Zajištění a utvrzení dluhu

Zadržovací právo

Kdo je povinen vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji zadržet k zajištění své splatné pohledávky, kterou má proti osobě, jíž by jinak byl povinen věc vydat. Věc může být zadržena i k zajištění dosud nesplatné pohledávky za podmínky, že

  • a) dlužník nezajistí dluh jinak, ač podle smlouvy nebo zákona měl,
  • b) dlužník prohlásí, že dluh nesplní, nebo
  • c) je zcela zřejmé, že dlužník dluh nesplní následkem okolnosti, která u něho nastala a která věřiteli nebyla ani nemohla být známa při vzniku dluhu.

Zadržovací právo nemůže vzniknout osobě, která má věc u sebe jen díky tomu, že se jí zmocnila svémocně, násilím nebo lstí. Zadržovací právo nemá ani ten, jemuž bylo při předání věci uloženo, aby s ní naložil způsobem, který je s výkonem zadržovacího práva neslučitelný. Půjde například o věc předanou do úschovy s tím, že po splnění určité podmínky má být tato věc vydána třetí osobě.

Kdo zadrží cizí věc, je povinen o tom vyrozumět dlužníka a sdělit mu důvody zadržení. Zde se doporučuje  vzhledem k riziku důkazní nouze písemná forma vyrozumění.

Věřitel je povinen pečovat o zadrženou věc jako řádný hospodář a má proti dlužníkovi právo na náhradu nákladů. Užívat věc pak může jen se souhlasem dlužníka a způsobem neškodným.

Zadržovací právo vznikne jednostranným úkonem oprávněné osoby (rozdíl od zástavního práva, kde se vyžaduje smlouva), kterým vyjadřuje svou vůli zadržet věc; tato osoba je povinna bez zbytečného odkladu vyrozumět dlužníka o zadržení věci a důvodech zadržení. Pokud smlouva, na jejímž základě má věc u sebe, byla uzavřena písemně, musí být i vyrozumění písemné.

Zadržovací právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky, zánikem zadržené věci, anebo vydáním zadržené věci dlužníku. Zadržovací právo zaniká i tehdy, jestliže dlužník poskytne oprávněné osobě s jejím souhlasem jinou jistotu.

Výhrada vlastnického práva

Výhrada vlastnického práva je jedním z tzv. vedlejších ujednání, která mohou být sjednána při uzavření kupní smlouvy.

Výhrada vlastnictví umožňuje smluvit okamžik nabytí vlastnického práva ke koupené věci odchylně. Jedná se o dohodu mezi kupujícím a prodávajícím, podle které přechází vlastnické právo k věci, která je předmětem kupní smlouvy, na kupujícího bez ohledu na dobu odevzdání věci až po zaplacení celé kupní ceny či po splnění jiné podmínky, na kterou je výhrada vázána. Tímto je kupující výrazně motivován k tomu, aby zaplatil celou kupní cenu řádně a včas (zejména bylo-li plnění dohodnuto ve splátkách). V tomto smyslu plní výhrada vlastnictví též zajišťovací funkci.

Je-li nabytí vlastnického práva kupujícím podmíněno zaplacením kupní ceny ve splátkách, nezakládá prodlení kupujícího se splátkou nepřesahující desetinu kupní ceny samo o sobě právo prodávajícího od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení věci, jestliže kupující splátku zaplatí nejpozději v době splatnosti následující splátky a společně s ní.

Nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, přechází nebezpečí nahodilé zkázy a nahodilého zhoršení na kupujícího odevzdáním věci. Dohodu lze sjednat před odevzdáním koupené věci kupujícímu.

Výhradu vlastnictví lze sjednat při koupi movitých i nemovitých věcí.

Výhrada vlastnického práva působí vůči věřitelům kupujícího jen tehdy, bylo-li ujednání pořízeno ve formě veřejné listiny, ve formě smlouvy s úředně ověřenými podpisy, nebo zápisem do veřejného seznamu tehdy, je-li předmětem kupní smlouvy věc zapsaná do veřejného seznamu.

Finanční zajištění

Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění, upravuje institut finančního zajištění, který byl v českém právním řádu zřízen coby implementací příslušných směrnic Evropského Parlamentu a Rady.

Finanční zajištění slouží k zajištění pohledávky finančního charakteru. V případě, že dojde k prodlení s jejím plněním, nebo nastane jiná skutečnost určená ve smlouvě, pro kterou se sjednává finanční zajištění, má věřitel právo se uspokojit z finančního kolaterálu – předmětu finančního zajištění.

Finanční zajištění má de facto povahu zástavního práva k finančnímu kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho příjemce.

K převodu finančního kolaterálu dochází zpravidla na základě dohody o zpětném převodu finančního kolaterálu po splnění závazku.

Finanční zajištění je využíváno výhradně k použití při obchodování na finančních trzích. Výhodou takového druhu zajištění je umožnit získat věřiteli finanční prostředky přímo, tedy i bez součinnosti dlužníka, pokud by ten neplnil své povinnosti.

Smluvní záloha

Žádný právní předpis nestanoví povinnost poskytnout smluvní zálohu, smluvní strany však mají možnost si tento institut smluvně sjednat. Jedná se o dohodnutou částečnou platbu předem, která vznikla na základě ujednání mezi účastníky. Není ovšem vyloučeno, aby došlo k platbě i celé částky předem.

Je zřejmé, že zaplacení zálohy ještě před plněním z vlastní smlouvy posiluje postavení smluvní strany, která zálohu obdržela. Na druhou stranu zaplacení zálohy bývá často nutnou podmínkou pro uzavření smlouvy v těch případech, kdy jedna smluvní strana ještě před splněním své povinnosti musí např. nakoupit materiál, což může být značně finančně náročné. Zaplacení určité části ceny (např. ze smlouvy o dílo) předem je proto zejména u menších podnikatelů běžným jevem.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Přehled všech témat Právního průvodce




• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby