Turecko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

© Zastupitelský úřad ČR v Ankaře (Turecko)

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Turecký trh s více než 80 miliony spotřebiteli patří k významným obchodním partnerům ČR, což dlouhodobě dokládá i objem vzájemné obchodní výměny. Vzájemný obchodní obrat v roce 2019 zaznamenal mírný propad a přesáhl 82,6 mld. Kč. (-3,1%), z toho export 44,2 mld. Kč (-7,3%). Stále bylo ovšem zachováno pozitivní saldo obchodní bilance ve prospěch ČR (5,8 mld. Kč, v roce 2018 to bylo 10,2 mld. Kč). V celkovém objemu exportu mimo země EU na 6. místě mimo země EU (za Spojeným královstvím, USA, RF, Švýcarskem a Čínou).

 

Vývoj ZO ČR a Turecka v letech 2015 – 2019 (na bázi Kč)

 

2015

2016

2017

2018

2019

 

Export

+5,3%

13,1%

-0,4%

-10,3 %

-7,3 %

Import

+11,2 %

+10,6 %

+3,3 %

+3,3 %

+2,9 %

Obrat

+7,1 %

+12,1 %

+1,1 %

-4,8 %

-3,1 %

Zdroj: ČSÚ

Zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Postupně dochází ke změně komoditní struktury vzájemného obchodu, přičemž ve vývozu i v dovozu převládají průmyslové výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

 

Hlavním položkám českého exportu (v následujícím pořadí) v roce 2019, podobně jako v předchozích letech, dominovaly: výrobky automobilového průmyslu, tj. osobní motorová vozidla o objemu 1500 až 3000 cm3 (HS8703), díly a příslušenství motorových vozidel a traktorů (HS8708), zařízení pro automatické zpracování dat, ap. (HS8471), odstředivky přístroje k filtrování (HS 8421), čerpadla, kap. zdviže (HS8413), elektrické přístroje ke spínání obvodů (HS8536), dobytek hovězí živý (HS0102), klimatizační zařízení (HS8415), kohouty, ventily aj. pro potrubí, kotle a vany (HS8481) a pneumatiky z nové pryže (HS4011).

 

Hlavním položkám importu z Turecka do ČR (v následujícím pořadí) ve stejném období dominovaly: osobní motorová vozidla o objemu 1500 až 2500 cm3 (HS8703), části motorových vozidel a traktorů (HS8708), sedadla (HS9401), čerpadla, kap. zdviže (HS8413), trička, vrchní tílka, aj. (HS6109), izolované dráty, kabely a jiné izolované vodiče (HS8544), motorová vozidla pro přepravu nákladu (HS8704), parfémy a toaletní vody (HS3303), přípravky potravinové a jiné (2106), motorová vozidla pro veřejnou dopravu osobní (HS8702).

Zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Obchodní výměna mezi Tureckem a ČR v oblasti služeb je zatím omezena pouze na turistický ruch prostřednictvím českých a tureckých cestovních kanceláří a dále pak silniční dopravu (tranzitní nákladní dopravu). Co se turizmu týče, je možné zmínit především nárůst českých turistů mířících do země, který v roce 2019 dosáhl dle tureckých statistik více než 300 000.

 

Počty českých turistů v Turecku:

2015

2016

2017

2018

2019

212.464

87.328

126.567

228.251

311.359

Zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Nejvýznamnější investiční a obchodní aktivity 

 

Česká energetická společnost ČEZ od roku 2009 provozuje v Turecku výrobní a distribuční aktiva v rámci společného podniku s tureckým partnerem Akkok Holding. Co se výrobních kapacit týče, ČEZ a Akkok založili společný podnik Akenerji Elektrik Uretim A.S., kde obě entity disponují stejným vlastnickým podílem 37,3614 %. Zbylých cca 25% je poté obchodovatelných na Istanbulské burze. Do portfolia Akenerji spadá plynová elektrárna Egemer 904MW, portfolio 7 vodních zdrojů 289 MW a větrný park Ayyildiz 28MW. Dalším společným podnikem ČEZ a Akkok Holdingu je společnost Akcez Enerji A.S. soustředící se na distribuci a prodej elektřiny. V této společnosti si partneři rozdělily vlastnická práva poměrem 50×50. Akcez vlastní distribuční společnost Sakarya Elektrik Degitim A.S. (SEDAS) spravující 1,9 mil. odběrových míst a prodejní společnost Sakarya Elektrik Perakende Satis A.S. (SEPAS) poskytující služby 1,6 mil. zákazníků. 

 

Skupina ČEZ v Turecku

 

Výroba elektřiny (TWh)

5,7

Prodej elektřiny konc. zákazníkům (TWh)

10,5

Počet odběrných míst (mil.)

1,9

Podíl na trhu (distribuce)

3,6%

Instalovaná kapacita (MW)

1 221,1

Podíl na trhu (výroba)

1,5%

Počet zaměstnanců

2074

 

Dalším významným českým investorem do energetiky je firma EnergoPro, která od roku 2006 v zemi proinvestovala cca 1mld. EUR. V červnu 2019 skupina poblíž tureckého hlavního města otevřela nový závod na a výrobu turbín, generátorů a dalšího zařízení pro vodní elektrárny. Provozovatelem závodu je dceřiná společnost Litostroj Turkey. Tento závod je historicky prvním svého charakteru na tureckém území. Vyžádal si celkovou investici v objemu 25mil. EUR. Dalším významným krokem skupiny bylo dostavění přehradní hráze Karakurt a začátek napouštění nádrže v únoru 2020. Toto vodní dílo s výškou hráze 137m a plánovaným instalovaným výkonem téměř 100MW se tak zařadilo mezi nejvyšší přehrady s asfaltovým jádrem na světě. V současnosti skupina ENERGO-PRO dále finišuje také s výstavbou dalšího vodního díla na východě země – přehradní elektrárny Alpaslan 2. Její instalovaný výkon dosáhne 280 MW a stane se největší tureckou přehradou v soukromém vlastnictví. Výstavba tohoto vodního díla skupinu vyjde na cca 477mil. EUR. Podokončení projektů tak bude skupina disponovat celkovým instalovaným výkonem cca 500MW. 

 

V první polovině roku 2020 také vyšel najevo zájem Škody Transportation o převzetí výrobce autobusů Temsa Ulasim Araclari. Za tímto účelem skupina v únoru 2020 podepsala se současným majitelem, průmyslovým holdingem Sabanci, dohodu o předběžném zájmu. Pokud se obchod dokončí, PPF bude prostřednictvím Škody Transportation vlastnit 50% Temsy. 

 

Turecká strana uvádí, že její přímé investice v ČR nyní dosahují cca 100 mil. USD. Většina z nich se týká obchodů s rychlým občerstvením, textilu a dárkových předmětů. Mezi nejznámější Turky vlastněné subjekty patří síť optik Eiffel Optik (cca 15 mil. USD), Aslanli Group se nyní podílí na developerském projektu poblíž Slaného (po dokončení cca 150 mil. USD), v oblasti investic do nemovitostí je dále aktivní i Altinbaslar Group (cca 15 mil. USD).

 

Významné obchodní aktivity českých subjektů v Turecku

Společnost Vítkovice Machinery Group, resp. její divize Vítkovice Power Engineering, stavěla na základě EPC kontraktu pro tureckého investora Adularya Enerji/Naksan Holding na klíč tepelnou elektrárnu na lignit „Yunus Emre/Adularya“ (výkon 2×145 MW) u města Beypazari ve vzdálenosti cca 135 km od Ankary. Projekt je od léta 2016 pozastaven z důvodů převzetí projektu státním fondem TMSF, technickým komplikacím a pokračujícím jednáním na mezivládní úrovni o osudu projektu. 

Konsorcium firem AŽD Praha a.s. a CROSS Zlín a.s. dokončilo v roce 2019 projekt v hodnotě 510 mil. Kč na výstavbu inteligentního dopravního systému v Izmiru (referenční projekt pro celou zemi) a v současnosti vyjednává o prodloužení svého působení ve městě. 

 

ÚJV Řež a.s. ukončil v listopadu 2016 dvouletý kontrakt s Úřadem pro atomovou energii Turecka („TAEK – Türkiye Atom Enerjisi Kurumu“) ve výši cca 200 mil. Kč, jehož předmětem byla odborná podpora ÚJV Řež turecké instituci spočívající v procesu licencování jaderné elektrárny Akkuyu, jakož i zvýšení odborné úrovně pracovníků TAEK. Na jaře 2017 byl uzavřen nový kontrakt na dva roky, který byl na počátku roku 2019 opětovně prodloužen.

 

Úspěchy na tureckém trhu dále slaví např.: Ferrit s.r.o. soustředící se na dodávkách technologií závěsné dopravy a mechanizovaného dobývání v uhelných šachtách či TOS KUŘIM, který významným hráčem na poli obráběcích strojů používaných v obranném, železničním i energetickém průmyslu. Dále je možné jmenovat i CZ Loko slavící úspěchy na poli nákladní železniční dopravy či IT společnost KENTICO spolupracující s holdingem Koc. Svoji neodmyslitelnou pozici mají na trhu automobily Škoda auto, které patří mezi 10 nejprodávanějších značek v zemi vůbec.

Zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Hospodářské a obchodní vztahy mezi Československem a Tureckem mají dlouholetou tradici s kořeny sahajícími až do období těsně po 1. světové válce. První Obchodní úmluva byla podepsána 31. května 1922 na principu doložky nejvyšších výhod. Poslední preferenční dohoda na bilaterálním základě, dohoda o volném obchodu, byla podepsána v r. 1997. Její platnost byla ukončena vstupem ČR do Evropské unie. Od té doby je základním dokumentem upravujícím obchod mezi ČR a Tureckem Dohoda o celní unii Turecka s EU.

V platnosti jsou dále následující dokumenty relevantní pro ekonomickou oblast:

  • Dohoda o hospodářské, technické, průmyslové a vědecké spolupráci (6. 1. 1976);
  • Dohoda o mezinárodní silniční dopravě (30. 6. 1981);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (30. 6. 1981);
  • Dohoda o letecké dopravě (podepsaná v roce 1996, v platnosti od 1. 4. 1998);
  • Ujednání mezi MO ČR a GŠ Turecka o vzájemné spolupráci ve vojenské oblasti (v platnosti od 22. 12. 1997);
  • Dohoda o mezi vládou České republiky a vládou Turecké republiky o průmyslové spolupráci v oblasti obrany (podepsána 28. 9. 1999, v platnosti od 18. 10. 2002);
  • Dohoda o zabránění dvojího zdanění a zamezení daňovému úniku v oboru daní z příjmu (podepsána 12. 10. 1999, v platnost vstoupila 15. 12. 2003);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti zemědělství (podepsána 7. 9. 2000, je v platnosti);
  • Dohoda o spolupráci a vzájemné pomoci v celních záležitostech (podepsána 10. 10. 2000, v platnosti od 2. 2. 2001);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu (v platnosti od 10. 6. 2004);
  • Mezirezortní memorandum o strategickém partnerství pro spolupráci v oblasti energetiky (podpis: 4. 2. 2013);
  • Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic (podepsána 29. 4. 2009 během návštěvy tureckého prezidenta Abdullaha Gülla v ČR, v platnosti od 18. 3. 2012). Dohoda, která vstoupila v platnost dne 18. 3. 2012, představuje významný pilíř v jinak dynamických a bohatých obchodně-ekonomických vztazích ČR a TR a rovněž výraznou jistotu pro investory na obou stranách.

Platnost následujících dokumentů byla ukončena dnem vstupu ČR do EU (k 1. 5. 2004):

  • Obchodní dohoda (29. 8. 1975);
  • Dohoda o volném obchodu (podepsána 3. 10. 1997, v platnosti od 1. 9. 1998);
  • Dohoda o spolupráci ve veterinární oblasti (podepsána 10. 10. 2000);
  • Dohoda o spolupráci ve fytosanitární oblasti (podepsána 10. 10. 2000).

Zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Mezi ČR a Tureckem, s přihlédnutím ke stupni ekonomického rozvoje Turecka, v předchozích letech téměř nebyla realizována rozvojová spolupráce. Dosud se tato spolupráce uskutečňovala formou tzv. „malých lokálních projektů“ (MLP) a soustřeďovala především na oblast školství v méně rozvinutých oblastech Turecka (na východě země ve městě Bingöl a v chudé ankarské čtvri Bağlum). Současně platí, že od r. 2015 již není Turecké republice poskytována žádná rozvojová pomoc. Doporučujeme však českým podnikatelským subjektům, aby se aktivně zapojily do rozvojové pomoci Evropské komise pro předvstupní období IPA (tzv. „Instruments of Pre – Accession“). O tomto instrumentu blíže referujeme v oddíle 3.3. – „Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU“.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Ankaře (Turecko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem