Vymahatelnost pohledávek

Vymáhání bez exekučního titulu

Insolvence – konkurs

Na úvod této kapitoly patří poznamenat, že o konkursu bude náležitě pojednáno v článku o platební neschopnosti, kde je konkurs jedním z dílčích důsledků platební neschopnosti, proto zde bude zmíněn spíše okrajově.

Tento článek pojednává o konkursu, tak jak je upraven v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ke dni 1. 1. 2021.

Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu, který byl získán zpeněžením majetkové podstaty dlužníka s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají.

Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku. Prohlášením konkursu se přerušuje likvidace právnické osoby, končí nucená správa. Prohlášení konkursu nemá však vliv na dlužníkovu způsobilost k právním úkonům ani na jeho procesní způsobilost.

Insolvenční správce

Prohlášením konkursu přechází na správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníkovi a souvisí s majetkovou podstatou – vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova obchodního závodu, vedení účetnictví a plnění daňových povinností.

Tímto okamžikem také zanikají všechny jednostranné právní úkony (právní jednání) dlužníka, které se týkají majetkové podstaty, zejména jeho příkazy, pověření a plné moci včetně prokury. Neplatné jsou také právní úkony, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce.

Osoba, které dlužník udělil příkaz, pověření nebo plnou moc, musí však v případě nebezpečí z prodlení pokračovat v obstarávání jeho záležitostí, kterých se tyto úkony týkají, a to až do doby, než se jich ujme insolvenční správce. To však neplatí, pokud by právní úkon zmocněnce odporoval tomu, co nařídil dlužník.

Správce je po prohlášení konkursu oprávněn např. vypovědět nájemní smlouvu nebo podnájemní smlouvu uzavřenou dlužníkem, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou. Výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce.

Účinky prohlášení konkursu na probíhající řízení

V zásadě se prohlášením konkursu přerušují soudní a rozhodčí řízení, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník. Prohlášením konkursu se také přerušuje likvidace právnické osoby.

Je možné pokračovat jen v těch řízeních, v nichž byl dlužník žalobcem nebo navrhovatelem, a to na návrh správce, který se stává účastníkem řízení místo dlužníka. Pokud správce návrh nepodá ve lhůtě určené mu soudem, může návrh na pokračování v řízení podat dlužník nebo ostatní účastníci řízení.

V případě řízení, v nichž byl dlužník naopak žalovaným, lze pokračovat jen v těch přerušených řízeních, ve kterých v době prohlášení konkursu věřitelé uplatňovali proti dlužníku pohledávky nebo jiná práva, které se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty. V takovém případě lze pokračovat na návrh těchto věřitelů nebo insolvenčního správce.

Dnem, kdy soudu, rozhodci nebo stálému rozhodčímu soudu, u kterého je řízení vedeno, došel návrh na pokračování v řízení, se insolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka.

V řízeních o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, lze po prohlášení konkursu pokračovat, jen rozhodl-li o tom na návrh osoby, která takové nároky uplatňuje nebo na návrh insolvenčního správce insolvenční soud.

Určitá řízení se však prohlášením konkursu nepřerušují, např.:

  • trestní řízení
  • dědické řízení a řízení o pozůstalosti
  • řízení o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela
  • řízení o výživném nezletilých dětí bez zřetele k tomu, zda v něm dlužník vystupuje jako osoba oprávněná nebo jako osoba povinná,
  • řízení ve věcech ochrany osobnosti
  • řízení ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby, není-li dlužník podnikatelem nebo je-li požadováno peněžité plnění
  • řízení ve věcech veřejných rejstříků
  • řízení ve věcech kapitálového trhu
  • řízení o výkon o rozhodnutí nebo exekuce
  • řízení, ve kterých je dlužník jediným účastníkem

Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku.

Prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela. V případě, že byl vznik společného jmění dlužníka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství. Po prohlášení konkursu se provede vypořádání společného jmění manželů.

Smlouvy mezi manželi, které byly uzavřeny po podání insolvenčního návrhu dlužníkem, a jde-li o insolvenční návrh věřitele poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se stávají prohlášením konkursu neplatnými, jde-li např. o smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění manželů, nebo dohody o vypořádání společného jmění manželů včetně soudem schváleného smíru.

Procesní úkony navazující na prohlášení konkursu

Neprodleně poté, co nabude účinnosti prohlášení konkursu, zajistí insolvenční správce provedení procesních úkonů a dalších činností, které z prohlášení konkursu vyplývají.

Dále pak správce ke dni prohlášení konkursu sestavuje zprávu o hospodářské situaci dlužníka. V této zprávě zejména porovná majetkovou podstatu se závazky dlužníka a vyjádří se k možnosti dalšího využití dlužníkova obchodního závodu. Tento institut má klíčový význam pro jednání první schůze věřitelů stanovené po prohlášení konkursu. Zprávu pak správce předloží insolvenčnímu soudu nejméně 10 dní přede dnem konání schůze věřitelů.

Povinnosti, které zákon ukládá dlužníkovi, osobám jednajícím za dlužníka a dalším osobám v souvislosti s prohlášením konkursu, musí být splněny do 15 dnů od prohlášení konkursu.

Zpeněžení majetkové podstaty

Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek.

Ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů, výjimku mohou tvořit věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením. Další výjimky může povolit insolvenční soud.

Majetkovou podstatu lze zpeněžit:

  • veřejnou dražbou,
  • prodejem movitých a nemovitých věci,
  • prodejem majetku mimo dražbu,
  • v dražbě provedené soudním exekutorem.

Zpeněžení veřejnou dražbou provede dražebník na návrh insolvenčního správce. Zpeněžení prodejem movitých a nemovitých věcí provádí okresní soud. Návrh na tento prodej podává opět insolvenční správce, který je jediným účastníkem tohoto řízení.

Prodej mimo dražbu může správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Souhlas však není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova obchodního závodu.

Jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení. Je-li však zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí.

Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji. V takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání.

Dlužník, osoby mu blízké a osoby, které s ním tvoří koncern, nesmí nabývat majetek náležející do majetkové podstaty, a to ani v případě, že k jeho zpeněžení došlo dražbou. Navíc nesmí být tento majetek na ně ani převeden, a to 3 roky od skončení konkursu. Omezení se vztahuje také např. na vedoucí zaměstnance dlužníka, jejichž pracovní poměr byl založen volbou nebo jmenováním, na společníky dlužníka (netýká se akciové společnosti) nebo prokuristy dlužníka.

Pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené, jakož i náklady, které souvisí se správou majetkové podstaty, se hradí z výtěžku zpeněžení. Jestliže nestačí výtěžek zpeněžení ke krytí pohledávek a nákladů, lze použít prostředků získaných zálohou na náklady insolvenčního řízení.

Zpeněžením majetkové podstaty nepřecházejí na nabyvatele závazky váznoucí na věci.

Uspokojení pohledávek jednotlivých věřitelů

Správce je vázán pokyny zajištěného věřitele, jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky. Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku.

Konečná zpráva a rozvrh

V závěru zpeněžení majetkové podstaty správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. V této zprávě podává insolvenční správce celkový přehled jeho činnosti s vyčíslením finančních výsledků. Konečná zpráva musí obsahovat zejména:

  • přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá,
  • přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty,
  • přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo,
  • uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, s odůvodněním, proč k tomu došlo,
  • výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo,
  • přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu,
  • přehled jednání a právních úkonů, které byly významné pro průběh insolvenčního řízení.

Ke dni sestavení konečné zprávy sestaví insolvenční správce účetní závěrku.

Insolvenční soud tuto zprávu přezkoumá a po slyšení insolvenčního správce odstraní případné chyby či nejasnosti. Účastníci proti ní mohou do 15 dní od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku podat námitky.

Po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení a uvede v něm, kolik má být podle jeho názoru vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. Hotové rozvrhové usnesení doručí insolvenční soud správci, dlužníku a věřitelům, jejichž pohledávek se toto usnesení týká. Tyto osoby mohou proti rozvrhovému usnesení podat odvolání.

Insolvenční soud však může i bez návrhu konkurs zrušit. Důvodem může být zjištění, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek, nebo že není přihlášen žádný věřitel, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující atd.

Zpět na začátek

Veřejná dražba

Dražbou je veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu dražebního navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek a při němž na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání.

Jednání při organizování a v průběhu dražeb se konají vždy v českém jazyce. Písemnosti musí být vyhotoveny v českém jazyce, jinak se k nim nepřihlíží. Je možné předložit písemnost v jiném než českém jazyce, ale pouze s úředním překladem písemnosti do českého jazyka.

Účastník dražby může činit podání v průběhu dražby i v cizím jazyce, které bude tlumočeno do českého jazyka tlumočníkem, kterého si obstará na své náklady. Tuto skutečnost ale musí oznámit dražebníkovi nejpozději při zápisu do seznamu účastníků dražby.

Účastníci dražby

Účastníkem dražby může být vždy stát, a to i tehdy, kdy jiná osoba byla z dražby vyloučena.

Účastníky dražby nesmějí být osoby:

  • které nemohou nabývat vlastnictví a práv k předmětům dražby, osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs,
  • u nichž by mohlo dojít k vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže v důsledku nabytí vlastnictví předmětu dražby; ani nikdo nesmí dražit za ně,
  • které nesložily dražební jistotu, je-li požadována, ani nikdo nesmí dražit za ně,
  • dražebník organizující a provádějící tuto dražbu, osoba, jež je jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního nebo jiného orgánu, jeho zaměstnanec, licitátor, a dále ani správce konkursní podstaty, likvidátor nebo nucený správce, jsou-li navrhovateli této dražby; ani nikdo nesmí dražit za ně,
  • osoby, které jsou pověřeny kontrolou předmětné dražby, např. zaměstnanci příslušného živnostenského úřadu nebo zaměstnanci Ministerstva pro místní rozvoj,
  • která je ve vztahu k některé z osob uvedené v předcházejícím odstavci osobou blízkou (tzn. příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, registrovaný partner, jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném), společníkem, osobou ovládanou (např. vztah mateřské a dceřiné společnosti) nebo osobou, která s ní tvoří koncern, ani nikdo nesmí dražit za ně.

Pokud to povaha předmětu dražby nevylučuje, je přípustná společná účast více účastníků dražby za účelem společného nabytí předmětu dražby. Podmínkou je čestné prohlášení všech společných účastníků dražby týkající se podílů na vydraženém předmětu dražby, zmocnění osoby k zastupování, spolu s úředně ověřenými podpisy. V dražbě je možné se dát zastupovat zástupcem na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem. Za účastníka dražby může také jednat prokurista.

Zvláštní podmínky k provozování živnosti dražebníka

Dražebníkem může být fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, obchodní společnost nebo družstvo, která splňuje stanovené podmínky a bylo jí uděleno příslušné oprávnění k provozování živnosti. K vydání koncese k provádění dražeb si příslušný živnostenský úřad vyžádá stanovisko ministerstva.

Dražebníkem provádějícím na území České republiky dobrovolné dražby může být i osoba, která prokáže, že je osobou usazenou na území členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a Švýcarské konfederace, a která prokáže, že je podle právních předpisů členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace oprávněna vykonávat činnost obdobnou činnosti dražebníka. Dražebník musí do 30 dnů od vydání koncese uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s jeho činností.

Dražebník provádějící nedobrovolné dražby musí vedle požadavků uvedených výše splňovat dále tyto podmínky:

  • je-li právnickou osobou, musí jeho základní kapitál činit alespoň 5 mil. Kč a musí být v plném rozsahu splacen.
  • povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, musí být splněna tak, aby výše pojistného plnění činila alespoň 35 mil. Kč.
  • je povinen mít svou účetní závěrku ověřenu auditorem.

Licitátor

Licitátorem může být pouze fyzická osoba, která je svéprávná a fyzicky způsobilá k této činnosti. Zahajuje dražbu, vyzývá účastníky, aby činili podání, uděluje příklep a provádí též losování ohledně udělení příklepu.

Další podmínky pro postup při dražbách

Místo, datum a čas zahájení dražby musí být určeny tak, aby nebyla omezena možnost účasti při dražbě. Dále je třeba stanovit způsob úhrady ceny, podmínky předání předmětu dražby vydražiteli a minimální příhoz, a to s ohledem na zvláštnosti a hodnotu předmětu dražby, přičemž nesmí být stanoveny za účelem omezení zájmu o účast na dražbě.

Informace týkající se dražeb nemovitých věcí se obvykle zveřejňují na úřední desce obecního úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu, v jejichž obvodu se nemovitá věc nachází. Dražbě může být přítomna každá osoba, která zaplatila vstupné, které činí maximálně 100 Kč na osobu a den. Vybrané vstupné je součástí výtěžku dražby.

Podmínkou je i zajištění odhadu ceny předmětu dražby v místě a čase obvyklé, který nesmí být v den konání dražby starší šesti měsíců. Jde-li o nemovitou věc, obchodní závod, jeho pobočku, nebo o věc prohlášenou za kulturní památku, musí být cena předmětu dražby zjištěna posudkem znalce. Osoba disponující předmětem dražby musí po předchozí výzvě a v určené době umožnit provedení odhadu, jakož i prohlídku předmětu dražby.

Dražebník je oprávněn po účastníkovi dražby žádat složení dražební jistoty, a to v penězích nebo ve formě bankovní záruky, ve lhůtě uvedené v dražební vyhlášce.

Pro složení dražební jistoty musí být účastníkovi dražby poskytnuta přiměřená lhůta, která nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dražební vyhlášky. Dražební jistota nesmí přesáhnout 30 % z nejnižšího podání; nesmí však přesáhnout částku 1 500 000 Kč zvýšenou o 10 % z částky přesahující 5 000 000 Kč.

Před zahájením dražby musí být umožněna účastníkům dražby prohlídka předmětu dražby. Jestliže vlastník nebo osoba, která má předmět v držení nebo nájmu, neumožní řádnou prohlídku, bude prohlídka provedena v rámci možností. Neznamená to neplatnost dražby.

Zpět na začátek

Dražba dobrovolná

Dobrovolná dražba je dražba prováděná na návrh vlastníka. Co se týče movitých věcí, lze dobrovolné dražby provádět na základě vydaného živnostenského oprávnění, zvláštní podmínky k provozování činnosti dražebníka se na provádění dobrovolných dražeb movitých věcí nevztahují.

Co může být předmětem dražby?

Předmětem dražby může být věc, obchodní závod, jeho část nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, byt nebo prostor sloužící podnikání ve vlastnictví a převoditelné majetkové právo. Stejné postavení jako vlastník má při dražbě nejen osoba oprávněna s předmětem dražby hospodařit, která je vlastníkem zmocněna předmět zcizit, ale i likvidátor a insolvenční správce.

Věci, na nichž vázne zákonné předkupní právo státu, předkupní právo spoluvlastníků a byty a prostory sloužící podnikání, kde je nakládání s nimi omezeno právem nájemců na přednostní nabytí vlastnictví nebo zákonným předkupním právem nájemců, lze dražit, pouze vysloví-li každá z oprávněných osob s provedením dražby svůj souhlas, a to formou písemného prohlášení spolu s úředně ověřeným podpisem. Tento souhlas však může být podmíněn tím, že nejnižší podání nebude nižší než cena v souhlasu uvedená. I bez tohoto souhlasu je dražba přípustná, koná-li se na návrh insolvenčního správce.

Předměty kulturní hodnoty z oboru archeologie a předměty kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy lze dražit, pouze jsou-li opatřeny osvědčením k trvalému vývozu.

Výjimku tvoří byty v budovách ve vlastnictví, případně spoluvlastnictví družstev, při jejichž výstavbě byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc, pokud vznikla družstvu povinnost uzavřít smlouvu o převodu bytu s fyzickou osobou členem družstva; tyto byty nelze dražit.

Dražit v dražbě dobrovolné nelze:

  • nemovité věci, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v katastru nemovitých věci,
  • a věci movité, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v listinách osvědčujících vlastnictví a nezbytných k nakládání s věcí.

Dražbu lze provést za předpokladu, že každá z oprávněných osob vysloví s provedením dražby svůj souhlas formou písemného prohlášení opatřeného úředně ověřeným podpisem. I bez tohoto souhlasu je dražba přípustná, koná-li se na návrh insolvenčního správce. I zde se v kterémkoli souhlase může objevit podmínka nestanovit nejnižší podání pod cenu v souhlase uvedenou.

Dražit nelze věci, vůči nimž bylo uplatněno zadržovací právo.

Dobrovolnou dražbu lze provést pouze na základě písemné smlouvy o provedení dražby, kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem; to neplatí, jde-li o majetek státu.

Smlouva musí obsahovat:

  • označení, že jde o dražbu dobrovolnou,
  • označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby,
  • nejnižší podání,
  • lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč,
  • výši odměny nebo způsob jejího určení (případně ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně).

Je-li licitátor oprávněn snížit nejnižší podání, musí být ve smlouvě o provedení dražby obsaženo i ujednání, o jakou částku lze nejnižší podání snížit.

Jde-li o dražbu nemovitých věcí, obchodního závodu nebo jeho pobočky, musí být podpisy navrhovatele a dražebníka na smlouvě o provedení dražby úředně ověřeny.

Neobsahuje-li smlouva uzavřená mezi navrhovatelem a dražebníkem stanovené náležitosti, je neplatná.

Dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v níž uvede:

  • že jde o dražbu dobrovolnou,
  • označení dražebníka,
  • místo, datum a čas zahájení dražby,
  • označení a popis předmětu dražby, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu,
  • nejnižší podání a stanovený minimální příhoz, který může účastník dražby učinit,
  • požaduje-li složení dražební jistoty, způsob a lhůtu pro její složení, číslo účtu a adresu místa, kde má být dražební jistota složena, co je dokladem o složení dražební jistoty, výši dražební jistoty a způsob jejího vrácení,
  • způsob úhrady ceny dosažené vydražením,
  • datum a čas konání prohlídky předmětu dražby,
  • podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli,
  • výši odměny vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení.

Dražební vyhlášku uveřejní dražebník nejméně 15 dnů před zahájením dražby. Je-li předmětem dražby nemovitá věc, obchodní závod nebo jeho pobočka, nebo pokud nejnižší podání přesáhne 100 000 Kč, uveřejní dražebník dražební vyhlášku nejméně 30 dnů před zahájením dražby.

Průběh dražby

Přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, musí být účastníkům dražby, zaměstnancům příslušného živnostenského úřadu a zaměstnancům ministerstva pověřeným kontrolou provádění dražby umožněn alespoň 30 minut před zahájením dražby.

Účastníci dražby jsou povinni na vyzvání dražebníka nebo osoby jím písemně pověřené doložit svou totožnost, popřípadě své oprávnění jednat za účastníka dražby, dát se zapsat do seznamu účastníků dražby, a jsou-li rozdávána dražební čísla, převzít dražební číslo; bylo-li požadováno složení dražební jistoty, jsou účastníci dražby povinni způsobem stanoveným v dražební vyhlášce doložit i složení dražební jistoty. Účastníci dražby jsou dále povinni doložit své čestné prohlášení, že nejsou osobami vyloučenými z dražby.

Veřejnosti musí být umožněn přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, alespoň 10 minut před zahájením dražby. Každému, kdo se dostaví k zapsání do dražby před jejím zahájením a prokáže, že splňuje podmínky stát se účastníkem dražby, musí být umožněno dražit. Licitátor je povinen učinit prohlášení, že zahajuje dražbu a bezprostředně poté je povinen učinit vyvolání a prohlášení o předmětu dražby.

Draží se, pokud účastníci dražby činí vyšší podání. Udělením příklepu je dražba skončena. Nebylo-li učiněno nejnižší podání, sníží licitátor nejnižší podání o částku sjednanou ve smlouvě o provedení dražby. Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání nebo nebylo-li učiněno nejnižší podání ani po jeho snížení, licitátor dražbu ukončí. Po ukončení dražby vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu protokol o provedené dražbě. Protokol o provedené dražbě podepíší dražebník, licitátor a vydražitel.

Náklady dražby se hradí z výtěžku dražby. Nebude-li předmět dražby vydražen nebo nestačí-li výtěžek dražby dostatečně velký, uhradí náklady navrhovatel.

Uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu. Jde-li o obchodní závod, přecházejí na vydražitele všechna práva a závazky s obchodním závodem související. Dražebník vydá vydražiteli bez zbytečného odkladu písemné potvrzení o nabytí vlastnictví.

Cenu dosaženou vydražením nelze dodatečně snížit. Dražební jistota a její příslušenství se započítává vydražiteli na cenu dosaženou vydražením. Zbývající část ceny dosažené vydražením je vydražitel povinen do 10 dnů od skončení dražby uhradit dražebníkovi, není-li stanovena jiná lhůta k úhradě ceny dosažené vydražením. Není-li cena dosažená vydražením vyšší než 200 000 Kč, je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením ihned po skončení dražby. Cenu dosaženou vydražením nelze uhradit započtením. Nepřípustná je i platba směnkou.

Výtěžek dražby předá dražebník po vypořádání nákladů dražby bez zbytečného odkladu po uhrazení ceny dosažené vydražením navrhovateli, není-li mezi dražebníkem a navrhovatelem sjednáno něco jiného.

Zpět na začátek

Dražba nedobrovolná

Dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím, doložena vykonatelným notářským zápisem nebo vykonatelným rozhodnutím jiného orgánu, jehož soudní výkon připouští zákon, tedy v zásadě dražební věřitel disponuje exekučním titulem.

Účastníky dražby nesmějí být:

  • dlužník a jeho manžel, dále pak osoby, které nesmějí nabývat vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem je dlužník, ani nikdo nesmí dražit za ně,
  • je-li dlužník právnickou osobou, nesmí být účastníky dražby statutární orgány a členové statutárního nebo kontrolního orgánu dlužníka, ani nikdo nesmí dražit za ně.

I v tomto případě je třeba uzavřít písemnou smlouvu o provedení dražby mající obdobné náležitosti jako smlouva u dražby dobrovolné (viz výše), kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem.

Dražebník zašle ve lhůtě sjednané ve smlouvě o provedení dražby písemné oznámení o konání dražby zástavnímu dlužníkovi, zástavci, dlužníkovi a dražebním věřitelům.

Dražební věřitelé mohou u dražebníka do 15 dnů před zahájením dražby přihlásit své pohledávky včetně příslušenství ke dni konání dražby a doložit jejich vznik a zajištění právem k předmětu dražby listinami v originále nebo v úředně ověřeném opise. Podpis dražebních věřitelů na přihlášení pohledávky musí být úředně ověřen. V případě pohledávky související se správou domu a pozemku osoba odpovědná za správu domu a pozemku doloží listinami vznik pohledávky a uplatnění pohledávky u soudu žalobou.

Vlastník předmětu dražby, jakož i ten, kdo má jakékoli právo k předmětu dražby, má povinnost bez zbytečného odkladu sdělit dražebníkovi na jeho žádost veškeré informace, jež jsou mu známy o stavu předmětu dražby, jakož i o právech a závazcích na předmětu dražby váznoucích.

Vlastní průběh nedobrovolné dražby je obdobný průběhu dražby dobrovolné. Pokud však nejnižší podání u nedobrovolné dražby přesahuje 1 mil. Kč, je třeba osvědčit průběh dražby notářským zápisem. Náklady dražby se hradí z výtěžku dražby, a pokud předmět dražby není vydražen, hradí náklady navrhovatel.

V případě, že bylo uzavřeno několik smluv o provedení nedobrovolných dražeb téhož předmětu dražby, provede se dražba na základě nejdříve účinné smlouvy. Jsou-li uzavřeny smlouvy o provedení dražby nedobrovolné i dražby dobrovolné téhož předmětu dražby, bude provedena dražba nedobrovolná, avšak pouze za předpokladu, že oznámení o dražbě bylo vlastníkovi předmětu dražby, zástavci a dlužníkovi doručeno před zahájením dražby dobrovolné. Není-li možno zjistit, která ze smluv o provedení dražby nedobrovolné byla dříve účinná, a nedojde-li k dohodě navrhovatelů, nelze dražbu vůbec provést.

Lze-li z výtěžku dražby po vypořádání nákladů dražby plně uspokojit všechny přihlášené pohledávky dražebních věřitelů, dražebník předá částky odpovídající výši uspokojovaných pohledávek dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od uhrazení ceny dosažené vydražením. Není-li možné uvedené částky předat dražebním věřitelům nebo vlastníkovi, uloží dražebník uvedené částky na účet zřízený k tomuto účelu, přičemž sjedná úroky obvyklé v místě a čase. Číslo účtu dražebník uveřejní na centrální adrese.

Výše odměny dražebníka bez daně z přidané hodnoty nesmí překročit 10 % z ceny dosažené vydražením; nejméně však činí 1 000 Kč a nejvýše 1 000 000 Kč zvýšených o 1 % z ceny dosažené vydražením přesahující 10 000 000 Kč.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Přehled všech témat Právního průvodce

• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby
• Teritorium: Česká republika