domácností (podle odhadů přesahuje 80 % HDP) a ochranu domácího trhu (zejm. v oblasti potravin a nápojů).
Pro podporu růstu vláda počítá s masivními investičními projekty, především v infrastrukturní oblasti – kromě dopravní infrastruktury je oblastí zájmu urychlená podpora rozvoje v telekomunikačním sektoru. Významnou prioritou vlády je také rozvoj tzv. Východního ekonomického koridoru (Eastern Economic Corridor, EEC). Dlouhodobou strategií thajské vlády je posun směrem k výrobní základně produktů s vysokou přidanou hodnotou v rámci projektu na podporu nové ekonomiky 4.0 (vládní strategie s příznačným názvem „Thailand 4.0“). Řada těchto záměrů však bude vzhledem k dopadům pandemie COVID-19 patrně přehodnocena.
1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Příjmy | Výdaje | Saldo | |
2015-2016 | 2.197,0 | 2.560,2 | -363,2 |
2016-2017 | 2.338,9 | 2.778,1 | -439,2 |
2017-2018 | 2.330,8 | 2.865,0 | -534,2 |
2018-2019 | 2.550,0 | 3.000,0 | -450,0 |
2019-2020* | 2.731,0 | 3.200,0 | -469,0 |
Zdroj: Bureau of the Budget
* = odhad/plán
Pozn.: Thajský rozpočtový rok začíná 1. října a končí 30. září následujícího roku.
1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019* |
Běžný účet (mil. USD) |
32.111 | 43.438 | 43.952 | 28.457 | 25.392 |
Kapitálový účet (mil. USD) |
0,08 | 13,00 | -141,00 | -611,00 | -856,00 |
Finanční účet (mil. USD) |
-16.799 | -20.840 | -12.498 | -14.948 | -17.567 |
Zdroj: Bank of Thailand
* = odhad
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019* |
Devizové rezervy (mld. USD) |
156,51 | 171,85 | 202,56 | 205,64 | 214,60 |
Zdroj: CEIC Data
* = odhad
2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019* | |
Veřejný dluh vůči HDP (%) | 43,7 | 40,7 | 41,2 | 41,9 | 34,3 |
Zdroj: CEIC Data
* = odhad
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019* |
Zahraniční zadluženost (mld. USD) |
129,65 | 121,50 | 129,77 | 132,23 | 172,13 |
Zdroj: CEIC Data
* = odhad
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019* |
Čistý tok prostředků na dluhovou službu (zahraničí) (mld. USD) |
19,28 | 14,31 | 15,06 |
20,62 |
22,87 |
Zdroj: CEIC Data
* = odhad
1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Bankovnictví
Monetární politika Thajska je řízena centrální bankou (Bank of Thailand) – guvernér BoT: Veerathai Santiprabhob
Finanční sektor Thajska je relativně velký a stabilní, bankovní sektor je tvořen 35 licencovanými bankami. Největší roli na bankovním trhu hrají domácí banky:
- Bangkok Bank
- Siam Commercial Bank
- Krung Thai Bank
- Kasikornbank
- Bank of Ayudhya
- Thanachart Bank
Hlavními pobočkami zahraničních bank jsou:
- The Bank of Tokyo-Mitsubishi
- Citibank
- Sumimoto Mitsui
- Mizuho
- HSBC
- ABN AMRO Bank N.V
- BNP Paribas
- Crédit Agricole Corporate and Investment Bank
- Deutsche Bank
Pojišťovnictví
Systém pojištění je v Thajsku tradičně rozdělen na životní a neživotní pojištění. V zemi funguje celá řada místních i celosvětově známých pojišťoven, většinu nejvýznamnějších sdružuje Thai General Insurance Association (www.tgia.org/member-EN)
Pozn.:
1.7. Daňový systém
Thajská daňová legislativa rozlišuje následující hlavní druhy daní:
- Daň z příjmu právnických osob (Corporate Income Tax)
- Daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax)
- Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax)
- Spotřební daň (Excise Tax)
- Daň z nemovitosti (Property Tax)
- Specifická obchodní daň (Specific Business Tax)
- Kolkovné (Stamp Tax)
- Dovozní clo (Import Duty)
Daň z příjmu právnických osob
- standardní sazba daně: 20 %
- zvláštní škála zdanění pro SMEs – do 300 tis. THB 0 %, od 300 tis. do 3 mil. THB 15 %, nad 3 mil. THB 20 %
Daň z příjmu fyzických osob
- sazba daně: progresivní od 0 % do 35 %
- výše daně závisí na čistém ročním přjmu; rozdělení jednotlivých stupňů je následující:
Čistý roční příjem (THB) |
Sazba daně |
0 – 150 000 |
0 % |
150 001 – 300 000 |
5 % |
300 001 – 500 000 |
10 % |
500 001 – 750 000 |
15 % |
750 001 – 1 000 000 |
20 % |
1 000 001 – 2 000 000 |
25 % |
2 000 001 – 5 000 000 |
30 % |
5 000 001 a více |
35 % |
Daň z přidané hodnoty
Sazba daně: 7 %. U některých druhů zboží a služeb je daňová sazba pro potenciální plátce nulová v následujících případech:
- roční obrat obchodníka nižší než 1,8 mil. THB
- produkce potravin a dalších zemědělských produktů pro tuzemský trh
- zdravotnická zařízení a služby
- vzdělávací služby
- náboženské a charitativní organizace
- leasing nemovitostí
Specifická obchodní daň
Sazba daně je v rozmezí 2,5 % – 3,0 %, vybírá se namísto DPH a základem pro výpočet jsou hrubé příjmy. Daň se vztahuje na následující oblasti:
- bankovnictví, finančni služby
- životní pojištění
- zastavárny
- prodej nemovitostí
- prodej akcií na burze
Spotřební daň
Spotřební daň je uplatňována na celou škálu zboží jako jsou ropné produkty, tabákové výrobky, alkoholické a nealkoholické nápoje, cement, elektrické spotřebiče, automobily a tzv. luxusní zboží (vč. olovnatého skla a křišťálu). Jedná se o složenou daňovou sazbu, která se liší podle jednotlivých druhů zboží.
Daň z nemovitosti
Daň závisí na hodnotě vlastněné či pronajímané nemovitosti.
Pozn.: Další informace k daňovému systému a legislativě lze nalézt na následujících webových stránkách:
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bangkoku (Thajsko) ke dni 10. 5. 2020
Souhrnná teritoriální informace
- Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
- Zahraniční obchod a investice
- Vztahy země s EU
- Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR