Základy občanského soudního řízení

Mimořádné opravné prostředky

Mimořádné opravné prostředky se od řádných opravných prostředků liší tím, že jimi lze napadnout již pravomocné rozhodnutí, zatímco odvolání směřuje proti rozhodnutí, které ještě nenabylo právní moci.

Dovolání

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Účastník může podat dovolání do 2 měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v I. stupni.

Dovolatel musí být v řízení zastoupen advokátem nebo notářem (pokud nemá právnické vzdělání). Důvodem je snaha zajistit, aby Nejvyšší soud ČR, který rozhoduje o dovoláních, nebyl zahlcen nekvalifikovanými podáními právních laiků. Z tohoto důvodu bude na tomto místě o dovolání pojednáno jen stručně.

  • Mezi náležitosti dovolání patří též uvedení dovolacího důvodu, kterým může být pouze následující důvod: rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí (např. v řízeních ve věcech rodinněprávních je podání dovolání nepřípustné, ve věcech o peněžitém plněním nepřevyšujícím 50 000  Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a pracovněprávní vztahy), jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se:

  • odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo,
  • která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo,
  • je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo,
  • má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit:

  • a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
  • b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka.

Dovolací soud rozhodne o dovolání zpravidla bez jednání.

Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, podle předmětu dovolacího řízení, činí soudní poplatek:

  • a) u peněžitého plnění do částky 100 000 Kč včetně…… 5 000 Kč
  • b) za každou nemovitou věc…… 10 000 Kč
  • c) za každý obchodní závod nebo za každou jeho organizační složku…… 20 000 Kč
  • d) v ostatních případech…… 10 000 Kč

Žaloba na obnovu řízení

Žaloba na obnovu řízení je mimořádný opravný prostředek sloužící ke zhojení nedostatků skutkových zjištění – nezaviněné neúplné skutkové zjištění.

Žaloba není přípustná proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě z rušené držby, jen proti výrokům rozhodnutí o nákladech řízení, o lhůtě k plnění a o předběžné vykonatelnosti, jen proti důvodům rozhodnutí, proti rozsudkům a usnesením, jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak, nepočítaje v to dovolání.

Důvody žaloby na obnovu řízení:

  • vyskytnou-li se skutečnosti nebo důkazy, které účastník bez své viny nemohl užít v 1. stupni nebo v odvolacím stupni (novoty) a pokud pro něj mohou přivodit příznivější rozhodnutí, a tyto skutečnosti či důkazy v době řízení v 1. stupni nebo v odvolacím stupni už existovaly,
  • vyskytnou-li se důkazy, které nemohly být provedeny v 1. stupni nebo v odvolacím stupni, i když již byly známy (např. se nevědělo, kdo má u sebe listinu) a pokud mohou přivodit příznivější rozhodnutí, a tyto důkazy v době řízení v 1. stupni nebo v odvolacím stupni už existovaly.

Žaloba pro zmatečnost

Žaloba pro zmatečnost je mimořádný opravný prostředek sloužící k odstranění rozhodnutí, které bylo vydáno v řízení, které trpí vadami (nedostatek procesních podmínek nebo další vady => zmatky v řízení) => přítomnost vad v řízení je důvodem pro to, aby rozhodnutí bylo odstraněno bez ohledu na jeho správnost.

Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu 1. stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže:

  1. bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů,
  2. ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení,
  3. účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat a nebyl řádně zastoupen,
  4. nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba,
  5. rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící,
  6. soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,
  7. bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího,
  8. účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoli k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.

Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout také pravomocný rozsudek soudu 1. stupně nebo odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení těchto soudů, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, anebo pravomocný platební rozkaz (směnečný a šekový platební rozkaz) nebo elektronický platební rozkaz, jestliže:

  1. v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení,
  2. v téže věci bylo dříve pravomocně rozhodnuto,
  3. odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut návrh na nařízení výkonu těchto rozhodnutí nebo pravomocně zastaven výkon rozhodnutí z důvodu, že povinnosti rozsudkem, usnesením nebo platebním rozkazem uložené nelze vykonat.

Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, nebo pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení.

Žalobu pro zmatečnost lze podat do 3 měsíců od doručení napadeného rozhodnutí (existují určité výjimky).

Náklady řízení

Soudní řízení je vždy spojeno s výdaji různé povahy. My budeme pojednávat o nákladech, které vznikají přímo účastníkům řízení (soudní poplatek, hotové výdaje atd.)

Náklady řízení plní funkci preventivní (snaha o zabránění zneužívání soudnictví) a funkci sankční (kdo porušil právo, ať za to platí). Efektivnost soudní ochrany znamená i její dostupnost pro každého, jehož práva jsou ohrožena či porušena, proto musí být náklady přiměřené (případně je možné osvobození od soudního poplatku).

Druhy nákladů řízení

Co je nákladem řízení:

  • hotové výdaje účastníků a jejich zástupců: (a) poštovné, (b) jízdné (hradí se skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje hromadným dopravním prostředkem; v případě použití vlastního motorového vozidla se náhrada řídí předpisy o cestovních náhradách), (c) stravné, (d) nocležné, (e) výdaje na průvodce (ze zdravotních důvodů; jeho nutná vydání a ušlý zisk – náleží průvodci i provázenému) a (f) soudní poplatek; náhrada hotových výdajů zástupců (zákonný, smluvní, na základě rozhodnutí) se řídí stejnými pravidly jako účastníků s výjimkou advokátů a notářů, kterým kromě náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas náleží i odměna za zastupování;
  • soudní poplatek – soudní poplatky se vybírají za řízení nebo za jednotlivé úkony, soudní poplatek bývá řazen mezi procesní podmínky – nezaplacení poplatku brání pokračování řízení – je možné osvobození od soudních poplatků, které zohledňuje sociální poměry účastníka nebo důvody obecného zájmu. Podrobnosti stanoví zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, který obsahuje též sazebník poplatků;
  • ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců;
    Náhrada za ztrátu na výdělku účastníka v pracovním nebo obdobném poměru představuje průměrný čistý výdělek (Zákon o mzdě); účastník prokazuje potvrzením zaměstnavatele.
    V případě účastníka, který je výdělečně činný jinak než v pracovním nebo obdobném poměru, je pro náhradu rozhodující částka vypočtená ze základu daně z příjmu FO dělená počtem hodin v roce; nelze-li prokázat, vychází se podle jednacího řádu z pevně stanovených částek náhrad. Obdobně se postupuje, je-li účastník v řízení zastoupen svým zákonným zástupcem
  • náklady důkazů.

Svědkovi náleží náhrada hotových výdajů a ušlého výdělku (svědečné); znalcům náleží náhrada hotových výdajů a odměna (znalečné) – blíže vymezuje zákon o znalcích a tlumočnících + vyhláška k jeho provedení. Lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést.

  • odměna za zastupování, je-li zástupcem advokát – je sazba stanovena pevně v závislosti na počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal, vypočítává se podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů a náhrada za promeškaný čas a režijní paušál dle advokátního tarifu.

Náhrada nákladů řízení

V oblasti náhrady nákladů je nutno rozlišovat povinnost platit a povinnost hradit náklady řízení.

Povinnost platit náklady řízení má každý účastník občanského soudního řízení ohledně nákladů, které mu vznikly, a plní ji průběžně, tak, jak mu náklady vznikají během řízení (jde o povinnost primární); neznamená to však, že později nemohou být vynaložené náklady účastníku nahrazeny (např. uspěje-li v plném rozsahu). Například soudní poplatek za podání žaloby platí zásadně vždy žalobce, později však může být žalovanému uložena povinnost tento poplatek hradit.

Povinnost hradit náklady řízení = soudním rozhodnutím uložená povinnost nahradit jinému (účastníkovi, státu) náklady řízení, které platil (sekundární povinnost, sankční povinnost nastupuje poté, co byly náklady placeny), sankční role nákladů řízení.

Náhrada nákladů sporného řízení se řídí zásadou úspěchu ve věci, tzn., právo na náhradu nákladů bude přiznáno účastníkovi, který měl ve věci plný úspěch (tj. v jakém rozsahu soud vyhověl v konečném meritorním rozhodnutí žalobnímu petitu); o úspěchu ve věci lze však hovořit rovněž u žalovaného účastníka, byla-li žaloba v plném rozsahu zamítnuta; pro posouzení úspěchu ve věci je rozhodující stav po případné změně žaloby (částečné zpětvzetí žaloby).

Žalobce, který měl úspěch ve věci, ve které se domáhal splnění nějaké povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva má však právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému v případě úspěchu ve věci, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu, výzvu k plnění.

Pokud je úspěch a neúspěch přibližně stejný na obou procesních stranách, soud zpravidla žádnému účastníku náhradu nákladů nepřizná.

V případě, že úspěch a neúspěch nebudou přibližně stejné, soud náhradu poměrně rozdělí: nepřizná náhradu účastníkovi, který neuspěl více než protistrana; účastníku, který ve sporu zvítězil větší měrou, soud přizná náhradu v rozsahu, který odpovídá poměru jeho vítězství sníženého o poměrnou část jeho neúspěchu; soud může v případě částečného úspěchu ve věci rozhodnout i tak, že právo na náhradu nákladů nepřizná žádnému z účastníků.

Rozhodnutí o nákladech

Soud rozhoduje o nákladech řízení z úřední povinnosti i bez návrhu zpravidla v konečném rozhodnutí ve věci (v jeho výrokové části), může však rozhodnout i samostatným usnesením, které bude vykonatelné až po právní moci (zde se neuplatní pravidlo, podle kterého je usnesení vykonatelné bez ohledu na právní moc); soud však často rozhoduje o nákladech řízení i v průběhu řízení (např. rozhodnutí o osvobození od soudního poplatku).

V případě, že je účastník zastoupen advokátem, vyplácí se odměna advokáta zpravidla přímo tomuto advokátovi.

Vzdá-li se účastník svého práva na náhradu nákladů, rozhodne soud, že účastníci nemají právo na náhradu nákladů.

Výkon rozhodnutí

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (prostředek státního donucení).

Soud se ve vykonávacím řízení nezabývá hmotněprávními předpoklady nároku (to je úkolem řízení nalézacího) – význam má exekuční titul (vykonatelné rozhodnutí) – právní titul svědčící o opodstatněnosti požadavku věřitele. Řízení vykonávací není nutným krokem po řízení nalézacím, povinnost může být plněna dobrovolně, může být vykonána i později => právo přiznané pravomocným rozhodnutím se promlčuje až za 10 let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

Práva dlužníka jsou respektována => dlužník nemůže být zbaven toho, co je pro něho a pro jeho rodinu nezbytné (otázka vhodnosti výkonu rozhodnutí / otázka rozsahu výkonu rozhodnutí – aby cena předmětu určeného k výkonu rozhodnutí nebyla v nepoměru k vymáhané pohledávce) + eventuálně i možnost odkladu výkonu rozhodnutí v případě, že se dlužník ocitl bez viny v mimořádné situaci.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.




• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby
• Teritorium: Česká republika