Vietnam: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Hanoji (Vietnam)

Republika s politickým systémem vlády jedné strany. Vedoucí úlohu ve státě a společnosti má podle Ústavy Komunistická strana Vietnamu (KSV).  Jiné politické strany v zemi oficiálně neexistují.

Vietnam se od r. 1986 postupně transformuje z centrálně plánovaného hospodářství k socialisticky orientované tržní ekonomice. Industrializace postupuje, a přestože zemědělství ještě dnes zaměstnává 40% populace, vedoucím sektorem hospodářství jsou služby (43 % HDP), následuje průmysl a stavebnictví (38 %) a zemědělství (18 %).  Od roku 2000 rostl HDP v průměru 6,5% ročně, v uplynulých 3 letech se ekonomika stabilizovala s ročními přírůstky HDP nad 6,5%, inflace se zmírnila na 2-4 % ročně, země vykazuje obchodní přebytky a má stabilní měnu. Země s více než 96 mil. obyvateli, roční HDP na obyvatele dosáhl v roce 2019 2740 USD. Rychlost průměrného růstu HDP na hlavu činí z Vietnamu druhou nejrychleji se rozvíjející zemi na světě hned za Čínou. Vietnam má ambice stát se v horizontu dvaceti let vyspělou průmyslovou zemí. Na světové ekonomice se Vietnam podílí 0,28% (podíl ČR na světovém HDP je 0,27%).

Vietnam je vzorovým příkladem přeměny jedné z nejchudších zemí na světě na ekonomiku v kategorii zemí se středním příjmem. Zatímco na začátku 80. let před zahájením ekonomický reforem „Doi Moi“ byl průměrný příjem na hlavu ve Vietnamu okolo 100 USD, dnes již přesáhl 2700 USD. Podíl lidí žijících v extrémní chudobě klesl z více než 50 procent na počátku roku 1990 na současná 3 %. Přestože Vietnam dosáhl úrovně středně příjmových zemí a řada zahraničních donorů ze země odchází, celková úroveň rozvoje země je stále poměrně nízká  – podle Human Development Index se Vietnam nachází na 118. místě.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Vietnamská socialistická republika
  • Nuoc Cong hoa xa hoi chu nghia Viet Nam

Hlavou státu je prezident Nguyen Phu Trong, zvolen 23. října 2018. Prezident navrhuje Národnímu shromáždění VSR ke schválení obsazení či odvolání z postu předsedy vlády, ministrů a dalších ústavních činitelů, je vrchním velitelem ozbrojených sil země, podepisuje zákony, vyhlašuje amnestii, jmenuje velvyslance, generály a admirály ozbrojených sil. Je volen z řad poslanců Národního shromáždění na období 5 let. Současný prezident je zároveň generálním tajemníkem Komunistické strany Vietnamu.

Složení vlády:

Dne 7. dubna 2016 byl zvolen Národním shromážděním VSR (parlament) premiér Nguyen Xuan Phuc a současně došlo k obměně 3 místopředsedů vlády. Dne 9. dubna 2016 došlo k výměně ministrů v 18 resortech a úřadech. Vláda má celkem 27 členů, z toho pět místopředsedů.

Současné složení vlády:

  • Nguyen Xuan Phuc předseda vlády
  • Truong Hoa Binh místopředseda vlády
  • Vuong Dinh Hue místopředseda vlády
  • Vu Duc Dam místopředseda vlády
  • Trinh Dinh Dung místopředseda vlády
  • Pham Binh Minh místopředseda vlády a ministr zahraničí
  • Ngo Xuan Lich ministr národní obrany
  • To Lam ministr veřejné bezpečnosti
  • Le Vinh Tan ministr vnitřních záležitostí
  • Le Thanh Long ministr spravedlnosti
  • Nguyen Chi Dung ministr plánování a investic
  • Dinh Tien Dung ministr financí
  • Tran Tuan Anh ministr průmyslu a obchodu
  • Cao Duc Phat ministr zemědělství a venkovského rozvoje
  • Truong Quang Nghia ministr dopravy
  • Pham Hong Ha ministr stavebnictví
  • Tran Hong Ha ministr přírodních zdrojů a životního prostředí
  • Truong Minh Tuan ministr pro informace a komunikaci
  • Dao Ngoc Dung ministr práce, invalidů a sociálních záležitostí
  • Nguyen Ngoc Thien ministr kultury, sportu a cestovního ruchu
  • Chu Ngoc Anh ministr pro vědu a technologii
  • Phung Xuan Nha ministr školství a vzdělávání
  • Nguyen Thi Kim Tien ministryně zdravotnictví
  • Do Van Chien předseda vládního výboru pro národnostní menšiny
  • Le Minh Hung guvernér Vietnamské národní banky
  • Phan Van Sau generální inspektor vlády
  • Mai Tien Dung ministr a předseda úřadu vlády

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 96,48 mil. (16. nejlidnatější země světa).
  • Hustota osídlení: 286 obyv./km 2 (jedna z nejvyšších ve světě v zemích s převažujícím zemědělstvím), v deltě Rudé řeky 983 obyv./km 2, v deltě Mekongu 432 obyv./km 2, v horských oblastech kolem 122 obyv./km 2. Nejhustější osídlení je v HCMC (3809 obyv./km 2) a v Hanoji (2132 m 2).
  • Podíl městského a venkovského obyvatelstva: 35 % a 65 %
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 55,3 %
  • Podíl nezaměstnanosti práceschopného obyvatelstva: 2,16% (3,10% ve městě, 1,73% na venkově)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,78 % (hanojská agentura OSN – UNFPA udává vysoký poměr potratovosti 45 potratů/100 těhotenství, poměr potratů ve skupině vdaných žen 15–49 let činí 65 %, t.j. průměr 2,5 potratů/ženu)

Demografické údaje – věkové složení:

  • 0-14 let 22,61 %
  • 15-24 let 15,22 %
  • 25-54 let 45,70 %
  • 55-64 let 9,55 %
  • nad 65 let 6,91 %

Další demografické ukazatele:

  • procento populace pod 25 let: 40 %
  • složení populace podle pohlaví: muži 49,3 %, ženy 50,7 %
  • průměrná délka života: 75,8 let (muži 71,7 let, ženy 79,9 let)
  • průměrná dětská úmrtnost (do 5 let věku) – 21 úmrtí/1000 živě narozených dětí

Národnostní složení:

86 % populace tvoří etničtí Vietnamci (národnost Kinh), soustředění zejména v deltách hlavních vodních toků a pobřežních rovinatých oblastech, 12 % etničtí Číňané. Zbytek populace tvoří Khmerové (kolem 700 000 žijící v jihozápadní deltě Mekongu), Čamové (kolem 60 000 žijící převážně podél pobřeží mezi Nha Trang a Phan Thiet a v provincii An Giang v deltě Mekongu) a dalších 60 národnostně-jazykových menšin soustředěných zejména v horských oblastech.

Náboženské složení:

Buddhismus (převládá mahájánový buddhismus, cca 7,9% obyvatel); katolicismus (6,6% populace, po Filipínách nejvyšší poměr z asijských zemí); sekta Hoa Hao (buddhistická, 1,7%), sekta Cao Dai (0,9%), protestantismus (asi 200 tis. věřících v oblastech Centrální vrchoviny); islám (přibližně 0,1 % populace, převážně etničtí Khmerové a Čamové); animismus. Bez vyznání: 81,8% obyvatel.

Úředním jazykem je vietnamština, nejrozšířenějšími používanými cizími jazyky angličtina, čínština (kantonská a mandarínská), ruština a francouzština (převážně starší generace).

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Vývoj hospodářství Vietnamu v roce 2019

Vietnam si i v roce 2019 udržel vysokou dynamiku růstu. Tempo růstu HDP dosáhlo 7,02%. Vietnam tak již druhým rokem zaznamenává více než sedmiprocentní růst svého hospodářství a v minulém roce se opět zařadil mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky na světě. Robustní růst vietnamské ekonomiky byl doprovázen nízkou inflací (pod 3%) a došlo k dalšímu celkovému posílení makroekonomické stability. Růst vietnamské ekonomiky byl v roce 2019 založen opět na robustním růstu exportně orientovaného průmyslu a silné domácí poptávce podpořené rostoucími reálnými mzdami, expanzivní monetární politikou a přílivem přímých zahraničních investic.

Vietnamská ekonomika v minulém roce významně těžila také z vleklé obchodní války mezi Čínou a USA. Díky rostoucímu napětí v obchodních vztazích mezi USA a Čínou zaznamenaly v minulém roce vývozy z Vietnamu do USA dramatický nárůst a do Vietnamu se z Číny přesunula řada významných investorů. Vietnam je tak ekonomickými analytiky označován za největšího z vítězů obchodní války mezi USA a Čínou.

Důkazem atraktivity vietnamské ekonomiky a důvěry zahraničních investorů v její další úspěšný vývoj je pokračující příliv přímých zahraničních investic, který v roce 2019 dosáhl objemu 20,4 mld. USD (nárůst o 7% oproti roku 2018). Objem přislíbených přímých zahraničních investic dosáhl v minulém roce objemu 38 mld. USD (nejvyšší hodnota za  posledních 10 let). Mezi hlavní investory v minulém roce opět patřilo Japonsko, Jižní Korea a Singapur. Přitažlivost Vietnamu pro zahraniční investory potvrdilo také loňské umístění země v žebříčku mezinárodní konkurenceschopnosti (WEF Global Competitiveness Index). Vietnam v minulém roce poskočil o 10 příček na 67. pozici a stal se v rámci žebříčku WEF hodnotícím konkurenceschopnost 141 ekonomik vůbec nejrychleji postupující zemí. K rychlému postupu pomohly Vietnamu zejména rozsáhlé institucionální reformy a dramatické zjednodušení legislativy v oblasti podnikání. 

Z hlediska jednotlivých sektorů ekonomiky zaznamenala v minulém roce nejrychlejší růst průmyslová výroba, která vzrostla o 8,9%, následovaná službami (7,3%) a agrárním sektorem (2%). Exportně orientovaný průmysl byl v minulém roce opět hlavním tahounem růstu vietnamské ekonomiky.

Výkonnost průmyslu měřená indexem průmyslové výroby vzrostla o 9,1% (v r. 2018 o 10,2%). Nejrychleji rostl v minulém roce opět zpracovatelský průmysl (11,3%). Také druhý nejvýznamnější průmyslový sektor těžba a zpracování nerostných surovin zaznamenal v minulém roce opětovný růst (2%) po více než třech letech setrvalého poklesu. Impresivní růst zpracovatelského sektoru vycházel především z masivního rozšiřování výroby korejských zahraničních investorů v oblasti elektrotechnického průmyslu (mobilní telefony firmy Samsung dnes tvoří až jednu pětinu vietnamského exportu). Pokračování rychlejšího růstu průmyslové výroby lze očekávat i v roce 2019.

Růst v sektoru služeb, který dnes tvoří 43% vietnamského HDP, se opíral především o velmi čilý turistický ruch a expanzi maloobchodních řetězců. Počet zahraničních návštěvníků vzrostl o 16% na 18 mil. osob. Na tomto nárůstu se podíleli zejména turisté z regionu Asie (nárůst o 19%), kteří dnes tvoří převážnou většinu (80%) zahraničních návštěvníků ve Vietnamu (Čína: 5,8 mil., Jižní Korea: 4,3 mil., Evropa: 2,2 mil., Amerika: 1 mil.). Maloobchodní prodeje zaznamenaly meziroční přírůstek o 11,8%. V roce 2020 bude v důsledku pandemie Covid-19 ze služeb postižena nejvíce doprava a ostatní služby spojené s cestovním ruchem. V prvním čtvrtletí 2020 počet turistů poklesl o 60 % a poptávka po vnitrostátních letech o 80 %. Naopak zdravotnictví, média a finanční sektor budou pandemií ovlivněny pozitivně.

Zemědělství, které stále ještě tvoří 18% HDP a zaměstnává 40% práceschopného obyvatelstva, v minulém roce zaznamenalo mírné zpomalení růstu. Tempo růstu HDP v zemědělském sektoru dosáhlo pouhá 2% (oproti 3,76% v roce 2018). Největší přírůstky si v minulém roce připsal sektor rybolovu (5,6%). Produkce rýže, která je hlavním produktem vietnamského zemědělství, ve srovnání s rokem 2018 mírně poklesla ze 43,9 mil. tun na 43,4 mil. tun. Pokles produkce byl doprovázen také poklesem celkové osevné plochy, což vedlo k zachování výnosnosti na zhruba stejné úrovni jako v roce 2018 (5820 kg/ha). V živočišné výrobě byl významný nárůst zaznamenán především u produkce drůbežího masa (17%) a vajec (14%). Naopak produkce vepřového v důsledku výskytu afrického moru prasat poklesla o 14%. V roce 2020 je zemědělství jedním z nejvíce pandemií postižených sektorů – zemědělství a rybolov zaznamenaly v prvním čtvrtletí pouze minimální růst ve výši 0,08 %.  

Zahraniční obchod Vietnamu se v roce 2019 vyvíjel rovněž mimořádně příznivě a celkový obrat dosáhl objemu 518 mld. USD.  Vývoz dosáhl objemu 264 mld. USD (přírůstek o 8,1% oproti předchozímu roku), dovoz činil 254 mld. USD (přírůstek o 7%). Celková obchodní bilance se tak již čtvrtým rokem nachází v plusových číslech. Výsledné kladné saldo činilo 10 mld. USD. V komoditní struktuře vietnamského exportu patřily k největším položkám mobilní telefony (20%), elektronika (14%) a textilní výrobky (13%). Z teritoriálního pohledu byly na prvním místě USA s 23% podílem na celkovém  exportu, dále pak EU se 17%, Čína se 17% a země ASEAN s 10%. Dovoz zahrnoval zejména elektronické součásti (20%), stroje a zařízení (15%), součásti mobilních telefonů (6%) a látky (5%). V teritoriální struktuře dominuje vietnamským dovozům Čína s podílem 30%, následuje Jižní Korea s 19% a státy ASEAN s 14%. Zajímavá je skladba zahraničního obchodu z pohledu původu vývozců. Na vietnamském vývozu se podílely podniky přímých zahraničních investic (PZI) celými 70%, ale místní firmy jen 30%. Z pohledu obchodní bilance podniky PZI zaznamenaly obchodní přebytek v objemu 36 mld. USD, zatímco firmy s domácím kapitálem deficit 26 mld. USD. Rozdíl v exportní výkonnosti mezi domácími formami a firmami se zahraničním kapitálem se každým rokem zvyšuje. Běžný účet platební bilance bude v následujících dvou letech stále v přebytku, i když se pozitivní saldo bude díky zhoršené situaci na hlavních vietnamských exportních trzích postupně snižovat.

Inflace měřená indexem CPI vzrostla o 2,79% a jádrová inflace o 2,01%. Jedná se o nejnižší tempo růstu inflace v posledních třech letech. Vietnamská státní banka má již více než pět let inflaci pod kontrolou a s předpokládanou monetární restrikcí v roce 2020 by inflace neměla výrazněji narůstat. Avšak tempo růstu mezd, které v posledních letech převyšuje růst produktivity práce, může v nadcházejícím období vytvářet tlaky na rychlejší růst cen.

Nezaměstnanost činila v roce 2019 2,16% (město 3,10%, venkov 1,65%). Celková  populace Vietnamu dosáhla v minulém roce 96,5 mil. obyvatel, z toho pracovní síla v produktivním věku činí 55,8 mil. Vliv pandemie Covid-19 na míru nezaměstnanosti je prozatím těžko předvídatelný, a to zejména vinou absence dat a běžné praxe neoficiálního zaměstnávání ve službách (až 81%). Dle ILO je však ohroženo živobytí 4,6 až 10,3 milionů zaměstnanců. Nejhůře postižené sektory zaměstnávají více než 22 milionů lidí, z nichž nejohroženější skupinu představují ženy – 4 nejrizikovější a nejvíce postižené hospodářské sektory zaměstnávají 44 % ze všech žen na trhu práce.

Státní rozpočet v roce 2019 dosáhl deficitu ve výši 4,4% HDP. Ačkoliv snižování deficitu mělo pokračovat i v roce 2020 (na vytyčený cíl 3,5%), tato klesající tendence vinou pandemie Covid-19 výrazně zpomalí. V reakci na počínající ekonomickou krizi zavedla vietnamská vláda několik podpůrných ekonomických opatření ke kompenzaci negativních dopadů na vietnamskou ekonomiku. Tři zásadní vládní balíčky v celkové výši 23,5 mld. USD (cca 10% vietnamského HDP) by měly pomoci udržet růst vietnamského HDP v tomto roce v pozitivních číslech. Z tohoto důvodu se v roce 2020 očekává nejvyšší fiskální deficit za posledních 5 let.            

Celkový veřejný dluh se vietnamské vládě daří v posledních letech úspěšně snižovat. Zatímco až do roku 2017 vietnamský veřejný dluh strmě narůstal z 52% HDP v roce 2011 na 65% v roce 2017, důsledná restriktivní politika vietnamské vlády, která udržela roční deficity státního rozpočtu kolem 4% HDP, pomohla zastavit další růst celkového veřejného zadlužení. Vietnamský veřejný dluh klesl v roce 2018 na 58,4% HDP a v minulém roce na 56,1% HDP.  IMF očekává, že fiskální restrikce bude pokračovat i v roce 2020.

Mezi dlouhodobé rizikové faktory ohrožující rychlý a vyrovnaný růst místní ekonomiky patří neefektivní státní podniky, vysoký podíl rizikových úvěrů v bankovním sektoru a vysoké veřejné zadlužení. Státní podniky jsou dnes jednou z největších zátěží vietnamské ekonomiky. Celková aktiva státních podniků tvoří 74% vietnamského HDP, avšak na tvorbě HDP se podílejí jen z jedné třetiny. To je způsobeno především jejich velmi nízkou produktivitou, která dosahuje pouze 20 produktivity zahraničních firem působících ve Vietnamu. Úzké propojení státních podniků se státním bankovním systémem a jejich neefektivní hospodaření navíc generuje většinu vietnamských rizikových úvěrů. Podle analýz IMF a WB je tempo privatizace státních podniků nedostatečné a jejich privilegované postavení na vietnamském trhu ohrožuje další růst soukromých firem. Vysoká otevřenost vietnamské ekonomiky (podíl exportu na HDP překročil 100%) je příčinnou její zranitelnosti vůči externím šokům

Pandemie koronaviru se v roce 2020 výrazně promítne do výkonu vietnamské ekonomiky. Zatímco na konci minulého roku mezinárodní instituce i nezávislí analytici očekávali, že vietnamská ekonomika poroste tempem blížícím se 7 % i v příštích letech, vývoj v prvním kvartálu roku 2020 přinesl nejhorší výsledek za posledních 10 let. Dle nejnovějšího vydání World Economic Outlook je odhadován finální růst vietnamské ekonomiky za rok 2020 na 2,7 %. Ačkoliv toto číslo dosadí Vietnam na první příčku v regionu (oproti předpokládanému 1,2 % růstu čínské ekonomiky, či 0,6 % růstu ekonomiky Filipín), bude se pravděpodobně jednat o dlouhodobě nejhorší výkon vietnamské ekonomiky. V případě, že pandemie potrvá déle než 3 měsíce, zkrachuje až 35 % malých a středně velkých podniků v zemi. Podle interní analýzy vlády zlikviduje pandemie trvající déle než půl roku až 73,8 % firem v zemi. Vládou zadaný průzkum ukázal, že 60,2 % dotázaných firem zaznamenalo pokles zisků o polovinu za posledních 6 měsíců.

3 scénáře ekonomického růstu, které vypracoval Vietnam Institute for Economic and Policy Research (VEPR) předvídají ekonomický vývoj v závislosti na délce trvání stádia pandemie, ve kterém zůstane paralyzována globální ekonomika.

Pokud by se pandemii podařilo zvládnout na konci května, ekonomika by se v průběhu druhého kvartálu postupně obnovovala a na konci druhého kvartálu by přišlo uzdravení. Za celý rok 2020 by růst vietnamské ekonomiky dosáhl 4,2 %. Nejvíce zasaženými sektory budou dle očekávání zemědělství, rybářství a těžba, které zaznamenají dvou až tříprocentní negativní růst. Ze služeb nejvíce utrpí doprava, ubytovací a stravovací zařízení, umění a zábava – oblasti tradičně spjaté s turismem – snížením o 20 až 50 %.

Druhý scénář předpokládá přetrvání pandemie, různých forem bezpečnostních opatření a omezení ekonomických aktivit do srpna letošního roku. Ekonomika by se tak začala obnovovat až na konci třetího kvartálu, druhý a třetí kvartál by ekonomika vykazovala negativní růst, ale díky pozitivnímu vývoji ve 4. kvartálu by byl konečný růst za rok 2020 1,5 %.

Nejhorší scénář operuje se zvládnutím pandemie až v listopadu, v takovém případě by Vietnam za rok 2020 zaznamenal jednoprocentní negativní růst HDP. Podobná studie kalkulující s možností negativního růstu se objevila vůbec poprvé od otevření vietnamské ekonomiky v 80. letech 20. století.

Pozitivní dopad na růst vietnamské ekonomiky budou mít také plánované investice vietnamské vlády do budování nové infrastruktury a na podporu domácí poptávky. Vietnam i nadále bude těžit z obchodní války mezi USA a Čínou, nově umocněnou i o další státy eskalující napětí ve vztazích s Čínou. Již v roce 2019 značně posílily investice z Hong Kongu a Číny. S realokací výroby bude také souviset reorientace na místní dodavatele. Průlomová bude svými důsledky i dohoda o volném obchodu EVFTA, která vstoupí v platnost v létě roku 2020.

Vývoj základních makroekonomických ukazatelů během posledních 5 let

Ukazatel

2015

2016

  2017

2018

2019

HDP v běžných cenách (mld. VND)

4,192,8624,520,7335,007,8575,535,2675,542,332

přírůstek HDP (v %)

6,686,216,807,087,02

HDP/obyvatele (v USD)

2 1092 2152 3852 5502 739

míra inflace (v %)

0,632,663,443,542,79

nezaměstnanost (v %)

3,29

3,182,242,202,16

kurs VND k USD (31.12.) SBV, střed

21 90822 76922 75923 19523 171

Zdroj: General Statistics Office of Vietnam

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Příjmy a výdaje státního rozpočtu za posledních 5 let

(mld. VND)

2015

2016

2017

2018

2019

Příjmy a granty

1 014 500

911 100

1 104 000

1 350 000

1 457 300

Výdaje

1 273 200

1 147 100

1 219 000

1 560 000

1 705 891

Zdroj: MF VSR

Státní rozpočet v roce 2018 dosáhl deficitu 210 bil. VND (9,13 mld. USD), tj. 3,7% HDP. Příjmy činily 1350 bil. VND a výdaje 1560 bil. VND. Plán pro rok 2019 na snížení deficitu na 3,6% HDP se nepodařilo uskutečnit a za rok 2019 deficit narostl o téměř 1 procentní bod na 4,4% HDP. Vláda tak musí upustit od vize snížení deficitu na úroveň 3,5% HDP.

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance za posledních 5 let

Položka (mld. USD)

2015

201620172018*2019**

Běžný účet

-0,3

8,26,14,65,9

Kapitálový účet

0

0000
Finanční účet0,910,910,7n.a.2,2

Devizové rezervy

28,6

40,049,553,973,4

Zdroj: ADB, EIU * odhad; ** data za III. kvartál roku 2019

Celkový veřejný dluh se dle údajů IMF v roce 2018 opět vrátil pod vietnamským parlamentem stanovený limit 65% HDP. V předchozích sedmi letech vietnamský veřejný dluh strmě narůstal z 52% HDP v roce 2011 na 65% v roce 2017. Důsledná restriktivní politika vietnamské vlády v roce 2018, která udržela deficit státního rozpočtu pod 4% HDP, pomohla zastavit další růst celkového veřejného zadlužení. Vietnamský veřejný dluh klesl v roce 2018 na 58,4% HDP a v roce 2019 na 56,1% HDP. IMF očekává, že fiskální restrikce bude pokračovat i v roce 2020.

Zahraniční zadluženost Vietnamu v posledních letech poměrně rychle narůstá a v roce 2018 dosáhla téměř 50% HDP. Data pro rok 2019 zatím bohužel nejsou dostupná.

Vývoj vnější zadluženosti za posledních 5 let

 

20152016201720182019

Zahraniční zadluženost (% HDP)

42,443,545,249,7n/a

Zdroj: ADB

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky:

V současné době ve Vietnamu působí kromě centrální banky 48 bank: 5 státních komerčních bank (Bank for Foreign Trade of Vietnam – VIETCOMBANK, Bank for Investment and Development of Vietnam – BIDV, Industrial and Commercial Bank of Vietnam – VIETINCOMBANK, Vietnam Bank for Agriculture and Rural Development – VBARD, Mekong Housing Bank), 34 komerčních bank – akciových společností, 5 společných podniků, 5 bank stoprocentně vlastněných zahraničním majitelem. Kromě toho zde funguje 100 poboček nebo reprezentačních kanceláří zahraničních bank, 18 finančních firem (mezi nimi také česká Vietnam PPF Finance Company – Home Credit), 12 finančních leasingových firem a téměř 1100 družstevních úvěrových fondů. Příloha obsahuje přehled bankovních domů. Největší bankou pokud se týká aktiv a sítě poboček je Agribank, podle kapitálu Vietinbank. Tento počet bankovních institucí je některými odborníky kritizován jako příliš velký pro zemi s ročním HDP ve výši 240 mld. USD. Rostoucí zisky vietnamských bank nicméně zvyšují atraktivitu místního bankovního trhu a přitahují další investory.
Bankovní systém se v průběhu posledních pěti let postupně konsolidoval, došlo ke snížení nevymahatelných pohledávek resp. špatných dluhů a k řadě fúzí a akvizic v sektoru. Stávající bankovní systém funguje od roku 1990, kdy byl přijat zákon o centrální bance (Ordinance on the State Bank of Vietnam) a zákon o bankách, úvěrových družstvech a finančních organizacích (Ordinance on Banks, Cooperative Credit Institutions and Financial Institutions). Hlavním přínosem těchto zákonů bylo oddělení centrální banky od komerčních bank a povolení činnosti akciových bank a dalších finančních a úvěrových institucí.
Řídící bankou a zároveň orgánem, který je zodpovědný za regulaci finanční a měnové politiky země je Státní banka Vietnamu (State Bank of Vietnam).
Největším problémem vietnamského bankovnictví je pomalá privatizace státních bank.  Některé z nich jsou velmi neefektivní a jejich ztráty zatěžují vietnamský státní rozpočet.
Bankovní sektor je otevřený pro zahraniční investory. Zahraniční investoři mohou vytvářet ve Vietnamu bankovní společnosti se 100% zahraničním vlastnictvím. Podmínkou vzniku takovýchto bank je existence dohody mezi vietnamskou státní bankou a centrální bankou investorské země. Tuto dohodu prozatím podepsala Velká Británie, Austrálie, Rusko, Jižní Korea, Malajsie a Tchajwan.

Pojišťovnictví

Ve Vietnamu dnes působí 30 pojišťoven, z toho 2 ve státním vlastnictví, 10 akciových společností a 18 zahraničních investic. Ve Vietnamu dále působí 30 zastoupení zahraničních pojišťovacích společností. Největší pojišťovny dle podílu na trhu: Prudential (27%), Bao Viet (26%), Manulife (12%), AIA (10%).

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňové zatížení příjmů ve Vietnamu patří mezi největší v regionu jihovýchodní Asie, a to i po novelizaci tří hlavních vietnamských daňových zákonů (zákon o dani z příjmů fyzických osob, zákon o dani z příjmů právnických osob a zákon o dani z přidané hodnoty) v roce 2009. Daňová novela z roku 2009 přinesla zásadní změnu v celkovém daňovém zatížení a zatraktivnila podnikatelské prostředí pro zahraniční investory.

Srovnání daňového zatížení v zemích JV Asie
hrubý příjem ve výši 100 tis. USD po zdanění:

  • Singapur – čistý příjem: 91 000
  • Hong Kong – čistý příjem: 87 000
  • Thajsko – čistý příjem: 76 000
  • Vietnam – čistý příjem: 73 000

Současný daňový systém zahrnuje následující druhy daní:

  • daň z příjmu právnických osob (novela 2009)
  • daň z příjmů fyzických osob (novela 2009)
  • daň z přidané hodnoty (v platnosti od 1.1.1999, novela 2009)
  • zvláštní spotřební daň (novela 2005)
  • dovozní a vývozní daně (cla)
  • daň z přírodních zdrojů
  • daň z užívání půdy

Daň z příjmu právnických osob

Sjednocená základní sazba daně z příjmu právnických osob (tuzemských i zahraničních) je 20 %.  Při splnění určitých podmínek mohou být aplikovány nižší sazby 17, 15 a 10 %. Podmínky jsou definovány výčtem oborů podnikání, oblastmi, ve kterých právnická osoba provozuje svou činnost, počtem zaměstnanců a výší jejich příjmů. Zákon o dani z příjmu definuje i podmínky, výši a trvání daňových prázdnin.

Daň z příjmů fyzických osob                     

U daně z příjmů fyzických osob přinesla novela zákona z roku 2009 největší změny. Na jedné straně se  rozšířil okruh daňových poplatníků a okruh zdanitelných položek, na druhé straně poklesla procentuální sazba daně. K rozšíření okruhu daňových poplatníků došlo zejména změnou definice trvalého pobytu. Za poplatníka trvale pobývajícího ve Vietnamu (rezidenta) se nyní považuje každý, kdo pobývá v zemi více než 183 dnů ročně nebo si pronajímá nemovitost ve Vietnamu déle jak 90 dní za rok. Toto pravidlo se však naštěstí nevztahuje na většinu zahraničních pracovníků ve Vietnamu, jejichž země mají s Vietnamem sjednánu dohodu o zamezení dvojího zdanění (mezi ČR a VSR platí tato dohoda od r. 1999). Zdanitelné položky se rozšířily o řadu příspěvků, které poskytují zaměstnavatelé svým pracovníkům. Dani z příjmů tak nyní podléhá například příspěvek na bydlení, příspěvek na leteckou dopravu na dovolenou, školné pro děti zahraničních pracovníků, příspěvek na stěhování do Vietnamu, členské poplatky a opce na akcie zaměstnavatele. Okruh zdanitelných položek se dále rozšířil o příjmy z investic (úroky, dividendy, příjmy z prodeje nemovitostí). Nejvyšší sazba daně se snížila ze 40% na 35% a poprvé dochází k zavedení nezdanitelné části příjmu ve výši 48 mil. VND ročně. 

Sazby daně z příjmů fyzických osob platné od 1. 1. 2009 (pro poplatníky s trvalým pobytem)

Měsíční příjem v mil.VND

Daňová sazba (%)

do 5

5

od 5 do 10

10

od 10 do18

15

od 18 do 32

20

od 32 do 52

25

od 52 do 80

30

nad 80

35

Sazby daně z příjmů z kapitálového majetku

 

Daňová sazba (%)

Příjmy z pronájmu

5-35 (progresivně)

Úroky

5

Dividendy

5

Dědictví

10

Cenné papíry

20

Prodej nemovitostí

25

Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty (DPH) je uplatňována na většinu zboží a služeb s výjimkou některých aktivit financovaných ze státního rozpočtu (neziskové aktivity, zemědělství, zdravotnictví, školství…). Od DPH je rovněž osvobozeno zboží určené na export a některé výjimečné druhy zboží, jehož plný výčet není reálné vyjmenovat v rámci tohoto materiálu. Sazby  DPH jsou 10% (základní sazba), 5% (zvýhodněná) a 20% (luxusní zboží). Novelou z roku 2009 byla zrušena daňová výjimka na dovoz fixního kapitálu. Pro uplatnění odpočtu DPH musí být všechny výdaje přesahující 20 mil. VND uskutečněny bankovním převodem.

Sazba DPH 5 % je aplikována na následující druhy zboží a služeb:

  • pitná voda
  • hnojiva a polotovary pro výrobu hnojiv
  • zdravotnická zařízení, hygienické vaty a obvazy
  • léčiva
  • zemědělské produkty (kromě těch, které jsou od DPH osvobozeny)
  • lesní nezpracované produkty (kromě dřeva a bambusu), čerstvé potraviny a živá zvířata
  • výrobky z bambusu, ratanu a listů
  • částečně zpracovaná bavlna
  • krmivo pro chov
  • služby a zboží pro vědecko-výzkumné účely
  • služby v zemědělství

Sazba 10 %:

  • ropa, zemní plyn, uhlí, rudy
  • elektřina
  • elektrické, elektronické a strojírenské výrobky
  • chemikálie
  • papír a výrobky z papíru
  • cukr, mléko, cukroví, limonády a jiné zpracované potraviny
  • porcelán, keramika, skol, kaučuk, plastické hmoty, dřevo a dřevěné výrobky, cement, cihly, krytinové tašky, stavební materiály
  • doprava, nakládka a vykládka zboží
  • poštovní a telekomunikační služby
  • pronájem nemovitostí, skladů, přístavů, průmyslových hal, strojů a zařízení, dopravních prostředků
  • právnické a poradenské služby
  • fotografování a filmování, pronájem nosičů zvuku a obrazu, kopírování, promítání filmů
  • kadeřnictví, krejčovství, žehlení a barvení
  • služby hotelů, restaurací a cestovního ruchu

Sazba 20 %:

  • zlato, stříbro a drahokamy
  • loterie a podobné činnosti
  • služby zastoupení námořních přepravců
  • zprostředkovatelské činnosti

Zvláštní spotřební daň

  • osobní automobily (místní i z dovozu)
  • — s počtem sedadel od 3 do 5 míst: 50 %
  • — mikrobusy od 6 do 15 míst: 30 %
  • — minibusy od 16 do 24 míst: 15 %
  • cigarety s filtrem dovezené: 65 %
  • cigarety s filtrem místní výroby:45 %
  • cigarety bez filtru: 25 %
  • alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nad 40 %: 75 %
  • dtto od 20 do 40 %: 30 %, od 1. 1. 2016 55 %, od 1. 1. 2017 60 %, od 1. 1. 2018 dokonce 65 %
  • dtto do 20 %: 20 %, od od 1.1.2016 30% a od 1.1.2018 35 %
  • pivo v lahvích a plechovkách: 75 %
  • točené pivo: 15 %
  • nafta, benzín a jeho příměsi: 10 %
  • klimatizéry s výkonem do 90000 BTU: 15 %
  • hrací karty: 40 %
  • votivní papír: 70 %

Služby:

  • karaoke 35 %
  • zábavní podniky 30 %
  • herny 25 %
  • loterie 15 %
  • golf 10 %

Dovozní a vývozní daně (cla) – viz kapitola 6.4.

Daň z přírodních zdrojů

Daň z přírodních zdrojů (Natural Ressources Tax) je aplikována na projekty zabývající se těžbou ropy, plynu a dřeva a vzácných nebo cenných nerostných zdrojů (uhlí, zlato, drahokamy), s dopady na mořskou faunu, ptactvo a vodní ekosystémy.  Její rozmezí je podle typu projektu a jeho lokalizace 1 % – 40 %. V roce 2010 byla přijata novela Horního zákona podporující ochranu ekosystémů. Společné podniky, v nichž vietnamský partner použil přírodní zdroje jako vklad do společného podniku, jsou od placení této daně osvobozeny.

Daň z užívání půdy

Podniky se zahraniční kapitálovou účastí a projekty výrobní kooperace, kterým bylo povoleno využívat půdu nebo vodní plochu za účelem realizace svých projektů, jsou povinny platit daň z užívání půdy (Land Use Right Tax). Sazby této daně jsou určovány ministerstvem financí na základě lokalizace (město – venkov), stupně úrovně infrastruktury (dopravní dostupnost, elektřina, vodovodní systém, kanalizace) a typu projektu. Současné oficiální sazby se progresivně liší a mohou činit 0,03 – 0,15 % z ceny za m2/rok, přičemž sazby mimo města jsou mnohem nižší.  Projekty BOT, BTO a BT jsou od placení této daně osvobozeny. V rámci snahy o zatraktivnění podmínek pro zahraniční investice se připravuje další redukce sazeb této daně, především ve venkovských a odlehlých oblastech. Výška daně z užívání půdy je již dlouhou dobu zahraničními investory silně kritizována a i přes nedávné úpravy zůstává v řadě lokalit neúměrně vysoká.
Poznámka: Mezi Vietnamem a ČR je od roku 1999 v platnosti Smlouva o zamezení dvojího zdanění.
I při snaze o poskytnutí maxima údajů není, vzhledem k prozatímní absenci anglického znění vyhlášek, omezenému rozsahu tohoto materiálu a průběžně měnícím se podmínkám, tato informace v žádném případě vyčerpávající. Českým obchodním subjektům nebo fyzickým osobám, uvažujícím o podnikání ve Vietnamu, proto naléhavě doporučujeme, aby při zvažování svých  projektů tuto oblast konzultovali s odbornými auditorskými, resp. právnickými firmami.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem v Hanoji (Vietnam) ke dni 6. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem