Velká Británie: Zahraniční obchod a investice

Zdroj: Office for National Statistics, údaje v milionech GBP

Zboží

Z hlediska objemu exportu Británie v roce 2018 klesla na pořadí 10. největší národní exportní ekonomiky světa, ačkoliv má dlouhodobý deficit obchodní bilance. Pro rok 2019 dosáhl obchodní schodek Velké Británie výše 6,89 mld. GBP a to především hlavně díky oslabujícímu dovozu zboží ze zemí mimo EU.Snížení schodku obchodu se zbožím (včetně neinvestičního zlata) o 6,4 miliardy GBP během tří měsíců do února 2020 bylo do značné míry způsobeno snížením schodku se zeměmi EU o 6,1 miliardy GBP na 18,4 miliardy GBP. Deficit obchodu se zbožím se zeměmi mimo EU, se zúžil o méně než 0,3 miliardy GBP na 4,8 miliardy GBP. Zúžení deficitu jak se zeměmi EU, tak se zeměmi mimo EU bylo způsobeno poklesem dovozu oproti vývozu. Dovoz zboží (včetně neinvestičního zlata) ze zemí EU klesl o 6,9 miliard GBP, zejména v důsledku výroby strojů a dopravních prostředků, chemických látek a materiálů, které klesly o 3,0 miliardy GBP, 1,8 miliardy GBP a 0,8 miliardy GBP. Zvyšování deficitu obchodní bilance i v období slabého kurzu libry může signalizovat zpomalení ekonomiky. Vliv kurzu libry na zahraniční obchod Británie je však komplexnější, neboť vysoký podíl britských importů je obchodován v zahraničních měnách, zatímco významná část britských vývozů je obchodována v librách.

Služby

Sektor služeb má dlouhodobě kladný obchodní schodek, za celý rok 2019 dosáhl úrovně 110 mld. GBP, nedokázal však vyvážit schodek britského obchodu se zbožím ve výši 139 mld. GBP. Za poslední čtvrtletí roku 2019 se přebytek snížill se o 30 miliard liber. Vývoz služeb vzrostl o 5,5 mld. GBP, zatímco dovoz služeb vzrostl o 3,7 mld. GBP. na 60,3 miliardy liber.

Hlavním obchodním partnerem UK jsou pravidelně země EU, na něž připadá 49% celkového britského zahraničního obchodu (o něco méně než polovina exportu a o něco více než polovina importu britského zboží). V roce 2019 směřovalo do zemí EU 43% celkového britského vývozu zboží a služeb, zatímco ze zemí EU pochází 51% britských dovozů.

Největším národním exportním trhem pro britské zboží jsou USA (v roce 2019 směřovalo 15,7% exportu zboží – poměrně vyvážená bilance obchodu), dále pak Německo (9,9% – UK má ve vzájemném obchodě výrazný deficit bilance, DE je největším dovozcem do UK), Čína (6,9%), Francie (6,6%) Nizozemsko (6,6%), a Irsko (5,8%).

Zdroj: ONS

Zdroj: ONS

Zdroj: ONS

Zdroj a seznam dalších komodit: Office for National Statistics

Zdroj a seznam dalších komodit: Office for National Statistics

Svobodné zóny volného obchodu (tzv. „free zones“) jsou vymezenými oblastmi na britském území, jež nejsou součástí celního prostoru EU. Zboží z mimo unijních zemí, které se zde případně nachází, nepodléhá celnímu řízení a tudíž se na něj ani nevztahují dovozní cla EU. Pokud je však zboží na britském území uvedeno do volného oběhu nebo použito/spotřebováno uvnitř zóny, dovozce je povinen zaplatit evropské dovozní clo, britskou DPH, případně i spotřební daň a poplatky.

Ve Velké Británii je v současné době v provozu pět svobodných zón  – letiště Prestwick a přístavy Liverpool, Southampton, Sheerness a Tilbury. Platí, že v těchto zónách smí být umístěno zboží mimo britského i unijního charakteru. Zmiňované zóny především slouží k uskladnění, manipulaci, popř. zpracování zboží určeného pro reexport. Přestože britské zóny volného obchodu nenabízejí žádné dodatečné tarifní výhody, poskytují širokou nabídku netarifních výhod:

• zjednodušené celní řízení
• cash flow výhody za účelem neplacení dovozního cla (do doby, než je zboží exportováno nebo vpuštěno do volného oběhu)
• vysoká bezpečnost uskladněného zboží
• potenciál pro lepší marketing a prezentaci
• větší pružnost při určení cílové destinace pro zboží podléhající celním kvótám

V UK jsou v provozu také celní sklady, jež jsou určeny pro skladování zboží podléhajícího spotřební dani. Tyto sklady jsou používány pro skladování exportního, reexportovaného i importního zboží.

Zdroj dat: Statistical Bulletin, Office for National Statistics (Summary of international investment position)

Pozn.: k datu publikování STI nebyly oficiální informace od Office of National Statistics za rok 2018 k dispozici, nejnovější souhrnná statistika z roku 2019 pokrývá jen období do roku 2017

Hodnota čistých zisků Velké Británie z přímých zahraničních investic (FDI) v roce 2018 klesla z 30,4 mld. GBP

Co se týká zahraničních investic, dle britského statistického úřadu zaznamenaly za poslední dva a půl roku propad o 22 mld. GBP. Sice je to dáno hlavně tím, že rekordní objem investic známý z roku 2016 vznikl zejména dokončením dvou největších a před referendem rozjednaných transakcí – převzetí skupiny SABMiller ze strany Anheuser-Busch InBev v hodnotě 79 mld. GBP (dvě třetiny objemu zahr. investic) a převzetí výrobce čipů Arm Holdings japonskou SoftBank za 24 mld. GBP (20% objemu FDI). Za celý rok 2018 počet projektů zahraničních investic v UK podle databáze fDi Markets deníku Financial Times míří k osmiletému minimu. Čísla se souvisle zhoršují od roku 2015 z 883 na 609 projektů a pokles o 1,5 mld. liber v hodnotě kapitálových investic v období 2016-2017.

Naopak investice z UK do zahraničí meziročně vzrostly o 35% v důsledku změn operací firem a směřování na evropské trhy kvůli brexitu. Podle firmy Ernst & Young je celková atraktivita britského trhu v poklesu a v červnu 2018 Francie a Německo dohnaly náskok UK v přilákaných zahraničních investicích.

Také globální kapitáloví investoři snižují ve svých portfoliích britská aktiva z obavy o vývoj po brexitu. Od referenda tak britský ekvity trh přinesl výsledek +14,6%, zatímco např. německý +34% a USA +36,4%. Z 55 velkých investičních skupin a fondů působících v UK a spravujících globálně 25 bilionů EUR již 51% posílilo své aktivity na kontinentu a 50% se chystá je tam rozvinout, ve snaze pojistit se proti negativním aspektům brexitu.

Na stranu druhou, obavy z obchodních bariér po brexitu mají i evropské firmy, z nichž mnohé z nichž pro jistotu zakládají v UK pobočky, zejména v sektoru služeb.

Z jednotlivých sektorů britské ekonomiky patří k nejhlasitějším zastáncům zachování evropského systému regulace a bezbariérového obchodu s EU i po brexitu farmaceutický průmysl, který má obavy z nutnosti provádět nákladné certifikace léků zvlášť pro trh UK a zvlášť pro vnitřní trh EU. V očekávání tvrdého brexitu se farmaceutické firmy již během roku 2018 začaly předzásobit surovinami i klíčovými hotovými léky (Sanofi, Novartis, AstraZeneca, Roche, Pfizer, Eisai), a např. AstraZeneca zahájila produkci léků i ve Švédsku.

K britským sektorům nejvíce ohroženým tvrdým brexitem patří také automobilový sektor, jehož největší část jehož produkce směřuje právě na kontinent. Investice do britského automobilového průmyslu za poslední 3 roky poklesly o 80%. Rovněž prodeje aut v UK klesají, za 1. čtvrtletí 2020 meziročně o 44%, navzdory tomu, že nová ekologická ultra nízkoemisní zóna (platí od dubna 2019.)

Zdroj

Britská vláda se snaží podpořit investice a rozvoj ekonomiky mj. i prostřednictvím návrhu nové Průmyslové strategie, která počítá s deseti pilíři, v čele s podporou investic do vědy, výzkumu a inovací, zaměřuje se na vyspělé technologie a navrhuje vytvoření „sektorových dohod“ pro globálně nejkonkurenceschopnější sektory britského průmyslu (např. sektory zdravotních technologií, ultra nízkoemisních vozidel, průmyslové digitalizace a jaderného průmyslu). V roce 2017 byla zahájena činnost Fondu pro řešení výzev průmyslové strategie ve výši 4,7 mld. GBP. Financovat bude projekty v 6 oblastech: zdravotnictví a medicína; robotika a umělá inteligence; baterie; samořídící auta; výroba a materiály budoucnosti; satelity a vesmírné technologie. Na formulaci projektu se podílely firmy a university. 

K britským sektorům nejvíce ohroženým tvrdým brexitem patří také automobilový sektor, jehož největší část jehož produkce směřuje právě na kontinent. Investice do britského automobilového průmyslu za poslední 3 roky poklesly o 80%. Rovněž prodeje aut v UK klesají, za 1. čtvrtletí 2020 meziročně o 44,4%, navzdory tomu, že nová ekologická ultra nízkoemisní zóna (platí od dubna 2019.)

UK je jedním z největších příjemců přímých zahraničních investic (FDI) na světě. Země je pro investory atraktivní z těchto důvodů:

• vysoce kvalifikovaná, flexibilní a kreativní pracovní síla
• konkurenceschopné náklady na pracovní sílu
• největší výzkumná a vývojová základna v Evropě (64 univerzitních technologických parků s 1.400 firmami)
• vysoké výdaje na vědu a výzkum, vynikající výsledky univerzit v mezinárodním srovnání
• silná vazba mezi firmami a univerzitami
• příznivé podnikatelské prostředí
• nízké celkové odvody na sociální a zdravotní pojištění (23,8% z hrubé mzdy)
• konkurenceschopný daňový systém, kontinuální snižování sazby korporátní daně v posledních letech
• mírná regulace pracovního trhu
• výborná dopravní infrastruktura, snadné silniční a železniční spojení s Evropou přes Eurotunel

Podmínky vstupu zahraničního kapitálu

Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou liberální a není uplatňován žádný schvalovací mechanismus. Zahraniční firmy mohou v UK svobodně založit nebo koupit firmu, vlastnit pozemky či budovy. Investice do energetiky musí být schváleny vládním úřadem UK Environment Agency. Přímé zahraniční investice (FDI) v UK přímo regulují dva zákony: Industry Act of 1975 a Foreign Trade Act of 1973. Britská vláda má oprávnění zabránit převzetí firem ve strategických oborech (např. obrana, letectví), a to kvůli národním zájmům.

Nepřímé formy regulace FDI v UK:

• minimální vlastnický podíl vlády (zlatá akcie) a maximální zahraniční vlastnický podíl (29,5 %) ve strategických firmách British Aerospace (zbrojovka) a Rolls Royce (výroba leteckých motorů)
• firmy ovládané zahraničním kapitálem nemohou získat kontrakty v obranném průmyslu
• požadavek na britské občanství zaměstnanců u určitých firem, které pracují s tajnými informacemi
• právo veta při prodeji aktiv určitým firmám
• omezení FDI v určitých sektorech (letecká doprava, vysílání, námořní doprava)

Investiční pobídky

Základní investiční pobídkou v UK jsou granty ze strukturálních fondů EU, jejichž výše v letech 2014–2020 činí 10,8 mld. Euro. Mezi strukturální fondy EU patří:

• Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
• Evropský sociální fond (ESF)

K podpoře přímých zahraničních investic v zemi slouží daňová úleva za výdaje na výzkum a vývoj (R&D tax credit). K dalším nabízeným pobídkám patří daňová úleva pro kreativní průmysly (Creative Industry Tax Reliefs for Corporation Tax).