Turecko: Zahraniční obchod a investice

Vývoj zahraničního obchodu Turecka 2014 – 2018:

Teritoriální skladba vykazuje setrvalý podíl zemí EU v tureckém zahraničním obchodě, EU 28 stále zůstává pro Turecko nejvýznamnějším trhem. Obchodní vazba Turecka s EU je důležitá nejen vzhledem k celní unii mezi těmito subjekty, ale má i politický podtext ve smyslu, jak je Turecko ekonomicky vázáno s EU. Turecko patří z pohledu EU k 5. nejvýznamnějšímu partnerovi z pohledu exportu a je na 6. místě z pohledu EU v importu.

Do evropské osmadvacítky míří nyní cca 50 % tureckého exportu, což ve finančním vyjádření činí vývoz zboží v hodnotě 83,9 mld. USD (+2,9% oproti 2017).

Největším exportním odbytištěm je dlouhodobě Německo, kam loni směřovalo 9,6 % veškerého vývozu (ve finančním vyjádření se jedná o zboží v hodnotě cca 16,1 mld. USD). Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem byla Velká Británie, kam směřovalo 6,6 % z celkového objemu vyváženého tureckého zboží (nárůst o 15,7% oproti 2017, 11,1 mld. USD). Itálie navýšila svůj podíl na 5,7% (9,5 mld. USD, +12,8%), Irák si udržuje stabilní pozici 5% (8,34mld USD, -7,8%) a USA 4,9% (8,3 mld. USD, -4%). K dalším významným partnerům patří další země EU – Španělsko, Francie, Nizozemí a Belgie. Výrazný negativní posun zaznamenaly SAE s podílem 1,9% (3,1 mld. USD, pokles o 65,8%).

Z pohledu dovozu byl v roce 2018 realizován obchod s evropskou osmadvacítkou v hodnotě 80,8 mld. USD. Ve srovnání s předchozím rokem 2017 se jednalo o snížení o 5,2% EU se podílelo na dovozu veškerého zboží do Turecka v loňském roce 36,2 %.

Hlavní negativní část tureckého zahraničního obchodu je dána vztahem s Čínou, Indií, Mexikem a Ruskem, které tvoří 78% deficitu zahraničního obchodu Turecka.

Celkově patří k významným importním partnerům Turecka Čína, Německo, Rusko, USA, Itálie. Z těchto zemí směřuje do Turecka zboží v objemu 38,4% z celkového dovozu.

Nejdůležitějším partnerem na straně importu bylo Rusko, odkud bylo přivezeno zboží v hodnotě 21,9 mld. USD. Tento objem představoval 9,9 % celkového dovezeného zboží. V meziročním srovnání se dovoz z Ruska zvýšil o 12,7%. Za Ruskem následuje Čína, která tvoří 9,3% tureckého dovozu (20,7 mld. USD, snížení o 11,3%), další zemí je Německo 9,1% (20,4 mld. USD, pokles o 4,2%), USA drží 5,5% dovozu (12,4 mld. USD, nárůst o 3,6%) a Itálie 4,6% (10,1 mld. USD, snížení o 10,2%).

Obchod, který proudí z Istanbulu, v minulém roce zaujímal značnou část vývozu, a to kolem 92 mld. USD. Istanbul byl dále následován Bursou ($7,2 mld.), Izmirem ($6,9 mld.), Kocaeli ($ 6,9 mld.), a Ankarou ($6,4 mld.).

    Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul

Dlouhodobou tendencí tureckého exportu je postupné snižování váhy primárních sektorů (zemědělství a lesnictví, rybářství, ovocnářství a též vývoz nezpracovaných nerostných surovin) ve prospěch průmyslové produkce s vyšší přidanou hodnotou. V loňském roce měly průmyslové výrobky podíl na vývozu 92,4 %.

Hlavní exportní položky Turecka v 2017a 2018 (v mld. USD): 

Zdroj: Turkstat a dopočty GK

Aktuálně nejdůležitějším tureckým průmyslovým odvětvím je automobilový průmysl, který svým podílem na exportu v posledních letech nahrazuje tradiční textilní a oděvní produkci. Vývoz v tomto sektoru v roce 2018 představoval více než 18% celkového exportu země a dosáhl hodnoty přibližně 27 mld. USD (nárůst o 3 mld. USD). Textilní průmysl (tkaný i netkaný textil) vykázal na vývozní straně objem ve výši celkem přes 15 mld. USD a stále se řadí mezi páteřní exportní odvětví. Významným vývozním artiklem jsou dále strojírenské výrobky včetně bojlerů a jejich dílů, jichž se vyvezlo v hodnotě 12,4 mld. USD ve sledovaném období.

Nejvyšší importní potřebu vykazuje oblast průmyslové výroby. Sektor stále poptává zboží v objemu více jak 84% celkové hodnoty dovážených produktů.

V tureckém importu se výrazněji navýšil dovoz minerálních paliv, dle tureckého statistického úřadu došlo k navýšení o 15,6%, další nárůst byl zaznamenán u organických chemikálií (10,9%) a u železa a oceli (9,8%). Naopak nejvyšší propad byl zaznamenán u určitých typů elektrických zařízení, kde došlo ke snížení až o 21,9%.

V současnosti funguje v Turecku 19 zón volného obchodu. Hodnota obchodu realizovaného v roce 2018 prostřednictvím zón volného obchodu (ZVO) v Turecku činila 17,3 mld. USD, z tohoto objemu země EU 6,4 mld. USD. Ve srovnání s rokem 2016 došlo ke snížení  o 2,1 mld. USD. Aktuálně je v ZVO aktivních 2025 firem z toho je 530 firem zahraničních. Zóny volného obchodu aktuálně poskytují pracovní příležitost pro cca 54 tis. zaměstnanců.

Objem obchodu realizovaného v 5 nejvýznamnějších ZVO  2015,  2016, 2017,2018 (v tis.USD)

Problematiku zón volného obchodu v Turecku upravuje zákon č. 3218 z 6. 6. 1985, který byl novelizován zákonem č. 5946, jenž vstoupil v platnost 22. 4. 2010. V zemi existuje celkem 19 zón, které jsou většinou umístěny v blízkosti hlavních přístavů u Středozemního, Černého a Egejského moře. Jejich seznam včetně adres a webových stránek je uveden na webové stránce Ministerstva obchodu https://www.ticaret.gov.tr/  (v části Legislation/Free zones/) a kromě toho je zde uvedená stručná charakteristika a statistická data o obchodu realizovaném via tyto zóny.

Mezi výhody, které volné zóny zaručují, patří 100 % osvobození od cel, úleva od korporátní daně, úlevy týkající se firemních odvodů, zaměstnávaných osob apod. Neexistují zde žádné restrikce pro repatriaci zisku. Zájemci o podnikání v zónách se mohou obrátit na vládní agenturu na podporu investic ISPAT (Investment Support and Promotion Agency of Turkey), která má své kanceláře jak v Turecku (Ankara, Istanbul), tak v 15 zemích světa (nikoliv v ČR). Další užitečné informace poskytují v několika světových jazycích její internetové stránky www.invest.gov.tr.

Technologické parky

Cílem projektů TDZ (Technology Development Zones – Technoparks) je podpora R&D aktivit a hledání atraktivních investorů v oblasti high-tech. V současnosti je v Turecku aktivních 50 TDZ, dalších 13 je schváleno a v současnosti jsou v procesu stavebních úprav.

Výhody pro investory:

• osvobození od různých typů daní do roku 2023
• zaměstnanci TDZ mají daňové úlevy
• turecká vláda bude přispívat na platbu sociálního pojištění zaměstnanců do konce roku 2023
• další celní a daňové výhody při vývozu nových produktů

Průmyslové zóny

V současnosti je oficiálně schváleno v Turecku 284 tzv. OIZ (Organized Industrial Zones), z nichž je 215 plně funkčních a 69 ve výstavbě.

Výhody pro investory:

-pozemek je prodáván bez DPH

-výjimky a výhody z daňových plateb, které se týkají nemovitostí

– výhodná cena dodávek vody, energií a telekomunikačních poplatků

– daňové výhody v různých oblastech dle zaměření investora

Turecko se stalo v roce 2018 druhým největším příjemcem přímých zahraničních investic v západní Asii za Izraelem. Po dosažení rekordně vysokého FDI (22 miliard USD) v roce 2007 se příliv přímých zahraničních investic do Turecka snížil. FDI dosáhly v roce 2016 výše 13,3 mld. USD, v roce 2017 klesly na 10,8 mld. USD, aby se v roce 2018 vrátily zpět na úroveň 13,1mld USD. Největší skupinou investorů v Turecku jsou členské státy EU, jejichž investice tvoří 65% celkových přímých investic do Turecka v roce 2018.

Turecko přijalo řadu legislativních reforem, které mají usnadnit přijímání zahraničních investic. Současně jako ukázka úsilí o přilákání zahraničních investorů byla posílena role Turecké agentury pro podporu investic (ISPAT).

K faktorům, které brání rozvoji přímých zahraničních investic, patří politická nestabilita (pokus o státní převrat v roce 2016), měnová krize (srpen 2018, což snížilo hodnotu turecké liry na rekordní minima), inflace (vzrostla na nová maxima v návaznosti na měnovou krizi), blízkost konfliktů na Blízkém východě. Turecko bylo Světovou bankou zařazeno na 43. místo ze 190 ekonomik (ve srovnání s rokem 2018 posun vzhůru o 17 pozic).

Hlavní investoři 2018:

Zahraniční investoři vyhlíží strukturální změny, jejichž potřeba je obecně uznávaná a zahraničními investory očekávaná. Turecko nezbytně potřebuje zahraniční kapitál, aby udrželo tempo investic do domácí ekonomiky, jelikož domácí zdroje nestačí. Turecko zůstává stále závislé na krátkodobých investicích, kterými z větší části splácí vysoký schodek běžného účtu platební bilance.

Pro tureckou ekonomiku bude v příštích letech důležité postavit hospodářský růst na  sofistikovanějších zdrojích – využívání moderních technologií, inovativních procesů, žádoucí je zvýšení produktivity práce a snížení množství zásahů státu do fungování vnitřního tureckého trhu.

Turecko nabízí v některých sektorech zajímavé podmínky zahraničním investorům, a to zejména vzhledem ke své geografické poloze, rozsáhlé a relativně levné pracovní síle, přírodním zdrojům a potenciálu regionálního trhu s přesahem na třetí trhy (Blízký východ, turkické republiky, země Zálivu apod.). Potenciál jejich využití je však spjat i s vnímáním právního prostředí v zemi.

Zákon upravující vstup zahraničního kapitálu do země poskytuje zahraničním investorům stejná práva a povinnosti jako domácímu kapitálu a současně garantuje převod zisků, poplatků a honorářů stejně jako repatriaci kapitálu pro případ likvidace nebo prodeje. K tomu se přidávají nepřímé garance vyplývající z členství země v mezinárodních organizacích typu OECD a v neposlední řadě i četné bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic. V poslední době však globální i vnitrostátní situace výrazně zvyšuje volatilitu turecké ekonomiky, včetně zvýšení rizika pro dlouhodobé investice (viz. kapitola 1.3)

 Turecko dnes láká investory na tyto hlavní faktory:

1. rostoucí HDP
2. obyvatelstvo (80 mil. mladá populace)
3. kvalifikované pracovní síly
4. Celní unie s EU a globálně otevřená ekonomika
5. infrastruktura
6. poloha země
7. energetický koridor a terminál pro Evropu
8. silný vnitřní trh

V roce 2012 vstoupila v platnost Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic. Dohoda splečně s dalšími zákony a ujednáními EU představuje významný dokument pro české investory. Turecká legislativa nepředepisuje povinné rozdělení podílů na společnosti ani nevyžaduje participaci tureckého subjektu. Zahraniční subjekty mohou žádat o snížení, resp. exempci, z daňového zákona (Corporate Income Tax Law). Podrobné informace a návod k jednání s byrokratickým aparátem v této záležitosti poskytne Státní agentura na podporu investic „ISPAT“ www.invest.gov.tr.

Investice do rozvojových programů složitějšího jihovýchodu a východu země skýtají zajímavé pobídky pro investory, jde např. o pobídky daňového charakteru, nižší ceny pozemků, jakož i snížení sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců, redukce korporátní daně apod. Materiály k pobídkám, statistické informace, přehledy zahraničních investorů a další podrobné informace k oblasti přímých zahraničních investic (FDI) v Turecku obsahují internetové stránky Ministerstva financí (www.treasury.gov.tr), Ministerstva hospodářství (www.economi.gov.tr) a rovněž Státní agentury na podporu investic „ISPAT“ www.invest.gov.tr (obdoba českého Czech Invest), kde lze nalézt praktické informace pro investory včetně popisu některých úspěšných investic a aktuálních pobídek. Systém pobídek platí stejně jak pro zahraniční, tak i domácí investory