Togo: Zahraniční obchod a investice
© Zastupitelský úřad ČR v Akkře (Ghana)
Hlavním tahounem hospodářského růstu Toga je zemědělská produkce (jak komerční tak i soukromá), která představuje téměř polovinu HDP země a přes 60% její zaměstnanosti. Kakao, káva a bavlna generují okolo 40% příjmů z exportu s tím, že bavlna je nejdůležitější tržní plodinou exportu. Obchodní politika Toga je z velké části určována regionálními dohodami v rámci ECOWAS (Economic Community of West African States) a WAEMU.V roce 2018 Togo vyvezlo zboží za 1 1055 milionů USD a dovezlo 2 095 milionů USD, což mělo za následek zápornou obchodní bilanci 990 milionů USD. Mezi nejvýznamnější vývozy Toga patří cementové slínky, bavlna, kakao, nemleté přírodní fosforečnany vápenaté, hliník, pytle a sáčky, kosmetické výrobky, kosmetické výrobky a výrobky pro péči o pleť, zatímco jeho největší dovozy jsou ropné oleje, další léčiva ze směsných nebo nemísených produktů, motocykly, palmový olej a kapalné frakce a automobily. Nejvýznamnější vývozní destinace Togo jsou Burkina Faso (17,9%), Benin (14,3%), Ghana (7,6%), Niger (6,4%), Indie 6,1%) a další (47,7%), zatímco jeho dovozní původ zahrnuje Evropskou unii 30,9 %, Čína (19,6%), Japonsko (5,1%) Ghana (4,1%) Indie (3,6%) a další (36,7%).
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | |
export | 863,8 | 927,7 | 417,3 | 801,3 | N/A |
import | 2 046,3 | 2 038,2 | 665,2 | 2 018,7 | N/A |
obchodní bilance | -1 182,5 | -1 110,5 | -247,9 | -1 217,27 | N/A |
uváděné údaje jsou v mil. USD
Zdroj: TRADING ECONOMICS, MMF
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
V rámci národního indikativního programu pro období 2014-2020 (RIP), který je financován 11. evropským fondem pro rozvoj a spolupráci mezi tožskou republikou a EU (FED), je jedním ze strategických cílů podpora tožské vlády při prosazování strategie rozvoje země a podpory zaměstnanosti (SCAPE 2013-2017).
Rozvojový program EPA (EPADP) se zaměřuje na pomoc regionu západní Afriky vybudováním konkurenceschopného a stabilizovaného regionálního hospodářství, které je integrováno do globální ekonomiky. Umožňuje financování podpůrných opatření APE v pěti intervenčních liniích, zejména v oblasti diverzifikace a podpory výrobních kapacit, rozvoje obchodu v rámci regionu a posílení vnitrostátních a regionálních obchodních infrastruktur. Tato opatření na modernizaci umožní soukromému sektoru těžit z přístupu na evropský trh a čelit konkurenci.
EU tento program podporuje nejméně 6,5 miliardy EUR.
2.3. Komoditní struktura
Exportní komodity:
- fosfáty
- Zlato
- bavlna
- manufaktura
- káva
- živá zvířata
Dovozové komodity:
- Palivo
- Vozidla
- Plasty
- strojní zařízení
- ostatní investiční celky
- Energie
- Potraviny
Hlavními obchodními partnery jsou:
- Benin
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
V roce 1991 zřídila vláda Togo procesně-exportní zónu (EPZ) nebo také zónu volného obchodu, místně nazývanou SAZOF. Má rozlohu 107 ha a nachází se podél přístavu. Zóna přilákala 62 firem a zaměstnává více než 12 000 lidí. Ke konci roku 2016 měla obchodní zóna řadu 62 provozujících společností a do zóny bylo instalováno 29 společností. Typologie je velmi rozmanitá a týká se odvětví: potravinářství, potravinářství, agroprůmyslového plastu, farmaceutického průmyslu, kovu, zahradnictví, oděvů a syntetických vlasů, kosmetiky a služeb.
Firmy, které získaly status společnosti v EPZ, mají následující výhody:
- výjimka, v průběhu životního cyklu společnosti, od placení všech daní a cel při dovozu závodů, zařízen surovin a spotřebního materiálu;
- výjimka na placení všech daní a cel na export zboží, které bylo vyrobeno uvnitř EPZ;
- 50% snížení daní a cel na služební vozidla;
- 0% daně na daň z příjmu pro prvních 10 let a 15% daň z příjmu od 11. roku schválení statutu firmy ve volné zóně;
- 2% daň ze mzdy po dobu životnosti firmy
Výhodou této zóny jsou také méně restriktivní podmínky pracovního kodexu a povolení vlastnit devizový účet. Dle zákona musí firmy v této zóně prioritně zaměstnávat tožské zaměstnanace a po pěti letech nemůže počet zahraničních zaměstnanců přesáhnout 20% pracovní síly nebo profesní kategorie. Firmy v zóně mohou se souhlasem vlády prodat až 20% produkce v Togu.
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Zákonné podmínky jsou naoko liberální, nicméně investice komplikuje značná míra korupce, přítomná na všech úrovních rozhodování.
Více informací zde
Proč investovat v Togu:
- Togo má obrovský ekonomický a lidský potenciál
- Prostředí přátelské pro investory
- Stabilní měna
- Mír, politická stabilita a dobrá geografická poloha
- Členství v regionálních hospodářských organizacích, jako je WAEMU a ECOWAS
- Investice do přístavních, letištních a dalších infrastruktur
- Dostupnost kvalifikované pracovní síly
- Dostupnost ICT společností
- Dostupnost celoplošného optického vlákna pro propojení podniků na místní i mezinárodní úrovni
Kromě reforem v oblasti obchodu, které mají stimulovat a chránit zahraniční investice, se úsilí vlády Toga zaměřuje na:
- Další strukturální reformy doporučené Strategií pro urychlený růst a podporu zaměstnanosti (SCAPE), zejména v oblasti řízení státních zdrojů
- Urychlení provádění PNIASA, základní zemědělské strategie, která by měla přispět k pokročilejší mechanizaci zemědělství a zpracování zemědělských produktů na místní úrovni
- Posílení silniční infrastruktury, včetně rekonstrukce silničního silničního okruhu č. 1 a sekundárních silnic, jakož i podávacích silnic pro přepravu zemědělské produkce
- Tvorba místních zemědělských zařízení
- Železniční tratě v zázemí a nový projekt výstavby suchého přístavního terminálu
- Projekt výstavby 5 000 ubytovacích zařízení, který by pomohl populaci v oblasti bydlení
- Rehabilitace veřejných hotelů a výstavba nových čtyř a pětihvězdičkových hotelů do roku 2030
- Rehabilitace národních parků Fazao a Keran a rozvoj muzeí a turistických míst, jako je dům otroků Agbodrafo, lokalita Koutammakou v prefektuře Keran atd.).
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Akkře (Ghana) ke dni 5.5.2020