English version
Maďarsko zažívá technologický boom. Proměnilo se ve velmoc v automobilovém průmyslu, míří na oblast smart cities. Investicím pomohlo snížení daní – korporátní daň je nyní pouhých devět procent, DPH u stavebních prací má opětovně klesnout na pět procent.
Zdrojem růstu maďarské ekonomiky byly zejména investice, stavebnictví a domácí spotřeba ruku v ruce s expanzivními vládními programy. Kontinuita maďarské vlády umožňuje jak realizaci razantních reforem, tak plánování dlouhodobějších kroků. Jedná se zejména o investice do strategických sektorů a technologií, zavedení sektorové daně v oblasti bankovnictví, telekomunikací, médií a v energetice či zrušení superhrubé mzdy. Od roku 2017 byla snížena korporátní daň na devět procent, což je silný impulz pro rozvoj obchodu a investic.
Pomoc ekonomice bude až ve výši pětiny HDP
Maďarsko bylo pandemií covidu-19 zasaženo o něco méně než Česká republika. Dočasně byla přerušena výroba v automobilové výrobě, významně byl zasažen sektor cestovního ruchu. Naopak sektor e-commerce zaznamenal boom. Na pomoc ekonomice přispěchala vláda s opatřeními pro udržení zaměstnanosti, snížila daňovou zátěž a odvody, vyhlásila moratorium na splátky již uzavřených půjček. Také zastropovala úroky na půjčky nové, zajistila zvýhodněné úvěry a garance či nevratnou hotovostní podporu. Celková pomoc by mohla dosáhnout 20 procent HDP.
Letos je podle Evropské komise předpokládán pokles o více než šest procent. Ale v příštím roce má maďarská ekonomika už opět stoupat, meziroční růst je odhadován na 4 procenta, v roce 2022 pak na 4,5 procenta.
Do Maďarska expandovaly například společnosti Agrofert, CPI Property Group, Alukov, v telekomunikacích skupina PPF, v e-commerci Alza nebo Rohlík. Byla zde zahájena výroba ručních střelných zbraní podle licence České zbrojovky Uherský Brod.
Po Audi, Suzuki či Mercedesu přichází i BMW
Maďarsko je proexportně orientovanou ekonomikou, značně závislou na celosvětovém vývoji. Hlavním partnerem v zahraničním obchodu je Německo. Maďarsko má stejně jako Česká republika v ekonomice nadprůměrný podíl průmyslu ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Průmysl se stejně jako v ČR soustředí na automobilovou výrobu, což se také odráží ve vzájemném obchodě. Do země proudí zahraniční investice, mimo jiné i díky jedné z nejnižších sazeb korporátní daně v Evropě a systému pobídek, které směřují především do moderních technologií v automobilovém průmyslu.
V Maďarsku se vyrábějí automobily značek Suzuki, Mercedes a Audi a jejich součástky. Výrobní závody v Győru produkují motory Audi, jež jsou vyváženy a montovány i do českých automobilů. V maďarském Debrecínu je rovněž v plánu výstavba nového závodu BMW na zelené louce, kde bude i výroba elektromobilů.
Silné v laserech či petrochemii
Maďarsko má ambice stát se regionálním technologickým hubem. Vloni byl otevřen testovací polygon pro autonomní vozy ZalaZone. V Segedíně je jedno ze tří center laserového projektu Evropské unie s názvem ELI. Druhé z center se nachází v českých Dolních Břežanech a třetí má být v rumunské Oradee. Maďarské centrum produkuje nejvíce laserových pulzů, zároveň může produkovat pulzy, které jsou absolutně nejkratší. Je to největší maďarský projekt v oblasti výzkumu a vývoje. Z dalších sektorů je v Maďarsku významný farmaceutický průmysl, energetika (například se rozšiřuje jaderná elektrárna Paks), petrochemie (maďarský petrochemický gigant MOL) a zemědělství.
Přišly Agrofert i česká Zbrojovka
Maďarsko je čestným sousedem České republiky „bez společné hranice“ a členem Visegrádské skupiny, což se pozitivně promítá do vzájemných hospodářských vztahů. Je desátým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR a devátou nejvýznamnější exportní destinací. Z pohledu dovozů zaujímá 11. pozici. Česká republika je pak šestou nejvýznamnější exportní destinací pro Maďarsko.
Vzájemný obchod podle pohybu zboží přes hranice dlouhodobě prosperuje. Loni vzrostl na rekordních 247 miliard korun, z toho český vývoz byl 149 miliard a dovoz z Maďarska 98 miliard korun. Velmi pozitivní je, že Česko má od roku 2002 kontinuálně aktivní saldo obchodní bilance. Za loňský rok byl přebytek salda historicky nejvyšší, přesáhl 51 miliard korun.
Maďarsko je také stále atraktivnější destinací, do níž směřují české investice. Největší investice jsou v oblasti zemědělství, v energetice nebo v telekomunikacích či v e-commerci. Do Maďarska expandovaly například společnosti Agrofert, CPI Property Group, Alukov, v telekomunikacích skupina PPF (Telenor), v e-commerci Alza nebo Rohlík. Byla zde zahájena výroba ručních střelných zbraní podle licence České zbrojovky Uherský Brod.
Naopak v České republice je nejvýznamnější maďarskou investicí akvizice společnosti MOL, která převzala čerpací stanice od společnosti AGIP, LUKOIL a PAPOIL. Významný je nadpoloviční vstup maďarského investora do tradičního výrobce letadel Aero Vodochody ve výši 51procentního podílu. Letos v červenci pak německý E.ON zahájil prodej energetické společnosti Innogy v ČR maďarské MVM Group. V oblasti farmaceutiky na českém trhu působí maďarská společnost Gedeon Richter.
Při stavbě jaderné elektrárny si už Češi dobré jméno udělali
Pro Česko maji v Maďarsku velký potenciál zejména oblast energetiky, veřejné dopravy, obranného průmyslu, strojírenství, zemědělských technologií a nanotechnologií. Maďaři mají k Česku a k českým produktům kladný vztah. Uznávají české technologie a strojírenství, jejich kvalitu a tradici, přičemž hledají unikátní řešení za dobrou cenu.
Maďarsko rozhodlo o výstavbě dvou nových bloků v jaderné elektrárně Paks s plánovanou investicí ve výši 12,5 miliardy eur. České společnosti se již v minulosti podílely na výstavbě a modernizaci této jaderné elektrárny a mají tak vybudované dobré jméno, know-how a perspektivu zapojit se i do tohoto projektu. Další možností pro české firmy, které umějí pracovat s vysokotlakými technologiemi, je posílení plynovodního propojení se sousedními zeměmi. Masivní investice a výdaje na obranu v souladu s národním plánem modernizace armády „Zrínyi 2026“ stále rostou. Již před pandemií rozhodla maďarská vláda o investici v řádu dvou miliard eur do modernizace zdravotnické infrastruktury a nemocničního vybavení.
Větší města budou smět kupovat jen elektrobusy
Příležitosti jsou rovněž ve stavebnictví. Znovu má být sníženo DPH u stavebních prací z 27 na pět procent, což již platilo v letech 2016 až 2019 a sektor stavebnictví se tak rychle rozhýbal. V Budapešti se prakticky v každé čtvrti bourají staré budovy a stavějí nové, zejména rezidenční. To souvisí i s podporou bydlení a rodin. Samosprávy dále investují do chytrých technologií v duchu smart cities. Jedná se zejména o IT služby a chytré systémy, jako jsou smart parkování, osvětlení, chytré přechody, systémy prodeje a kontroly jízdenek. Nejen v této oblasti se nabízí využití spolupráce českých a maďarských partnerských měst. Od roku 2022 mají maďarská města s více než 25 tisíci obyvatel nakupovat pouze elektrobusy.
Na podporu vzájemných obchodních vztahů se každoročně koná řada cílených akcí. Vloni v květnu se ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček účastnil v rámci prezidentské obchodní mise v Maďarsku řady jednání, kde podpořil další rozvoj česko-maďarské hospodářské spolupráce s důrazem na inovace. Osobně se zasadil o prosazení záměrů řady českých firem na tamním trhu. Při své návštěvě znovu vzniklé Česko-maďarské obchodní komory v ČR představil program Czech Republic: The Country for the Future a přínosy inovační strategie pro rozvoj podnikání.
V Maďarsku pak české firmy velmi aktivně propaguje český zastupitelský úřad společně s agenturou CzechTrade. Akce v poslední době cílí zejména na inovativní technologie, smart cities, energetiku. Na příští rok je plánováno několik projektů ekonomické diplomacie, které se zaměřují mimo jiné právě na české technologie v oboru chytrých měst, nanotechnologií a dalších oborů.
Modernizace čeká trať na Slovensko i Slovinsko
V dlouhodobém plánu Maďarska je výstavba vysokorychlostní železnice. V létě 2018 vláda oznámila, že do roku 2022 investuje do dopravy v přepočtu zhruba 350 miliard korun. Z toho 200 miliard má být vynaloženo na dálnice, zbytek na modernizaci železnic. Jde například o elektrifikaci spojení se slovinským přístavem Koper. Rozšířená má být železniční trať na Bratislavu na dvě koleje v každém směru, přičemž trať dále pokračuje na Prahu.
Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Tereza Valášková, Odbor zahraničně ekonomických politik I, Sekce EU a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz
