Velká Británie: Vztahy země s EU

© Zastupitelský úřad ČR v Londýně (Velká Británie)

Brexit

 

Spojené království Velké Británie a Severního Irska již není členem EU. Do Evropských hospodářských společenství, předchůdce EU, vstoupila Velká Británie 1. 1. 1973. Dne 23. 6. 2016 rozhodli Britové v referendu většinou 51,9 % hlasů o vystoupení země z EU. Dne 17. října 2019 unijní a britští vyjednavači shodli na pozměněné dohodě o vystoupení, resp. na pozměněném protokolu o Irsku a Severním Irsku a pozměněné politické deklaraci o budoucích vztazích mezi UK a EU. Revidovaný protokol, aplikovatelný v případě scénáře no deal, výslovně stanoví, že Severní Irsko zůstane součástí celního území UK, a to i za cenu případných cel na zboží a kontrol zboží dováženého do Severního Irska z Velké Británie. Protokol také nově podmiňuje setrvání Severního Irska v regulatorní zóně s EU souhlasem severoirského establishmentu. Dohoda o vystoupení Spojeného království z EU a průvodní Politická deklarace byly definitivně schváleny oběma komorami Parlamentu na přelomu roku 2019/2020. 23. ledna byl tzv. „European Union (Withdrawal Agreement) Act“ potvrzen podpisem královny Alžběty II.

 

Spojené království Velké Británie a Severního Irska vystoupilo z Evropské unie dne 31. ledna 2020 ve 23:00 britského (24:00 středoevropského zimního) času. Z hlediska českých firem tím zatím NEDOŠLO k praktickým změnám. Po vystoupení Spojeného království z EU, od 1. 2. 2020 až do 31. 12. 2020 platí tzv. přechodné období, ve kterém obchod s Velkou Británií probíhá za stejných podmínek jako dosud. Během přechodného období se na Spojené království pohlíží, jako kdyby bylo i nadále členem EU a vztahuje se na něj unijní právo v plném rozsahu, a to včetně nově přijatých pravidel a jurisdikce Soudního dvora EU. Během této doby se tedy Británie řídí pravidly vnitřního trhu EU, ale již se nepodílí na jejich tvorbě. Zboží i služby se nadále pohybují volně, jako na vnitřním trhu EU, a české podniky zatím nemusejí chystat žádná zvláštní obchodní opatření pro export do Británie.

Zásadnější změna obchodních podmínek tak s vysokou pravděpodobností přijde s koncem přechodného období na konci letošního roku. Během přechodného období probíhá dojednávání nového, ambiciózního partnerství mezi EU a Británií, včetně nastavení nových obchodních vztahů od 1.1.2021. Na dojednání budoucí dohody je jen několik měsíců, což je relativně krátká doba. Nadto tak plynulý obchod, jako je možný v rámci vnitřního trhu EU, zatím žádná dohoda o volném obchodu na světě nedosáhla. Z hlediska podniků je tedy zapotřebí očekávat bohužel spíše komplikovanější obchod s Británií od roku 2021, než snazší. Zcela vyloučit nelze ani variantu, že do konce roku 2020 nebude nová dohoda dojednána. A protože britská vláda avizuje, že prodloužení přechodného období nemíní navrhnout, mohl by obchod s Británií od roku 2021 v nejhorším případě probíhat i jen dle pravidel WTO, tedy bez specifické preferenční dohody.

Podniky naleznou podrobnější informace k brexitu na těchto stránkách Evropské komise, podrobnější návody i v českém jazyce pro podniky vyvážející do UK jsou pak na stránce Generálního ředitelství Komise pro daně a cla. Informace pro firmy v českém jazyce jsou umístěny také na stránce businessinfo.czPrůvodce pro podnikatele k dopadům brexitu pak na stránce Ministertva průmyslu a obchodu ČR. Materiály prezentované britskou stranou českému průmyslu pak na této stránce

Britské úřady rovněž vydaly vlastní obecné informace pro podnikatele, dále informace pro britské exportéry a importéry,  a informace pro exportéry a importéry pro případ brexitu bez dohody

Souhrnné informace k problematice brexitu jsou pak uvedeny v českém jazyce na stránkách Evropské komise, a na stránkách Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR

Občané ČR, kteří žijí ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska naleznou praktické informace ve vztahu k brexitu na stránce velvyslanectví ČR v Londýně.  

 

Vyjednávání o vztazích po skončení přechodného období nadto dočasně pozastavila epidemie COVID-19, která Evropu zasáhla na jaře roku 2020. Oba vyjednávací týmy publikovaly výchozí stanoviska, se kterými do samotných vyjednávání vstupují:

 

Britská pozice (únor 2020):

  • Vláda Borise Johnsona (na rozdíl od kabinetu Theresy Mayové) prosazuje volnější vztah mezi UK a EU – prioritou je maximální svoboda v britských diplomatických a obchodních vztazích. Johnsonova vláda deklarovala, že na této pozici bude trvat i za cenu určitých překážek v britsko-unijním obchodu.
  • Britská vláda se zároveň bude snažit vyjednat co možná nejvýhodnější dohodu o volném obchodu mezi UK a EU. Taková dohoda by měla být podobná těm, které EU uzavřela např. s Japonskem, Jižní Koreou a Kanadou (tyto odstraňují většinu cel a umožňují určité odchylky od evropských norem pro zboží a služby).
  • Budoucí obchodní dohoda by také měla minimalizovat bariéry pro vstup britských podniků poskytující služby na evropský trh (a naopak).
  • Kromě obchodní dohody chce britská vláda s EU uzavřít také nové smlouvy o rybolovu, bezpečnostní spolupráci, letectví a spolupráci v oblasti jaderné energetiky. Naopak záležitosti imigrace, hospodářské soutěže, životního prostředí, sociálních služeb a ochrany dat by chtěla britská vláda v budoucnu spravovat sama.
  • Johnsonova vláda odmítá prodloužení přechodného období.
  • Plné znění britské pozice pro vyjednávání zde.

 

Evropská pozice (únor 2020):

  • Evropská komise deklarovala, že má zájem na co nejužší spolupráci s UK. Zároveň však dodala, že Británie nebude mít stejná práva a výhody, které umožňuje členství v EU.
  • EU by ráda s Londýnem nadále spolupracovala v obchodních a bezpečnostních záležitostech. Jednat však chce i o spolupráci v oblasti rybolovu, práva a zahraniční politiky.
  • Evropská komise nabídla Spojenému království plný přístup na evropský jednotný trh. UK se však bude muset podřídit určitým pravidlům v oblasti cel a kvót pro import a export, která budou konkretizována v průběhu jednání.
  • Plné znění evropské pozice pro vyjednávání zde.

 

Brexit a britský finanční sektor

 

Z hlediska Británie je s ohledem na objem a bilanci vzájemného obchodu se službami s EU jednou z klíčových obchodních otázek spojených s brexitem to, zda a za jakých podmínek po brexitu zůstane zachován přístup v Británii sídlících bank a finančních firem na vnitřní trh EU v sektoru finančních služeb. Britský bankovní sektor, zaměstnávající asi 2,2 milionu osob (cca 7% všech pracujících), se netají přípravou svých kontingenčních plánů, včetně přípravy na možnou variantu absence jakékoliv obchodní dohody při odchodu UK z EU; v praxi ale banky zatím s rozhodnutím o případném masivním přesunu aktivit z Británie na kontinent spíše vyčkávají a pouze postupně posilují své kapacity v zemích EU. Podle průzkumů v rámci finančního sektoru avizují plány na možné přesuny pracovníků z UK do zahraničí, případně přesuny celých ústředí, či posílení evropských poboček, zejména kapitálové fondy (36%) a investiční banky (29%). Ve finančním sektoru je další z klíčových otázek, zda si londýnská City bude schopna po brexitu udržet pozici hlavního světového centra clearingových transakcí denominovaných v eurech. Z britských výrobních sektorů je vývoj jednání o brexitu ostře sledován zejména automobilkami, které vysoký podíl svých výrobků exportují na vnitřní trh EU a případné nové celní či netarifní bariéry by pro ně znamenaly komplikace nejen při exportu vozů, ale i při importu zahraničních součástek, jejichž podíl na v Británii vyrobeném vozu dosahuje v průměru 59%. Vláda také v prvním čtvrtletí rozhodla o vydání nových celních sazebníků pro případ no deal brexitu, které na dobu jednoho roku odstraní dovozní cla na vybrané produkty (v zásadě veškeré zboží s výjimkou 25 vybraných kategorií výrobků, jako jsou automobily, pneumatiky, hnojiva, maso, sýry, keramika či textil). Jelikož se dle pravidel WTO takové sazby musejí při absenci preferenční obchodní odhody týkat všech zemí, znamenalo by to podstatné otevření UK trhu mimoevropských dovozům, jelikož ze stávajících 100% bezcelního importu by s touto úpravou po brexitu nově nepodléhalo jen 82% dovozů z EU clům, zatímco u dovozů z mimo-EU zemí by se podíl bezcelního dovozu zvýšil z 56% na 92% objemu dovozů. Britské průmyslové kruhy tento krok přijaly s rozpaky, nebyl s nimi předem konzultován a pro vybrané sektory může mít zcela zásadní dopady.

3.1. Zastoupení EU v zemi

Delegation of the European Union to the United Kingdom
Europe House, 32 Smith Square, London SW1P 3EU
Velvyslanec Evropské unie ve Spojeném království: João Vale de Almeida
Tel: 020 7973 1992; Fax: 020 7973 1900
E-mail: DELEGATION-UNITED-KINGDOM@eeas,europa.eu
Web: https://eeas.europa.eu/delegations/united-kingdom_en

Zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Evropská unie nadále zůstává hlavním obchodním partnerem UK. Podíl EU na britském dovozu a vývozu se však za poslední dekádu snižoval. Jestliže v roce 2000 Británie exportovala do EU 55 % svého celkového exportu zboží a služeb, v roce 2019 to již bylo 43%. pokud jde jen o zboží, za posledních 10 let se snížil podíl EU na britském exportu z 54,21% v roce 2006 na 45,79% v roce 2019.

 

Období

Export UK do EU

(mld. GBP)

Export UK celkově

(mld. GBP)

% exportu UK do EU na celkových exportech UK

2019

300,347

698,629

42,990%

2018

288,918

634,062

45,566%

2012

235,417

504,742

46,641%

2006

211,309

389,793

54,211%

Zdroj: ONS 1, ONS 2

 

Člensví Spojeného království v EU mělo na britskou ekonomiku mnoho přímých vlivů. Ačkoli se obě strany zavázaly k „ambicióznímu“ plánu post-brexitových obchodních vztahů (pravděpodobně určitý typ smlouvy o volném obchodu a vzájemně výhodný celní systém), nelze očekávat, že podmínky vstupu evropského zboží na britský trh (a naopak) zůstanou stejné jako v režimu jednotného evropského trhu (Single Market). Velká Británie však nově nabyla pravomoc sjednávat mezinárodní obchodní a investiční dohody, což mohla dříve činit pouze Evropská komise. Po skončení přechodného období již Velká Británie také nebude přispívat do společného evropského rozpočtu.

 

Více informací o obchodních vztazích s EU.

Zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

V programu Evropské kohezní politiky pro období 2014–2020 je zakotvena pomoc např. pro Severní Irsko, Wales a jiné a to pomocí těchto nástrojů:

  • Evropský regionální rozvojový fond (ERDF) – Program investic pro růst a pracovní místa. Tento program započalal v létě 2015. Z ERDF bude uvolněno přibližně 72 milionů GBP na podporu podnikání, pomocí investic.
  • Evropský sociální fond (ESF) – Program zacílený na zvyšování sociálního začlenění, snižování ekonomické neaktivity a boj s chudobou. Tři definované prioritní skupiny činností v rámci programu jsou 1) Podpora zaměstnanosti a pracovní mobility, 2) Podpora sociálního začlenění a 3) Investice do vzdělávání, rozvoje schopností a celoživotního vzdělávání. Předpokládané finanční zdroje jsou 457,5 milionů eur.
  • Mírový program IV (Peace IV), Evropská územní spolupráce. Program zaměřený na podporu usmíření, zaměřený na podporu sdíleného vzdělávání, dětí a mládeže, sdílených prostor a služeb a budování dobrých vztahů na lokální úrovni. V rámci programu bude operováno s rozpočtem 229 milionů Eur. Programbyl zahájen nana začátku roku 2016.
  • Interreg VA program, Evropská územní spolupráce. Jeden z šedesáti programů v rámci EU pro podporu přeshraniční spolupráce, příspěvek ERDF do tohoto programu je 240 milionů eur.
  • Program rozvoje venkova (RDP) v rámci druhého pilíře Společné zemědělské politiky. Priority tohoto programu jsou rozvoj venkova, udržitelný management regionálních přírodních zdrojů a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a potravinářství. Celkový rozpočet programu byl schválen na částku 623 milionů GBP, z čehož 186,5 milionů bude pocházet z evropských zdrojů, zbytek ze zdrojů ministerstva zemědělství a rozvoje venkova, které navíc přislíbilo přidělení dalších 250 milionů GBP na financování Schéma zlepšení farmářského podnikání.
  • Účast na programech UK rybolovu pod hlavičkou Společné rybolovné politiky.

Prostředky z rozvojových fondů EU bude Velká Británie dostávat až do konce přechodného období 31. prosince 2020. Poté bude program nahrazen  tzv. „UK Shared Prosperity Fund“. Ten by měl být  – stejně jako dosavadní evropské fondy – zaměřen na vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi regiony Spojeného království. Ten by se měl podle vládnoucích Konzervativců svým rozsahem „minimálně vyrovnat“ fondům evropským.

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Londýně (Velká Británie) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem