Zavedení hotovostního eura



Vznik eurozóny 1. ledna 1999 nepřinesl pro běžného občana žádnou zásadní změnu. V oběhu nadále zůstávaly národní bankovky a mince, které tak jako dříve plnily standardní peněžní funkce. Nová měna euro existovala pouze v bezhotovostní formě, tj. v podobě zůstatků na bankovních účtech. Na používání bezhotovostního eura se vztahoval princip „žádné přikazování, žádné zakazování", který zcela nechával na uvážení podniků a domácností, jak dalece budou využívat euro pro své potřeby. Z právního hlediska bylo sice na národní peněžní jednotky zemí eurozóny pohlíženo jako na neceločíselné násobky eura, z praktického hlediska však tyto národní peníze stejně nemohly být vynucovány za hranicemi své země jako zákonné platidlo.

Uvedené uspořádání trvalo celkem tři roky. Teprve po uplynutí tohoto přechodného období, 1. ledna 2002, byla ve všech zemích eurozóny zahájena výměna národního oběživa za eurové. V průběhu dvou měsíců vyhrazených pro tzv. duální cirkulaci postupně mizely z oběhu známé národní bankovky a mince, jejichž místo rychle zaujímaly nové bankovky a mince znějící na měnu euro. Historie nezaznamenala tak gigantickou operaci s oběživem. Podle odborných pramenů bylo vyrobeno celkem 14,25 miliard eurových bankovek a 56 miliard eurových mincí. Tato peněžní masa musela být nejen zhotovena, ale i uskladněna a distribuována. A obdobně ohromná masa dosluhujících národních bankovek a mincí musela stažena, uskladněna, přemístěna a zlikvidována.

Tehdejší situace byla ojedinělá i tím, že jen málokdo z více jak 300 miliónů obyvatel, kterým měla nová měna sloužit, se mohl s jeho fyzickou podobou předem podrobněji seznámit. Nebylo to možné z bezpečnostních důvodů, neboť z předčasné dostupnosti nového platidla by těžili padělatelé a jiní podvodníci, kteří by zneužívali neobeznámenosti široké veřejnosti s novými penězi. I z tohoto důvodu byly vedeny nákladné informační a vzdělávací kampaně.

Důsledná a pečlivá příprava byla odměněna hladkým průběhem náročné logistické operace. Kolapsy při placení vesměs neznámou měnou nebyly zaznamenány. Ani průzkumy veřejného mínění neukázaly žádné zásadní problémy obyvatelstva při přechodu na novou měnu. Pozoruhodná byla rychlost stahování národního oběživa a jeho rychlé nahrazování eurem. Nevyskytly se ani žádné mimořádné události bezpečnostního charakteru. Toto mistrné zvládnutí posledního rizikového místa, které zbývalo zdolat na dlouhé cestě evropských zemí ke společné měně, si zaslouží proto obdiv a uznání.

Převzato z webu Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v ČR www.zavedenieura.cz.