Thajsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Bangkoku (Thajsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

  • Česky: Thajské království
  • Anglicky: Kingdom of Thailand

Hlava státu (král): Maha Vajiralongkorn Bodindradebayavarangkun (Rama X.)

Složení vlády – klíčová ministerstva

(Pozn.: Jako členové vlády jsou navíc jmenováni rovněž někteří náměstci ministrů.)

  • Předseda vlády (premiér): Prayut Chan-o-cha (současně ministrem obrany)
  • Místopředsedové vlády:
  • gen. Prawit Wongsuwan (práce, digitální ekonomika a společnost, vnitro, přírodní zdroje a živ. prostředí)
  • Somkid Jatusripitak (finance, ekonomické záležitosti, energetika, zahraničí, vysoké školství)
  • Anutin Charnvirakul (zdravotnictví, doprava, cestovní ruch)
  • Jurin Laksanawisit (obchod, zemědělství, sociální rozvoj)
  • Wissanu Krea-ngam (právní záležitosti, vzdělání, kultura)
  • ministerstvo zahraničních věcí – Don Pramudwinai
  • ministerstvo vnitra – gen. Anupong Paochinda
  • ministerstvo spravedlnosti – Somsak Thepsutin
  • ministerstvo financí – Uttama Savanayana
  • ministerstvo dopravy – Saksayam Chidchob
  • ministerstvo obchodu – Jurin Laksanawisit
  • ministerstvo průmyslu – Suriya Juangroongruangkit
  • ministerstvo energetiky – Sontirat Sontijirawong
  • ministerstvo zemědělství a družstev – Chalermchai Sri-on
  • ministerstvo cestovního ruchu a sportu – Phiphat Ratchakitprakarn
  • ministerstvo pro digitální ekonomiku a společnost – Buddhipongse Punnakanta
  • ministerstvo pro vyšší vzdělávání, vědu, výzkum a  inovace – Suvit Maesincee
  • ministerstvo školství – Nataphol Teepsuwan
  • ministerstvo zdravotnictví – Anutin Charnvirakul
  • ministerstvo práce – Chatumongkol Sonakul
  • ministerstvo přírodních zdrojů a životního prostředí – Warawut Silpa-archa

 

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

  • Počet obyvatel: 69 mil. (odhad 2020)
  • Průměrný roční přírůstek: přibližně 0,25 % (odhad 2020)

Etnické složení:

  • 97 % Thajci
  • 3 % ostatní (Číňané, Barmánci, Malajci, Khmerové)

Náboženství:

  • 94,6 % buddhisté
  • 4,3 % muslimové
  • 1,0 % křesťané
  • 0,1 % ostatní (včetně animistů)

Věkové složení (odhad 2020 – CIA World Factbook):

  • 0 – 14 let: 16,45 %
  • 15 – 24 let: 13,02 %
  • 25 – 54 let: 45,70 %
  • 55 – 64 let: 13,01 %
  • 65+ let: 11,82 %

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  2015 2016 2017 2018 2019*
HDP (mld. USD) 401,2 412,5 455,4 505,2 544,5
HDP/obyv. (USD, PPP) 16.200 17.000 17.900 18.900 19.800
Inflace (%) -0,9 0,2 0,7 1,1 0,7
Nezaměstnanost (%) 0,9 1,0 1,2 1,1 0,9

Zdroj: Bank of Thailand, IMF, CIA World Factbook
* = odhad

Struktura HDP:     (2017 – CIA World Factbook)

  • služby: 55,6 %
  • průmysl: 36,2 %
  • zemědělství: 8,2 %

Z hlediska podílu na HDP se Thajsko podobá struktuře vyspělých zemí (služby představují již více než 50 % podílu na HDP). Úrovní HDP na obyvatele se však stále ještě řadí mezi rozvojové země; v obecné rovině lze Thajsko označit za zemi s vyšším středním příjmem.

Ekonomika je primárně orientovaná na export. Thajsko je přední světový exportér rýže, mořských živočichů, jedná se o významného výrobce a vývozce vozů typu pick-up, počítačové techniky a spotřební elektroniky. Silné zaměření ekonomiky na zahraničí (jak v oblasti výroby zboží, tak poskytování služeb) činí Thajsko relativně zranitelným, zejména v případě výkyvů cen surovin/komodit na světových trzích. Určitá rizika skýtá i oblast investic, na jejichž přílivu je Thajsko také silně závislé. Thajsko se výkyvům snaží předcházet a aktivně se zapojuje do celosvětových i regionálních ekonomických uskupení (WTO, IMF, WB, APEC, ADB, ASEAN), zároven buduje a udržuje zásobu devizových rezerv a je konzervativní v oblasti měnové politiky. Jako důsledek globální recese z důvodu pandemie COVID-19 (snížení poptávky a narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců) lze předpokládat silný ekonomický propad země (zatím odhady kolem -6 % HDP v roce 2020).

Z hlediska domácí ekonomiky je stěžejním zdrojem příjmů cestovní ruch. Přímý příspěvek cestovního ruchu k HDP činí přibližně 10 %, pokud se však započítají nepřímé efekty je nutné hovořit spíše o číslu přesahujícím 20 % HDP. Cestovní ruch je v Thajsku aktuálně mimořádně silně postižen (hotely, letecké společnosti,…) – viz výše.

Ačkoli je Thajsko atraktivní destinací pro zahraniční investice (zejm. z Japonsko a Číny), opakující se nestabilita na vnitropolitické scéně v posledních letech částečně podvazovala potenciál země v této oblasti. Země těží z dobré strategické polohy mezí Čínou a Indií se snadným přístupem na rychle se rozvíjející trhy zemí Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN). Disponuje dostatkem přírodních zdrojů, pracovní silou a může se pyšnit dobrou infrastrukturou a moderními dopravními kapacitami. Velmi dynamický rozvoj zaznamenává oblast bankovnictví a telekomunikací.

Nezaměstnanost se pohybuje na velmi nízké úrovni maximálně kolem 1 %. Thajsko v roce 2015 zažívalo deflaci dosahující cca 1 %, k inflačním tendencím se podle statistik vrátilo až v dubnu 2016. Thajský trh je potenciálně zajímavým odbytištěm, především pro spotřební zboží, je však zapotřebí brát v úvahu relativně vysoké zadlužení domácností (podle odhadů přesahuje 80 % HDP) a ochranu domácího trhu (zejm. v oblasti potravin a nápojů).

Pro podporu růstu vláda počítá s masivními investičními projekty, především v infrastrukturní oblasti – kromě dopravní infrastruktury je oblastí zájmu urychlená podpora rozvoje v telekomunikačním sektoru. Významnou prioritou vlády je také rozvoj tzv. Východního ekonomického koridoru (Eastern Economic Corridor, EEC). Dlouhodobou strategií thajské vlády je posun směrem k výrobní základně produktů s vysokou přidanou hodnotou v rámci projektu na podporu nové ekonomiky 4.0 (vládní strategie s příznačným názvem „Thailand 4.0“). Řada těchto záměrů však bude vzhledem k dopadům pandemie COVID-19 patrně přehodnocena.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

  Příjmy Výdaje Saldo
2015-2016 2.197,0 2.560,2 -363,2
2016-2017 2.338,9 2.778,1 -439,2
2017-2018 2.330,8 2.865,0 -534,2
2018-2019 2.550,0 3.000,0 -450,0
2019-2020* 2.731,0 3.200,0 -469,0

Zdroj: Bureau of the Budget
* = odhad/plán

Pozn.: Thajský rozpočtový rok začíná 1. října a končí 30. září následujícího roku.

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance

 

2015

2016

2017

2018

2019*

Běžný účet (mil. USD)

32.111 43.438 43.952 28.457 25.392

Kapitálový účet (mil. USD)

0,08 13,00 -141,00 -611,00 -856,00

Finanční účet (mil. USD)

-16.799 -20.840 -12.498 -14.948 -17.567

Zdroj: Bank of Thailand
* = odhad

Devizové rezervy

 

2015

2016

2017

2018

2019*

Devizové rezervy (mld. USD)

156,51 171,85 202,56 205,64 214,60

Zdroj: CEIC Data
* = odhad

Veřejný dluh vůči HDP
  2015 2016 2017 2018 2019*
Veřejný dluh vůči HDP (%) 43,7 40,7 41,2 41,9 34,3

Zdroj: CEIC Data
* = odhad

Zahraniční zadluženost

 

2015

2016

2017

2018

2019*

Zahraniční zadluženost (mld. USD)

129,65 121,50 129,77 132,23 172,13

Zdroj: CEIC Data
* = odhad

Dluhová služba

 

2015

2016

2017

2018

2019*

Čistý tok prostředků na dluhovou službu (zahraničí) (mld. USD)

19,28 14,31 15,06

20,62

22,87

Zdroj: CEIC Data
* = odhad

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovnictví

Monetární politika Thajska je řízena centrální bankou (Bank of Thailand) – guvernér BoT: Veerathai Santiprabhob

Finanční sektor Thajska je relativně velký a stabilní, bankovní sektor je tvořen 35 licencovanými bankami. Největší roli na bankovním trhu hrají domácí banky:

  1. Bangkok Bank
  2. Siam Commercial Bank
  3. Krung Thai Bank
  4. Kasikornbank
  5. Bank of Ayudhya
  6. Thanachart Bank

Hlavními pobočkami zahraničních bank jsou:

  • The Bank of Tokyo-Mitsubishi
  • Citibank
  • Sumimoto Mitsui
  • Mizuho
  • HSBC
  • ABN AMRO Bank N.V
  • BNP Paribas
  • Crédit Agricole Corporate and Investment Bank
  • Deutsche Bank

Pojišťovnictví

Systém pojištění je v Thajsku tradičně rozdělen na životní a neživotní pojištění. V zemi funguje celá řada místních i celosvětově známých pojišťoven, většinu nejvýznamnějších sdružuje Thai General Insurance Association (www.tgia.org/member-EN)

Pozn.:

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Thajská daňová legislativa rozlišuje následující hlavní druhy daní:

  • Daň z příjmu právnických osob (Corporate Income Tax)
  • Daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax)
  • Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax)
  • Spotřební daň (Excise Tax)
  • Daň z nemovitosti (Property Tax)
  • Specifická obchodní daň (Specific Business Tax)
  • Kolkovné (Stamp Tax)
  • Dovozní clo (Import Duty)

Daň z příjmu právnických osob

  • standardní sazba daně: 20 %
  • zvláštní škála zdanění pro SMEs – do 300 tis. THB 0 %, od 300 tis. do 3 mil. THB 15 %, nad 3 mil. THB 20 %

Daň z příjmu fyzických osob

  • sazba daně: progresivní od 0 % do 35 %
  • výše daně závisí na čistém ročním přjmu; rozdělení jednotlivých stupňů je následující:

 

Čistý roční příjem (THB)

Sazba daně

0 – 150 000

0 %

150 001 – 300 000

5 %

300 001 – 500 000

10 %

500 001 – 750 000

15 %

750 001 – 1 000 000

20 %

1 000 001 – 2 000 000

25 %

2 000 001 – 5 000 000

30 %

5 000 001 a více

35 %

 

Daň z přidané hodnoty

Sazba daně: 7 %. U některých druhů zboží a služeb je daňová sazba pro potenciální plátce nulová v následujících případech:

    • roční obrat obchodníka nižší než 1,8 mil. THB
    • produkce potravin a dalších zemědělských produktů pro tuzemský trh
    • zdravotnická zařízení a služby
    • vzdělávací služby
    • náboženské a charitativní organizace
    • leasing nemovitostí

Specifická obchodní daň

Sazba daně je v rozmezí 2,5 % – 3,0 %, vybírá se namísto DPH a základem pro výpočet jsou hrubé příjmy. Daň se vztahuje na následující oblasti:

  • bankovnictví, finančni služby
  • životní pojištění
  • zastavárny
  • prodej nemovitostí
  • prodej akcií na burze

Spotřební daň

Spotřební daň je uplatňována na celou škálu zboží jako jsou ropné produkty, tabákové výrobky, alkoholické a nealkoholické nápoje, cement, elektrické spotřebiče, automobily a tzv. luxusní zboží (vč. olovnatého skla a křišťálu). Jedná se o složenou daňovou sazbu, která se liší podle jednotlivých druhů zboží.

Daň z nemovitosti

Daň závisí na hodnotě vlastněné či pronajímané nemovitosti.

Pozn.: Další informace k daňovému systému a legislativě lze nalézt na následujících webových stránkách:

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bangkoku (Thajsko) ke dni 10. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem