Turecko: Zahraniční obchod a investice
© Zastupitelský úřad ČR v Ankaře (Turecko)
Zahraniční obchod byl v roce 2019 realizován v objemu představující více než 49 % podíl na celkovém HDP Turecka, což ve finančním vyjádření činí 374,2 mld. USD.
V roce 2019 stoupl vývoz ve srovnání s rokem 2018 o 2,1 % na 171,5 mld. USD. Dovoz se v loňském roce snížil o 9,1 % na 202,7 mld. USD ve srovnání s dovozem v roce 2018.
Na základě těchto výsledků se snížil schodek zahraničního obchodu na 31,2 mld. USD z 55,1 mld. USD ve srovnání s rokem předešlým. Objem přímých zahraničních investic (FDI) je odhadován přibližně na polovinu hodnoty z minulého roku, tedy 6,5 mld. USD.
Výhledově je dlouhodobým cílem turecké vlády realizace vývozu v objemu 500 mld. USD do roku 2023, což by však představovalo nutnost zdvojnásobení současného růstu.
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
Vývoj zahraničního obchodu Turecka 2015 – 2019:
Zahraniční obchod |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Export (v mld. USD) |
143,8 |
142,5 |
157,0 |
167,9 |
171,5 |
Růst exportu (%) |
-8,7 |
-0,9 |
10,2 |
6,9 |
2,1 |
Import (v mld. USD) |
207,2 |
198,6 |
233,8 |
223,1 |
202,7 |
Růst importu (%) |
-14,4 |
-4,2 |
17,7 |
-4,6 |
-9,1 |
Objem obchodu (v mld. USD) |
351,1 |
341,1 |
390,8 |
391,2 |
374,2 |
Saldo obchodní bilance (v mld. USD) |
-63,4 |
-56,1 |
-76,8 |
-55,1 |
-31,2 |
Export / Import (%) |
69,4 |
71,8 |
67,2 |
75,3 |
84,6 |
Přímé zahraniční investice (mld. USD) |
16,8 |
13,3 |
10,8 |
13,1 |
6,5 |
Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Teritoriální skladba vykazuje setrvalý podíl zemí EU v tureckém zahraničním obchodě, EU stále zůstává pro Turecko nejvýznamnějším trhem. Obchodní vazba Turecka s EU je důležitá nejen vzhledem k celní unii mezi těmito subjekty, ale má i politický podtext ve smyslu, jak je Turecko ekonomicky vázáno s EU. Turecko patří z pohledu EU k 5. nejvýznamnějšímu partnerovi z pohledu exportu i importu.
Podíl exportu a importu ve vztahu k EU v rámci celého zahr. obchodu (%):
2013 |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
|
Export |
41,5 |
43,5 |
44,5 |
48,0 |
47,1 |
50,0 |
48,2 |
Import |
36,7 |
36,7 |
38,0 |
39,0 |
36,4 |
36,2 |
34,0 |
Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul
Do evropské sedmadvacítky míří nyní cca 48,2 % tureckého exportu, což ve finančním vyjádření činí vývoz zboží v hodnotě 82,7 mld. USD (-0,9 % oproti 2018).
Největším exportním odbytištěm je dlouhodobě Německo, kam loni směřovalo 8,9 % veškerého vývozu (ve finančním vyjádření se jedná o zboží v hodnotě cca 15,4 mld. USD). Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem byla Velká Británie, kam směřovalo 6,3 % z celkového objemu vyváženého tureckého zboží (pokles o 2,2 % oproti 2018, 10,8 mld. USD). Vývoz do Itálie má podíl 5,4 % (9,3 mld. USD, -2,7 %), Irák si nadále udržuje stabilní pozici mírně nad 5 % (+ 7,9; %8,9 mld. USD) a USA 4,6 % (- 3 %; 8 mld. USD). K dalším významným partnerům patří další země EU – Španělsko, Francie, Nizozemí. Turecké také navýšilo svůj vývoz do Izraele (+11,9 %; 4,3 mld. USD).
Z pohledu dovozu byl v roce 2019 realizován obchod s evropskou sedmadvacítkou v hodnotě 69,1 mld. USD. Ve srovnání s předchozím rokem 2018 se jednalo o snížení o 14,3 %. EU se podílela na dovozu veškerého zboží do Turecka v loňském roce 34 %.
Co se týká bilance, hlavní negativní část tureckého zahraničního obchodu je dána vztahem s Ruskem, Čínou a Indií, který představuje převážný podíl deficitu zahraničního obchodu Turecka.
Co se jednotlivých států týče, nejvýznamnějšími importními partnery Turecka jsou Rusko, Čína, Německo, USA a Itálie. Z těchto zemí směřuje do Turecka zboží v objemu 38,6 % z celkového dovozu.
Nejdůležitějším partnerem na straně importu bylo Rusko, odkud bylo přivezeno zboží v hodnotě 22,4 mld. USD. Tento objem představoval 11 % celkového dovezeného zboží. V meziročním srovnání se dovoz z Ruska zvýšil o 2,1 %. Za Ruskem následuje Čína, která tvoří 9,1 % tureckého dovozu (-10,7 %; 18,4 mld. USD,), další zemí je Německo 8,8 % (-11,9 %; 17,9 mld. USD), USA drží 5,5 % dovozu (-9,6 %;11,1 mld. USD) a Itálie 4,2 % (-15,1 %; 8,6 mld. USD). U dovozu z Íránu byl zaznamenán pokles až o 52,8 % (3,2 mld. USD).
Obchod, který proudí z Istanbulu, v minulém roce zaujímal značnou část vývozu, a to kolem 86,1 mld. USD. Istanbul byl dále následován Bursou (10,2 mld. USD), Izmirem (10,1 mld. USD), Kocaeli (9,7 mld. USD), Ankarou (8,3 mld. USD) a Gaziantepem (7,4 mld. USD).
Export a import podle jednotlivých zemí 2018 a 2019 (v tis. USD)
2018 |
|
2019 |
|
Změna |
|
Státy |
Objem |
podíl (%) |
Objem |
podíl (%) |
(%) |
Export |
|
|
|
|
|
Celkem |
167 933 943 |
100,0 |
171 480 825 |
100,0 |
2,1 |
Německo |
16 139 060 |
9,6 |
15 430 047 |
8,9 |
-4,4 |
Velká Británie |
11 108 617 |
6,6 |
10 867 763 |
6,3 |
-2,2 |
Itálie |
9 560 554 |
5,7 |
9 300 157 |
5,4 |
-2,7 |
Irák |
8 348 597 |
5,0 |
8 998 226 |
5,2 |
7,9 |
USA |
8 304 719 |
4,9 |
8 057 554 |
4,6 |
-3,0 |
Španělsko |
7 709 493 |
4,6 |
7 662 576 |
4,5 |
-0,6 |
Francie |
7 287 291 |
4,3 |
7 638 436 |
4,4 |
4,8 |
Nizozemí |
4 761 098 |
2,8 |
5 444 365 |
3,2 |
14,4 |
Izrael |
3 894 499 |
2,4 |
4 356 283 |
2,5 |
11,9 |
Rusko |
3 399 662 |
2,0 |
3 853 188 |
2,2 |
13,3 |
Import |
Objem |
podíl (%) |
Objem |
podíl (%) |
(%) |
Celkem |
223 047 438 |
100,0 |
202 703 411 |
100,0 |
-9,1 |
Rusko |
21 989 606 |
9,9 |
22 453 008 |
11,0 |
2,1 |
Čína |
20 719 064 |
9,3 |
18 496 454 |
9,1 |
-10,7 |
Německo |
20 407 289 |
9,1 |
17 976 047 |
8,8 |
-11,9 |
USA |
12 377 681 |
5,5 |
11 186 858 |
5,5 |
-9,6 |
Itálie |
10 154 088 |
4,6 |
8 611 929 |
4,2 |
´-15,1 |
Indie |
7 535 612 |
3,4 |
6 593 496 |
3,3 |
-12,5 |
Francie |
7 413 026 |
3,3 |
6 353 497 |
3,1 |
-14,3 |
Jižní Korea |
6 342 938 |
2,8 |
5 649 219 |
2,8 |
-10,9 |
Velká Británie |
7 446 033 |
3,3 |
5 426 645 |
2,6 |
-27,1 |
Írán |
6 931 258 |
3,1 |
3 270 609 |
1,6 |
-52,8 |
Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul
2.3. Komoditní struktura
Dlouhodobou tendencí tureckého exportu je postupné snižování váhy primárních sektorů (zemědělství a lesnictví, rybářství, ovocnářství a též vývoz nezpracovaných nerostných surovin) ve prospěch průmyslové produkce s vyšší přidanou hodnotou. V loňském roce měly průmyslové výrobky podíl na vývozu více než 90 %.
Hlavní exportní položky Turecka v 2018 a 2019 (v mld. USD):
|
2018 |
Podíl 2018 (%) |
2019 |
Podíl 2019 (%) |
Celkem |
167,9 |
100,0 |
171,5 |
100,0 |
(87) Dopravní prostředky mimo kolejové |
26,8 |
15,9 |
26,1 |
15,2 |
(84) Stroje a zařízení, boilery a díly |
15,8 |
9,4 |
16,4 |
9,5 |
(72) Železo a ocel |
11,6 |
6,9 |
9,9 |
5,7 |
(61) Pletené a háčkované výrobky |
9,0 |
5,3 |
9,0 |
5,2 |
(85) Elektrické stroje a zařízení |
8,7 |
5,2 |
8,7 |
5,0 |
(71) Vzácné nerosty, kovy a výrobky z nich |
7,1 |
4,2 |
7,3 |
4,2 |
(27) Minerální paliva a oleje |
4,4 |
2,6 |
7,3 |
4,2 |
(73) Výrobky z železa a oceli |
6,5 |
3,6 |
6,5 |
3,8 |
(62) Netkané a háčkované výrobky |
6,2 |
3,7 |
6,4 |
3,7 |
(39) Plasty a výrobky z nich |
6,0 |
3,6 |
6,2 |
3,6 |
(8) Jedle ovoce a ořechy, kůra melounů nebo citrusových plodů |
3,9 |
2,3 |
4,1 |
2,4 |
(94) Nábytek |
3,1 |
1,8 |
3,4 |
2,0 |
Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul
Aktuálně nejdůležitějším tureckým průmyslovým odvětvím je automobilový průmysl, který svým podílem na exportu v posledních letech nahrazuje tradiční textilní a oděvní produkci. Vývoz v tomto sektoru v roce 2019 představoval více než 15 % celkového exportu země a dosáhl hodnoty přibližně 26 mld. USD (pokles o 0,7 mld. USD). Textilní průmysl (tkaný i netkaný textil) vykázal na vývozní straně objem ve výši celkem přes 15 mld. USD a stále se řadí mezi páteřní exportní odvětví. Významným vývozním artiklem jsou dále strojírenské výrobky včetně bojlerů a jejich dílů, jichž se vyvezlo v hodnotě 16,4 mld. USD ve sledovaném období. Největší nárůst byl oproti minulému roku zaznamenán u položky minerální paliva a oleje (+66 %; z 4,4 na 7,3 mld. USD). Naopak nejvíce poklesl export železa a oceli (-15 %; 11, 6 na 9,9 mld. USD).
Hlavní importní položky Turecka v 2018 a 2019 (v mld. USD):
|
2018 |
Podíl 2018 (%) |
2019 |
Podíl 2019 (%) |
Celkem |
223,1 |
100,0 |
202,7 |
100,0 |
(27) Minerální paliva a oleje |
43,0 |
19,3 |
41,2 |
20,3 |
(84) Stroje a zařízení, boilery a díly |
25,7 |
11,5 |
21,5 |
10,6 |
(85) Elektrické stroje a zařízení |
16,5 |
7,4 |
15,0 |
7,4 |
(72) Železo a ocel |
18,4 |
8,2 |
14,7 |
7,2 |
(71) Vzácné nerosty, kovy a výrobky z nich |
12,5 |
5,6 |
13,3 |
6,5 |
(39) Plasty a výrobky z nich |
12,9 |
5,8 |
11,6 |
5,7 |
(87) Dopravní prostředky mimo kolejové |
13,9 |
6,2 |
9,6 |
4,7 |
(29) Organické chemikálie |
5,9 |
2,6 |
5,4 |
2,6 |
(30) Farmaceutické výrobky |
4,3 |
1,9 |
4,7 |
2,3 |
(90) Optika, fotografie, kinematografie, kontrola měření |
4,7 |
2,1 |
4,3 |
2,1 |
(76) Hliník a výrobky z něj |
3,9 |
1,7 |
3,4 |
1,6 |
(10) Obilniny |
2,0 |
0,9 |
3,2 |
1,6 |
Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul
Nejvyšší importní potřebu vykazuje oblast průmyslové výroby. Sektor stále poptává zboží v objemu více jak 85 % celkové hodnoty dovážených produktů. V tureckém importu se stále na první příčce drží dovoz minerálních paliv. Dovoz v tomto sektoru v roce 2019 činil více než 20 % celkového dovozu do země a dosáhl hodnoty 41,2 mld. USD (pokles o 1,8 mld. USD). K nejrazantnějšímu poklesu ve srovnáním s r. 2018 došlo u importu dopravních prostředků mimo kolejové (-31 %; z 13,9 na 9,6 mld. USD) a také dovozu železa a oceli (-20 %; z 18,4 na 14,7 mld. USD). Nárust byl naopak zaznamenán např. u položek jako obilniny (+60 %; z 2,0 na 3,2 mld. USD), vzácné nerosty a kovy (+6 %; z 12,5 na 13,3 mld. USD) a také farmaceutických výrobků (+9 %; z 4,3 na 4,7 mld. USD).
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
V současnosti funguje v Turecku 19 zón volného obchodu. Hodnota obchodu realizovaného v roce 2018 prostřednictvím zón volného obchodu (ZVO) v Turecku činila 17,3 mld. USD, z tohoto objemu země EU 6,4 mld. USD. Ve srovnání s rokem 2016 došlo ke snížení o 2,1 mld. USD. Aktuálně je v ZVO aktivních 2025 firem z toho je 530 firem zahraničních. Zóny volného obchodu aktuálně poskytují pracovní příležitost pro cca 54 tis. zaměstnanců.
Objem obchodu realizovaného v 5 nejvýznamnějších ZVO 2015 – 2018 (v tis. USD):
Zóny volného obchodu |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
|
|
|
|
|
Aegean |
3.878.767 |
4.075.581 |
4.327.519 |
4 425 236 |
Istanbul Industry & Trade |
2.939.480 |
2.768.535 |
3.096.670 |
2 879 421 |
Mersin |
3.389.099 |
2.856.284 |
2.935.266 |
2 895 352 |
Europe |
2.338.770 |
1.972.380 |
2.030.141 |
2 033 122 |
Bursa |
1.746.803 |
1.835.456 |
1.766.078 |
1 856 632 |
Zdroj: OECD, 5 nejvýznamnějších ZVO zón
Problematiku zón volného obchodu v Turecku upravuje zákon č. 3218 z 6. 6. 1985, který byl novelizován zákonem č. 5946, jenž vstoupil v platnost 22. 4. 2010. V zemi existuje celkem 19 zón (z toho 18 aktivních), které jsou většinou umístěny v blízkosti hlavních přístavů u Středozemního, Černého a Egejského moře. Jejich seznam včetně adres a webových stránek je uveden na webové stránce Ministerstva obchodu https://www.ticaret.gov.tr/ (v části Legislation/Free zones/) a kromě toho je zde uvedená stručná charakteristika a statistická data o obchodu realizovaném via tyto zóny.
Mezi výhody, které volné zóny zaručují, patří 100 % osvobození od cel, úleva od korporátní daně, úlevy týkající se firemních odvodů, zaměstnávaných osob apod. Neexistují zde žádné restrikce pro repatriaci zisku. Zájemci o podnikání v zónách se mohou obrátit na vládní agenturu na podporu investic ISPAT (Investment Support and Promotion Agency of Turkey), která má své kanceláře jak v Turecku (Ankara, Istanbul), tak v 15 zemích světa (nikoliv v ČR). Další užitečné informace poskytují v několika světových jazycích její internetové stránky www.invest.gov.tr.
Technologické parky
Cílem projektů TDZ (Technology Development Zones – Technoparks) je podpora R&D aktivit a hledání atraktivních investorů v oblasti high-tech. V současnosti je v Turecku aktivních 63 TDZ, dalších 21 je schváleno a v současnosti jsou v procesu stavebních úprav.
Výhody pro investory:
- osvobození od různých typů daní do roku 2023
- zaměstnanci TDZ mají daňové úlevy
- turecká vláda bude přispívat na platbu sociálního pojištění zaměstnanců do konce roku 2023
- další celní a daňové výhody při vývozu nových produktů
Průmyslové zóny
V současnosti je oficiálně schváleno v 80 tureckých provinciích 331 tzv. OIZ (Organize Industrial Zones), z nichž je 234 plně funkčních a 97 ve výstavbě.
Výhody pro investory:
- pozemek je prodáván bez DPH
- výjimky a výhody z daňových plateb, které se týkají nemovitostí
- výhodná cena dodávek vody, energií a telekomunikačních poplatků
- daňové výhody v různých oblastech dle zaměření investora
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Turecko se stalo v roce 2018 druhým největším příjemcem přímých zahraničních investic v západní Asii za Izraelem. Celkově získalo Turecko v letech 2002-2019 157,9 mld. USD v rámci přímých zahraničních investic. V roce 2019 došlo oproti roku 2018 ke snížení zájmu o FDI do Turecka, konečná hodnota pro rok 2019 nebyla doposud oficiálně publikována. Poslední turecké statistické údaje z června 2019 ukazují, že v období červenec 2018 – červen 2019 dosáhlo FDI výše 12,6 mld. USD.
Největší skupinou investorů v Turecku jsou dlouhodobě členské státy EU, v posledním období se největšími investory stávají Katar, Ázerbajdžán a Velká Británie.
Turecko přijalo řadu legislativních reforem, které mají usnadnit přijímání zahraničních investic. Současně jako ukázka úsilí o přilákání zahraničních investorů byla posílena role Turecké agentury pro podporu investic (ISPAT).
K faktorům, které brání rozvoji přímých zahraničních investic, patří politická nestabilita (pokus o státní převrat v roce 2016), měnová krize (srpen 2018, což snížilo hodnotu turecké liry na rekordní minima), inflace (vzrostla na nová maxima v návaznosti na měnovou krizi), blízkost konfliktů na Blízkém východě.
Hlavní investoři 2018-2019:
Země |
% |
Investiční sektor |
% |
|
Katar |
19,4 |
Reality |
44,8 |
|
Velká Británie |
18,7 |
Výroba, továrny |
14,0 |
|
Ázerbajdžán |
17,5 |
Finance a pojištění |
10,2 |
Zahraniční investoři vyhlíží strukturální změny, jejichž potřeba je obecně uznávaná a zahraničními investory očekávaná. Turecko nezbytně potřebuje zahraniční kapitál, aby udrželo tempo investic do domácí ekonomiky, jelikož domácí zdroje nestačí. Turecko zůstává stále závislé na krátkodobých investicích, kterými z větší části splácí vysoký schodek běžného účtu platební bilance.
Pro tureckou ekonomiku bude v příštích letech důležité postavit hospodářský růst na sofistikovanějších zdrojích – využívání moderních technologií, inovativních procesů, žádoucí je zvýšení produktivity práce a snížení množství zásahů státu do fungování vnitřního tureckého trhu.
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Turecko nabízí v některých sektorech zajímavé podmínky zahraničním investorům, a to zejména vzhledem ke své geografické poloze, rozsáhlé a relativně levné pracovní síle, přírodním zdrojům a potenciálu regionálního trhu s přesahem na třetí trhy (Blízký východ, turkické republiky, země Zálivu apod.). Potenciál jejich využití je však spjat i s vnímáním právního prostředí v zemi.
Zákon upravující vstup zahraničního kapitálu do země poskytuje zahraničním investorům stejná práva a povinnosti jako domácímu kapitálu a současně garantuje převod zisků, poplatků a honorářů stejně jako repatriaci kapitálu pro případ likvidace nebo prodeje. K tomu se přidávají nepřímé garance vyplývající z členství země v mezinárodních organizacích typu OECD a v neposlední řadě i četné bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic. V poslední době však globální i vnitrostátní situace výrazně zvyšuje volatilitu turecké ekonomiky, včetně zvýšení rizika pro dlouhodobé investice (viz. kapitola 1.3)
Turecko dnes láká investory na tyto hlavní faktory:
- rostoucí HDP (mimo vysoce pravděpobný pád v roce 2020 kvůli koronaviru)
- obyvatelstvo (80 mil. mladá populace)
- kvalifikované pracovní síly
- celní unie s EU a globálně otevřená ekonomika
- infrastruktura
- poloha země
- energetický koridor a terminál pro Evropu
- 8ilný vnitřní trh
V roce 2012 vstoupila v platnost Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic. Dohoda společně s dalšími zákony a ujednáními EU představuje významný dokument pro české investory. Turecká legislativa nepředepisuje povinné rozdělení podílů na společnosti ani nevyžaduje participaci tureckého subjektu. Zahraniční subjekty mohou žádat o snížení, resp. exempci, z daňového zákona (Corporate Income Tax Law). Podrobné informace a návod k jednání s byrokratickým aparátem v této záležitosti poskytne Státní agentura na podporu investic „ISPAT“ www.invest.gov.tr.
Investice do rozvojových programů složitějšího jihovýchodu a východu země skýtají zajímavé pobídky pro investory, jde např. o pobídky daňového charakteru, nižší ceny pozemků, jakož i snížení sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců, redukce korporátní daně apod. Materiály k pobídkám, statistické informace, přehledy zahraničních investorů a další podrobné informace k oblasti přímých zahraničních investic (FDI) v Turecku obsahují internetové stránky Ministerstva financí (www.treasury.gov.tr), Ministerstva obchodu (https://www.trade.gov.tr/) a rovněž Státní agentury na podporu investic „ISPAT“ (www.invest.gov.tr – obdoba českého Czech Invest), kde lze nalézt praktické informace pro investory včetně popisu některých úspěšných investic a aktuálních pobídek. Systém pobídek platí stejně jak pro zahraniční, tak i domácí investory.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Ankaře (Turecko) ke dni