Velká Británie: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Londýně (Velká Británie)

Pro Spojené království, ostrovní zemi, je příznačné, že zahraniční obchod je důležitým činitelem pro fungování ekonomiky. Obchodní bilance za rok 2019 potvrzuje dlouhodobý trend – britský zahraniční obchod se zbožím je již mnoho let ve schodku a obchod se službami, zejména finančními je naopak dlouhodobě v přebytku.
Schodek ve výši 130 miliard GBP v obchodu se zbožím byl v roce 2019 částečně vyrovnán přebytkem 104 miliard GBP v obchodu se službami. Celkový schodek v obchodě v roce 2019 činil 26 miliard GBP. Spojené království mělo v roce 2019 obchodní schodek s EU ve výši 72 miliard GBP a obchodní přebytek ve výši 46 miliard GBP se třetími zeměmi. Přebytek obchodní bilance se všemi zeměmi vzrostl za tři měsíce do února 2020 na 5,9 miliard GBP ve srovnání s deficitem 1,1 miliardy GBP v předchozích třech měsících. Vývoz se v tomto období snížil o 0,9%. Dovoz klesl o 4,7%. Za celý rok 2019 se přitom ještě zvýšil celkový export na hodnotu 699 miliardy GBP, přičemž vývoz služeb vzrostl o 1,3% a vývoz zboží o 0,8%. Okolo 43% britského exportu zboží a služeb nadále směřuje do EU (zatímco do USA 4x méně). Předpokládá se, že růst exportu Spojeného království v roce 2020 bude nejslabší od roku 2009 z důvodu útlumu světového hospodářství, dopadů pandemie a nejistoty ohledně budoucích obchodních dohod.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz zboží a služeb (mil. GBP)

517 446

547 590

622 063

656 487698 626

Dovoz zboží a služeb (mil. GBP)

547 234584 616

650 683

686 265724 521

Saldo (mil. GBP)

-29 788-37 026

-28 620

– 29 787-25 895

Zdroj: Office for National Statistics, údaje v milionech GBP

Zboží

Z hlediska objemu exportu Británie v roce 2018 klesla na pořadí 10. největší národní exportní ekonomiky světa, ačkoliv má dlouhodobý deficit obchodní bilance. Pro rok 2019 dosáhl obchodní schodek Velké Británie výše 6,89 mld. GBP a to především hlavně díky oslabujícímu dovozu zboží ze zemí mimo EU.Snížení schodku obchodu se zbožím (včetně neinvestičního zlata) o 6,4 miliardy GBP během tří měsíců do února 2020 bylo do značné míry způsobeno snížením schodku se zeměmi EU o 6,1 miliardy GBP na 18,4 miliardy GBP. Deficit obchodu se zbožím se zeměmi mimo EU, se zúžil o méně než 0,3 miliardy GBP na 4,8 miliardy GBP. Zúžení deficitu jak se zeměmi EU, tak se zeměmi mimo EU bylo způsobeno poklesem dovozu oproti vývozu. Dovoz zboží (včetně neinvestičního zlata) ze zemí EU klesl o 6,9 miliard GBP, zejména v důsledku výroby strojů a dopravních prostředků, chemických látek a materiálů, které klesly o 3,0 miliardy GBP, 1,8 miliardy GBP a 0,8 miliardy GBP. Zvyšování deficitu obchodní bilance i v období slabého kurzu libry může signalizovat zpomalení ekonomiky. Vliv kurzu libry na zahraniční obchod Británie je však komplexnější, neboť vysoký podíl britských importů je obchodován v zahraničních měnách, zatímco významná část britských vývozů je obchodována v librách.

Služby

Sektor služeb má dlouhodobě kladný obchodní schodek, za celý rok 2019 dosáhl úrovně 110 mld. GBP, nedokázal však vyvážit schodek britského obchodu se zbožím ve výši 139 mld. GBP. Za poslední čtvrtletí roku 2019 se přebytek snížill se o 30 miliard liber. Vývoz služeb vzrostl o 5,5 mld. GBP, zatímco dovoz služeb vzrostl o 3,7 mld. GBP. na 60,3 miliardy liber.

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavním obchodním partnerem UK jsou pravidelně země EU, na něž připadá 49% celkového britského zahraničního obchodu (o něco méně než polovina exportu a o něco více než polovina importu britského zboží). V roce 2019 směřovalo do zemí EU 43% celkového britského vývozu zboží a služeb, zatímco ze zemí EU pochází 51% britských dovozů.

Největším národním exportním trhem pro britské zboží jsou USA (v roce 2019 směřovalo 15,7% exportu zboží – poměrně vyvážená bilance obchodu), dále pak Německo (9,9% – UK má ve vzájemném obchodě výrazný deficit bilance, DE je největším dovozcem do UK), Čína (6,9%), Francie (6,6%) Nizozemsko (6,6%), a Irsko (5,8%).

Zdroj: ONS

Britské exportní trhy (export zboží)

Země

2018 (mld. GBP)

2019 (mld. GBP)

USA

51 680

58 556

Německo

35 902

36 927

Čína

18 776

25 843

Francie

24 029

24 613

Nizozemsko

26 902

24 548

Irsko

21 154

21 694

Belgie

14 278

12 980

Švýcarsko

7 001

12 068

Španělsko 

10 296

10 733

Itálie

10 563

10 072

Hongkong  

7 893

9 363

Spojené arabské emiráty 

6 544

7 808

Japonsko 6 7047 267 

Turecko

 5 1036 398 
Singapur4 9556 141
Kanada6 000 5 731

Zdroj: ONS

Britské importní trhy (import zboží)

Země

2018 (mld. GBP)

2019 (mld. GBP)

Německo

67 384

64 909

Čína

43,024

46 946

USA 41 40746 455

Nizozemsko

42 051

42 357

Francie 

28 830

30 664

Belgie

26,456

25 619

Itálie

19 031

19 464

Španělsko

16 52617 152

Norsko

20 43516 194

Irsko

13 606

13 705

Polsko

10 690

10 891

Japonsko

9 749

9 703

Turecko

8 756

8 998

Rusko

8 591

8 803

Indie

7 641

8 386

Zdroj: ONS

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Patnáct nejvýznamnějších vývozních komodit Velké Británie v roce 2019

Poř.

Produkty

2019 (mil. GBP)

% z celkového exportu

1

Automobily

31 688

8,5

2

Strojní zařízení (mechanical power generators (intermediate)

28 159

7,6

3

Lékařské a farmaceutické produkty

23 267

6,2

4

Surová ropa

20 897

5,6

5

Letadla

14 404

3,9

6

Drahé kovy

14 121

3,8

7

Rafinovaná ropa

12 596

3,4

8Vědecké komodity (scientific instruments) 10 0912,7
9Umělecká díla 9 7132,6

10

Organické chemikálie 

9 688

2,6

11

Neželezné kovy kromě stříbra (non-ferrous metals) 

9 519

2,6

12

Ostatní elektronické výrobky (miscellaneous electrical goods)

9 048

2,4 

13

Obecné průmyslové stroje (velké) 

8 736

2,3

14

Ostatní  výrobky 

8 648

2,3

15

Nápoje

8 155

2,2

Zdroj a seznam dalších komodit: Office for National Statistics

Patnáct nejvýznamnějších dovozních komodit do Velké Británie v roce 2019

Poř.

Produkty 

2019 (mil. GBP) 

% z celkového importu 

1

Automobily

33 7886,7

2

Lékařské a farmaceutické produkty

23 7354,7

3

Rafinovaná ropa

21 6574,3

4

Strojní zařízení (mechanical power generators (intermediate))

20 8314,1

5

Oblečení

20 6864,1
6Telefonní a zvukové vybavení (velké) (telecoms & sound equipment (capital))19 6013,9
7Surová ropa19 3853,9
8Ostatní elektronické výrobky15 8773,2
9Drahé kovy15 7033,1
10Ostatní výrobky13 5542,7

11

Silniční vozidla jiná než osobní auta

13 5052,7

12

Kancelářské vybavení (velké) (office machinery (capital))   

13 4502,7
13Různé kovové výrobky (miscellaneous metal manufactures)12 4472,5
14Neželezné kovy12 0462,5
15Zelenina a ovoce 11 4672,3

Zdroj a seznam dalších komodit: Office for National Statistics

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Svobodné zóny volného obchodu (tzv. „free zones“) jsou vymezenými oblastmi na britském území, jež nejsou součástí celního prostoru EU. Zboží z mimo unijních zemí, které se zde případně nachází, nepodléhá celnímu řízení a tudíž se na něj ani nevztahují dovozní cla EU. Pokud je však zboží na britském území uvedeno do volného oběhu nebo použito/spotřebováno uvnitř zóny, dovozce je povinen zaplatit evropské dovozní clo, britskou DPH, případně i spotřební daň a poplatky.

 

Ve Velké Británii je v současné době v provozu pět svobodných zón  – letiště Prestwick a přístavy Liverpool, Southampton, Sheerness a Tilbury. Platí, že v těchto zónách smí být umístěno zboží mimo britského i unijního charakteru. Zmiňované zóny především slouží k uskladnění, manipulaci, popř. zpracování zboží určeného pro reexport. Přestože britské zóny volného obchodu nenabízejí žádné dodatečné tarifní výhody, poskytují širokou nabídku netarifních výhod:

  • zjednodušené celní řízení
  • cash flow výhody za účelem neplacení dovozního cla (do doby, než je zboží exportováno nebo vpuštěno do volného oběhu)
  • vysoká bezpečnost uskladněného zboží
  • potenciál pro lepší marketing a prezentaci
  • větší pružnost při určení cílové destinace pro zboží podléhající celním kvótám

V UK jsou v provozu také celní sklady, jež jsou určeny pro skladování zboží podléhajícího spotřební dani. Tyto sklady jsou používány pro skladování exportního, reexportovaného i importního zboží.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Zahraniční investice v UK (mld. GBP)

Zahraniční investice v UK

2012

2013

2014 

2015

2016

2017

Přímé investice zahraničních firem v UK

29,77

35,88

36,44

29,7

199,4

149,2

Přímé investice britských firem v zahraničí)

-7,7

28,66

-70,5

-39,3

37

38,7

Zdroj dat: Statistical Bulletin, Office for National Statistics (Summary of international investment position)

Pozn.: k datu publikování STI nebyly oficiální informace od Office of National Statistics za rok 2018 k dispozici, nejnovější souhrnná statistika z roku 2019 pokrývá jen období do roku 2017

 

Hodnota čistých zisků Velké Británie z přímých zahraničních investic (FDI) v roce 2018 klesla z 30,4 mld. GBP

 

Co se týká zahraničních investic, dle britského statistického úřadu zaznamenaly za poslední dva a půl roku propad o 22 mld. GBP. Sice je to dáno hlavně tím, že rekordní objem investic známý z roku 2016 vznikl zejména dokončením dvou největších a před referendem rozjednaných transakcí – převzetí skupiny SABMiller ze strany Anheuser-Busch InBev v hodnotě 79 mld. GBP (dvě třetiny objemu zahr. investic) a převzetí výrobce čipů Arm Holdings japonskou SoftBank za 24 mld. GBP (20% objemu FDI). Za celý rok 2018 počet projektů zahraničních investic v UK podle databáze fDi Markets deníku Financial Times míří k osmiletému minimu. Čísla se souvisle zhoršují od roku 2015 z 883 na 609 projektů a pokles o 1,5 mld. liber v hodnotě kapitálových investic v období 2016-2017.

Naopak investice z UK do zahraničí meziročně vzrostly o 35% v důsledku změn operací firem a směřování na evropské trhy kvůli brexitu. Podle firmy Ernst & Young je celková atraktivita britského trhu v poklesu a v červnu 2018 Francie a Německo dohnaly náskok UK v přilákaných zahraničních investicích.

Také globální kapitáloví investoři snižují ve svých portfoliích britská aktiva z obavy o vývoj po brexitu. Od referenda tak britský ekvity trh přinesl výsledek +14,6%, zatímco např. německý +34% a USA +36,4%. Z 55 velkých investičních skupin a fondů působících v UK a spravujících globálně 25 bilionů EUR již 51% posílilo své aktivity na kontinentu a 50% se chystá je tam rozvinout, ve snaze pojistit se proti negativním aspektům brexitu.

Na stranu druhou, obavy z obchodních bariér po brexitu mají i evropské firmy, z nichž mnohé z nichž pro jistotu zakládají v UK pobočky, zejména v sektoru služeb.

Z jednotlivých sektorů britské ekonomiky patří k nejhlasitějším zastáncům zachování evropského systému regulace a bezbariérového obchodu s EU i po brexitu farmaceutický průmysl, který má obavy z nutnosti provádět nákladné certifikace léků zvlášť pro trh UK a zvlášť pro vnitřní trh EU. V očekávání tvrdého brexitu se farmaceutické firmy již během roku 2018 začaly předzásobit surovinami i klíčovými hotovými léky (Sanofi, Novartis, AstraZeneca, Roche, Pfizer, Eisai), a např. AstraZeneca zahájila produkci léků i ve Švédsku.

K britským sektorům nejvíce ohroženým tvrdým brexitem patří také automobilový sektor, jehož největší část jehož produkce směřuje právě na kontinent. Investice do britského automobilového průmyslu za poslední 3 roky poklesly o 80%. Rovněž prodeje aut v UK klesají, za 1. čtvrtletí 2020 meziročně o 44%, navzdory tomu, že nová ekologická ultra nízkoemisní zóna (platí od dubna 2019.)

Zdroj

 

Britská vláda se snaží podpořit investice a rozvoj ekonomiky mj. i prostřednictvím návrhu nové Průmyslové strategie, která počítá s deseti pilíři, v čele s podporou investic do vědy, výzkumu a inovací, zaměřuje se na vyspělé technologie a navrhuje vytvoření „sektorových dohod“ pro globálně nejkonkurenceschopnější sektory britského průmyslu (např. sektory zdravotních technologií, ultra nízkoemisních vozidel, průmyslové digitalizace a jaderného průmyslu). V roce 2017 byla zahájena činnost Fondu pro řešení výzev průmyslové strategie ve výši 4,7 mld. GBP. Financovat bude projekty v 6 oblastech: zdravotnictví a medicína; robotika a umělá inteligence; baterie; samořídící auta; výroba a materiály budoucnosti; satelity a vesmírné technologie. Na formulaci projektu se podílely firmy a university. 

 

K britským sektorům nejvíce ohroženým tvrdým brexitem patří také automobilový sektor, jehož největší část jehož produkce směřuje právě na kontinent. Investice do britského automobilového průmyslu za poslední 3 roky poklesly o 80%. Rovněž prodeje aut v UK klesají, za 1. čtvrtletí 2020 meziročně o 44,4%, navzdory tomu, že nová ekologická ultra nízkoemisní zóna (platí od dubna 2019.)

 

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

UK je jedním z největších příjemců přímých zahraničních investic (FDI) na světě. Země je pro investory atraktivní z těchto důvodů:

  • vysoce kvalifikovaná, flexibilní a kreativní pracovní síla
  • konkurenceschopné náklady na pracovní sílu
  • největší výzkumná a vývojová základna v Evropě (64 univerzitních technologických parků s 1.400 firmami)
  • vysoké výdaje na vědu a výzkum, vynikající výsledky univerzit v mezinárodním srovnání
  • silná vazba mezi firmami a univerzitami
  • příznivé podnikatelské prostředí
  • nízké celkové odvody na sociální a zdravotní pojištění (23,8% z hrubé mzdy)
  • konkurenceschopný daňový systém, kontinuální snižování sazby korporátní daně v posledních letech
  • mírná regulace pracovního trhu
  • výborná dopravní infrastruktura, snadné silniční a železniční spojení s Evropou přes Eurotunel

 

Podmínky vstupu zahraničního kapitálu

 

Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou liberální a není uplatňován žádný schvalovací mechanismus. Zahraniční firmy mohou v UK svobodně založit nebo koupit firmu, vlastnit pozemky či budovy. Investice do energetiky musí být schváleny vládním úřadem UK Environment Agency. Přímé zahraniční investice (FDI) v UK přímo regulují dva zákony: Industry Act of 1975 a Foreign Trade Act of 1973. Britská vláda má oprávnění zabránit převzetí firem ve strategických oborech (např. obrana, letectví), a to kvůli národním zájmům.

 

Nepřímé formy regulace FDI v UK:

  • minimální vlastnický podíl vlády (zlatá akcie) a maximální zahraniční vlastnický podíl (29,5 %) ve strategických firmách British Aerospace (zbrojovka) a Rolls Royce (výroba leteckých motorů)
  • firmy ovládané zahraničním kapitálem nemohou získat kontrakty v obranném průmyslu
  • požadavek na britské občanství zaměstnanců u určitých firem, které pracují s tajnými informacemi
  • právo veta při prodeji aktiv určitým firmám
  • omezení FDI v určitých sektorech (letecká doprava, vysílání, námořní doprava)

 

Investiční pobídky

 

Základní investiční pobídkou v UK jsou granty ze strukturálních fondů EU, jejichž výše v letech 2014–2020 činí 10,8 mld. Euro. Mezi strukturální fondy EU patří:

  • Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
  • Evropský sociální fond (ESF)

K podpoře přímých zahraničních investic v zemi slouží daňová úleva za výdaje na výzkum a vývoj (R&D tax credit). K dalším nabízeným pobídkám patří daňová úleva pro kreativní průmysly (Creative Industry Tax Reliefs for Corporation Tax).

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Londýně (Velká Británie) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem