Turecko: Zahraniční obchod a investice

Vývoj zahraničního obchodu Turecka 2015 – 2019: 

Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul 

Teritoriální skladba vykazuje setrvalý podíl zemí EU v tureckém zahraničním obchodě, EU stále zůstává pro Turecko nejvýznamnějším trhem. Obchodní vazba Turecka s EU je důležitá nejen vzhledem k celní unii mezi těmito subjekty, ale má i politický podtext ve smyslu, jak je Turecko ekonomicky vázáno s EU. Turecko patří z pohledu EU k 5. nejvýznamnějšímu partnerovi z pohledu exportu i importu.

Podíl exportu a importu ve vztahu k EU v rámci celého zahr. obchodu (%):

     Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul 

Do evropské sedmadvacítky míří nyní cca 48,2 % tureckého exportu, což ve finančním vyjádření činí vývoz zboží v hodnotě 82,7 mld. USD (-0,9 % oproti 2018).  

Největším exportním odbytištěm je dlouhodobě Německo, kam loni směřovalo 8,9 % veškerého vývozu (ve finančním vyjádření se jedná o zboží v hodnotě cca 15,4 mld. USD). Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem byla Velká Británie, kam směřovalo 6,3 % z celkového objemu vyváženého tureckého zboží (pokles o 2,2 % oproti 2018, 10,8 mld. USD). Vývoz do Itálie má podíl 5,4 % (9,3 mld. USD, -2,7 %), Irák si nadále udržuje stabilní pozici mírně nad 5 % (+ 7,9; %8,9 mld. USD) a USA 4,6 % (- 3 %; 8 mld. USD). K dalším významným partnerům patří další země EU – Španělsko, Francie, Nizozemí. Turecké také navýšilo svůj vývoz do Izraele (+11,9 %; 4,3 mld. USD).

Z pohledu dovozu byl v roce 2019 realizován obchod s evropskou sedmadvacítkou v hodnotě 69,1 mld. USD. Ve srovnání s předchozím rokem 2018 se jednalo o snížení o 14,3 %. EU se podílela na dovozu veškerého zboží do Turecka v loňském roce 34 %. 

Co se týká bilance, hlavní negativní část tureckého zahraničního obchodu je dána vztahem s Ruskem, Čínou a Indií, který představuje převážný podíl deficitu zahraničního obchodu Turecka.  

Co se jednotlivých států týče, nejvýznamnějšími importními partnery Turecka jsou Rusko, Čína, Německo, USA a Itálie. Z těchto zemí směřuje do Turecka zboží v objemu 38,6 % z celkového dovozu.  

Nejdůležitějším partnerem na straně importu bylo Rusko, odkud bylo přivezeno zboží v hodnotě 22,4 mld. USD. Tento objem představoval 11 % celkového dovezeného zboží. V meziročním srovnání se dovoz z Ruska zvýšil o 2,1 %. Za Ruskem následuje Čína, která tvoří 9,1 % tureckého dovozu (-10,7 %; 18,4 mld. USD,), další zemí je Německo 8,8 % (-11,9 %; 17,9 mld. USD), USA drží 5,5 % dovozu (-9,6 %;11,1 mld. USD) a Itálie 4,2 % (-15,1 %; 8,6 mld. USD). U dovozu z Íránu byl zaznamenán pokles až o 52,8 % (3,2 mld. USD). 

Obchod, který proudí z Istanbulu, v minulém roce zaujímal značnou část vývozu, a to kolem 86,1 mld. USD. Istanbul byl dále následován Bursou (10,2 mld. USD), Izmirem (10,1 mld. USD), Kocaeli (9,7 mld. USD), Ankarou (8,3 mld. USD) a Gaziantepem (7,4 mld. USD). 

Export a import podle jednotlivých zemí 2018 a 2019 (v tis. USD) 

 Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul 

Dlouhodobou tendencí tureckého exportu je postupné snižování váhy primárních sektorů (zemědělství a lesnictví, rybářství, ovocnářství a též vývoz nezpracovaných nerostných surovin) ve prospěch průmyslové produkce s vyšší přidanou hodnotou. V loňském roce měly průmyslové výrobky podíl na vývozu více než 90 %. 

Hlavní exportní položky Turecka v 2018 a 2019 (v mld. USD):   

Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul 

Aktuálně nejdůležitějším tureckým průmyslovým odvětvím je automobilový průmysl, který svým podílem na exportu v posledních letech nahrazuje tradiční textilní a oděvní produkci. Vývoz v tomto sektoru v roce 2019 představoval více než 15 % celkového exportu země a dosáhl hodnoty přibližně 26 mld. USD (pokles o 0,7 mld. USD). Textilní průmysl (tkaný i netkaný textil) vykázal na vývozní straně objem ve výši celkem přes 15 mld. USD a stále se řadí mezi páteřní exportní odvětví. Významným vývozním artiklem jsou dále strojírenské výrobky včetně bojlerů a jejich dílů, jichž se vyvezlo v hodnotě 16,4 mld. USD ve sledovaném období. Největší nárůst byl oproti minulému roku zaznamenán u položky minerální paliva a oleje (+66 %; z 4,4 na 7,3 mld. USD). Naopak nejvíce poklesl export železa a oceli (-15 %; 11, 6 na 9,9 mld. USD).

Hlavní importní položky Turecka v 2018 a 2019 (v mld. USD):

        Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul 

Nejvyšší importní potřebu vykazuje oblast průmyslové výroby. Sektor stále poptává zboží v objemu více jak 85 % celkové hodnoty dovážených produktů. V tureckém importu se stále na první příčce drží dovoz minerálních paliv. Dovoz v tomto sektoru v roce 2019 činil více než 20 % celkového dovozu do země a dosáhl hodnoty 41,2 mld. USD (pokles o 1,8 mld. USD). K nejrazantnějšímu poklesu ve srovnáním s r. 2018 došlo u importu dopravních prostředků mimo kolejové (-31 %; z 13,9 na 9,6 mld. USD) a také dovozu železa a oceli (-20 %; z 18,4 na 14,7 mld. USD). Nárust byl naopak zaznamenán např. u položek jako obilniny (+60 %; z 2,0 na 3,2 mld. USD), vzácné nerosty a kovy (+6 %; z 12,5 na 13,3 mld. USD) a také farmaceutických výrobků (+9 %; z 4,3 na 4,7 mld. USD). 

V současnosti funguje v Turecku 19 zón volného obchodu. Hodnota obchodu realizovaného v roce 2018 prostřednictvím zón volného obchodu (ZVO) v Turecku činila 17,3 mld. USD, z tohoto objemu země EU 6,4 mld. USD. Ve srovnání s rokem 2016 došlo ke snížení o 2,1 mld. USD. Aktuálně je v ZVO aktivních 2025 firem z toho je 530 firem zahraničních. Zóny volného obchodu aktuálně poskytují pracovní příležitost pro cca 54 tis. zaměstnanců. 

Objem obchodu realizovaného v 5 nejvýznamnějších ZVO  2015 – 2018 (v tis. USD):

Zdroj: OECD, 5 nejvýznamnějších ZVO zón 

Problematiku zón volného obchodu v Turecku upravuje zákon č. 3218 z 6. 6. 1985, který byl novelizován zákonem č. 5946, jenž vstoupil v platnost 22. 4. 2010. V zemi existuje celkem 19 zón (z toho 18 aktivních), které jsou většinou umístěny v blízkosti hlavních přístavů u Středozemního, Černého a Egejského moře. Jejich seznam včetně adres a webových stránek je uveden na webové stránce Ministerstva obchodu https://www.ticaret.gov.tr/  (v části Legislation/Free zones/) a kromě toho je zde uvedená stručná charakteristika a statistická data o obchodu realizovaném via tyto zóny.  

Mezi výhody, které volné zóny zaručují, patří 100 % osvobození od cel, úleva od korporátní daně, úlevy týkající se firemních odvodů, zaměstnávaných osob apod. Neexistují zde žádné restrikce pro repatriaci zisku. Zájemci o podnikání v zónách se mohou obrátit na vládní agenturu na podporu investic ISPAT (Investment Support and Promotion Agency of Turkey), která má své kanceláře jak v Turecku (Ankara, Istanbul), tak v 15 zemích světa (nikoliv v ČR). Další užitečné informace poskytují v několika světových jazycích její internetové stránky www.invest.gov.tr.  

Technologické parky 

Cílem projektů TDZ (Technology Development Zones – Technoparks) je podpora R&D aktivit a hledání atraktivních investorů v oblasti high-tech. V současnosti je v Turecku aktivních 63 TDZ, dalších 21 je schváleno a v současnosti jsou v procesu stavebních úprav. 

Výhody pro investory: 

• osvobození od různých typů daní do roku 2023  
• zaměstnanci TDZ mají daňové úlevy  

• turecká vláda bude přispívat na platbu sociálního pojištění zaměstnanců do konce roku 2023  
• další celní a daňové výhody při vývozu nových produktů 

Průmyslové zóny 

V současnosti je oficiálně schváleno v 80 tureckých provinciích 331 tzv. OIZ (Organize Industrial Zones), z nichž je 234 plně funkčních a 97 ve výstavbě. 

Výhody pro investory: 

• pozemek je prodáván bez DPH  
• výjimky a výhody z daňových plateb, které se týkají nemovitostí  
• výhodná cena dodávek vody, energií a telekomunikačních poplatků  
• daňové výhody v různých oblastech dle zaměření investora  

Turecko se stalo v roce 2018 druhým největším příjemcem přímých zahraničních investic v západní Asii za Izraelem. Celkově získalo Turecko v letech 2002-2019 157,9 mld. USD v rámci přímých zahraničních investic. V roce 2019 došlo oproti roku 2018 ke snížení zájmu o FDI do Turecka, konečná hodnota pro rok 2019 nebyla doposud oficiálně publikována. Poslední turecké statistické údaje z června 2019 ukazují, že v období červenec 2018 – červen 2019  dosáhlo FDI výše 12,6 mld. USD.

Největší skupinou investorů v Turecku jsou dlouhodobě členské státy EU, v posledním období se největšími investory stávají Katar, Ázerbajdžán a Velká Británie.

Turecko přijalo řadu legislativních reforem, které mají usnadnit přijímání zahraničních investic. Současně jako ukázka úsilí o přilákání zahraničních investorů byla posílena role Turecké agentury pro podporu investic (ISPAT).

K faktorům, které brání rozvoji přímých zahraničních investic, patří politická nestabilita (pokus o státní převrat v roce 2016), měnová krize (srpen 2018, což snížilo hodnotu turecké liry na rekordní minima), inflace (vzrostla na nová maxima v návaznosti na měnovou krizi), blízkost konfliktů na Blízkém východě.

Hlavní investoři 2018-2019:

Zahraniční investoři vyhlíží strukturální změny, jejichž potřeba je obecně uznávaná a zahraničními investory očekávaná. Turecko nezbytně potřebuje zahraniční kapitál, aby udrželo tempo investic do domácí ekonomiky, jelikož domácí zdroje nestačí. Turecko zůstává stále závislé na krátkodobých investicích, kterými z větší části splácí vysoký schodek běžného účtu platební bilance.

Pro tureckou ekonomiku bude v příštích letech důležité postavit hospodářský růst na  sofistikovanějších zdrojích – využívání moderních technologií, inovativních procesů, žádoucí je zvýšení produktivity práce a snížení množství zásahů státu do fungování vnitřního tureckého trhu.

Turecko nabízí v některých sektorech zajímavé podmínky zahraničním investorům, a to zejména vzhledem ke své geografické poloze, rozsáhlé a relativně levné pracovní síle, přírodním zdrojům a potenciálu regionálního trhu s přesahem na třetí trhy (Blízký východ, turkické republiky, země Zálivu apod.). Potenciál jejich využití je však spjat i s vnímáním právního prostředí v zemi.

Zákon upravující vstup zahraničního kapitálu do země poskytuje zahraničním investorům stejná práva a povinnosti jako domácímu kapitálu a současně garantuje převod zisků, poplatků a honorářů stejně jako repatriaci kapitálu pro případ likvidace nebo prodeje. K tomu se přidávají nepřímé garance vyplývající z členství země v mezinárodních organizacích typu OECD a v neposlední řadě i četné bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic. V poslední době však globální i vnitrostátní situace výrazně zvyšuje volatilitu turecké ekonomiky, včetně zvýšení rizika pro dlouhodobé investice (viz. kapitola 1.3)

Turecko dnes láká investory na tyto hlavní faktory:

1. rostoucí HDP (mimo vysoce pravděpobný pád v roce 2020 kvůli koronaviru) 
2. obyvatelstvo (80 mil. mladá populace)
3. kvalifikované pracovní síly 
4. celní unie s EU a globálně otevřená ekonomika 
5. infrastruktura 
6. poloha země 
7. energetický koridor a terminál pro Evropu 
8. 8ilný vnitřní trh 

V roce 2012 vstoupila v platnost Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic. Dohoda společně s dalšími zákony a ujednáními EU představuje významný dokument pro české investory. Turecká legislativa nepředepisuje povinné rozdělení podílů na společnosti ani nevyžaduje participaci tureckého subjektu. Zahraniční subjekty mohou žádat o snížení, resp. exempci, z daňového zákona (Corporate Income Tax Law). Podrobné informace a návod k jednání s byrokratickým aparátem v této záležitosti poskytne Státní agentura na podporu investic „ISPAT“ www.invest.gov.tr.

Investice do rozvojových programů složitějšího jihovýchodu a východu země skýtají zajímavé pobídky pro investory, jde např. o pobídky daňového charakteru, nižší ceny pozemků, jakož i snížení sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců, redukce korporátní daně apod. Materiály k pobídkám, statistické informace, přehledy zahraničních investorů a další podrobné informace k oblasti přímých zahraničních investic (FDI) v Turecku obsahují internetové stránky Ministerstva financí (www.treasury.gov.tr), Ministerstva obchodu (https://www.trade.gov.tr/) a rovněž Státní agentury na podporu investic „ISPAT“ (www.invest.gov.tr – obdoba českého Czech Invest), kde lze nalézt praktické informace pro investory včetně popisu některých úspěšných investic a aktuálních pobídek. Systém pobídek platí stejně jak pro zahraniční, tak i domácí investory.