MENU

Togo: Zahraniční obchod a investice

Teritorium Togo
16. 12. 2019 CzechTrade | Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) | Zastupitelský úřad České republiky

© Zastupitelský úřad ČR v Akkře (Ghana)

Hlavním tahounem hospodářského růstu Toga je zemědělská produkce (jak komerční tak i soukromá), která představuje téměř polovinu HDP země a přes 60% její zaměstnanosti. Kakao, káva a bavlna generují okolo 40% příjmů z exportu s tím, že bavlna je nejdůležitější tržní plodinou exportu. Obchodní politika Toga je z velké části určována regionálními dohodami v rámci ECOWAS (Economic Community of West African States) a WAEMU.V roce 2018 Togo vyvezlo  zboží za 1 1055 milionů USD a dovezlo 2 095 milionů USD, což mělo za následek zápornou obchodní bilanci 990 milionů USD. Mezi nejvýznamnější vývozy Toga patří cementové slínky, bavlna, kakao, nemleté ​​přírodní fosforečnany vápenaté, hliník, pytle a sáčky, kosmetické výrobky, kosmetické výrobky a výrobky pro péči o pleť, zatímco jeho největší dovozy jsou ropné oleje, další léčiva ze směsných nebo nemísených produktů, motocykly, palmový olej a kapalné frakce a automobily. Nejvýznamnější vývozní destinace Togo jsou Burkina Faso (17,9%), Benin (14,3%), Ghana (7,6%), Niger (6,4%), Indie 6,1%) a další (47,7%), zatímco jeho dovozní původ zahrnuje Evropskou unii 30,9 %, Čína (19,6%), Japonsko (5,1%) Ghana (4,1%) Indie (3,6%) a další (36,7%). 

 
V květnu 2019 přijala togská vláda návrh zákona o novém investování. Tímto krokem byl ustanoven zákonný investiční rámec, aby se země stala přitažlivější pro investory a aby bylo dosaženo silného a robustního hospodářského růstu, posílení tvorby pracovních míst a bohatství na hospodářské a sociální úrovni.I přes postupné otevírání se světovému trhu jsou investice povoleny pouze v určitých odvětvích. Podle Světové investiční zprávy UNCTAD 2019 se příliv investic zvýšil z 88 milionů USD v roce 2017 na 102 milionů USD v roce 2018.  Zahraniční vlastnictví půdy je omezené a kapitálové transakce podléhají státní kontrole nebo schválení. Příliv investic do Toga byl v posledních letech poměrně slabý a nestabilní. Většina investic se zaměřuje na primární sektor (fosfát, bavlna, káva atd.) A terciární sektor (přístavní infrastruktura). Hlavními investory jsou Francie, Kanada a Brazílie. Togo zavedlo strategii digitalizace a automatizace postupů při platbách daní a zakládání podniků. Reformy také zahrnují zavedení jediného místa pro investice, snížení minimálního kapitálu pro založení společnosti a také snížení nákladů na získání stavebního povolení.Togo bylo v roce 2020 ve světové zprávě Doing Business Report Světové banky zařazeno na 97. místo na světě. To představuje významné zlepšení od vydání 2019, kdy byla země zařazena na 137. místo.
 
 
 
 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance
 20152016201720182019
export863,8927,7417,3801,3N/A
import2 046,32 038,2665,22 018,7N/A
obchodní bilance-1 182,5-1 110,5-247,9-1 217,27 N/A

uváděné údaje jsou v mil. USD
Zdroj: TRADING ECONOMICS, MMF

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Togo je zakládajícím členem ECOWAS. Protokoly o zahájení práce společenství ECOWAS byly podepsány v Lomé, hlavním městě Toga, dne 5. listopadu 1976. Banka ECOWAS pro investice a rozvoj (EBID) sídlí také v hlavním městě Toga. V červnu roku 2017 byl tožský prezident Faure Gnassingbe jmenován novým předsedou Hospodářské komunity západoafrických států (ECOWAS).
 
EU a Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS) jsou hlavními ekonomickými partnery Toga, pokud jde o vývoz a dovoz. Západní Afrika představuje 40% všech výměn mezi EU a regiony Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT). Jako člen nejméně rozvinutých zemí má Togo zvláštní obchodní režim udělený 50 nejméně rozvinutým zemím na seznamu OSN. Toto zvláštní opatření „Vše kromě zbraní“ (EBA), které se vztahuje na Togo, je iniciativou, kterou jednostranně poskytla EU nejméně rozvinutým zemím. Jedná se o část celkového systému preferencí, který EU poskytuje rozvojovým zemím.

V rámci národního indikativního programu pro období 2014-2020 (RIP), který je financován 11. evropským fondem pro rozvoj a spolupráci mezi tožskou republikou a EU (FED), je jedním ze strategických cílů podpora tožské vlády při prosazování strategie rozvoje země a podpory zaměstnanosti (SCAPE 2013-2017).

 
Pro Togo, které neprofituje z mezinárodní spolupráce přibližně 14 let, s obtížnou sociálně-ekonomickou situací, je nesmírně důležité, aby bylo možné co nejvíce využít dohody o hospodářském partnerství (EPA) jako hnací síly pro rozvoj. Prostřednictvím EPA schválené v červenci 2014 mezi západní Afrikou a EU bude Togo moci využít celé řady možností k posilování a modernizaci kapacit svých průmyslových odvětví. Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a západní Afrikou se týká 16 zemí západní Afriky (Benin, Burkina Faso, Kapverdy, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Pobřeží slonoviny, Libérie, Mali, Mauritánie, Niger, Senegal, Sierra Leone a Togo), ECOWAS a Západoafrická hospodářská a měnová unie (WAEMU). Bude se řídit veškeré obchodní a obchodní vztahy mezi EU a Togo.
 

Rozvojový program EPA (EPADP) se zaměřuje na pomoc regionu západní Afriky vybudováním konkurenceschopného a stabilizovaného regionálního hospodářství, které je integrováno do globální ekonomiky. Umožňuje financování podpůrných opatření APE v pěti intervenčních liniích, zejména v oblasti diverzifikace a podpory výrobních kapacit, rozvoje obchodu v rámci regionu a posílení vnitrostátních a regionálních obchodních infrastruktur. Tato opatření na modernizaci umožní soukromému sektoru těžit z přístupu na evropský trh a čelit konkurenci.
EU tento program podporuje nejméně 6,5 miliardy EUR.

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Exportní komodity:

  • fosfáty
  • Zlato
  • bavlna
  • manufaktura
  • káva
  • živá zvířata

Dovozové komodity:

  • Palivo
  • Vozidla
  • Plasty
  • strojní zařízení
  • ostatní investiční celky
  • Energie
  • Potraviny

Hlavními obchodními partnery jsou:

  • Benin
  • Burkina Faso
  • Pobřeží slonoviny
  • Niger
  • Francie
  • Mali
  • Ghana
  • Belgie
  • Gabon
  • Kamerun
  • Španělsko
  • Senegal

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V roce 1991 zřídila vláda Togo procesně-exportní zónu (EPZ) nebo také zónu volného obchodu, místně nazývanou SAZOF. Má rozlohu 107 ha a nachází se podél přístavu. Zóna přilákala 62 firem a zaměstnává více než 12 000 lidí. Ke konci roku 2016 měla obchodní zóna řadu 62 provozujících společností a do zóny bylo instalováno 29 společností. Typologie je velmi rozmanitá a týká se odvětví: potravinářství, potravinářství, agroprůmyslového plastu, farmaceutického průmyslu, kovu, zahradnictví, oděvů a syntetických vlasů, kosmetiky a služeb.

Firmy, které získaly status společnosti v EPZ, mají následující výhody:

  • výjimka, v průběhu životního cyklu společnosti, od placení všech daní a cel při dovozu závodů, zařízen surovin a spotřebního materiálu; 
  • výjimka na placení všech daní a cel na export zboží, které bylo vyrobeno uvnitř EPZ; 
  • 50% snížení daní a cel na služební vozidla; 
  • 0% daně na daň z příjmu pro prvních 10 let a 15% daň z příjmu od 11. roku schválení statutu firmy ve volné zóně; 
  • 2% daň ze mzdy po dobu životnosti firmy 

Výhodou této zóny jsou také méně restriktivní podmínky pracovního kodexu a povolení vlastnit devizový účet. Dle zákona musí firmy v této zóně prioritně zaměstnávat tožské zaměstnanace a po pěti letech nemůže počet zahraničních zaměstnanců přesáhnout 20% pracovní síly nebo profesní kategorie. Firmy v zóně mohou se souhlasem vlády prodat až 20% produkce v Togu.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

I přes postupné otevírání globálního trhu jsou přímé zahraniční investice (PZI) povoleny pouze v určitých odvětvích. Podle zprávy UNCTAD World Investment Report 2018 se příliv přímých zahraničních investic mezi lety 2016 a 2017 zvýšil z -46 mil. USD na 146 mil. USD. V letech 2010 až 2017 vzrostly zásoby FDI z 565 mil. USD na 1 832 mil. USD. PZI představovaly 39,7% HDP Toga. Zahraniční vlastnictví půdy je omezeno a kapitálové transakce podléhají vládní kontrole nebo schválení. Příliv přímých zahraničních investic v Togu je v posledních letech zvláště slabý a nestabilní. Zlepšení podnikatelského prostředí a zahájení projektů výstavby elektráren by mělo v následujících letech usnadnit růst přímých zahraničních investic. Togo má zónu volného obchodu, která přilákala 62 společností a zaměstnává více než 12 000 lidí. Kromě toho země přijala v únoru 2017 nový důlní zákoník, který sladí místní normy s normami UEMOA (Hospodářská a měnová unie střední Afriky). Francouzská skupina Bolloré investovala do výstavby třetího přístaviště v přístavu Lomé. Sektory, které přitahují nejvíce zahraničních investic, jsou fosfáty, bavlna, infrastruktura, káva a kakao. Hlavními investory jsou Francie, Kanada a Brazílie.
Togo je 137. ekonomika v celosvětovím měřítku a 21. v Africe v r. 2019 dle Doing Business, zatímco v roce 2018 bylo na 156. místě na světě a 31. na kontinentu. Tento silný výkon je výsledkem různých reforem nastavených na přilákání investic. Většina investic je zaměřena na primární sektor (fosfát, bavlna atd.) A terciární sektor (přístavní infrastruktura). Togo zavedlo strategii digitalizace a automatizace postupů placení daní a zakládání podniků. Reformy zahrnují také zavedení jediného okna pro investice, snížení minimálního kapitálu pro založení společnosti a snížení nákladů na získání stavebního povolení. Země zlepšila monitorování a regulaci výpadků elektřiny zaznamenáváním údajů o ročním indexu průměrné doby výpadku systému (SAIDI) a indexu průměrného přerušení provozu systému (SAIFI). Náklady na elektřinu byly také sníženy o nižší částku, kterou účtuje nástroj za venkovní práci, a bezpečnostní záloha za nové připojení. Je však třeba vyvinout mnoho úsilí, aby se přilákaly přímé zahraniční investice do více odvětví.

Tožská vláda také zkoumá možnost vybudování plovoucího ostrova s cílem odklonitčást dopravy z přístavu v Lomé, projekt, který by vyžadoval investice ve výši 2,6 miliardy dolarů. Navíc, zatímco oficiální rozvojová pomoc pro Togo klesá, vláda v květnu 2016 oznámila, že má v úmyslu vyvíjet nové projekty prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), které by mohly přilákat nové PZI.
Země zlepšila přístup k půjčkám vytvořením úvěrového úřadu, ale v této oblasti je stále prostor pro zlepšení. Pokud chce Togo získat pozice v tomto žebříčku a zlepšit své podnikatelské prostředí, musí se také zaměřit na ochranu menšinových investorů, plnění smluv, řešení problémů spojených s platební neschopností a zjednodušení systému placení daní. Přístup k nemovitostem a stavebním povolením je často dlouhý a nákladný.
 

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zákonné podmínky jsou naoko liberální, nicméně investice komplikuje značná míra korupce, přítomná na všech úrovních rozhodování.

Více informací zde 

 

Proč investovat v Togu:

  • Togo má obrovský ekonomický a lidský potenciál
  • Prostředí přátelské pro investory
  • Stabilní měna
  • Mír, politická stabilita a dobrá geografická poloha
  • Členství v regionálních hospodářských organizacích, jako je WAEMU a ECOWAS
  • Investice do přístavních, letištních a dalších infrastruktur
  • Dostupnost kvalifikované pracovní síly
  • Dostupnost ICT společností
  • Dostupnost celoplošného optického vlákna pro propojení podniků na místní i mezinárodní úrovni

Kromě reforem v oblasti obchodu, které mají stimulovat a chránit zahraniční investice, se úsilí vlády Toga zaměřuje na:

  • Další strukturální reformy doporučené Strategií pro urychlený růst a podporu zaměstnanosti (SCAPE), zejména v oblasti řízení státních zdrojů
  • Urychlení provádění PNIASA, základní zemědělské strategie, která by měla přispět k pokročilejší mechanizaci zemědělství a zpracování zemědělských produktů na místní úrovni
  • Posílení silniční infrastruktury, včetně rekonstrukce silničního silničního okruhu č. 1 a sekundárních silnic, jakož i podávacích silnic pro přepravu zemědělské produkce
  • Tvorba místních zemědělských zařízení
  • Železniční tratě v zázemí a nový projekt výstavby suchého přístavního terminálu
  • Projekt výstavby 5 000 ubytovacích zařízení, který by pomohl populaci v oblasti bydlení
  • Rehabilitace veřejných hotelů a výstavba nových čtyř a pětihvězdičkových hotelů do roku 2030
  • Rehabilitace národních parků Fazao a Keran a rozvoj muzeí a turistických míst, jako je dům otroků Agbodrafo, lokalita Koutammakou v prefektuře Keran atd.).

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Akkře (Ghana) ke dni 5.5.2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem