Thajsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Oficiální název státu

• Česky: Thajské království
• Anglicky: Kingdom of Thailand

Hlava státu (král): Maha Vajiralongkorn Bodindradebayavarangkun (Rama X.)

Složení vlády – klíčová ministerstva

(Pozn.: Jako členové vlády jsou navíc jmenováni rovněž někteří náměstci ministrů.)

• Předseda vlády (premiér): Prayut Chan-o-cha (současně ministrem obrany)
• Místopředsedové vlády:
• gen. Prawit Wongsuwan (práce, digitální ekonomika a společnost, vnitro, přírodní zdroje a živ. prostředí)
• Somkid Jatusripitak (finance, ekonomické záležitosti, energetika, zahraničí, vysoké školství)
• Anutin Charnvirakul (zdravotnictví, doprava, cestovní ruch)
• Jurin Laksanawisit (obchod, zemědělství, sociální rozvoj)
• Wissanu Krea-ngam (právní záležitosti, vzdělání, kultura)
• ministerstvo zahraničních věcí – Don Pramudwinai
• ministerstvo vnitra – gen. Anupong Paochinda
• ministerstvo spravedlnosti – Somsak Thepsutin
• ministerstvo financí – Uttama Savanayana
• ministerstvo dopravy – Saksayam Chidchob
• ministerstvo obchodu – Jurin Laksanawisit
• ministerstvo průmyslu – Suriya Juangroongruangkit
• ministerstvo energetiky – Sontirat Sontijirawong
• ministerstvo zemědělství a družstev – Chalermchai Sri-on
• ministerstvo cestovního ruchu a sportu – Phiphat Ratchakitprakarn
• ministerstvo pro digitální ekonomiku a společnost – Buddhipongse Punnakanta
• ministerstvo pro vyšší vzdělávání, vědu, výzkum a  inovace – Suvit Maesincee
• ministerstvo školství – Nataphol Teepsuwan
• ministerstvo zdravotnictví – Anutin Charnvirakul
• ministerstvo práce – Chatumongkol Sonakul
• ministerstvo přírodních zdrojů a životního prostředí – Warawut Silpa-archa

Demografické ukazatele:

• Počet obyvatel: 69 mil. (odhad 2020)
• Průměrný roční přírůstek: přibližně 0,25 % (odhad 2020)

Etnické složení:

• 97 % Thajci
• 3 % ostatní (Číňané, Barmánci, Malajci, Khmerové)

Náboženství:

• 94,6 % buddhisté
• 4,3 % muslimové
• 1,0 % křesťané
• 0,1 % ostatní (včetně animistů)

Věkové složení (odhad 2020 – CIA World Factbook):

• 0 – 14 let: 16,45 %
• 15 – 24 let: 13,02 %
• 25 – 54 let: 45,70 %
• 55 – 64 let: 13,01 %
• 65+ let: 11,82 %

Zdroj: Bank of Thailand, IMF, CIA World Factbook
* = odhad

Struktura HDP:     (2017 – CIA World Factbook)

• služby: 55,6 %
• průmysl: 36,2 %
• zemědělství: 8,2 %

Z hlediska podílu na HDP se Thajsko podobá struktuře vyspělých zemí (služby představují již více než 50 % podílu na HDP). Úrovní HDP na obyvatele se však stále ještě řadí mezi rozvojové země; v obecné rovině lze Thajsko označit za zemi s vyšším středním příjmem.

Ekonomika je primárně orientovaná na export. Thajsko je přední světový exportér rýže, mořských živočichů, jedná se o významného výrobce a vývozce vozů typu pick-up, počítačové techniky a spotřební elektroniky. Silné zaměření ekonomiky na zahraničí (jak v oblasti výroby zboží, tak poskytování služeb) činí Thajsko relativně zranitelným, zejména v případě výkyvů cen surovin/komodit na světových trzích. Určitá rizika skýtá i oblast investic, na jejichž přílivu je Thajsko také silně závislé. Thajsko se výkyvům snaží předcházet a aktivně se zapojuje do celosvětových i regionálních ekonomických uskupení (WTO, IMF, WB, APEC, ADB, ASEAN), zároven buduje a udržuje zásobu devizových rezerv a je konzervativní v oblasti měnové politiky. Jako důsledek globální recese z důvodu pandemie COVID-19 (snížení poptávky a narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců) lze předpokládat silný ekonomický propad země (zatím odhady kolem -6 % HDP v roce 2020).

Z hlediska domácí ekonomiky je stěžejním zdrojem příjmů cestovní ruch. Přímý příspěvek cestovního ruchu k HDP činí přibližně 10 %, pokud se však započítají nepřímé efekty je nutné hovořit spíše o číslu přesahujícím 20 % HDP. Cestovní ruch je v Thajsku aktuálně mimořádně silně postižen (hotely, letecké společnosti,…) – viz výše.

Ačkoli je Thajsko atraktivní destinací pro zahraniční investice (zejm. z Japonsko a Číny), opakující se nestabilita na vnitropolitické scéně v posledních letech částečně podvazovala potenciál země v této oblasti. Země těží z dobré strategické polohy mezí Čínou a Indií se snadným přístupem na rychle se rozvíjející trhy zemí Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN). Disponuje dostatkem přírodních zdrojů, pracovní silou a může se pyšnit dobrou infrastrukturou a moderními dopravními kapacitami. Velmi dynamický rozvoj zaznamenává oblast bankovnictví a telekomunikací.

Nezaměstnanost se pohybuje na velmi nízké úrovni maximálně kolem 1 %. Thajsko v roce 2015 zažívalo deflaci dosahující cca 1 %, k inflačním tendencím se podle statistik vrátilo až v dubnu 2016. Thajský trh je potenciálně zajímavým odbytištěm, především pro spotřební zboží, je však zapotřebí brát v úvahu relativně vysoké zadlužení domácností (podle odhadů přesahuje 80 % HDP) a ochranu domácího trhu (zejm. v oblasti potravin a nápojů).

Pro podporu růstu vláda počítá s masivními investičními projekty, především v infrastrukturní oblasti – kromě dopravní infrastruktury je oblastí zájmu urychlená podpora rozvoje v telekomunikačním sektoru. Významnou prioritou vlády je také rozvoj tzv. Východního ekonomického koridoru (Eastern Economic Corridor, EEC). Dlouhodobou strategií thajské vlády je posun směrem k výrobní základně produktů s vysokou přidanou hodnotou v rámci projektu na podporu nové ekonomiky 4.0 (vládní strategie s příznačným názvem „Thailand 4.0“). Řada těchto záměrů však bude vzhledem k dopadům pandemie COVID-19 patrně přehodnocena.

Zdroj: Bureau of the Budget
* = odhad/plán

Pozn.: Thajský rozpočtový rok začíná 1. října a končí 30. září následujícího roku.

Zdroj: Bank of Thailand
* = odhad

Zdroj: CEIC Data
* = odhad

Zdroj: CEIC Data
* = odhad

Zdroj: CEIC Data
* = odhad

Zdroj: CEIC Data
* = odhad

Bankovnictví

Monetární politika Thajska je řízena centrální bankou (Bank of Thailand) – guvernér BoT: Veerathai Santiprabhob

Finanční sektor Thajska je relativně velký a stabilní, bankovní sektor je tvořen 35 licencovanými bankami. Největší roli na bankovním trhu hrají domácí banky:

1. Bangkok Bank
2. Siam Commercial Bank
3. Krung Thai Bank
4. Kasikornbank
5. Bank of Ayudhya
6. Thanachart Bank

Hlavními pobočkami zahraničních bank jsou:

• The Bank of Tokyo-Mitsubishi
• Citibank
• Sumimoto Mitsui
• Mizuho
• HSBC
• ABN AMRO Bank N.V
• BNP Paribas
• Crédit Agricole Corporate and Investment Bank
• Deutsche Bank

Pojišťovnictví

Systém pojištění je v Thajsku tradičně rozdělen na životní a neživotní pojištění. V zemi funguje celá řada místních i celosvětově známých pojišťoven, většinu nejvýznamnějších sdružuje Thai General Insurance Association (www.tgia.org/member-EN)

Pozn.:

• Pro více informací k bankovnímu sektoru
• Pro více informací k pojišťovacímu sektoru

Thajská daňová legislativa rozlišuje následující hlavní druhy daní:

• Daň z příjmu právnických osob (Corporate Income Tax)
• Daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax)
• Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax)
• Spotřební daň (Excise Tax)
• Daň z nemovitosti (Property Tax)
• Specifická obchodní daň (Specific Business Tax)
• Kolkovné (Stamp Tax)
• Dovozní clo (Import Duty)

Daň z příjmu právnických osob

• standardní sazba daně: 20 %
• zvláštní škála zdanění pro SMEs – do 300 tis. THB 0 %, od 300 tis. do 3 mil. THB 15 %, nad 3 mil. THB 20 %

Daň z příjmu fyzických osob

• sazba daně: progresivní od 0 % do 35 %
• výše daně závisí na čistém ročním přjmu; rozdělení jednotlivých stupňů je následující:

Daň z přidané hodnoty

Sazba daně: 7 %. U některých druhů zboží a služeb je daňová sazba pro potenciální plátce nulová v následujících případech:

• roční obrat obchodníka nižší než 1,8 mil. THB
• produkce potravin a dalších zemědělských produktů pro tuzemský trh
• zdravotnická zařízení a služby
• vzdělávací služby
• náboženské a charitativní organizace
• leasing nemovitostí

Specifická obchodní daň

Sazba daně je v rozmezí 2,5 % – 3,0 %, vybírá se namísto DPH a základem pro výpočet jsou hrubé příjmy. Daň se vztahuje na následující oblasti:

• bankovnictví, finančni služby
• životní pojištění
• zastavárny
• prodej nemovitostí
• prodej akcií na burze

Spotřební daň

Spotřební daň je uplatňována na celou škálu zboží jako jsou ropné produkty, tabákové výrobky, alkoholické a nealkoholické nápoje, cement, elektrické spotřebiče, automobily a tzv. luxusní zboží (vč. olovnatého skla a křišťálu). Jedná se o složenou daňovou sazbu, která se liší podle jednotlivých druhů zboží.

Daň z nemovitosti

Daň závisí na hodnotě vlastněné či pronajímané nemovitosti.

Pozn.: Další informace k daňovému systému a legislativě lze nalézt na následujících webových stránkách:

• The Revenue Department
• Ministry of Finance