Uzbekistán

Rozcestník informací o Uzbekistánu:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Dle dostupných údajů lze v Uzbekistánu sledovat v poslední dekádě stabilní ekonomický růst, který se pohyboval v rozmezí 5 až 6 %. V roce 2020 i navzdory pandemii covidu-19 vzrostl HDP Uzbekistánu o 1,6 %, což znamená, že Uzbekistán, jako jediná země v regionu Střední Asie a jedna z mála zemí světa, zaznamenal v tomto krizovém roce pozitivní ekonomický růst. Míra inflace vykazuje vysokou hodnotu 12,9 %. V zemi dle odhadů žije přes 33 mil. obyvatel a HDP na obyvatele přesahuje 1 600 USD. Běžný účet Uzbekistánu je mírně deficitní.

Hospodářský výhled Uzbekistánu zůstává pozitivní, jelikož tržní reformy zvyšují pobídky v ekonomice pro efektivnější využívání zdrojů a růst soukromého sektoru. Uvolnění restriktivních opatření, udržitelná zemědělská výroba a částečné navrácení remitencí pracujícími v zahraničí povedou v roce 2021 ke zvýšení ekonomické aktivity.

Nicméně tempo oživení bude záviset na délce pandemie, přístupu k vakcínám a vzestupu mezinárodního obchodu a investičních toků. Za předpokladu dalšího omezování restrikcí, uvolnění státní hranice a širšího globálního ekonomického oživení se v roce 2021 předpokládá růst HDP ve výši 5,2 %. Inflace se ve střednědobém horizontu zmírní, ale bude nadále zvyšována dalšími cenovými reformami.

Vláda Uzbekistánu v lednu 2021 schválila tzv. Pokrizový program k obnovení ekonomiky na období 2021–2022, jehož cílem je eliminovat negativní dopad pandemie covidu-19 na sociálně-ekonomický rozvoj Uzbekistánu, obnovit investice a zahraniční ekonomickou aktivitu podnikatelských subjektů a vytvořit podmínky pro další prohlubování ekonomických reforem.

Program definuje dvě fáze: stabilizace a oživení růstu do konce roku 2021 a pokračování reforem k zajištění míry hospodářského růstu 5,0–5,5% od roku 2021 dále. Jako prioritní definovala vláda Uzbekistánu ekonomická opatření zaměřená jednak na posílení soběstačnosti místní ekonomiky formou transferu technologií od zahraničních dodavatelů a lokalizaci výroby v místě, a jednak na zvýšení přidané hodnoty u klíčových položek exportu – nerostných surovin a bavlny.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Dopravní průmysl a infrastruktura

Rozvoj dopravní infrastruktury a veřejné dopravy je jednou z definovaných priorit uzbecké vlády. Program rozvoje a modernizace inženýrské a dopravní infrastruktury počítá s rekonstrukcí, modernizací a výstavbou více než 1 200 km silnic a dálnic. Program kromě běžných stavebních prací zahrnuje zavádění moderních telematických systémů zejména na dálničních úsecích a na silnicích 1. třídy a stejně tak v rámci probíhající modernizace městské dopravní infrastruktury v hlavním městě Taškentu a v dalších větších městech. Na celostátní úrovni se realizuje plán modernizace infrastruktury a řízení železniční dopravy, včetně získávání know-how pro zefektivnění mezinárodní železniční přepravy a letového provozu.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Více než 40 % uzbeckého exportu představují nerostné suroviny. Současná průměrná úroveň zpracování těchto komodit při vývozu dosahuje pouhých 30 %. Uzbekistán v současnosti hledá technologie na lokální zpracování místně těžených nerostných surovin za účelem zvýšení jejich přidané hodnoty pro export a zároveň hledá technologie pro zintenzivnění geologického průzkumu teritoria země za účelem nalezení nových těžebních lokalit. Za tímto účelem uzbecké autority již vypracovaly Koncepci rozvoje geologického a těžebního průmyslu Uzbekistánu pro roky 2020–2024. Sektor důlního, těžebního a ropného průmyslu je příležitostí pro česká řešení hlavně v oblasti geologického průzkumu.

Energetický průmysl

Budování nových výrobních kapacit bude vytvářet tlak na energetickou infrastrukturu, která je zatím v zemi velmi nedostatečná. Program modernizace a diverzifikace výroby elektrické energie na roky 2020–2024 plánuje realizaci 30 projektů v celkové hodnotě více než 9 mld. USD. Konkrétně se bude jednat o výstavbu nových energetických bloků s paroplynovým cyklem o celkovém výkonu 14 GW a o rekonstrukce a modernizace malých a středních vodních elektráren s cílem zvýšení výrobní kapacity o 3 GW. Nedílnou součástí bude modernizace přenosových soustav a distribučních sítí, včetně transformátorových stanic, řídicích center atp.

V roce 2020 byla zahájena výstavba šesti nových elektráren, jejichž celkové náklady jsou 2 mld. USD, s celkovou výrobní kapacitou 2,7 GW. Samostatnou kapitolou v sektoru energetiky je výstavba jaderné elektrárny, která bude postavená v Uzbekistánu podle ruského modelu. Stavební práce budou prováděny uzbeckou stranou společně s ruskou státní společností Rosatom.

Jaderná elektrárna se bude skládat ze dvou bloků o celkové kapacitě 2,4 GW, stavba bude stát 11 mld. USD. Spuštění prvního bloku je naplánováno sice až na rok 2028, výstavba elektrárny ale již dnes představuje významnou příležitost pro zapojení českých firem ze segmentu jaderné energetiky do přípravy projektu jako subdodavatelů, resp. konzultantů.

Obranný průmysl

Uzbecké armádní a bezpečnostní složky státu jsou zatím vybaveny hlavně zastaralým sovětským vybavením. Probíhá postupná modernizace všech úrovní složek v souvislosti s posilováním vnější a vnitřní bezpečnosti země. Unikátní příležitost představuje Národní centrum obranného průmyslu, které Ministerstvo obrany Uzbekistánu buduje ve městě Čirčik (cca 80 km severně od hl. města Taškent) a ve kterém plánuje lokálně provádět veškerou modernizaci a rekonstrukci vybavení a techniky ve výzbroji uzbeckých ozbrojených složek.

Pro budované centrum uzbecká strana poptává technologie potřebné na provádění generálních oprav a modernizace pozemní a letecké techniky a techniky protivzdušné obrany. Jak bylo zmíněno, výzbroj uzbeckých ozbrojených složek pochází z dob SSSR, je totožná s výzbrojí vojsk bývalé Varšavské smlouvy, existuje zde tudíž značná komplementarita s výzbrojí někdejší ČSLA, se kterou mají české firmy bohaté zkušenosti.

Textilní a obuvnický průmysl

Uzbekistán je předním světovým exportérem bavlny. Za předchozího režimu se vypěstovaná bavlna téměř výlučně exportovala v surovém ne­opracovaném stavu. Současná exekutiva si za jeden z hlavních ekonomických cílů klade dosažení vyšší přidané hodnoty u exportované bavlny místní provenience. Cílem k dosažení tohoto stavu jsou investiční pobídky pro zahraniční investory v sektoru textilního průmyslu. Žádané jsou investice do segmentů zpracování surové bavlny, výroby nití, přízí, látek, jakož i šití hotových oděvů a lůžkovin, textilních výrobků, oděvních doplňků atd. Sektor představuje perspektivní příležitosti pro české textilní a strojírenské firmy.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Strategie ekonomického rozvoje Uzbekistánu počítá s rozšířením výrobní základny farmaceutického průmyslu. Podmínkou toho jsou nákupy odpovídajících technologií ze zahraničí. Rozšiřování sortimentu farmaceutické produkce půjde ruku v ruce s nákupy patentů a licencí zahraničních firem. Uzbekistán již koncem roku 2020 započal výstavbu inovativního vědeckého a výrobního farmaceutického klastru v taškentské oblasti. Další klastry jsou ve stadiu přípravy.

Cílem klastrů je realizace výroby inovativních léků, léčivých přípravků a high-tech zdravotnických zařízení. K financování výstavby průmyslové zóny chce uzbecká vláda přilákat zahraniční investory ze zemí s rozvinutým farmaceutickým sektorem, včetně České republiky. Klastry jsou příležitostí pro české farmaceutické firmy získat podíl na uzbeckém farmaceutickém trhu s výhledem na možnost následného exportu produkce do sousedních zemí Střední Asie s kapacitou 100 mil. obyvatel.

Velvyslanectví ČR v Taškentu
e-mail: commerce_tashkent@mzv.cz
www.mzv.cz/tashkent




• Teritorium: Asie | Uzbekistán | Zahraničí