Zajištění a utvrzení dluhu

Uznání dluhu

Uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné podobě, má se za to, že dluh v době uznání, a to v rozsahu, ve kterém je uznán, trval, čímž zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Tyto účinky nastávají i v případě, kdy pohledávka věřitele byla v době uznání již promlčena – námitku promlčení tak v případném soudním sporu dlužník nemůže uplatnit. Jedná se o jednostranný právní úkon dlužníka adresovaný věřiteli, který lze učinit až poté, co dluh vznikl. K uznání dochází většinou poté, co nastala splatnost dluhu. Lze uznat i dluh, který v době uznání nebyl ještě splatný.

Zákon nevyžaduje, aby se dlužník v uznávacím projevu zavázal k plnění, stačí, když z uznávacího projevu je zřejmé, že si je své povinnosti k plnění vědom.

Výše uznaného dluhu musí být vyjádřena tak, aby byla objektivně určitelná. Nestačí, ví-li dlužník i věřitel, o jaký dluh a v jaké výši se jedná, nýbrž vzhledem k obligatorní písemné formě úkonu musí být tyto údaje obsaženy v písemném projevu, nebo alespoň z něj musí bez pochybností vyplývat. Předmětem uznání mohou být dluhy peněžité i nepeněžité. Doba, kdy bude dluh splněn, nemusí být v písemném projevu vůbec uvedena.

Není povinností dlužníka uznat svůj dluh vůči věřiteli. Uznáním nezaniká původní závazek dlužníka ani nevzniká nový, pouze se usnadňuje procesní situace věřitele v případě sporu, protože věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník, pokud by namítal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo jinak zanikl, musel by to prokázat – uznáním tedy přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka.

Od uznání je třeba odlišovat uznání nároku žalovaným v průběhu soudního řízení, který je předpokladem pro vydání rozsudku pro uznání. Uznání nároku v soudním řízení není uznání dluhu dle hmotného práva. Jestliže je však v soudním řízení předloženo uznání dluhu, není to důvodem k vydání rozsudku pro uznání.

Co se týče promlčení, zakládá uznání dluhu běh nové promlčecí doby v důsledku jejího přerušení, takže namísto doposud uběhlé promlčecí doby počíná běžet nová, a to desetiletá promlčecí doba ode dne, kdy k uznání došlo.

Rozdílná situace ovšem nastává, pokud dlužník uzná právo věřitele co do důvodu, avšak jen do určité výše, pak nastanou účinky uznání jen ohledně uznané výše a původní promlčecí doba pokračuje dál ohledně zbytku dluhu. Pokud je platně uznán promlčený dluh, nemůže se již dlužník bránit námitkou promlčení. Pro vznik domněnky trvání dluhu se však vyžaduje, aby ten, kdo uznal promlčený dluh, o promlčení věděl.

Pohledávku lze uznat opětovně i několikrát za sebou. Dokonce i právo přiznané soudním rozhodnutím může být uznáno dlužníkem co do důvodu a výše (zde by nová promlčecí doba běžela ode dne, kdy k uznání došlo).

U společně zavázaných dlužníků, bez ohledu na to, zda jde o závazek dělený mezi dlužníky, nebo o závazek společný a nerozdílný – solidární, se účinky uznání dluhu jen některým z nich, vztahují pouze na tohoto dlužníka. Solidárně zavázaný dlužník může uznat celý dluh co do důvodu a výše. Uznání dluhu jen jedním z manželů může zavazovat oba manžele, jde-li o jejich společný dluh, a lze-li zejména s ohledem na výši dluhu takový úkon považovat za běžnou záležitost.

Jestliže ručitel vysloví souhlas s uznáním dluhu dlužníkem, pak je uznání dluhu účinné i vůči němu.

Pro praxi velmi vhodné je uznání dluhu formou notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti. Tato listina totiž má účinky vykonatelného exekučního titulu a na jejím základě lze přímo podat návrh na exekuci. Věřitel v takovém případě nemusí absolvovat často zdlouhavé soudní řízení.

Specifickou situací je částečné plnění dluhu. Obecně platí, že částečné plnění dluhu dlužníkem má účinky uznání zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek dluhu.

Finanční záruka

Finanční záruka je samostatným zajišťovacím institutem, rozdílným od ručení. Základní rozdíl je v tom, že u finanční záruky musí ručitel vždy po výzvě věřitele plnit, aniž by ten nejdřív vyzval k plnění dlužníka, pokud není opak stanoven v záruční listině.

Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele podle záruční listiny do výše určité peněžní částky, a to v případě, že dlužník nesplní věřiteli určitý dluh, anebo jsou-li splněny jiné podmínky určené v záruční listině.

V případě, že je výstavcem finanční záruky banka nebo jiný obdobný finanční ústav, jedná se o bankovní záruku.

Záruční listina pak musí mít vždy písemnou formu.

Vznik

Finanční záruka vzniká vždy písemným prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba, tedy dlužník, nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.

Využívá se zejména v zahraničním obchodě jako záruka jak za peněžitá, tak za nepeněžitá plnění. Zajišťovaným nepeněžitým plněním může být třeba dodání zboží nebo řádné poskytování garančních oprav. Ručitel však v žádném případě nebude povinen provést nepeněžité plnění, bude povinen pouze zaplatit částku, na kterou by měl věřitel nárok vůči dlužníkovi v případě, že by dlužník porušil svůj zajištěný dluh.

Uplatnění

Výstavce ručí za splnění zajištěného dluhu do výše a za podmínek uvedených v záruční listině. Oproti ručení může výstavce proti věřiteli uplatnit pouze ty námitky, které obsahuje záruční listina.

Jsou-li podmínky uvedené v záruční listině splněny, splní výstavce povinnost z finanční záruky, pokud jej k tomu věřitel vyzve v písemné formě. V závislosti na obsahu záruční listiny může věřitel vyžadovat také předložení určitých dokumentů.

Věřitel je oprávněn právo na plnění ze záruční listiny postoupit na další osoby. Samotné právo uplatnit finanční záruku však může postoupit pouze, pokud to záruční listina připouští.

Zánik

Finanční záruka může být předem časově omezena. V případě, že ji věřitel ve stanovené době neuplatní, právo na plnění z finanční záruky zanikne.

Bylo-li plněno ze záruční listiny, má poskytovatel finanční záruky vůči dlužníkovi regresní nárok na zaplacení příslušné částky.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.




• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby