Více lepších služeb pro české exportéry

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a agentura CzechTrade představily nový model fungování zahraniční sítě pro podporu exportérů. Změny vychází z nutnosti přizpůsobit český model proexportní politiky požadavkům měnícího se globálního trhu a jsou navázány na připravované strategie ČR v oblasti posilování konkurenceschopnosti a podpory exportu. Nová orientace proexportní politiky klade důraz na podporu dlouhodobé konkurenceschopnosti ekonomiky a na obory a podniky s vysokým inovačním potenciálem.



Tuzemská proexportní politika dosud fungovala na základě tradičního modelu podpory zavedených firem, jež se osvědčily a prokázaly svou konkurenceschopnost na domácím trhu. Nyní by se její tvář měla výrazně změnit, a to směrem k modelu používanému v posledních letech zejména ve skandinávských zemích. Tento model vychází z předpokladu, že inovativní firmy si musí pozice na globálním trhu budovat již od samého počátku, neboť nesoutěží jen s konkurencí, ale hlavně s časem a rizikem zastarávání své produkce či služeb.

Zatímco v minulosti se firmy zaměřovaly na mezinárodní obchod a v současnosti upřednostňují spíše přímé regionální investice, do budoucna lze očekávat, že uspějí pouze ty subjekty, jež si budou vytvářet sítě v globálním měřítku. Tomuto trendu se samozřejmě musí přizpůsobit i způsob podpory a jejích nástrojů ze strany státu. V případě agentury typu CzechTrade to tedy nevyhnutelně znamená nejen definitivní opuštění podpory exportu v klasickém slova smyslu, ale i v současnosti dominantně uplatňovaného „urychlování internacionalizace“ firem a její postupný přechod do role aktivního činitele při rozvoji domácího inovačního prostředí.

Změna přístupu při podpoře exportu

Schéma: Strategie – změna myšlení

Bez změny směru hrozí zaostávání

Jde o naprosto zásadní změnu přístupu k podpoře tuzemských firem při jejich pronikání na globální trh. Potřeba od základu změnit systém tuzemské podpory exportu vyvstala v souvislosti s varovnými signály, jež přinášejí jak rozličné analýzy konkurenceschopnosti České republiky z poslední doby, tak i teritoriální a komoditní statistiky našeho zahraničního obchodu.

Závislost na trzích EU…

Přestože celková čísla týkající se českého exportu do zahraničí mohou na první pohled vyznívat příznivě, při bližším zkoumání jsou zcela zřejmá rizika, která ze současného stavu vyplývají. Český export vytváří přibližně 70 až 80 % hrubého domácího produktu (HDP). V loňském roce vzrostl o 17,7 % na 2,5 bilionu Kč a generoval tak přebytek zahraničního obchodu ve výši 124 mld. Kč. Podíl vývozu do zemí EU na celkovém exportu přitom činí 84 %. Se státy mimo EU 27 je však naše obchodní bilance pasivní (stále více dovážíme z Číny, Ruska, Malajsie či Koreje). Především teritoriální závislost našeho vývozu na trzích Evropské unie, zejména Německa, může být do budoucna významným omezujícím faktorem pro udržení celkové aktivní bilance. Více než 80% podíl českých exportů do zemí EU je i v rámci Unie vysoce nadprůměrný (průměrný vnitro-unijní export zemí EU-27 činí dvě třetiny exportu). Ve většině zejména starých členských států EU tato orientace dokonce oslabuje.

Obchodní bilance podle hlavních teritoriálních seskupení

Graf: Obchodní bilance dle teritoriálních seskupení

…, které však samy ztrácejí

Samotná pozice Evropské unie jako celku na celosvětovém trhu se přitom zhoršuje a EU postupně ztrácí i svůj kvalitativní náskok. Razantní je v tomto ohledu zejména nárůst Číny, ale i některých dalších asijských zemí. Evropská unie již ztratila svůj náskok u výrobků náročných na technologie a dá se předpokládat, že v brzké době dožene Čína náskok EU také v oblasti kvalifikace zaměstnanců. Je tedy zřejmé, že budoucí konkurenceschopnost Evropské unie, a tedy i České republiky závisí jen na inovacích, a to jak v oblasti výroby, tak i služeb. Jak uvádí analýza „Rámec strategie konkurenceschopnosti“ vypracovaná Národní ekonomickou radou vlády (NERV), územní omezení aktivního salda obchodní bilance téměř výhradně na evropsky blízké země ukazuje, že funkční specializaci ČR v rámci světového obchodu lze charakterizovat jako výrobní základnu pro trhy v Evropě a blízkém okolí, přičemž rozsah a charakter této základny je řízen ze zahraničí. Navíc, u služeb řazených mezi inovativní a kreativní výrazně dominuje import nad exportem.

Přechod na inovační ekonomiku nezbytností

Je zřejmé, že do budoucna je tato situace neudržitelná. Dlouhodobě jediným možným způsobem jak zvyšovat či alespoň udržet současnou životní úroveň je přechod na inovační ekonomiku. Naši produktivitu totiž nelze výhledově zvyšovat adaptací existujících technologií, tak jako je tomu v případě méně rozvinutých zemí. Pro udržení konkurenční výhody musí logicky naše firmy vyvíjet špičkové výrobky a procesy, pro to je však klíčové vytvoření prostředí, které motivuje k inovacím a cíleně je stimuluje. Nový přístup k proexportní politice by měl napomoci tento stav změnit. Samozřejmě ve vazbě na další faktory posilování dlouhodobé konkurenceschopnosti ČR – exportní výkonnost a konkurenceschopnost každé země jsou totiž úzce provázány. Jak se uvádí ve zmíněné analýze NERV, pro udržení budoucí konkurenceschopnosti nestačí částečná teritoriální reorientace vývozu, ale odstranění bariér hlubokých strukturálních změn v souladu s měnícím se očekáváním zákazníků a příležitostmi na trhu.