Trestní odpovědnost právnických osob

Článek pojednává o základech problematiky trestní odpovědnosti právnických osob, jež se od roku 2012 uplatňuje vedle trestní odpovědnosti osob fyzických, a to na základě zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“).



Podrobný obsah dokumentu


Úvod

Článek rozebírá především otázky působnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, vzniku trestní odpovědnosti právnických osob založené na tzv. přičitatelnosti, okruhu trestných činů, kterých se mohou právnické osoby dopustit. Dále okruhu právnických osob, u nichž může být dovozena trestní odpovědnost, vztahem mezi trestní odpovědností právnických a fyzických osob, zvláštnostmi v sankcionování právnických osob a v neposlední řadě také specifiky trestního řízení vedeného proti právnické osobě.

Trestní odpovědnost právnických osob byla do tuzemského práva zavedena s účinností od 1. ledna 2012, přičemž budila a dosud budí rozpaky mezi právními teoretiky i v rámci soudní praxe. Spory se přitom vedou jak o potřebnost a účelnost trestání právnických osob, tak o souladnosti tohoto, pro kontinentální právo relativně nového, pro angloamerické právo naopak tradičního, institutu se základními teoretickými východisky trestní odpovědnosti.

Soudní praxe i z těchto důvodů zatím přistupuje k aplikaci trestní odpovědnosti právnických osob poměrně opatrně. Zda přinese zavedení trestní odpovědnosti do tuzemského práva v dlouhodobém časovém horizontu pozitivní dopady na právní prostředí u nás tak patrně ukáže až čas. V poslední době lze ale zaznamenat zvyšující se tendenci přistupovat k trestnímu potrestání právnických osob.

Na úvod si zařaďme zákon o trestní odpovědnosti právnických osob do systematiky tuzemských trestních předpisů. Svou povahou je zákon o trestní odpovědnost pramen práva hmotného i práva procesního. Při uplatňování trestní odpovědnosti právnických osob s ním však rozhodně nevystačíme. Se svými necelými padesáti paragrafy zákon totiž ani nemá ambici komplexně upravit problematiku trestní odpovědnosti právnických osob. Nebylo by to pravděpodobně ani účelné, protože byť se jedná o trestní odpovědnost právnických osob, jsou z velké části plně použitelná ustanovení trestního zákoníku, trestního řádu a zákona o mezinárodní justiční spolupráci, tedy předpisů komplexně vyčerpávajících problematiku trestní odpovědnosti osob fyzických v rovině práva hmotného i procesního.

Cílem zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je tak upravit pouze odchylky od „běžného režimu“ trestní odpovědnosti s ohledem na zvláštní povahu právnických osob, tedy některé instituty modifikovat, aplikaci některých institutů vyloučit a o některé naopak právní řád obohatit.

Právní teorie tak mluví o tzv. vztahu speciality zákona o trestní odpovědnosti ke shora uvedeným trestním předpisům. Tato zásada je přitom stanovena hned v § 1 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Nestanoví-li tedy zákon o trestní odpovědnosti právnických osob jinak, použije se pro uplatňování trestní odpovědnosti právnických osob výše uvedených trestních předpisů. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob má tedy povahu tzv. vedlejšího trestního zákona.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem