Turecko: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Ankaře (Turecko)

 Zahraniční obchod byl v roce 2019 realizován v objemu představující více než 49 % podíl na celkovém HDP Turecka, což ve finančním vyjádření činí 374,2 mld. USD.

 

V roce 2019 stoupl vývoz ve srovnání s rokem 2018 o 2,1 % na 171,5 mld. USD. Dovoz se v loňském roce snížil o 9,1 % na 202,7 mld. USD ve srovnání s dovozem v roce 2018. 

 

Na základě těchto výsledků se snížil schodek zahraničního obchodu na 31,2 mld. USD z 55,1 mld. USD ve srovnání s rokem předešlým. Objem přímých zahraničních investic (FDI) je odhadován přibližně na polovinu hodnoty z minulého roku, tedy 6,5 mld. USD.

Výhledově je dlouhodobým cílem turecké vlády realizace vývozu v objemu 500 mld. USD do roku 2023, což by však představovalo nutnost zdvojnásobení současného růstu. 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu Turecka 2015 – 2019:

Zahraniční obchod 

2015

2016

2017

2018

2019

Export (v mld. USD)  

143,8 

142,5 

157,0 

167,9

171,5

 Růst exportu (%) 

-8,7 

-0,9 

10,2 

6,9

2,1

 Import (v mld. USD) 

207,2 

198,6 

233,8 

223,1

202,7

 Růst importu (%) 

-14,4 

-4,2 

17,7 

-4,6

-9,1

Objem obchodu (v mld. USD) 

351,1 

341,1 

390,8 

391,2

374,2

Saldo obchodní bilance (v mld. USD)  

-63,4 

-56,1 

-76,8 

-55,1

-31,2

Export / Import (%) 

     69,4 

      71,8 

67,2 

75,3

84,6

Přímé zahraniční investice (mld. USD)

16,8 

13,3 

10,8 

13,1

6,5

Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul 

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální skladba vykazuje setrvalý podíl zemí EU v tureckém zahraničním obchodě, EU stále zůstává pro Turecko nejvýznamnějším trhem. Obchodní vazba Turecka s EU je důležitá nejen vzhledem k celní unii mezi těmito subjekty, ale má i politický podtext ve smyslu, jak je Turecko ekonomicky vázáno s EU. Turecko patří z pohledu EU k 5. nejvýznamnějšímu partnerovi z pohledu exportu i importu.

 

Podíl exportu a importu ve vztahu k EU v rámci celého zahr. obchodu (%):

 

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Export

41,5 

43,5 

44,5 

48,0 

47,1 

50,0 

48,2

Import

36,7 

36,7 

38,0 

39,0 

36,4 

36,2 

34,0

     Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul

 

Do evropské sedmadvacítky míří nyní cca 48,2 % tureckého exportu, což ve finančním vyjádření činí vývoz zboží v hodnotě 82,7 mld. USD (-0,9 % oproti 2018).  

 

Největším exportním odbytištěm je dlouhodobě Německo, kam loni směřovalo 8,9 % veškerého vývozu (ve finančním vyjádření se jedná o zboží v hodnotě cca 15,4 mld. USD). Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem byla Velká Británie, kam směřovalo 6,3 % z celkového objemu vyváženého tureckého zboží (pokles o 2,2 % oproti 2018, 10,8 mld. USD). Vývoz do Itálie má podíl 5,4 % (9,3 mld. USD, -2,7 %), Irák si nadále udržuje stabilní pozici mírně nad 5 % (+ 7,9; %8,9 mld. USD) a USA 4,6 % (- 3 %; 8 mld. USD). K dalším významným partnerům patří další země EU – Španělsko, Francie, Nizozemí. Turecké také navýšilo svůj vývoz do Izraele (+11,9 %; 4,3 mld. USD).

 

Z pohledu dovozu byl v roce 2019 realizován obchod s evropskou sedmadvacítkou v hodnotě 69,1 mld. USD. Ve srovnání s předchozím rokem 2018 se jednalo o snížení o 14,3 %. EU se podílela na dovozu veškerého zboží do Turecka v loňském roce 34 %. 

 

Co se týká bilance, hlavní negativní část tureckého zahraničního obchodu je dána vztahem s Ruskem, Čínou a Indií, který představuje převážný podíl deficitu zahraničního obchodu Turecka.  

 

Co se jednotlivých států týče, nejvýznamnějšími importními partnery Turecka jsou Rusko, Čína, Německo, USA a Itálie. Z těchto zemí směřuje do Turecka zboží v objemu 38,6 % z celkového dovozu.  

 

Nejdůležitějším partnerem na straně importu bylo Rusko, odkud bylo přivezeno zboží v hodnotě 22,4 mld. USD. Tento objem představoval 11 % celkového dovezeného zboží. V meziročním srovnání se dovoz z Ruska zvýšil o 2,1 %. Za Ruskem následuje Čína, která tvoří 9,1 % tureckého dovozu (-10,7 %; 18,4 mld. USD,), další zemí je Německo 8,8 % (-11,9 %; 17,9 mld. USD), USA drží 5,5 % dovozu (-9,6 %;11,1 mld. USD) a Itálie 4,2 % (-15,1 %; 8,6 mld. USD). U dovozu z Íránu byl zaznamenán pokles až o 52,8 % (3,2 mld. USD). 

 

Obchod, který proudí z Istanbulu, v minulém roce zaujímal značnou část vývozu, a to kolem 86,1 mld. USD. Istanbul byl dále následován Bursou (10,2 mld. USD), Izmirem (10,1 mld. USD), Kocaeli (9,7 mld. USD), Ankarou (8,3 mld. USD) a Gaziantepem (7,4 mld. USD). 

 

Export a import podle jednotlivých zemí 2018 a 2019 (v tis. USD) 

 

2018

2019

Změna

Státy

Objem 

podíl (%)

Objem 

podíl (%)

(%)

Export

Celkem

167 933 943

100,0

171 480 825

100,0

2,1

Německo 

16 139 060 

9,6 

15 430 047

8,9

-4,4

Velká Británie 

11 108 617

6,6 

10 867 763

6,3

-2,2

Itálie 

9 560 554 

5,7 

9 300 157

5,4

-2,7

Irák 

8 348 597 

5,0 

8 998 226

5,2

7,9

USA 

8 304 719 

4,9 

8 057 554

4,6

-3,0

Španělsko 

7 709 493 

4,6 

7 662 576

4,5

-0,6

Francie 

7 287 291 

4,3 

7 638 436

4,4

4,8

Nizozemí 

4 761 098 

2,8 

5 444 365

3,2

14,4

Izrael

3 894 499 

2,4 

4 356 283

2,5

11,9

Rusko

3 399 662 

2,0

3 853 188

2,2

13,3

Import

Objem 

podíl (%)

Objem 

podíl (%)

(%)

Celkem

223 047 438

100,0

202 703 411

100,0

-9,1

Rusko 

21 989 606 

9,9 

22 453 008

11,0

2,1

Čína 

20 719 064 

9,3 

18 496 454

9,1

-10,7

Německo 

20 407 289 

9,1 

17 976 047

8,8

-11,9

USA 

12 377 681 

5,5 

11 186 858

5,5

-9,6

Itálie 

10 154 088 

4,6 

8 611 929

4,2

´-15,1

Indie 

7 535 612 

3,4 

6 593 496

3,3

-12,5

Francie 

7 413 026 

3,3 

6 353 497

3,1

-14,3

Jižní Korea

6 342 938

2,8 

5 649 219

2,8

-10,9

Velká Británie

7 446 033 

3,3 

5 426 645

2,6

-27,1

Írán 

6 931 258

3,1

3 270 609 

1,6

-52,8

 Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul 

 

 

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Dlouhodobou tendencí tureckého exportu je postupné snižování váhy primárních sektorů (zemědělství a lesnictví, rybářství, ovocnářství a též vývoz nezpracovaných nerostných surovin) ve prospěch průmyslové produkce s vyšší přidanou hodnotou. V loňském roce měly průmyslové výrobky podíl na vývozu více než 90 %. 

 

Hlavní exportní položky Turecka v 201a 2019 (v mld. USD):  

2018

Podíl

 2018

(%) 

2019

Podíl

2019

(%)

Celkem 

167,9

100,0

171,5

100,0

(87) Dopravní prostředky mimo kolejové 

26,8

15,9

26,1

15,2

(84) Stroje a zařízení, boilery a díly 

15,8

9,4

16,4

9,5

(72) Železo a ocel

11,6

6,9

9,9

5,7

(61) Pletené a háčkované výrobky

9,0

5,3

9,0

5,2

(85) Elektrické stroje a zařízení

8,7

5,2

8,7

5,0

(71) Vzácné nerosty, kovy a výrobky z nich 

7,1

4,2

7,3

4,2

(27) Minerální paliva a oleje

4,4

2,6

7,3

4,2

(73) Výrobky z železa a oceli

6,5

3,6

6,5

3,8

(62) Netkané a háčkované výrobky

6,2

3,7

6,4

3,7

(39) Plasty a výrobky z nich

6,0

3,6

6,2

3,6

(8) Jedle ovoce a ořechy, kůra melounů nebo citrusových plodů

3,9

2,3

4,1

2,4

(94) Nábytek

3,1

1,8

3,4

2,0

Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul 

 

Aktuálně nejdůležitějším tureckým průmyslovým odvětvím je automobilový průmysl, který svým podílem na exportu v posledních letech nahrazuje tradiční textilní a oděvní produkci. Vývoz v tomto sektoru v roce 2019 představoval více než 15 % celkového exportu země a dosáhl hodnoty přibližně 26 mld. USD (pokles o 0,7 mld. USD). Textilní průmysl (tkaný i netkaný textil) vykázal na vývozní straně objem ve výši celkem přes 15 mld. USD a stále se řadí mezi páteřní exportní odvětví. Významným vývozním artiklem jsou dále strojírenské výrobky včetně bojlerů a jejich dílů, jichž se vyvezlo v hodnotě 16,4 mld. USD ve sledovaném období. Největší nárůst byl oproti minulému roku zaznamenán u položky minerální paliva a oleje (+66 %; z 4,4 na 7,3 mld. USD). Naopak nejvíce poklesl export železa a oceli (-15 %; 11, 6 na 9,9 mld. USD).

 

Hlavní importní položky Turecka v 2018 a 2019 (v mld. USD):

 

2018

Podíl

 2018

(%) 

2019

Podíl

2019

(%)

Celkem 

223,1

100,0

202,7

100,0

(27) Minerální paliva a oleje 

43,0

19,3

41,2

20,3

(84) Stroje a zařízení, boilery a díly 

25,7

11,5

21,5

10,6

(85) Elektrické stroje a zařízení

16,5

7,4

15,0

7,4

(72) Železo a ocel

18,4

8,2

14,7

7,2

(71) Vzácné nerosty, kovy a výrobky z nich

12,5

5,6

13,3

6,5

(39) Plasty a výrobky z nich

12,9

5,8

11,6

5,7

(87) Dopravní prostředky mimo kolejové

13,9

6,2

9,6

4,7

(29) Organické chemikálie

5,9

2,6

5,4

2,6

(30) Farmaceutické výrobky

4,3

1,9

4,7

2,3

(90) Optika, fotografie, kinematografie, kontrola měření

4,7

2,1

4,3

2,1

(76) Hliník a výrobky z něj

3,9

1,7

3,4

1,6

(10) Obilniny

2,0

0,9

3,2

1,6

        Zdroj: Turkstat a dopočty GK Istanbul 

 

Nejvyšší importní potřebu vykazuje oblast průmyslové výroby. Sektor stále poptává zboží v objemu více jak 85 % celkové hodnoty dovážených produktů. V tureckém importu se stále na první příčce drží dovoz minerálních paliv. Dovoz v tomto sektoru v roce 2019 činil více než 20 % celkového dovozu do země a dosáhl hodnoty 41,2 mld. USD (pokles o 1,8 mld. USD). K nejrazantnějšímu poklesu ve srovnáním s r. 2018 došlo u importu dopravních prostředků mimo kolejové (-31 %; z 13,9 na 9,6 mld. USD) a také dovozu železa a oceli (-20 %; z 18,4 na 14,7 mld. USD). Nárust byl naopak zaznamenán např. u položek jako obilniny (+60 %; z 2,0 na 3,2 mld. USD), vzácné nerosty a kovy (+6 %; z 12,5 na 13,3 mld. USD) a také farmaceutických výrobků (+9 %; z 4,3 na 4,7 mld. USD). 

 

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V současnosti funguje v Turecku 19 zón volného obchodu. Hodnota obchodu realizovaného v roce 2018 prostřednictvím zón volného obchodu (ZVO) v Turecku činila 17,3 mld. USD, z tohoto objemu země EU 6,4 mld. USD. Ve srovnání s rokem 2016 došlo ke snížení o 2,1 mld. USD. Aktuálně je v ZVO aktivních 2025 firem z toho je 530 firem zahraničních. Zóny volného obchodu aktuálně poskytují pracovní příležitost pro cca 54 tis. zaměstnanců. 

 

Objem obchodu realizovaného v 5 nejvýznamnějších ZVO  2015 – 2018 (v tis. USD):

 

Zóny volného obchodu

2015

2016

2017

2018

Aegean

3.878.767 

4.075.581 

4.327.519 

4 425 236 

Istanbul Industry & Trade

2.939.480 

2.768.535 

3.096.670 

2 879 421  

Mersin

3.389.099 

2.856.284 

2.935.266 

2 895 352 

Europe

2.338.770 

1.972.380 

2.030.141 

2 033 122 

Bursa

1.746.803 

1.835.456 

1.766.078 

1 856 632 

Zdroj: OECD, 5 nejvýznamnějších ZVO zón

Problematiku zón volného obchodu v Turecku upravuje zákon č. 3218 z 6. 6. 1985, který byl novelizován zákonem č. 5946, jenž vstoupil v platnost 22. 4. 2010. V zemi existuje celkem 19 zón (z toho 18 aktivních), které jsou většinou umístěny v blízkosti hlavních přístavů u Středozemního, Černého a Egejského moře. Jejich seznam včetně adres a webových stránek je uveden na webové stránce Ministerstva obchodu https://www.ticaret.gov.tr/  (v části Legislation/Free zones/) a kromě toho je zde uvedená stručná charakteristika a statistická data o obchodu realizovaném via tyto zóny.  

Mezi výhody, které volné zóny zaručují, patří 100 % osvobození od cel, úleva od korporátní daně, úlevy týkající se firemních odvodů, zaměstnávaných osob apod. Neexistují zde žádné restrikce pro repatriaci zisku. Zájemci o podnikání v zónách se mohou obrátit na vládní agenturu na podporu investic ISPAT (Investment Support and Promotion Agency of Turkey), která má své kanceláře jak v Turecku (Ankara, Istanbul), tak v 15 zemích světa (nikoliv v ČR). Další užitečné informace poskytují v několika světových jazycích její internetové stránky www.invest.gov.tr.  

Technologické parky

Cílem projektů TDZ (Technology Development Zones – Technoparks) je podpora R&D aktivit a hledání atraktivních investorů v oblasti high-tech. V současnosti je v Turecku aktivních 63 TDZ, dalších 21 je schváleno a v současnosti jsou v procesu stavebních úprav. 

Výhody pro investory: 

  • osvobození od různých typů daní do roku 2023  
  • zaměstnanci TDZ mají daňové úlevy  
  • turecká vláda bude přispívat na platbu sociálního pojištění zaměstnanců do konce roku 2023  
  • další celní a daňové výhody při vývozu nových produktů 

Průmyslové zóny

V současnosti je oficiálně schváleno v 80 tureckých provinciích 331 tzv. OIZ (Organize Industrial Zones), z nichž je 234 plně funkčních a 97 ve výstavbě. 

Výhody pro investory: 

  • pozemek je prodáván bez DPH  
  • výjimky a výhody z daňových plateb, které se týkají nemovitostí  
  • výhodná cena dodávek vody, energií a telekomunikačních poplatků  
  • daňové výhody v různých oblastech dle zaměření investora  

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Turecko se stalo v roce 2018 druhým největším příjemcem přímých zahraničních investic v západní Asii za Izraelem. Celkově získalo Turecko v letech 2002-2019 157,9 mld. USD v rámci přímých zahraničních investic. V roce 2019 došlo oproti roku 2018 ke snížení zájmu o FDI do Turecka, konečná hodnota pro rok 2019 nebyla doposud oficiálně publikována. Poslední turecké statistické údaje z června 2019 ukazují, že v období červenec 2018 – červen 2019  dosáhlo FDI výše 12,6 mld. USD.

 

Největší skupinou investorů v Turecku jsou dlouhodobě členské státy EU, v posledním období se největšími investory stávají Katar, Ázerbajdžán a Velká Británie.

 

Turecko přijalo řadu legislativních reforem, které mají usnadnit přijímání zahraničních investic. Současně jako ukázka úsilí o přilákání zahraničních investorů byla posílena role Turecké agentury pro podporu investic (ISPAT).

 

K faktorům, které brání rozvoji přímých zahraničních investic, patří politická nestabilita (pokus o státní převrat v roce 2016), měnová krize (srpen 2018, což snížilo hodnotu turecké liry na rekordní minima), inflace (vzrostla na nová maxima v návaznosti na měnovou krizi), blízkost konfliktů na Blízkém východě.

 

Hlavní investoři 2018-2019:

Země

%

 

Investiční sektor

%

Katar

19,4

 

Reality

44,8

Velká Británie

18,7

 

Výroba, továrny

14,0

Ázerbajdžán

17,5

 

Finance a pojištění

10,2

 

Zahraniční investoři vyhlíží strukturální změny, jejichž potřeba je obecně uznávaná a zahraničními investory očekávaná. Turecko nezbytně potřebuje zahraniční kapitál, aby udrželo tempo investic do domácí ekonomiky, jelikož domácí zdroje nestačí. Turecko zůstává stále závislé na krátkodobých investicích, kterými z větší části splácí vysoký schodek běžného účtu platební bilance.

 

Pro tureckou ekonomiku bude v příštích letech důležité postavit hospodářský růst na  sofistikovanějších zdrojích – využívání moderních technologií, inovativních procesů, žádoucí je zvýšení produktivity práce a snížení množství zásahů státu do fungování vnitřního tureckého trhu.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Turecko nabízí v některých sektorech zajímavé podmínky zahraničním investorům, a to zejména vzhledem ke své geografické poloze, rozsáhlé a relativně levné pracovní síle, přírodním zdrojům a potenciálu regionálního trhu s přesahem na třetí trhy (Blízký východ, turkické republiky, země Zálivu apod.). Potenciál jejich využití je však spjat i s vnímáním právního prostředí v zemi.

 

Zákon upravující vstup zahraničního kapitálu do země poskytuje zahraničním investorům stejná práva a povinnosti jako domácímu kapitálu a současně garantuje převod zisků, poplatků a honorářů stejně jako repatriaci kapitálu pro případ likvidace nebo prodeje. K tomu se přidávají nepřímé garance vyplývající z členství země v mezinárodních organizacích typu OECD a v neposlední řadě i četné bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic. V poslední době však globální i vnitrostátní situace výrazně zvyšuje volatilitu turecké ekonomiky, včetně zvýšení rizika pro dlouhodobé investice (viz. kapitola 1.3)

 

Turecko dnes láká investory na tyto hlavní faktory:

  1. rostoucí HDP (mimo vysoce pravděpobný pád v roce 2020 kvůli koronaviru) 
  2. obyvatelstvo (80 mil. mladá populace)
  3. kvalifikované pracovní síly 
  4. celní unie s EU a globálně otevřená ekonomika 
  5. infrastruktura 
  6. poloha země 
  7. energetický koridor a terminál pro Evropu 
  8. 8ilný vnitřní trh 

 

V roce 2012 vstoupila v platnost Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic. Dohoda společně s dalšími zákony a ujednáními EU představuje významný dokument pro české investory. Turecká legislativa nepředepisuje povinné rozdělení podílů na společnosti ani nevyžaduje participaci tureckého subjektu. Zahraniční subjekty mohou žádat o snížení, resp. exempci, z daňového zákona (Corporate Income Tax Law). Podrobné informace a návod k jednání s byrokratickým aparátem v této záležitosti poskytne Státní agentura na podporu investic „ISPAT“ www.invest.gov.tr.

 

Investice do rozvojových programů složitějšího jihovýchodu a východu země skýtají zajímavé pobídky pro investory, jde např. o pobídky daňového charakteru, nižší ceny pozemků, jakož i snížení sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců, redukce korporátní daně apod. Materiály k pobídkám, statistické informace, přehledy zahraničních investorů a další podrobné informace k oblasti přímých zahraničních investic (FDI) v Turecku obsahují internetové stránky Ministerstva financí (www.treasury.gov.tr), Ministerstva obchodu (https://www.trade.gov.tr/) a rovněž Státní agentury na podporu investic „ISPAT“ (www.invest.gov.tr – obdoba českého Czech Invest), kde lze nalézt praktické informace pro investory včetně popisu některých úspěšných investic a aktuálních pobídek. Systém pobídek platí stejně jak pro zahraniční, tak i domácí investory.

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Ankaře (Turecko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem