Turecko: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Ankaře (Turecko)

Zahraniční obchod byl v roce 2018 realizován v objemu představující více než 54 % podíl na celkovém HDP Turecka, což ve finančním vyjádření činí 390,8 mld. USD. V roce 2018 stoupl vývoz ve srovnání s rokem 2017 o 7 % na 167,9 mld. USD. Import se v loňském roce snížil o 4,6 % na 223,0 mld. USD ve srovnání s dovozem v roce 2017. Na základě těchto výsledků se snížil schodek zahraničního obchodu na 55,0 mld. USD ze 76,8 mld. USD ve srovnání s rokem předešlým.

 

Výhledově je dlouhodobým cílem turecké vlády realizace vývozu v objemu 500 mld. USD do roku 2023, což by však představovalo nutnost zdvojnásobení současného růstu.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu Turecka 2014 – 2018:

 

Zahraniční obchod 2014 2015 2016 2017 2018
Export (v mld. USD) 157,7 143,8 142,5 157,0 168,1    151,8
 Růst exportu (%) 3.9 -8,7 -0,9 10,2 7,1 
 Import (v mld. USD) 242,42 207,2 198,6 233,8 223,1
 Růst importu (%) -3,7 -14,4 -4,2 17,7 -4,6 
Objem obchodu (v mld. USD) 400,1 351,1 341,1 390,8 391,2
Saldo obchodní bilance (v mld. USD) -84,5 -63,4 -56,1 -76,8  55,0
Export / Import (% )        65,1 5,1      69,4       71,8 67,2       75,3
Přímé zahraniční investice  mld. USD 12,7 16,8 13,3 10,8 13,1

 

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální skladba vykazuje setrvalý podíl zemí EU v tureckém zahraničním obchodě, EU 28 stále zůstává pro Turecko nejvýznamnějším trhem. Obchodní vazba Turecka s EU je důležitá nejen vzhledem k celní unii mezi těmito subjekty, ale má i politický podtext ve smyslu, jak je Turecko ekonomicky vázáno s EU. Turecko patří z pohledu EU k 5. nejvýznamnějšímu partnerovi z pohledu exportu a je na 6. místě z pohledu EU v importu.

 

Do evropské osmadvacítky míří nyní cca 50 % tureckého exportu, což ve finančním vyjádření činí vývoz zboží v hodnotě 83,9 mld. USD (+2,9% oproti 2017).

 

Největším exportním odbytištěm je dlouhodobě Německo, kam loni směřovalo 9,6 % veškerého vývozu (ve finančním vyjádření se jedná o zboží v hodnotě cca 16,1 mld. USD). Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem byla Velká Británie, kam směřovalo 6,6 % z celkového objemu vyváženého tureckého zboží (nárůst o 15,7% oproti 2017, 11,1 mld. USD). Itálie navýšila svůj podíl na 5,7% (9,5 mld. USD, +12,8%), Irák si udržuje stabilní pozici 5% (8,34mld USD, -7,8%) a USA 4,9% (8,3 mld. USD, -4%). K dalším významným partnerům patří další země EU – Španělsko, Francie, Nizozemí a Belgie. Výrazný negativní posun zaznamenaly SAE s podílem 1,9% (3,1 mld. USD, pokles o 65,8%).

 

Z pohledu dovozu byl v roce 2018 realizován obchod s evropskou osmadvacítkou v hodnotě 80,8 mld. USD. Ve srovnání s předchozím rokem 2017 se jednalo o snížení o 5,2% EU se podílelo na dovozu veškerého zboží do Turecka v loňském roce 36,2 %.

 

Hlavní negativní část tureckého zahraničního obchodu je dána vztahem s Čínou, Indií, Mexikem a Ruskem, které tvoří 78% deficitu zahraničního obchodu Turecka.

 

Celkově patří k významným importním partnerům Turecka Čína, Německo, Rusko, USA, Itálie. Z těchto zemí směřuje do Turecka zboží v objemu 38,4% z celkového dovozu.

 

Nejdůležitějším partnerem na straně importu bylo Rusko, odkud bylo přivezeno zboží v hodnotě 21,9 mld. USD. Tento objem představoval 9,9 % celkového dovezeného zboží. V meziročním srovnání se dovoz z Ruska zvýšil o 12,7%. Za Ruskem následuje Čína, která tvoří 9,3% tureckého dovozu (20,7 mld. USD, snížení o 11,3%), další zemí je Německo 9,1% (20,4 mld. USD, pokles o 4,2%), USA drží 5,5% dovozu (12,4 mld. USD, nárůst o 3,6%) a Itálie 4,6% (10,1 mld. USD, snížení o 10,2%).

 

Obchod, který proudí z Istanbulu, v minulém roce zaujímal značnou část vývozu, a to kolem 92 mld. USD. Istanbul byl dále následován Bursou ($7,2 mld.), Izmirem ($6,9 mld.), Kocaeli ($ 6,9 mld.), a Ankarou ($6,4 mld.).

             

  2013 2014 2015 2016 2017 2018
Export 41,5 43,5 44,5 48 47,1 50,0
Import 36,7 36,7 38,0 39 36,4 36,2

    Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul

             

              2017   2018   Změna
Státy Objem podíl (%) Objem podíl (%) (%)
Export          
Celkem 157 000 247 100,0 167 933 943 100,0 7,0
Německo 15 119 632 9,6 16 139 060 9,8 6,7
Velká Británie 9 604 071 6,1 11 108 617 6,6 15,7
Itálie 8 473 843 5,4 9 560 554 5,7 12,8
Irák 9 055 124 5,8 8 348 597 5,0 -7,8
USA 8 654 405 5,5 8 304 719 4,9 -4,0
Španělsko 6 302 567 4,0 7 709 493 4,6 22,3
Francie 6 584 481 4,2 7 287 291 4,3 10,7
Nizozemí 3 864 708 2,5 4 761 098 2,8 23,2
Belgie 3 151 422 2,0 3 951 124 2,4 25,4
Izrael 3 407 514 2,2  3 894 520 2,3 14,3
Import Objem podíl (%) Objem podíl (%) (%)
Celkem 198 617 392 100,0 223 047 438 100,0 -4,6
Rusko 19 514 097 8,3 21 989 606 9,9 12,7
Čína 23 370 987 10,0 20 719 064 9,3 -11,3
Německo 21 302 114 9,1 20 407 289 9,1 -4,2
USA 11 945 389 5,1 12 377 681 5,5 3,6
Itálie 11 304 998 4,8 10 154 088 4,6 -10,2
Indie 6 216  639 2,7 7 535 612 3,4 21,2
Velká Británie 6 548 620 2,8 7 446 033 3,3 13,7
Francie 8 070 973 3,5 7 413 026 3,3 -8,2
Írán 7 492 160 3,2 6 931 258 3,1 -7,5
Jižní Korea 6 608 868 2,8  6 342 938 2,8 -4,0

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Dlouhodobou tendencí tureckého exportu je postupné snižování váhy primárních sektorů (zemědělství a lesnictví, rybářství, ovocnářství a též vývoz nezpracovaných nerostných surovin) ve prospěch průmyslové produkce s vyšší přidanou hodnotou. V loňském roce měly průmyslové výrobky podíl na vývozu 92,4 %.

 

Hlavní exportní položky Turecka v 2017a 2018 (v mld. USD): 

 

  2017 Podíl

 2017

2018 Podíl

2018

Celkem 157,0 100% 167,9 100%
(87)Dopravní prostředky mimo kolejové 23,9 15,2 26,8 15,9
(84)Stroje a zařízení, boilery a díly 13,8 8,8 15,8 9,4
(71)Vzácné nerosty, kovy a výrobky z nich 10,8 6,4 9,1 5,4
(72)Železo a ocel 8,2 5,2 11,6 6,9
(85)Elektrické stroje a zařízení 8,1 5,2 8,7 5,2
(61)Oblečení, módní doplňky/

tkaný textil

8,8 5,6 6,3 3,7
(27) Minerální paliva a oleje 4,3 2,7 4,4 2,6
(73)Výrobky z železa a oceli 5,6 3,6 6,5 3,9
Drahokamy, drahocenné kovy 6,0 3,8 7,2 4,3
(39)Plasty a výrobky z nich 5,5 3,6 6 3,6

Zdroj: Turkstat a dopočty GK

 

Aktuálně nejdůležitějším tureckým průmyslovým odvětvím je automobilový průmysl, který svým podílem na exportu v posledních letech nahrazuje tradiční textilní a oděvní produkci. Vývoz v tomto sektoru v roce 2018 představoval více než 18% celkového exportu země a dosáhl hodnoty přibližně 27 mld. USD (nárůst o 3 mld. USD). Textilní průmysl (tkaný i netkaný textil) vykázal na vývozní straně objem ve výši celkem přes 15 mld. USD a stále se řadí mezi páteřní exportní odvětví. Významným vývozním artiklem jsou dále strojírenské výrobky včetně bojlerů a jejich dílů, jichž se vyvezlo v hodnotě 12,4 mld. USD ve sledovaném období.

 

Nejvyšší importní potřebu vykazuje oblast průmyslové výroby. Sektor stále poptává zboží v objemu více jak 84% celkové hodnoty dovážených produktů.

 

V tureckém importu se výrazněji navýšil dovoz minerálních paliv, dle tureckého statistického úřadu došlo k navýšení o 15,6%, další nárůst byl zaznamenán u organických chemikálií (10,9%) a u železa a oceli (9,8%). Naopak nejvyšší propad byl zaznamenán u určitých typů elektrických zařízení, kde došlo ke snížení až o 21,9%.

 

 

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V současnosti funguje v Turecku 19 zón volného obchodu. Hodnota obchodu realizovaného v roce 2018 prostřednictvím zón volného obchodu (ZVO) v Turecku činila 17,3 mld. USD, z tohoto objemu země EU 6,4 mld. USD. Ve srovnání s rokem 2016 došlo ke snížení  o 2,1 mld. USD. Aktuálně je v ZVO aktivních 2025 firem z toho je 530 firem zahraničních. Zóny volného obchodu aktuálně poskytují pracovní příležitost pro cca 54 tis. zaměstnanců.

 

Objem obchodu realizovaného v 5 nejvýznamnějších ZVO  2015,  2016, 2017,2018 (v tis.USD)

Zóny volného obchodu 2015 2016 2017 2018
         
Aegean 3.878.767 4.075.581 4.327.519 4 425 236
Istanbul Industry & Trade 2.939.480 2.768.535 3.096.670 2 879 421
Mersin 3.389.099 2.856.284 2.935.266 2 895 352
Europe 2.338.770 1.972.380 2.030.141 2 033 122
Bursa 1.746.803 1.835.456 1.766.078 1 856 632

 

Problematiku zón volného obchodu v Turecku upravuje zákon č. 3218 z 6. 6. 1985, který byl novelizován zákonem č. 5946, jenž vstoupil v platnost 22. 4. 2010. V zemi existuje celkem 19 zón, které jsou většinou umístěny v blízkosti hlavních přístavů u Středozemního, Černého a Egejského moře. Jejich seznam včetně adres a webových stránek je uveden na webové stránce Ministerstva obchodu https://www.ticaret.gov.tr/  (v části Legislation/Free zones/) a kromě toho je zde uvedená stručná charakteristika a statistická data o obchodu realizovaném via tyto zóny.

 

Mezi výhody, které volné zóny zaručují, patří 100 % osvobození od cel, úleva od korporátní daně, úlevy týkající se firemních odvodů, zaměstnávaných osob apod. Neexistují zde žádné restrikce pro repatriaci zisku. Zájemci o podnikání v zónách se mohou obrátit na vládní agenturu na podporu investic ISPAT (Investment Support and Promotion Agency of Turkey), která má své kanceláře jak v Turecku (Ankara, Istanbul), tak v 15 zemích světa (nikoliv v ČR). Další užitečné informace poskytují v několika světových jazycích její internetové stránky www.invest.gov.tr.

 

Technologické parky

Cílem projektů TDZ (Technology Development Zones – Technoparks) je podpora R&D aktivit a hledání atraktivních investorů v oblasti high-tech. V současnosti je v Turecku aktivních 50 TDZ, dalších 13 je schváleno a v současnosti jsou v procesu stavebních úprav.

Výhody pro investory:

  • osvobození od různých typů daní do roku 2023
  • zaměstnanci TDZ mají daňové úlevy
  • turecká vláda bude přispívat na platbu sociálního pojištění zaměstnanců do konce roku 2023
  • další celní a daňové výhody při vývozu nových produktů

 

Průmyslové zóny

V současnosti je oficiálně schváleno v Turecku 284 tzv. OIZ (Organized Industrial Zones), z nichž je 215 plně funkčních a 69 ve výstavbě.

Výhody pro investory:

-pozemek je prodáván bez DPH

-výjimky a výhody z daňových plateb, které se týkají nemovitostí

– výhodná cena dodávek vody, energií a telekomunikačních poplatků

– daňové výhody v různých oblastech dle zaměření investora

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Turecko se stalo v roce 2018 druhým největším příjemcem přímých zahraničních investic v západní Asii za Izraelem. Po dosažení rekordně vysokého FDI (22 miliard USD) v roce 2007 se příliv přímých zahraničních investic do Turecka snížil. FDI dosáhly v roce 2016 výše 13,3 mld. USD, v roce 2017 klesly na 10,8 mld. USD, aby se v roce 2018 vrátily zpět na úroveň 13,1mld USD. Největší skupinou investorů v Turecku jsou členské státy EU, jejichž investice tvoří 65% celkových přímých investic do Turecka v roce 2018.

 

Turecko přijalo řadu legislativních reforem, které mají usnadnit přijímání zahraničních investic. Současně jako ukázka úsilí o přilákání zahraničních investorů byla posílena role Turecké agentury pro podporu investic (ISPAT).

 

K faktorům, které brání rozvoji přímých zahraničních investic, patří politická nestabilita (pokus o státní převrat v roce 2016), měnová krize (srpen 2018, což snížilo hodnotu turecké liry na rekordní minima), inflace (vzrostla na nová maxima v návaznosti na měnovou krizi), blízkost konfliktů na Blízkém východě. Turecko bylo Světovou bankou zařazeno na 43. místo ze 190 ekonomik (ve srovnání s rokem 2018 posun vzhůru o 17 pozic).

 

Hlavní investoři 2018:

Země % 2018   Investiční sektor % 2018
Nizozemí 18,2   Reality 44,8
Itálie 15,4   Výroba, továrny 14,0
Rakousko 14,1   Finance a pojištění 10,2
Velká Británie 11,4   Energetika 7,3
USA 9,1   Doprava a sklady 3,9
Německo 9,0    
Ázerbajdžán 8,0    
Francie 7,8    

 

Zahraniční investoři vyhlíží strukturální změny, jejichž potřeba je obecně uznávaná a zahraničními investory očekávaná. Turecko nezbytně potřebuje zahraniční kapitál, aby udrželo tempo investic do domácí ekonomiky, jelikož domácí zdroje nestačí. Turecko zůstává stále závislé na krátkodobých investicích, kterými z větší části splácí vysoký schodek běžného účtu platební bilance.

 

Pro tureckou ekonomiku bude v příštích letech důležité postavit hospodářský růst na  sofistikovanějších zdrojích – využívání moderních technologií, inovativních procesů, žádoucí je zvýšení produktivity práce a snížení množství zásahů státu do fungování vnitřního tureckého trhu.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Turecko nabízí v některých sektorech zajímavé podmínky zahraničním investorům, a to zejména vzhledem ke své geografické poloze, rozsáhlé a relativně levné pracovní síle, přírodním zdrojům a potenciálu regionálního trhu s přesahem na třetí trhy (Blízký východ, turkické republiky, země Zálivu apod.). Potenciál jejich využití je však spjat i s vnímáním právního prostředí v zemi.

 

Zákon upravující vstup zahraničního kapitálu do země poskytuje zahraničním investorům stejná práva a povinnosti jako domácímu kapitálu a současně garantuje převod zisků, poplatků a honorářů stejně jako repatriaci kapitálu pro případ likvidace nebo prodeje. K tomu se přidávají nepřímé garance vyplývající z členství země v mezinárodních organizacích typu OECD a v neposlední řadě i četné bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic. V poslední době však globální i vnitrostátní situace výrazně zvyšuje volatilitu turecké ekonomiky, včetně zvýšení rizika pro dlouhodobé investice (viz. kapitola 1.3)

 Turecko dnes láká investory na tyto hlavní faktory:

  1. rostoucí HDP
  2. obyvatelstvo (80 mil. mladá populace)
  3. kvalifikované pracovní síly
  4. Celní unie s EU a globálně otevřená ekonomika
  5. infrastruktura
  6. poloha země
  7. energetický koridor a terminál pro Evropu
  8. silný vnitřní trh

 

V roce 2012 vstoupila v platnost Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic. Dohoda splečně s dalšími zákony a ujednáními EU představuje významný dokument pro české investory. Turecká legislativa nepředepisuje povinné rozdělení podílů na společnosti ani nevyžaduje participaci tureckého subjektu. Zahraniční subjekty mohou žádat o snížení, resp. exempci, z daňového zákona (Corporate Income Tax Law). Podrobné informace a návod k jednání s byrokratickým aparátem v této záležitosti poskytne Státní agentura na podporu investic „ISPAT“ www.invest.gov.tr.

 

Investice do rozvojových programů složitějšího jihovýchodu a východu země skýtají zajímavé pobídky pro investory, jde např. o pobídky daňového charakteru, nižší ceny pozemků, jakož i snížení sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců, redukce korporátní daně apod. Materiály k pobídkám, statistické informace, přehledy zahraničních investorů a další podrobné informace k oblasti přímých zahraničních investic (FDI) v Turecku obsahují internetové stránky Ministerstva financí (www.treasury.gov.tr), Ministerstva hospodářství (www.economi.gov.tr) a rovněž Státní agentury na podporu investic „ISPAT“ www.invest.gov.tr (obdoba českého Czech Invest), kde lze nalézt praktické informace pro investory včetně popisu některých úspěšných investic a aktuálních pobídek. Systém pobídek platí stejně jak pro zahraniční, tak i domácí investory

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Ankaře (Turecko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem