Afghánistán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Kábulu (Afghánistán)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: Afghánská islámská republika (Islamic Republic of Afghanistan, Jomhuri-ye Eslami-ye Afghanestan /darí/, Da Afganistan Islami Jomhoriyat /paštó/),

Krátká forma: Afghánistán

Složení vlády (k 24.5. 2017): Hlavou státu je prezident Ashraf Ghani Ahmadzai (od 29. 9. 2014); mezi členy vlády se řadí i předseda Nejvyššího soudu – Said Yusuf Haleem

Poradce pro národní bezpečnost – Mohammad Hanif Attmar

Ředitel Úřadu pro národní bezpečnost (NDS) – Masoom Stanikzai

1)      ministr zahraničních věcí – Salahuddin Rabbani

2)     ministr vnitra – gen. Taj Mohammad Jahid

3)     ministr financí – Eklil Hakimi

4)     ministr pro Hadž a náboženské otázky - Faiz Mohammad Osmani

5)     ministr pro otázky uprchlíků a repatriaci - Sayed Hussain Alami Balkhi

6)     ministryně dolů a ropy - Nargis Nehan

7)     ministr pro rehabilitaci a rozvoj venkova - Nasir Ahmad Durrani

8)     ministr zdravotnictví - Ferozuddin Feroz

9)     ministryně vyššího školství – Farida Mohmand

10)  ministryně pro boj s narkotiky – Salamat Azimi

11)   ministr práce, sociálních záležitostí, pro mučedníky a postižené - Faizullah Zaki

12)  ministr hospodářství – Abdul Satar Murad

13)  ministr průmyslu a obchodu – Humayoon Rasaw

14)  ministr energetiky a vody - Ali Ahmad Osmani

15)  ministr IT a telekomunikací - Sayed Ahmad Shah Sahdat

16)  ministr zemědělství zavlažování a hospodářských zvířat – Asadullah Zameer

17)  ministr veřejných prací – Mahmoud Baligh

18)  ministr dopravy a civilního letectví – Mohammadullah Batash

19)  ministryně pro ženskou problematiku – Delbar Nazari

20) ministr školství - Asadullah Hanif Balkhi

21)  ministr spravedlnosti – Abdul Basir Anwar

22) ministr urbanizace – Sayed Sadat Mansoor Naderi

23) ministr pohraničí a kmenových otázek - Mohammad Ghafor Liwal

24) ministr kultury a informací – Kemal Sahdat

25) ministr obrany – Tariq Shah Bahrami

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha: 652,230 km2 (41. země na světě); souš: 652,230 km2, voda: 0 km2

Hranice: celkem 5,529 km; hraniční země: Čína 76 km, Írán 936 km, Pákistán 2,430 km, Tádžikistán 1,206 km, Turkmenistán 744 km, Uzbekistán 137 km

Počet obyvatel: 33,245,716 (leden 2017); hustota obyvatelstva: 5,0 ob./km²

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení (odhad 2017): Průměrný přírůstek obyvatelstva: 2.30%;

Střední délka života: 50,87 let (Muži 49,52 a ženy 52,29 let);

Porodnost (na 1000 obyvatel): 34,2

Úmrtnost: 13,89/1000 obyv; kojenecká úmrtnost:           115,08/1000 porodů

Úmrtnost, dospělé ženy:  107,15

Úmrtnost, dospělí muži:  122,64

Míra gramotnosti: 39,4%, (muži: 55%, ženy: 23,8% (odhad 2016)

Etnické složení: Klíčovým faktorem pro stabilitu státu a jeho institucí zůstává v delikátní otázka rovnováhy mezi jednotlivými etnickými skupinami. Tradičně dominantní Paštúni jsou dlouhodobě frustrováni ztrátou svých pozic. Je to způsobeno netradičně vysokým zastoupením Tádžiků a Uzbeků, které bylo zavedeno jako prostředek k posílení stability. V tuto chvíli nelze očekávat, že by Paštúni dosáhli dominance, kterou měli např. za vlády Tálibánu, protože početně netvoří ani nadpoloviční většinu (Paštúni 44%, Tádžikové 25%, Hazáři 19% a Uzbekové 8%) a zároveň jsou afghánští Paštúni početně mnohem slabší než pákistánští Paštúni, což samozřejmě způsobuje velmi komplikovaný vztah mezi oběma zeměmi s výraznými vnitropolitickými důsledky.

Náboženské skupiny: Islám 98 % ( sunnité 88%, šíité 10%), jiné 1%. Většinou sunnitští muslimové hanífovského směru.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

V Afghánistánu působí Centrální statistická organizace, která má za úkol sbírat, analyzovat a poskytovat relevantní data a informace. V praxi se tak bohužel zatím neděje, a pokud ano, tak s velice nekvalitními a neaktuálními výstupy. Následující informace jsou kombinací ze zdrojů Světové banky, Asijské rozvojové banky, Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise, přímých schůzek na afghánských institucích a portálu CIA World Factbook.

 

Nominální HDP/obyv.:

vývoj objemu HDP

Míra inflace

Míra nezamě-
stnanosti

2016

$2000

3,0%

3,1%

32%

2015

$1932

1.5%

-1.5%

22.6%

2014

$1844

1.3%

4.6 %

9.1%

2013

$1876

3.6%

7.6%

9.2%

2012

$1899

14%

7.2%

8.5%

2011

$1713

7.3 %

10.2%

8.9%

2010

$ 360.7

 

8.5 %

7.7%

8.7%

Zdroje: CIA World Factbook, Afghanistan Economic Update, The World Bank, Asian Dev.Bank, Afghanistan Economic Update, The World Bank, Afghanistan Economic Update, The World Bank

Afghánistán začal nové fiskální období bez schváleného státního rozpočtu, nicméně parlament relativně brzy schválil rozpočet 6.3 miliardy USD.

Zemědělství stále představuje dominantní odvětví v rámci zaměstnanosti (65%-70% populace) a podílu HDP (23%). Po stažení koaličních sil z AF jsou nadále v útlumu sektory stavebnictví, obchodu a služeb. Samotná vláda AF přiznala, že současné podmínky nejsou příznivé k investicím v soukromém sektoru, který by mohl pomoci k diverzifikaci a dlouhodobé udržitelnosti afghánského trhu.

Dle MMF finanční sektor v Afghánistánu zůstává nadále zranitelný. Přetrvávají obavy týkající se vedení/managementu jednotlivých bank, zhoršující se kvality aktiv v neposlední řadě ve slabé ziskovosti jednotlivých bank. Po bankovní krizi v roce 2010 se důvěru v bankovní systém obnovit nepodařilo. Využití bankovního financování zůstává na velmi nízké úrovni s průměrným poměrem úvěr/vklad 19,2%. U všech státem vlastněných bank je tato situace ještě horší a poměr je pouze 4,6%. MMF dále uvedl, že státní banky zůstávají strategicky a operačně deficitní, což přispívá ke zvýšení fiskálních rizik. Světová banka uvádí, že kvalita komerčních i státních bankovních aktiv má tendenci zhoršující a u obou ziskovost poklesla. Bankovní úvěry pro soukromý sektor rostly o 6,2% v roce 2015 na celkových 685 mil. USD (ekvivalent 3,6% HDP). Světová banka připisuje tyto slabé komerční úvěry zpomalení hospodářského růstu Afghánistánu, nízké důvěře investorů, přísnější implementaci bankovních pravidel a celkové averzi bank poskytovat rizikové úvěry.

V třetím čtvrtletí roku 2016, afghánská vláda vyhlásila dvojí strategii pro provedení reformy finančního sektoru adresným poukázáním na slabá místa a zavedením masívních regulačních a kontrolních opatření.

Ačkoli Afghánistán stále udržuje velký obchodní deficit, za účinné pomoci dárcovské komunity se zemi podařilo v roce 2015 udržet MMF doporučený přebytek běžného účtu rovnající se 4,7% HDP (925 milionů dolarů). Předpokládá se, že v roce 2016 dojde k jeho poklesu na 4,5% HDP (825 milionů dolarů). MMF odhaduje, že bez dárcovské pomoci by deficit běžného účtu v roce 2016 odpovídal ekvivalentu  36,6% HDP (6,7 mld. USD). Dle předpokladu MMF Afghánistán v roce 2017 vyveze zboží a služby v celkové hodnotě 2,1 mld. USD, bez nelegálního vývozu narkotik (v roce 2014 Afghánistán vyvezl narkotika v celkové hodnotě 2,7 mld. USD). Afghánistán doveze v roce 2017 zboží a služby za cca 9,0 mld. USD, z čehož více než 6,7 mld. USD bude placeno mezinárodními dárci.

Dle údajů Světové banky rozvoj podnikatelského prostředí stagnuje. Dle dostupných údajů v první polovině roku 2016 došlo k poklesu registrace nových podniků o 30%.

Vláda AF podcenila ekonomické důsledky stahování koaličních vojsk. Se snížením vojenských výdajů koalice došlo k výraznému snížení poptávky po službách, jenž v mnoha případech zapříčinila ztrátu zaměstnání. Zároveň se jednalo o úspěšný rok pro protivládní síly, což přinutilo Vládu národní jednoty výrazně omezit své soustředění na vytváření pracovních míst pro 400 000 osob, které každoročně vstupují na pracovní trh.

V průběhu roku 2016 došlo ke zvýšení spotřebitelských cen. V prosinci roku 2015 spotřebitelské ceny klesly na – 1,5% a do září 2016 došlo k postupnému zvýšení na 4,4%. Za období devíti měsíců spotřebitelské ceny vzrostly o 5,9%.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

Jednotky

objem

2012

2013

2014

2015

2016

Příjmy vládních institucí

Národní měna

mld.

260.571

271.903

280.345

257.000 298.000

Příjmy vládních institucí

Procento HDP

 

25.210

24.394

24.051

25.666 29.82

Celkové výdaje

Národní měna

mld.

258.692

278.933

306.002

341.958

384.984

Celkové výdaje

Procent HDP

 

25.029

25.024

26.253

26 25

Saldo

USD

mld.

1.283

1.515

1.158

0.660

0.528

Saldo

Procent HDP

 

6.321

7.526

5.702

4.3

4.2

odhady MMF
Zdroj: data MMF  2017 Údaje bez mez. dotací

 

2011/2012

2012/2013

2013

2014

2015

2016

v % HDP

1390

1391

1392

1393

1394

 1395

Příjmy (Domestic Revenues)

11.6

10.3

9.7

8.4

9.2

9.3

příjmy z daní

5.3

4.9

4.7

4.3

4.6

10.7

Clo

3.6

2.7

2.5

2.2

2.4

2.6

nedaňové příjmy

2.8

2.7

2.5

1.9

2.1

2.1

Celkové rozpočtové dotace
(total on budget grants)

11.3

13.0

14.5

15.1

18.6

 24,9

diskreční dotace

7.1

8.1

8.8

10.0

11.8

 12,7

nediskreční dotace

4.2

4.9

4.8

5.2

6.8

 7,4

Výdaje

23.3

23.8

24.7

26.0

30.3

 33,1

Provozní (operating)

17.4

17.1

17.6

19.1

20.9

 22,4

diskreční výdaje

1.5

1.9

1.7

0.8

2.2

 3,4

nediskreční výdaje

4.3

4.8

5.4

6.1

7.2

 7,4

diskreční saldo (včetně dotací)

-0.3

-0.6

-0.8

-1.6

-2.2

 -3,8

Celkové Saldo (včetně dotací)

-0.4

-0.5

-0.5

-2.5

-2.6

 -4,5

Výdaje na bezpečnost
(Security Spending)

9.7

10.0

10.6

11.5

13.9

 36,7

Zdroj: Afghanistan Economic Update April 2017, The World Bank

Medium Term Fiscal Framework (MTFF) for the Central Government (for the period 1390-1397)

Description
in Million Afs

2011

2012

2013

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Actual

Actual

MYR

Actual

Budget

Budget

Proj

Proj

Proj

Revenues

197,964

183,358

328,496

306,017

407,528

428,427

430,840

448,251

467,723

Total Domestic Resources

99,342

81,528

114,000

109,720

133,837

125,513

132,320

151,195

173,034

allocation to operating budget

 

 

100,672

 

128,367

121,703

 

 

 

allocation to development budget

 

 

10,988

 

5,470

3,810

 

 

 

Operating Grants

66,711

65,715

102,793

140,082

152,105

161,784

160,320

159,800

158,900

Development Grants plus Domestic Resources to Development Budget

31,912

36,115

109,363

56,215

115,986

141,130

138,200

137,256

135,789

Total Grants

98,623

101,830

212,156

196,297

268,091

302,914

298,520

297,056

294,689

Core Expenditures

199,535

189,280

348,245

278,145

428,378

436,173

457,552

472,033

486,973

Operating Expenditures

148,633

135,687

206,586

197,992

280,472

283,486

288,887

295,352

301,875

Code 21 (Salaries)

111,718

98,332

138,867

139,499

152,425

157,484

160,285

164,283

168,600

Code 22 (Goods & Services)

25,865

25,203

41,202

38,189

82,473

84,331

77,683

78,514

79,298

Code 25 (Capital Expenditures)

0

3,720

3,701

8,353

12,096

11,932

8,830

8,857

8,885

Code 24 (Contingencies) 1/

11,050

8,433

22,816

11,951

33,478

29,740

42,089

43,698

45,093

Development Expenditures (Sectors)

50,902

53,593

141,659

80,153

147,906

152,687

168,665

176,681

185,098

Security

528

566

26,403

9,077

9,427

1,055

1,108

1,163

1,221

Governance, Rule of Law and Human Rights

1,877

1,287

3,844

1,839

4,671

3,180

3,339

3,506

3,681

Infrastructure and Natural Resources

23,753

23,539

46,099

28,052

52,696

63,559

66,737

70,073

73,577

Education

6,699

4,258

18,466

7,551

18,882

20,179

21,188

22,247

23,359

Health

2,990

4,561

9,072

7,169

14,662

15,481

16,255

17,068

17,922

Agriculture and Rural Development

11,625

15,871

25,981

22,346

31,079

39,636

41,618

43,699

45,884

Social Protections

497

687

980

752

1,217

1,249

1,312

1,377

1,446

Economic Governance & Private Sector Development

2,933

2,823

5,401

3,367

6,930

8,348

8,765

9,203

9,664

Contingency Fund for Development Projects plus O&m

0

3,875

5,413

0

8,344

0

8,344

8,344

8,344

Operating Budget Surplus/Deficit (Excluding Grants)

(49,291)

(54,160)

(103,574)

(88,272)

(152,105

(157,973)

156,567

(144,157

(128,841

Operating Budget Surplus/Deficit (Including Grants)

17,420

11,555

(3,121)

51,810

(0)

0

3,752

15,642

30,058

Development Budget Surplus/Deficit

(1,570)

(5,923)

(19,749)

27,872

(20,850)

(11,556)

(30,465

(39,425)

(49,309)

Financing (Loans)

 

 

(2,837)

 

(2,760)

(3,649)

 

 

 

Sales of Fixed Assets

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Development Budget Surplus/Deficit

(1,570)

(5,923)

(16,912)

27,872

(18,090)

(7,907)

(30,465

(39,425)

(49,309)

Notes: 1/ Includes interest payments, subsidies and transfers.

Memorandum items:

Nominal GDP Level (million Afs)

861,947

1,085,680

1,140,584

1,140,584

1,215,923

1,291,078

1,432,371

1,593,159

1,779,184

Overall GDP Growth (Nominal)

17.5%

23.6%

10.4%

10.4%

5.7%

6.2%

10.9%

11.2%

11.7%

Overall GDP Growth (Real)

7.0%

9.9%

3.1%

3.1%

1.9%

4.0%

6.1%

6.6%

6.7%

Inflation (period average)

11.8%

8.5%

7.2%

7.2%

4.6%

4.3%

4.2%

4.3%

4.5%

Exchange rate (AFG/US$)

48.50

51.60

52.00

55.40

56.00

57.00

61.59

62.59

63.59

Zdroj: Ministerstvo financi Afghánistánu

Description Million Afs

2012

2013

2014

2015

2016

Actual

Actual

Budget

Budget

 Actual

Revenues

183,358

306,017

407,528

428,427

 480,840

Total Domestic Resources (revenue)

81,528

109,720

133,837

125,513

 132,320

Operating Grants

65,715

140,082

152,105

161,784

 160,320

Development Grants plus Domestic Resources to Development Budget

36,115

56,215

115,986

141,130

 138,200

Core Expenditures

189,280

278,145

428,378

436,173

 457,552

Operating Budget Surplus/Deficit (Including Grants)

11,555

51,810

(0)

0

 

Development Budget Surplus/Deficit

(5,923)

27,872

(18,090)

(7,907)

 

Memorandum items:

Nominal GDP Level (million Afs)

1,085,680

1,140,584

1,215,923

1,291,078

 1,432,371

Overall GDP Growth (Nominal)

23.6%

10.4%

5.7%

6.2%

 10,9%

Overall GDP Growth (Real)

9.9%

3.1%

1.9%

4.0%

 6,1%

Inflation (period average)

8.5%

7.2%

4.6%

4.3%

 4,2%

Exchange rate (AFG/US$)

51.60

55.40

56.00

57.00

 61,59

Zdroj: Ministerstvo financi Afghánistánu

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2011/2012 (1390)

2012/2013 (1391)

2013 (1392)

2014 (1393)

2015 (1394)

2016 (1395)

bilance účtu (včetně grantů) v % HDP

6.2

6.2

7.4

8.0

5.5

2,0

bilance účtu (bez grantů) v % HDP

-53.8

-45.8

-41.9

-37.9

-38.0

- 39,7

devizové rezervy (v mil. USD)

6,209

6,771

7,447

7,360

7,520

7,37700

Celkový zahraniční dluh v % HDP

6.7

6.2

6.7

6.5

6.1

6,8

Zdroj: WB Afghanistan Economic Update 2017


 

2012/13-1391

2013 Q3-1392

2014 Q3-1393

2016

Kapitálový a finanční účet

1237.71

240.77

607.17

 987.15

Kapitálový účet

2615.74

713.77

326.91

 523.55

Kapitálové transfery

1776.42

714.67

343.82

 519.89

Finanční účet

-949.26

-473.06

330.62

 401.27

Rezervní aktiva

-702.19 

-413.89

316.96

 315.74

Údaje v mil. USD
Zdroj: DA Afghanistan Bank 2017

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Da Afghanistan Bank (DAB) je centrální bankou Afghánistánu. DAB reguluje veškeré bankovní a peněžní operace na území Afghánistánu.  DAB má současně 52 poboček po celé zemi, z nichž je 8 v Kábulu, kde se také nachází hlavní sídlo. Mezi základní úkoly této instituce patří:

  • Formulace, schvalování a vykonávání měnové politiky Afghánistánu
  • Formulace, schvalování a implementace měnového uspořádaní
  • Správa devizových rezerv Afghánistánu
  • Tisk bankovek a mincí
  • Role bankéře, poradce a fiskálního agenta státu
  • Regulace licencí, ostatních bank, devizových obchodníků, poskytovatelů služeb, provozovatelů platebních systémů, služeb cenných papírů
  • Zavádět, udržovat a podporovat efektivní systémy platby, převodu cenných papírů vydaných státem nebo DAB, vyúčtování a další operace s tím spojené.

Finanční sektor v posledních letech zažívá částečné oživení. V roce 2016 působilo na afghánském trhu 13 bankovních institucí, zahrnující banky soukromé, státní a pobočky zahraničních bank.

V roce 2010 se odhalila v Afghánistánu bankovní krádež v rozsahu 900 milionů USD. Z Kábulské banky byly vyvedeny peníze na zahraniční účty. Jednalo se z velké části o peníze od donorských zemí. Finance byly z Kábulské banky vyvedeny poměrně „jednoduchou“ cestou. Bylo vedeno dvojí účetnictví, při nařízeném auditu se našlo 114 razítek různých fiktivních společností, kterým byly udělovány vysoké půjčky, dále byly vypláceny mzdy neexistujícím zaměstnancům, poskytovány půjčky na neexistující nebo silně nadhodnocené státní zakázky, byly poskytovány úvěry na nákup nemovitostí v zahraničí bez toho, aby bylo jakkoliv garantováno nebo vynucováno splácení těchto úvěrů, vysoké částky byly vyplaceny jako finanční dary a dotace.

Bylo zdokumentováno, že finance mířily minimálně do 28 zemí světa. V roce 2012 došlo k prvním rozsudkům v této kauze. Předseda a generální ředitel Kábulské banky byli odsouzeni k pěti letům vězení a k vrácení 810 miliónů USD. Mezinárodní komunita tento verdikt přijala s rozpaky, protože očekávala razantnější potrestání viníků.

Statní bankovní instituce:

Soukromé bankovní instituce:

Zahraniční  bankovní instituce:

Pojišťovny:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Ministerstvo financí Afghánistánu je zodpovědná instituce za legislativu a výběr daní. Problematikou daní se konkrétně zabývá odbor s názvem Afghanistan Revenue Department.  Z hlediska legislativy je v klíčový zákon o daních z roku 2009 (Afghanistan Income Tax Law official Gazette number 976 z 18.3.2009).

Mezinárodní měnový fond a Světová banka již několik let modernizují afghánský daňový systém v rámci navýšení transparentnosti a efektivity, jež by dosahovala mezinárodních standardů.

Daň z příjmů právnických osob: Daň z příjmů právnických osob je rovná daň ve výši 20% z celkových nezdaněných příjmů. Čistý zdanitelný příjem je chápán odečtením všech nezbytných výdajů z hrubých příjmů. Daň z příjmů právnických osob platí pro firmy (korporace), společnosti s ručením omezeným a také se vztahuje na některé druhy obchodních partnerství.

Daň z příjmů fyzických osob: Daň z příjmů fyzických osob je aplikována na veškeré příjmy, ze všech zdrojů po celém světě, včetně, ale nejen, mezd, platů, nájmů, určitých obchodních partnerství, licenční poplatků. Nerezidenti musí platit daň z příjmů fyzických osob na veškeré své příjmy, které mají zdroj v Afghánistánu. Daňové sazby jsou následující: osobní příjem do 12 500 AFN (190 USD) je od daně osvobozen, pro příjmy nad tuto částku do 100 000 AFN je účtována daň ve výši 10%. Příjmy nad 100 000 AFN (1515 USD) jsou daněny ve výši 20%.

Srážková daň: Zaměstnavatelé se dvěma nebo více zaměstnanci jsou povinni svým zaměstnancům srazit daň z platů/mezd na základě výše uvedených sazeb. Tyto sazby jsou založené na frekvenci platby (měsíční, týdenní atd.). Příjemci mezd/příjmů s jedním zaměstnavatelem (nemají žádný jiný zdroj příjmu) nejsou povinni podávat roční daňové přiznaní. Živitel rodiny, který má více než jednoho zaměstnavatele nebo další zdroje příjmů, musí podávat roční daňové přiznání.

Daň z příjmů živnostníkům: Živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné jsou povinni podat daňové přiznaní. Tyto subjekty mohou odečíst veškeré běžné a nutné podnikatelské náklady za účelem výpočtu čistého zdanitelného příjmu. Daň ve výši 10% a 20% je počítána z čistého zdanitelného příjmu nad 150 000 a 1 200 000 AFN ročně.

Největší ekonomickou výzvou stále zůstává schopnost efektivně vybírat daně a cla, jelikož vláda není schopna zajistit nárůst celkového příjmu i přesto, že veřejné výdaje stoupají. I v této situaci se předpokládá únik jedné třetiny příjmů kvůli neefektivní vládě a špatné celní a daňové administrativě.  I přes očividnou snahu afghánské vlády o šetření stále hrozí finanční krize. Největší dopad lze očekávat na státní úředníky, vyplácení důchodů a další nezbytné položky, které nutí vládu využívat hotovostních rezerv státu. Rok 2016 lze považovat za úspěšný ve výběru daní. Podařilo se zvýšit výběr daní o 16%. Zlepšení bylo dosaženo lepším výběrem celních poplatků a efektivnějším výběrem daní od podnikatelských subjektů.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: