Vietnam: Zahraniční obchod a investice

Zahraniční obchod Vietnamu se v roce 2019 vyvíjel mimořádně příznivě a celkový obrat dosáhl objemu 517 mld. USD.  Vývoz dosáhl v roce 2019 objemu 264 mld. USD (přírůstek o 9% oproti předchozímu roku), dovoz činil 253 mld. USD (přírůstek o 7%). Celková obchodní bilance se tak již čtvrtým rokem nachází v plusových číslech. Výsledné kladné saldo činilo 11 mld. USD.

V komoditní struktuře vietnamského exportu patřily k největším položkám mobilní telefony (19%), počítače a jejich součásti (13%), textilní výrobky (12%) a obuv (7%). Dovoz zahrnoval zejména elektronické součásti (20%), stroje a zařízení (15%), součásti mobilních telefonů (6%) a látky (5%).

Zdroj: www.gso.gov.vn

Z teritoriálního hlediska byly největším odběratelem vietnamského zboží USA s 23 %, následovaly státy EU se 16 %, Čína se 16 % a země ASEAN s 10 %.

Zdroj: www.gso.gov.vn

Nejvíce zboží bylo v minulém roce bylo dovezeno z Číny (30 %), z Jižní Koreje (19 %) a ze států ASEAN (13 %). Následuje Japonsko (8 %), Tchaj-wan (6 %) a EU (6 %).

Komoditní struktura v roce 2019:

Mezi největší vývozní komodity Vietnamu patřily v minulém roce mobilní telefony a jejich komponenty (19%), dále pak počítače a jejich součásti (13%), textilní výrobky (12%) a obuv (7%). Mobilní telefony, které již třetím rokem dominují vietnamskému exportu, jsou ve Vietnamu vyráběny z převážné části pouze firmou Samsung. Přílišná závislost vietnamského exportu na produkci jednoho výrobce může v případě změny situace na světových trzích vést k vážným makroekonomických důsledkům (nerovnováha obchodní bilance).

K největším dovozním položkám patřily v minulém roce části počítačů a elektronické součásti, které tvořily téměř 20% dovozu, dále pak stroje a dopravní prostředky (15%), součásti mobilních telefonů (6%) a látky (5%).

V roce 2020 by měla vstoupit v platnost Dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (EU-Vietnam Free Trade Agreement – EVFTA). EVFTA výrazným způsobem liberalizuje obchodní a investiční toky mezi EU a Vietnamem. Očekává se, že do pěti let od vstupu EVFTA v platnost se objem vzájemného obchodu mezi EU a Vietnamem zvýší o padesát procent. Dopad na příliv evropských investic do Vietnamu by měl být ještě několikanásobně vyšší. Pokles celních sazeb v rámci EVFTA se samozřejmě pozitivně odrazí také na růstu českého vývozu do Vietnamu. Přesný rozsah dopadu EVFTA na nárůst českého exportu do Vietnamu nelze v současné době odhadnout. Pokud však zůstane zachována aktuální struktura českého vývozu do Vietnamu, kde převažují stroje a zařízení, u kterých je tempo snižování celních sazeb nejrychlejší, lze předpokládat rostoucí konkurenceschopnost českých vývozů na vietnamském trhu už v prvních letech platnosti EVFTA.
V roce 2015 vzniklo ASEAN Economic Community, které integraci států ASEAN dále prohloubilo a posunulo blíže k vytvoření zóny volného obchodu. Sílící vliv zemí ASEAN pochopitelně není příznivá zpráva pro české exportéry.

Průmyslové zóny – Vietnam má stovky průmyslových zón a desítky exportních průmyslových zón (EIZ), které jsou za zvýhodněných podmínek určeny především k výrobě zboží pro export (cca 70% vietnamského exportu tvoří výrobky z provenience zahraničních investorů). Novým fenoménem je zakládání vědecko-technických parků; zejména HCMC a Danang mají velmi dobré zkušenosti s touto aktivitou.

Ve Vietnamu jsou průmyslové zóny rozděleny podle hlavních ekonomických regionů na severní, střední, a jižní klíčovou průmyslovou zónu a klíčovou zónu v deltě Mekongu. Tyto klíčové zóny se následně děli podle jednotlivých vietnamských provincií a zahrnují vždy několik průmyslových parků. Největší koncentrace průmyslových parků je v jižních provinciích v okolí Ho Či Minova Města. Například průmyslová zóna v jižní provincii Long An zahrnuje 36 průmyslových parků a průmyslová zóna v provincii Dong Nai 31 průmyslových parků. Ucelený přehled všech fungujících průmyslových zón ve Vietnamu lze nalézt na následujících stránkách: viipip.com.

Vietnam je jednou z nejatraktivnějších zemí pro zahraniční investory v regionu jihovýchodní Asie. Celkové přímé zahraniční investice registrované v roce 2019 dosáhly objemu 38 mld. USD (nejvyšší hodnota za  posledních 10 let). Realizované projekty přímých zahraničních investic dosáhly objemu 20,4 mld. USD (nárůst o 7%).

Bezkonkurenčně největším uskutečněným projektem v roce 2019 se stal odkup akcií společnosti Vietnam Beverage Co., Ltd hongkongským gigantem Hong Kong Beer Co., Ltd v celkové hodnotě 3,85 mld. USD. Tento jednorázový nákup akcií představuje takřka polovinu celkových investic Hongkongu ve Vietnamu za rok 2019 a je také zároveň nejnákladnější zahraniční investicí v zemi. Druhou největší zahraniční investicí ve Vietnamu je závod na výrobu mobilních telefonů a tabletů firmy Samsung Electronics v provincii Thai Nguyen za 3 mld. USD. Třetí největší investiční projekt ve Vietnamu patří rovněž firmě Samsung (Samsung CE Complex v Ho Či Minově Městě v hodnotě 2 mld. USD), která již ve Vietnamu investovala více než 17 mld. USD. Druhým nejnákladnějším projektem roku 2019 se stala výstavba výzkumného a výrobního zařízení na ruční elektrické nářadí firmy Techtonic Tools Project Co., Ltd v Ho Či Minově městě dosahující celkové hodnoty 650 mil. USD.
Z celkového objemu 362 mld. USD přímých zahraničních investic ve Vietnamu připadá největší podíl na zpracovatelský průmysl (214 mld. USD), nemovitosti (58 mld. USD) a energetiku (24 mld. USD).
Největším investorem ve Vietnamu je Jižní Korea (69,2 mld. USD) následovaná Japonskem (60,6 mld. USD), Singapurem (51,5 mld. USD), Tchaj-wanem (33 mld. USD) a zeměmi EU (24 mld. USD).

Přísun zahraničního kapitálu prostřednictvím přímých zahraničních investic má stěžejní význam pro rozvoj a modernizaci celé vietnamské ekonomiky a v posledních letech je hnací silou ekonomického rozvoje země. Investiční projekty jsou v souladu s možnostmi i potřebami vietnamské ekonomiky také nejvyhledávanější formou spolupráce se zahraničními firmami a tuto logiku by měly brát v úvahu i české firmy. Mezi ČR a VSR je v platnosti dohoda o podpoře a ochraně investic, která byla podepsána v listopadu1997 a po vstupu do EU vstoupila v platnost aktualizovaná verze v létě 2009.
Zahraniční investice mají velký význam v procesu modernizace vietnamské ekonomiky a podstatnou měrou přispěly ke vzniku a rozvoji řady ekonomických oborů jako např. ropného a plynárenského průmyslu, výrobě cementu, elektronického průmyslu a montáži automobilů a motocyklů.
Právní aspekty přímých zahraničních investic jsou regulovány investičním zákonem (Law on Investment) z roku 2014.  Tento zákon nově upravil podmínky pro vstup zahraničního kapitálu, výrazně zlepšil investiční prostředí ve Vietnamu a vnesl nové prvky do oblasti trhu s akciemi. Zákon vytváří jednotné podmínky pro zahraniční investory na základě principů WTO, jako je doložka nejvyšších výhod a principy veřejnosti a transparentnosti. Zákon je prvním právním dokumentem, koncipovaným na principu absolutní rovnoprávnosti konkurenčních příležitostí a podmínek. Výjimky a zvláštní pokyny pro domácí či zahraniční investory jsou jasně a důkladně vymezeny, s plánem na jejich postupné odstraňování. Anglický překlad zákona je možno najít na webových stránkách ZÚ Hanoj v sekci Obchodní úsek.
Investiční pobídky se liší podle sektoru i provincie, významnou roli v systému pobídek hrají průmyslové zóny, kterých je více než 100 po celé zemi. Mezi pobídky patří daňové prázdniny, zproštění povinnosti platit dovozní cla a další daně za dovážené technologie a některé suroviny, poskytnutí pozemků k podnikání za zvýhodněné ceny.

Základní právní aspekty zahraničních investic:

• Zahraniční investice ve Vietnamu jsou zákonem chráněny proti znárodnění a všem investorům je garantováno „spravedlivé a rovnocenné zacházení“.
• Zahraniční investoři jsou oprávněni repatriovat své zisky do zahraničí stejně jako cizinci legálně pracující ve Vietnamu.
• Zahraniční investoři mají právo pronajmout a využívat v souladu se schváleným podnikatelským záměrem vietnamskou půdu a vodní i mořskou plochu. V případě těžby nerostných surovin jsou pak povinni platit „daň z přírodních zdrojů“.

Každý projekt zahraniční investice musí být nejprve posouzen a schválen vietnamskými státními orgány a obdržet tzv. investiční licenci. Žádost o udělení investiční licence podává žadatel na Ministerstvu plánování a investic (Ministry of Planning and Investment), které ve spolupráci s příslušnými odbornými ministerstvy a orgány místní samosprávy projekt posuzuje. Projekty státního významu navíc podléhají schválení předsedou vlády.
Výjimku tvoří projekty bank se společnou majetkovou účastí, pobočky bank se 100 % zahraniční kapitálovou účastí, právní firmy se společnou majetkovou účastí, právní firmy a jejich pobočky se 100 % zahraniční kapitálovou účastí, pojišťovací společnosti se zahraničním kapitálem a jejich pobočky. Licence těmto institucím jsou udělovány Státní bankou, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem financí v uvedeném pořadí. V oblasti zdravotnictví je nutný i souhlas Ministerstva zdravotnictví.
Kromě MPI vydávají licence i odbory plánování a investic provinčních lidových výborů a řídící výbory průmyslových zón, a to v závislosti na objemu a povaze zahraniční investice.

Možné formy přímých zahraničních investic:

• Výrobní kooperace (Business Cooperation Contract)
• Společný podnik (Joint Venture)
• Podnik se 100 % zahraniční účastí (100 % Foreign Invested Enterprise)
• BOT, BT a BTO (Build-Operate-Transfer, Build-Transfer, Build-Transfer-Operate)
• Nákup akcií, kapitálové příspěvky
• Slučování a akvizice podniků

Společný podnik (JV):
JV je nejrozšířenější forma zahraničních investic ve Vietnamu a jejím prostřednictvím zde podniká více než 65 % zahraničních investorů. Minimální podíl zahraničního partnera na JV je 30 %, obvyklý poměr podílů však bývá 70-75 % ku 25-30 % ve prospěch zahraničního partnera. V některých oblastech (např. v některých projektech infrastruktury nebo cementáren) však vietnamská strana požaduje minimálně 30-40 % podíl. Doba činnosti společného podniku se stanovuje na dobu určitou a až na výjimky nesmí přesáhnout 50 let. Legální kapitál JV musí tvořit min. 30 % z jeho celkového investičního kapitálu. Kapitálový vklad zahraničního partnera může být tvořen finančními prostředky, strojním zařízením, nástroji, patenty, know-how nebo technickými službami. Vietnamský partner do podniku vkládá obvykle pozemky a výrobní prostory a zařízení. Může samozřejmě přispět i finančními prostředky, což ale v praxi není příliš obvyklé.
JV je řízen správní radou (Board of Management) v níž jsou zastoupeny obě strany podle podílu na JV, ale vietnamská strana v ní musí mít minimálně 2 zástupce. Výkonné pravomoci mají správní radou jmenovaní generální ředitel a jeho náměstkové, přičemž generální ředitel nebo jeho první náměstek musí být vietnamský občan.       

Podnik se 100% zahraniční účastí:
V počátcích zákona o zahraničních investicích nebyla tato forma investic vietnamskými orgány příliš podporována, neboť byla považována za příliš „nezávislou“. Situace se však změnila v roce 1993, kdy vietnamská vláda ve snaze razantněji zvýšit příliv zahraničního kapitálu do země, změnila postoj i k této investiční formě, jejíž podíl na počtu projektů v současné době činí kolem 30 %. V současné době je možno investovat formou 100 % zahraničního podniku prakticky do všech oblastí. Zůstává však skutečností, že schvalovací proces investiční licence formou 100 % zahraniční účasti je delší a komplikovanější, než u JV, ministerstva rovněž nerada schvalují odkup vietnamské části JV a jeho převod na 100 % zahraniční investici.
Přesto tuto formu investice ZÚ Hanoj jednoznačně doporučuje, neboť ve srovnání s JV má podstatné výhody:

• odpadá nutnost vést zdlouhavá a komplikovaná vyjednávání s vietnamským partnerem;
• činnost podniku může být zahájena mnohem rychleji a podle vlastní volby;
• rozhodování o personálních otázkách, podnikové strategii, výběru obchodních partnerů atd. je zcela v rukou zahraniční firmy.

Výrobní kooperace:
Výrobní kooperace bývá realizována na základě dohody mezi zahraniční firmou a vietnamským partnerem s cílem vyrábět určité zboží nebo poskytovat služby. Vzhledem k tomu, že takovou dohodou nevzniká nový subjekt, je související legislativa mnohem jednodušší než v obou předchozích případech. Mnohem jednodušší je i vlastní spolupráce mezi partnery, která probíhá podle pravidel, na kterých se obě strany dohodnou. Dohoda o výrobní kooperaci však přesto podléhá schválení ze strany Ministerstva plánování a investic. I tato forma investice je praktičtější než JV.
V praxi se této formy investic využívá zvláště v textilním a obuvnickém průmyslu, kdy zahraniční firma dodá výrobní zařízení a materiál a vietnamský partner zajistí výrobu. Zajištění odbytu vyrobeného zboží je v těchto případech úkolem zahraniční firmy.
Z důvodu jednoduchosti a kapitálové nenáročnosti je tato forma velmi vhodná pro menší projekty výrobní spolupráce nebo jako úvodní test místního partnera před rozsáhlejší investicí do založení společného podniku.

4. BOT, BT a BTO (Build-Operate-Transfer, Build-Transfer, Build-Transfer-Operate:
Tyto investiční projekty se týkají budování infrastruktury (silnice, mosty, letiště, elektrárny a zařízení pro úpravu a dodávky vody).
Délka těchto kontrahovaných projektů nesmí přesáhnout 50 let a určuje ji vietnamská vláda.
Podmínky pro zahraniční investování upravují tyto právní normy: Investiční zákon z roku 2014, který nahradil od 1.7.2015 Investiční zákon z r. 2005. Nový zákon vymezil nový pojem pro zahraniční kapitál, místo “enterprise with foreign owned capital” je v zákoně z roku 2014 nová terminologie. “economic organization with foreign investment capital”. V souvislosti s investováním platí řada následných výnosů, oběžníků a dalších legislativních dokumentů.
Organizací, která se ve Vietnamu zabývá správou přímých zahraničních investic, je Foreign Investment Agency při Ministerstvu plánování a investic
2 Hoang Van Thu St., Ba Dinh Dist, Hanoi, Vietnam
Tel: 080-48461
Fax: 04-37343769
E-mail: fia@mpi.gov.vn
Web: http://fia.mpi.gov.vn