English version
Mobilní telefony, počítače, elektronika, automobily. Zdaleka nejen tyto výrobky obsahují cín, tantal, wolfram nebo zlato, tedy kovy s výjimečnými fyzikálně-chemickými vlastnostmi a současně schopností přitahovat zájem laické i odborné veřejnosti, mezinárodních vládních i neziskových organizací, politiků či zástupců vlád. Tyto kovy jsou totiž získávány ze surovin označovaných jako takzvané konfliktní minerály.
V oblastech postižených konfliktem a ve vysoce rizikových oblastech s velkým nerostným bohatstvím, hlavně v oblasti afrických Velkých jezer, přispívají příjmy z těžby surovin často k financování násilných konfliktů. Běžně dochází k porušování lidských práv, které může mít formu dětské práce, sexuálního násilí, mizení osob, nuceného přesidlování a ničení rituálně nebo kulturně významných míst.
Základ pravidel položilo OECD
V posledních letech se západní společnost stále více zajímá o udržitelnost v mnoha oblastech lidské činnosti. Spotřebitelé a firmy nechtějí, aby výrobky, které kupují nebo vyrábějí, byly spojeny s financováním terorismu či lokálních ozbrojených konfliktů a s negativními dopady na životní prostředí nebo společnost. Roste proto také snaha o prolomení spojitosti mezi konflikty a nelegálním využíváním nerostných surovin.
Zásadní iniciativou v tomto směru bylo vypracování pokynů OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí v roce 2011. Tato doporučení slouží dodnes jako uznávaný základ pro další průmyslové iniciativy, jichž se účastní stovky firem po celém světě. V USA se problematice věnuje legislativa v rámci oddílu 1502 Dodd–Frankova zákona o reformě finančních trhů a ochraně spotřebitele, se kterým se některé české firmy v roli dodavatelů již setkaly.
Výhodou evropského nařízení je důraz na takzvané úzké hrdlo celého dodavatelského řetězce, tedy subjekty zabývající se tavením a rafinací. Těch je v porovnání se společnostmi v následné části dodavatelského řetězce pouze omezené množství.
Evropská regulace dává dovozci další pokyny
Na pokyny OECD navazuje také nedávná evropská regulace daná nařízením Evropského parlamentu a Rady EU z května 2017, kterým se stanovují povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí. Nařízení se stane pro některé dovozce závazným od ledna 2021. O čem tedy přesně nařízení je a co vybraným dovozcům přináší?
Nařízení je závazné pro ty dovozce, kteří dovážejí konkrétní surovinu nebo kov uvedené v příloze I tohoto nařízení a zároveň překročí stanovený roční objem dovozu. Nařízení se nevztahuje na dovozy recyklovaných kovů (s výjimkou povinnosti zveřejnit základní přijatá opatření) a na zásoby uskladněné před 1. únorem 2013.
Dovozce by měl implementovat odpovídající postupy takzvané náležité péče do svých vnitropodnikových struktur řízení tak, aby byl schopen získávat a vyhodnocovat informace relevantní z hlediska rizik a zakomponovat tento přístup do smluvních vztahů se svými dodavateli, případně přezkoumat již uplatňované postupy společenské odpovědnosti, zda odpovídají doporučením OECD a jsou v souladu s požadavky evropské legislativy. Dovozci by měli být připraveni předložit kontrolním orgánům auditní zprávu vypracovanou nezávislým auditorem.
Audit však nebude nutný v případech, kdy dovozce kovů prokáže, že všechny subjekty v jeho dodavatelském řetězci zabývající se tavením a rafinací disponují zprávou o auditu a vyhovují dikci evropského nařízení, nebo budou uvedeny na seznamu celosvětových zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací. Tento seznam v současné době Evropská komise připravuje.
Výhodou evropského nařízení je totiž důraz na takzvané úzké hrdlo celého dodavatelského řetězce, tedy už zmíněné subjekty zabývající se tavením a rafinací. Těch je v porovnání se společnostmi v následné části dodavatelského řetězce pouze omezené množství a je zřejmé, že zaměření se právě na ně přináší nejlepší možný výsledek. Současně se předpokládá, že pokud podnikatelské aktivity subjektu zabývajícího se tavením a rafinací nebudou v tomto ohledu odpovědné, tlak vyvíjený jejich zákazníky z navazujících částí dodavatelského řetězce povede k nápravě situace.
V zájmu efektivity prostředků vynaložených ze strany společností a veřejných orgánů na splnění cíle nařízení byla minimální prahová hodnota objemu dovozu každé suroviny a kovu nastavena tak, aby byl náležitou péčí pokryt dovoz alespoň 95 procent všech dovozů dané položky do EU. Nařízení tak zbytečně nebude zatěžovat občasné dovozce dovážející pouze zanedbatelná množství, u kterých by uplatňování náležité péče nebylo z pohledu celkového objemu těžby suroviny efektivní.
Velké korporace se tématu konfliktních minerálů věnují dlouhodobě a již nyní jsou součástí různých průmyslových schémat společenské odpovědnosti. Téma konfliktních minerálů proto může být novinkou spíše pro menší společnosti bez zahraniční kapitálové účasti. Nejen pro ně připravuje Evropská komise doprovodné asistenční programy, jež mají být už brzy spuštěny. Společnostem bez odpovídajících znalostí tak budou k dispozici postupy a příklady dobré praxe od – v tomto ohledu – zkušenějších firem.
První kontroly přijdou v roce 2022
Evropské nařízení v současné podobě nepředpokládá finanční sankce, přičemž stanovení vhodných opatření vedoucích k nápravě je ponecháno na uvážení každého členského státu. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je v ČR orgánem příslušným k uplatňování nařízení a jež bude vykonávat následné kontroly dodržování stanovených povinností, předložilo vládní návrh zákona, počítající se zveřejňováním výsledků kontrol na svých internetových stránkách. V této souvislosti je potřeba zmínit, že následné kontroly se nebudou týkat samotného zboží při jeho vpuštění do volného oběhu na trh EU, ale zaměří se na soulad firemních postupů s požadavky danými evropskou legislativou. První kontroly by pak měly proběhnout v roce 2022.
Jak efektivní budou zmíněná opatření v praxi, to ukážou až následující roky. Nařízení proto obsahuje závazek pravidelného hodnocení fungování a účinnosti nastaveného systému. Kromě jiného poukazuje na budoucí možnost zavést finanční sankce pro dovozce, kteří trvale neplní stanovené povinnosti.
Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Tomáš Hurych, Odbor obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací, sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz
