Ukrajina: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Kyjevě (Ukrajina)

Ukrajina je východoevropskou zemí s hlavním městem Kyjev na řece Dněpru. Nezávislost země získala v roce 1991. Ukrajina je unitární stát, který se dělí na 24 oblastí. Část Doněcké a Luhanské oblasti a Krym není pod kontrolou ukrajinské vlády.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Ukrajina (od 24. 8. 1991)

Složení vlády:

• Prezident: Volodymyr Zelenskyj
• Premiér: Denys Šmyhal
• Vicepremiér pro otázky evropské a euroatlantické integrace: Olga Stefanišyna
• Vicepremiér a ministr pro reintegraci dočasně okupovaných teritorií: Oleksij Reznikov
• Vicepremiér a ministr pro digitální transformaci: Mykhailo Fedorov
• Vicepremiér a ministr pro otázky strategických odvětví průmyslu: Oleh Uruský
• Ministr ekonomického rozvoje, obchodu a zemědělství: Ihor Petraško
• Ministr spravedlnosti: Denys Maljuska
• Ministr financí: Sergej Marčenko
• Ministr ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů: Roman Abramovsky
• Ministr energetiky a uhelného průmyslu: Olga Buslavec
• Ministr infrastruktury: Vladyslav Kryklij
• Ministryně rozvoje komunit a teritorií Ukrajiny: Oleksij Černyšov
• Ministr školství a vědy: Serhij Škarlet
• Ministr kultury: Oleksandr Tkačenko
• Ministr zdravotnictví: Maksym Stepanov
• Ministr mládeže a sportu: Vadym Hutcajt
• Ministryně sociální politiky: Maryna Lazebna
• Ministr vnitřních věcí: Arsen Avakov
• Ministr zahraničních věcí: Dmytro Kuleba
• Ministr obrany: Andrij Taran
• Ministr pro veterány: Serhij Bessarab
• Ministr kabinetu ministrů (bez portfeje): Oleh Nemčinov

Dne 21. 4. 2019 proběhlo na Ukrajině druhé kolo prezidentských voleb, ve kterých získal celkem 73,2% hlasů prezidentský kandidát Volodymyr Zelenskyj. Dne 20. 5. 2019 byl Volodymyr Zelenskyj inaugurován za prezidenta Ukrajiny.

Dne 21. 7. 2019 na Ukrajině proběhly předčasné parlamentní volby. Dle jejích výsledků jsou v parlamentu zastoupeny tyto politické strany: Sluha národa, Opoziční platforma, Baťkivščyna, Evropská solidarita, Holos. Dne 29.8. 2019 se uskutečnilo první  zasedání nové Nejvyšší rady (parlamentu), na kterém – na základě návrhu předsedy vlády O. Honcharuka – parlament schválil novou vládu. Počátkem března 2020 podala vláda O. Hončaruka demisi a novým předsedou vlády byl jmenován D. Šmyhal. Dne 4.3. 2020 schválila Nejvyšší rada obnovené složení vlády, několik ministrů bylo postupně jmenováno později (aktuální složení vlády viz výše).

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Od roku 1990 je registrováno snižování počtu obyvatelstva na Ukrajině. K 1. lednu 2020 počet obyvatel Ukrajiny činil 41,90 milionu obyvatel (v roce 2016 měla Ukrajina 42,76 milionů obyvatel). Cca 70 % obyvatel žije ve městech.

Národnostní složení:

  • Ukrajinci 77,8 %
  • Rusové 17,3 %
  • Bělorusové 0,6 %
  • Moldavané 0,5 %
  • Bulhaři 0,4 %
  • Poláci 0,3 %
  • Maďaři 0,3 %

Podle reálného odhadu žije na Ukrajině cca 5 000 etnických Čechů. Celkem zde žije více než 130 národností.

Náboženské skupiny:

Převládá pravoslavné náboženství, v západních oblastech řeckokatolické a římskokatolické, z protestantských nejvýraznější baptismus, na jihu země, zejména na Krymu, islám.

Dne 15. prosince 2018 byla vyhlášena jednotná Pravoslavná církev Ukrajiny sjednocující ukrajinské církve.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2015

2016

2017

2018

 2019

HDP, růst/pokles (%)

-9,8 

2,4

2,5

3,3

 3,2

HDP/ob. ($)

2115,4

2185,9

2640,3

 3095

 3529

Inflace (index spotřebitelských cen), roční růst (%)

43,3

12,4

13,7

9,8

 5

Nezaměstnanost (%)

9,1

9,7

9.9

9,1

 8,6

Struktura HDP   

Průmysl (%)

23,6

24,7

25,7

 24,8

 21,6 (3Q)

Stavebnictví (%)

2,7

2,5

2,7

2,7

 2,9

Zemědělství (%)

14,0

13,7

12,1

 11,9

 17,1

Jiné (%)

59,7

59,1

59,5

60,6

 58,4

Během roku 2016 došlo na Ukrajině k makroekonomické stabilizaci a HDP se zvýšil o 2,4 %. Tento trend pokračoval též v roce 2017, kdy se HDP zvýšil o 2,5 %.  Ukrajina se v roce 2017 vrátila na mezinárodní finanční trhy (vydala eurobondy za 3 mld. USD). V roce 2018 na Ukrajině pokračovala implementace ekonomických reforem a růst HDP dosáhl 3,3%. Během roku 2019 vzrostlo HDP na Ukrajině o 3,2% s tím, že hlavní faktor růstu představovala domácí poptávka (spotřeba a investice). Všechny rozhodující sektory jako je velkoobchod, průmyslová výroba, zemědělství, doprava a veřejná správa a obrana reálně rostly. Negativní výsledky vykázala zejména energetika (mj. z důvodu teplé zimy). V průběhu roku 2019 se výrazněji snižovala úroveň inflace (celkově byla v roce 2019 na úrovni 5%). Státní dluh (zahraniční a vládou garantovaný dluh) se pohybuje na úrovni mírně přes 80 mld. USD (více jak 50% HDP). Devizové rezervy Národní banky Ukrajiny vzrostly na konci roku 2019 na 22 mld. USD. V průběhu roku 2019 postupně revalvovala domácí hřivna o cca 20%. Státní rozpočet pro rok 2019 vykázal schodek ve výši 72,4 mld. hřiven (tj. 1,8% HDP). 

Během 1. čtvrtletí 2020, zejména od začátku března, začalo ukrajinskou ekonomiku negativně ovlivňovat šíření koronavirusu. S tím je spojený postupný útlum aktivit v celé společnosti, odložení veletrhů, zrušení regionálních ekonomických fór, utlumení dopravy, omezení celé řady výrob, omezení přepravy zboží do zahraničí apod. Zároveň se na Ukrajinu začalo vracet velké množství Ukrajinců pracujících v zahraničí, a to i z oblastí silně zasažených pandemií koronavirusu.  Z důvodu pandemie koronavirusu se očekává celkový propad HDP na Ukrajině v roce 2020 s tím, že největší pokles HDP se předpokládá ve 2. čtvrtletí 2020.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2015

 2016

2017

2018

 2019

Příjmy (mld. UAH)

534,6

616,3

793,2

928,1

 998,3

Výdaje (mld. UAH)

576,9

684,9

839,2

985,9

 1075,1

Půjčky (mld. UAH)

3,0

1,6

1,87

1,5  4,2

Bilance* (mld. UAH)

-45,2

70,3

-47,8

-59,3

 -72,4

Uvedený ukazatel státního rozpočtu nezahrnuje místní rozpočty.

V listopadu 2018 schválila Nejvyšší rada (parlament) státní rozpočet na rok 2019. Následně byl rozpočet podepsán prezidentem P. Porošenkem. Státní rozpočet pro rok 2019 vykázal schodek ve výši 72,4 mld. hřiven, tj. 1,8% HDP.

V listopadu  2019 byl Nejvyšší radou schválen návrh státního rozpočtu na rok 2020, v prosinci  2019 podepsal prezident V. Zelenský zákon ke státnímu rozpočtu na rok 2020.  Dne 13.4. 2020 Nejvyšší rada schválila „protikrizový rozpočet“, tj. změny v rozpočtu na rok 2020 v souvislosti s bojem proti šíření koronavirusu. V rámci „protikrizového rozpočtu“ se příjmy snížily o 119,7 mld. hřiven (o 11%) na celkových 975,8 mld. hřiven. Výdaje se zvýšily o 82,4 mld. hřiven (o 7%) na celkových 1266,4 mld. hřiven. Deficit rozpočtu má dosáhnout 298,4 mld. hřiven. V rámci „antikrizového zákona“ se nejvíce zvýšila položka na penze a na státní program „zdravotnických garancí“. Výrazněji se znížily výdaje na vzdělávání a na regionální rozvoj. Byl též posílen „rezervní fond“ vlády, který je určen na pokrytí „nepředvídatelných výdajů“. Dne 18.4. 2020 podepsal prezident V. Zelenský  zákon „ke změnám v rozpočtu na rok  2020“.

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2015

2016

2017

2018

2019 

Běžný účet (mil. USD)

1616

-1340

-2442

-4367

-1322

Finanční účet (mil. USD)

1223

-2594

-5012

-7207

-7264 

Kapitálový účet (mil. USD)

456

92

-4

 37

38

Devizové rezervy (mld. $)

12,3

15,5

18,8

20,8

25,3

Veřejný dluh vůči HDP (%)

131

121,7

103,9

87,7

 –

Zahraniční zadluženost (mld. USD)

117,6

112,5

115,4

114,7

121,7 

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém na Ukrajině lze charakterizovat jako dvouúrovňový. Zahrnuje Národní banku Ukrajiny (NBU) a komerční banky s licencí. Během několika let opustilo bankovní trh Ukrajiny několik desítek bank a z Ukrajiny odešlo též několik zahraničních bank (Commerzbank, VolksBank, Credit Europe, Erste Bank, Societe Generale, SEB).  Ještě na konci roku 2016 byla znárodněna významná ukrajinská banka Privatbanka z důvodu zachování stability finančního systému Ukrajiny. Po znárodnění Privatbanky a některých dalších bankovních institucí (Ukreximbanka, Oščadbanka, Ukrgazbanka) činí podíl státu v bankovním sektoru na Ukrajině cca 55 %. V roce 2018 a 2019 pokračoval trend konsolidace bankovního sektoru na Ukrajině. Bankovní sektor je již dobře kapitalizován a v roce 2019 vykázal celkově zisk ve výši 59,6 mld. hřiven (největší zisk, tj. 32,6 mld. hřiven, dosáhla státem vlastněná PrivatBanka). Klíčové výzvy bankovního sektoru představuje otázka privatizace státem vlastněných bank a dále soudní řízení kolem největší banky PrivatBanka.

Špatné úvěry z nesolventních bank (non-performing loans) jsou převáděny do Garančního fondu vkladů fyzických osob. Na základě zákona „O systému garantovaných vkladů fyzických osob“ Fond nabízí od prosince 2017 tyto špatné úvěry k odprodeji, a to prostřednictvím elektronického systému PROZORRO. Od prosince 2018 zahájil Fond prodej „balíků“ špatných úvěrů soukromým investorům prostřednictvím PROZORRO.

Od května 2019 se Ukrajina zapojila do systému Clearstream (mezinárodního centrálního systému pro cenné papíry Deutsche Borse Group), který propojil ukrajinský trh státních dluhopisů s globálním finančním systémem a mj. umožňuje nerezidentům nakupovat ukrajinské vládní dluhopisy v lokální měně.

V návaznosti na „Zákon o měně“ z února 2019 pokračoval v průběhu roku 2019 na Ukrajině trend dalšího uvolňování restrikcí a pravidel pro nakládání se zahraniční měnou. Ve druhé polovině roku bylo zavedeno „mezinárodní bankovní číslo účtu“ (standard IBAN – International Bank Account Number).

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nejdůležitější daně a poplatky:

  • daň z přidané hodnoty ve výši 20 %, 8% (farmaceutické výrobky), 0 % (export, čl. 196 Zákoníku)
  • daň z příjmu právnických osob ve výši 18 %
  • daň z příjmu fyzických osob 18 % (pro pracující důchodce – 15 % z příjmu přesahujícího 3násobek minimální mzdy)
  • Ekologická daň
  • Pozemková daň
  • Poplatky za registraci motorových vozidel
  • Zemědělská daň
  • Spotřební daň
  • Místní daně a poplatky, atd.
  • Jednotný sociální vklad 22 % (sociální a zdravotní pojištění)

Dne 18. května 2017 přijala Meziresortní komise pro mezinárodní obchod v Kyjevě rozhodnutí o ukončení speciálních opatření týkajících se importu porcelánového nádobí a příborů na Ukrajinu (kód 6911 10 00 00). Rozhodnutí nabylo platnosti dne 20. května 2017.  Zrušením speciálních cel se tak rozšířily exportní možnosti tradičních českých výrobců porcelánového zboží na ukrajinském trhu.

Aktuální stav v oblasti daní je na stránkách Státní fiskální služby.

Daňový kodex upravuje i otázky navazující na smlouvy o zamezení dvojího zdanění, s nimiž se mohou čeští podnikatelé při podnikání na Ukrajině setkat. To se týká například ustanovení o tzv. stálé provozovně, dividend, úroků, licenčních poplatků a příjmů ze závislé činnosti.

Podrobnější informace jsou k dispozici na www.sfs.gov.ua. Základní informace o formách  podnikání na Ukrajině v češtině také www.peterkapartners.cz.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Kyjevě (Ukrajina) ke dni 15.5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem