Základy soudního řízení správního

Předběžné opatření

Institut předběžného opatření slouží jako zajišťovací prostředek, kterým může soud na návrh účastníka prozatímně upravit poměry mezi určitými osobami a ochránit jeho navrhovatele před hrozící vážnou újmou.

Takovou újmou může být např. snaha správního orgánu zajistit věci navrhovatele nebo u něj provést prohlídku prostor sloužících k podnikání. Například pokud podnikatel potřebuje tyto své věci k podnikání, je v takové situaci postup správního orgánu způsobilý přivodit mu značnou újmu, a podnikatel se tak může bránit návrhem na vydání předběžného opatření.

V případě, že byl podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně (předběžně) upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, je soud oprávněn na návrh vydat usnesení, kterým účastníkům uloží něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě požadovat.

O návrhu na předběžné opatření rozhoduje soud vždy bez zbytečného odkladu, kdy v případě, že neexistuje nebezpečí z prodlení, rozhodne zpravidla do 30 dnů od jeho podání. Usnesení o návrhu na předběžné opatření musí být vždy řádně odůvodněno.

Soud může rozhodnutí o předběžném opatření zrušit nebo změnit, změní-li se poměry, a to i bez návrhu. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí, stalo vykonatelným.

Jednání před soudem

Řízení před správním soudem je vždy zahájeno dnem, kdy byl návrh (ve většině případů je návrh nazýván žalobou) doručen soudu. Pro přesné určení okamžiku zahájení řízení je tak vždy určující okamžik, kdy návrh došel soudu a nikoliv, kdy byl předán k poštovní přepravě. Předání k přepravě má však samozřejmě podstatný vliv k posouzení včasnosti podání návrhu.

Návrh je možné podat písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě. Elektronicky lze podání učinit prostřednictvím veřejné datové sítě a elektronické aplikace určené k podání návrhu (ePodatelna dostupná na stránkách justice.cz).

K podání učiněnému v jiné než výše uvedené formě (tedy např. faxem nebo v odlišné elektronické formě), které není do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo není v téže lhůtě předložen jeho originál, soud nepřihlíží. Takové podání nemá tedy s ohledem na absenci zákonné formy žádné účinky a může tak dojít k promeškání lhůty k jeho podání.

Vady návrhu (žaloby)

Podaný návrh nemusí být bezvadný a může obsahovat vady. To nikterak nebrání tomu, aby byl přijat. Soud v takovém případě vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu a určí mu lhůtu, do které tak má učinit.

Odmítnutí návrhu

Po obdržení návrhu (žaloby) soud vždy posuzuje, zda jsou splněny veškeré podmínky k jeho projednání nebo zda jsou přítomny skutečnosti, které odůvodňují jeho odmítnutí. Soud se v takovém případě nemusí zabývat důvodností návrhu. Skutečnosti odůvodňující odmítnutí návrhu jsou následující:

  • soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat,
  • návrh byl podán předčasně nebo opožděně,
  • návrh byl podán osobou k tomu neoprávněnou,
  • návrh je nepřípustný (žalobce např. nevyčerpal opravné prostředky ve správním řízení).

Soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci.

V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel vždy poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu, a rovněž o tom, ke kterému věcně příslušnému soudu má tuto žalobu podat.

Výše uvedené se ale neuplatní v případě, kdy soud v občanském soudním řízení zastavil pravomocně řízení proto, že věc má být vyřízena ve správním soudnictví. V takovém případě je věc posouzena zvláštním senátem oprávněným rozhodovat kompetenční spory o věcnou příslušnost. Tento zvláštní senát je složen paritně ze tří soudců Nejvyššího soudu a tří soudců Nejvyššího správního soudu.

V případě, že by správní orgán, který ve správním řízení opomněl v rozhodnutí poučit účastníka řízení o možnosti podat opravný prostředek dle správního řádu a takový účastník v důsledku nesprávného nebo absentujícího poučení podá místo opravného prostředku žalobu ke správnímu soudu, soud z tohoto důvodu takovou žalobu odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému.

Pokud byla taková žaloba podána včas u soudu, platí zároveň to, že byl podán včas i opravný prostředek ve správním řízení, bez ohledu na to, že se řídí jinými lhůtami.

Zastavení řízení

V případě splnění zákonem stanovených podmínek je krajský soud oprávněn a povinen řízení o návrhu (žalobě) usnesením zastavit. Takovými podmínkami jsou:

  • vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět; šlo-li však o společný návrh více osob, vezme předseda senátu toliko zpětvzetí návrhu jedním z navrhovatelů usnesením na vědomí,
  • prohlásí-li navrhovatel, že byl po podání návrhu postupem správního orgánu plně uspokojen,
  • stanoví-li tak zvláštní zákon (např. z důvodu nezaplacení soudního poplatku).

Přerušení řízení

V určitých případech soud řízení a tedy i projednávání návrhu (žaloby) usnesením přeruší, a to v případě, že

  • ve věci byl soudem předložen návrh Ústavnímu soudu ČR na projednání, zda určitý zákon není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky,
  • soud rozhodl, že požádá Soudní dvůr Evropské unie o rozhodnutí o předběžné otázce.

Předseda senátu řízení usnesením také přeruší, jestliže

  • účastník ztratil procesní způsobilost a není zastoupen,
  • nelze v řízení bez zbytečného odkladu pokračovat s právním nástupcem účastníka,
  • rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení soud oprávněn řešit.

Ve výše uvedených případech soud řízení přeruší vždy. Existují však i případy, kdy je soud (potažmo předseda senátu soudu) oprávněn (nikoliv povinen) řízení přerušit. A to tehdy, když

  • zjistí, že ve věci byl podán zákonem připouštěný podnět nebo návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí nebo takové řízení bylo zahájeno,
  • zákonný zástupce navrhovatele zemřel nebo ztratil procesní způsobilost,
  • navrhovatel je neznámého pobytu nebo sídla nebo se nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší povahy,
  • zjistí, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé nebo takové řízení sám vyvolá.

Po odpadnutí překážky řízení soud i bez návrhu rozhodne o jeho pokračování.

Jednání

K projednání věci samé nařídí předseda senátu příslušného soudu jednání a předvolá k němu účastníky tak, aby měli čas k přípravě přiměřený povaze věci, nejméně však 10 dnů. Kratší čas k přípravě může předseda senátu stanovit pouze v řízeních, v nichž je soud povinen rozhodnout ve lhůtách počítaných na dny. O jednání pak soud vyrozumí osoby zúčastněné na řízení.

Jednání je vždy ze zásady veřejné. Veřejnost může předseda senátu vyloučit, a to i pro určitou část jednání, jen z důvodu ochrany utajovaných informací, obchodního tajemství, mravnosti nebo veřejného pořádku. V takovém případě na žádost účastníka povolí účast na jednání dvěma jeho důvěrníkům, nemá-li tím být zjevně zmařen účel vyloučení veřejnosti, a poučí je o následcích porušení povinnosti mlčenlivosti.

Mají-li být probírány utajované informace, musí se důvěrník prokázat osvědčením pro příslušný stupeň utajení projednávaných informací chráněných zvláštním zákonem.

Předseda senátu může také z jednací síně vykázat každého, kdo narušuje pořádek a důstojný průběh jednání.

Předseda senátu vede účastníky po zahájení jednání k tomu, aby se vyjádřili o všech skutkových a právních otázkách, které podle mínění soudu jsou pro rozhodnutí určující, i když v dřívějších podáních účastníků uplatněny nebyly.

V průběhu jednání mohou soudci a se souhlasem předsedy senátu účastníci a osoby zúčastněné na řízení klást otázky účastníkům, popřípadě svědkům a znalcům anebo je vyzvat k vyjádření k věci.

Na závěr jednání musí být uděleno účastníkům slovo ke konečným návrhům.

Následně po závěru jednání vyhlásí soud rozsudek, který musí být vyhlášen Jménem Republiky a veřejně. Jakmile soud vyhlásí rozsudek, je jím vázán. Rozsudek nemusí být vyhlášen bezprostředně po jednání, naopak se často stává, že soud si bere čas na posouzení věci a teprve poté rozsudek vyhlásí.

Jednání a další úkony, při nichž soud jedná s účastníky nebo provádí dokazování, se zaznamenávají ve formě záznamu. Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí spisu. Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o úkonech, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování, nebo vyhlašuje rozhodnutí, protokol.

Soud může určit, že bude současně s pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol. Nejsou-li při úkonu přítomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné důkazy, postačí pořízení protokolu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.




• Témata: Právní průvodce | Právo
• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby
• Teritorium: Česká republika